Starověké Řecko

08 Starověké Řecko

Řecké dějiny

Vláda Filipa Makedonského

Řecké polis (na mapě žlutě) vyšly z řecko-perských válek i z peloponéské války značně oslabené, čehož v dalších desetiletích využil Filip II., král Makedonie, která ležela severně od Řecka (na mapě tmavší hnědá). Makedonci sice mluvili řeckým nářečím, ale samotnými Řeky (např. Athéňany) byli považováni za tzv. barbary (starověcí Řekové pojmem "barbar" označovali cizince... význam někoho krutého nebo zaostalého toto slovo získalo až později...).

Filipovi se podařilo během své vlády ovládnout rozsáhlá území Thrákie (světle hnědá) až k Černému moři (Pontos Euxinos) a v roce 338 př. n. l. po vítězné bitvě u Chaironeie, kde porazil Řeky, Řecko ovládl.

Aby získal sympatie Řeků, prohlásil, že zorganizuje vojenské tažení proti starému nepříteli Řecka, proti Persii. Brzy však (336 př. n. l.) byl úkladně zavražděn. Jméno vraha je sice známo, dodnes však není jasné, kdo si jeho vraždu objednal... Mohli to být koneckonců i Peršané, proti kterým Filip chystal válku...

Filip II. Makedonský

(vládl 359—336 př. n. l.)

Alexandr III. Veliký

(vládl 336—323 př. n. l.)

Tažení Alexandra Velikého

Dobytí Malé Asie

Po Filipově vraždě byl jeho syn Alexandr prohlášen králem a začal tažení proti Persii. S vojskem se přes průliv Dardanely (tehdejší Héllespont) přeplavil na území Persie, kde perská vojska porazil v bitvě na řece Gráníku (334 př. n. l., na anglické mapě Granicus). Osvobodil řecké polis pod perskou nadvládou v Malé Asii (na mapě Asia Minor, dnešní Turecko). Když došel do starobylého města Gordion (na mapě Gordium), ukázali mu jeho průvodci zdejší zajímavost: nacházel se tam vůz, který byl uvázán uzlem tak složitým (konce provazů prý nebyly vidět, neboť byly zasunuty dovnitř uzlu), že jej dosud nikdo nedovedl rozvázat. Kdo prý uzel rozváže, získá vládu nad světem... Alexandr si údajně uzel chvíli prohlížel, poté tasil svůj meč a uzel rozsekl. Slovní spojení "rozetnout gordický uzel" dodnes znamená, že nějakou složitou situaci vyřešíš překvapivě jednoduchým způsobem...

Dobytí Palestiny a Egypta

Peršané Alexandrovi zatarasili cestu dál do nitra říše ve strategickém místě u Issu (333 př. n. l.), kde však Alexandr Peršany znovu porazil, čímž se mu otevřela cesta dál do Palestiny. Tam se mu však odmítlo vzdát staré město Tyros (na mapě Tyre), které leželo na ostrově blízko pobřeží obehnané hradbami. Alexandr však započal dlouhé obléhání, jeho vojáci dokonce až k ostrovu, na kterém město leželo, navršili z hlíny zemní val. Alexandr nakonec Tyros dobyl a celé město nechal vyvraždit. Tím Peršané ztratili poslední námořní základnu. Alexandr došel až do Egypta, kde jej kněží ve věštírně boha Ammona v pouštní oáze Siwa (na mapě Ammon) prohlásili egyptským faraonem. Alexandrovi už nic nestálo v cestě do nitra Persie.

Po dobytí Tyru předložil perský král Dareios III. Alexandrovi mírovou nabídku, v níž mu sliboval všechny země západně od Eufratu, velký obnos peněz, svou dceru za ženu a titul velkokrále. Na oplátku měl Alexandr ukončit své tažení, propustit rukojmí a uzavřít s Dareiem věčné přátelství a spojenectví. Poté, co Alexandrův generál Parmenión uslyšel tuto nabídku, prohlásil: „Kdybych byl Alexandrem, přijal bych tento návrh.“ Nato mu Alexandr odpověděl: „I já bych ho přijal, kdybych byl Parmeniónem.“ Alexandr dal pak Dareiovi oznámit, že on, Alexandr, si vezme, co bude chtít, avšak jestliže si Dareios přeje být ušetřen, ať se k němu dostaví...

Alexandr králem Persie

K rozhodující bitvě s perským velkokrálem Dareiem III. došlo v roce 331 př. n. l. u Gaugamel. Alexandr tam obrovskou perskou přesilu porazil, opět vyhrál a Dareios III. uprchl na severovýchod do Ekbatany, kde byl svými lidmi zavražděn. Alexandr se stal velkokrálem Persie, vtáhl do Babylonu, v Persepoli pak vyplenil královský palác, ale k Dareiově rodině se zachoval velkoryse.

V Persii se Alexandr začal obklopovat perskými rádci a vzal si za ženy dvě perské princezny. Později si vzal ještě další manželky. Toto chování, mnohoženství a obklopování Peršany se nelíbilo jeho makedonským generálům, po kterých navíc Alexandr začal požadovat klanění se na kolenou až k zemi (proskynéze).

Až do Indie...

