Kraje České republiky
Historické dělení našeho území:
od středověku existovaly 3 historické země (Čechy, Morava a Slezsko), které se dále dělily na kraje (jejich počet během staletí kolísal)
pro současné uspořádání státu se toto dělení nehodí: některými městy (např. Jihlava, Ostrava, Frýdek-Místek) prochází zemská hranice, rovněž se velmi liší rozlohou i počtem obyvatel
dělení na zemi českou, moravskou, slezskou (resp. moravskoslezskou od 1928) se užívala i v meziválečná ČSR (první republika, 1918-1938)
v roce 1960 byla vydána nová ústava — dosavadní název Československá republika (ČSR) byl změněn na Československá socialistická republika (ČSSR) a v české části republiky bylo stanoveno 8 nových krajů (tzv. "velké kraje" pojmenované podle světových stran): Praha, Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský a Severomoravský kraj
kraje se dále dělily na 75/76 okresů
Tzv. velké kraje z roku 1960 nebyly moc organické a vyhovující
Současné krajské dělení:
jelikož kraje z roku 1960 byly příliš velké a nevyhovující, bylo v roce 2000 zavedeno nové krajské dělení (14 krajů) více respektující přirozená centra a jejich