Alexandrův postup zastavily až sedmitisícové vrcholy Hindúkuše a líté boje s indickými vládci. Jeho armádu kosily tropické nemoci. Mezi jeho vojáky přibývalo vzpour, které Alexandr nechával nemilosrdně potlačovat. Nakonec tedy rozhodl, že se vrátí zpátky, nikoli však do Řecka nebo Makedonie, ale do Babylonu. Svou armádu rozdělil na dvě části. Jedna část, kterou vedl jeho admirál Nearchos, se splavila po toku řeky Indus do Indického oceánu a přes Perský záliv se vrátila do Babylonu. Sám Alexandr vedl druhou část armády, která se pěšky vydala přes poušť ve východním Íránu. Většina jeho mužů zde zemřela vyčerpáním.

Smrt v Babylonu

Po návratu do Babylonu začal plánovat nová tažení, chtěl např. ovládnout Arábii, podmanit si rostoucí Řím a prozkoumat neprostupné lesy severní Evropy. Záhadně však onemocněl a brzy zemřel. Spekuluje se, že ho nechali otrávit jeho generálové, protože se Alexandrovo chování začalo stávat nevyzpytatelným. Alexandr však neurčil svého nástupce, a tak mezi jeho generály propukly letité boje (tzv. války diadochů) a ty skončily rozdělením jeho obrovské říše na části. Nejdůležitější a nejbohatší část — Egypt — získal generál Ptolemaios, jehož potomci vládli Egyptu až do dobytí Římem v roce 30 př. n. l. (poslední královna: Kleopatra VII.).

Řecká kultura a věda

Řecké písmo (alfabeta)

Řekové používali a dodnes používají své písmo, kterému se někdy podle prvních dvou písmen říká alfabeta. Alfabeta je tak nejstarším písmem používaným v Evropě. Pravděpodobně vznikla z fénického písma (Féničané byli zdatní mořeplavci a starověcí obchodníci, založili např. mocné město Kartágo, o kterém ještě bude řeč). Písmo, které používáme my, se nazývá latinka (neplést s latinou, to je jazyk starověkého Říma), a ta vychází z řecké alfabety.

V uvedeném přehledu vidíš písmena řecké abecedy v majuskulní (velké) a minuskulní (malé) podobě. U písmen je uvedeno jejich jméno.

Úkol 1: Která velká písmeny alfabety jsou stejná jako v latince?

Úkol 2: Která malá písmena v alfabetě znamenají jiné písmeno v latince?

Abys řečtině trochu rozuměl(a)...

Alfabeta měla speciální písmena i pro v řečtině časté dvojice souhlásek, konkrétně pro písmena théta (Θ θ TH), chí (Χ χ CH) a psí (Ψ ψ PS).

Rovněž měla odlišná písmena pro krátkou a dlouhou samohlásku: krátké E bylo Ε ε epsilon, dlouhé É bylo Η η éta, krátké O bylo Ο ο omikron, dlouhé Ó bylo Ω ω ómega.

Stará řecká abeceda neznala U (to musela zapisovat jako omikron a ypsilon, OY) a také neznala V, zatímco dnešní řečtina jako V vyslovuje písmeno Β β beta. Starověké řecké ženské jméno Berenika (řecky Bereníké) se tedy do dnešní podoby změnilo na Veronika. Podobně řecké slovo basileos (král) přešlo do ruštiny jako mužské jméno Vasilij... Nová řečtina tedy pro změnu nemá znak pro písmeno B, takže pokud chtějí zapsat B, musí napsat MP (písmena Μ μ mý a Π π pí, slovo Bolek by tedy dnešní Řek musel zapsat Μπολεκ).

Stejně tak starověké dlouhé É (Η η éta) se v dnešní řečtině vyslovuje jako I (proto taky písmeno béta dnešní Řekové čtou [vita]).

Na tomto střepu vidíš napsaná dvě jména, horní ARISSTEIDES (to R je nějaké divné :-O) a spodní LYSIMACHO(S) (i zde je lambda otočená v jiném úhlu).

Ostrakismos

Nástrojem athénské demokracie bylo něco, co bychom si dnes s demokracií asi nespojili. Byl to tzv. ostrakismos, česky "střepinové hlasování". Pokud svobodní athénští občané někoho ze svých obyvatel považovali za nebezpečného, mohli jeho jméno vyrýt na střep rozbité nádoby (ostrakon je řecky střep, kterých v té době bylo mnoho — papír neexistoval, a tak se střepy užívaly jako materiál k psaní neoficiálních běžných poznámek) a pokud tento athénský občan obdržel hodně "hlasů", mohl být na nějaký čas např. vykázán do vyhnanství.

V dnešním slova smyslu někoho ostrakizovat znamená vyloučit z kolektivu či ignorovat...

Úkol 3: Dokázal(a) bys přečíst jména zde ostrakizovaných mužů? Pamatuj, že některá písmena mohou být mírně pootočená nebo jejich "nožičky" mohou svírat trochu jiný úhel, než jsi zvyklý.

Ukázka 1.

Ukázka 2.

Ukázka 3.

Použití řeckých písmen v naší době

Řecká písmena se nepoužívají pouze pro zápis řeckého jazyka. Ty sám se setkáváš s malými řeckými písmeny v matematice k označování úhlů.

Stejně tak malé řecké písmeno pí π se používá jako tzv. Ludolfovo číslo, jehož hodnota je přibližně 3,14 a které udává poměr obvodu kruhu k jeho průměru.

Malým řeckým písmenem mý μ rovněž označujeme jednu miliontinu nějaké jednotky, která se nazývá mikro. Například jedna miliontina metru je mikrometr a značí se právě μm).

Report abuse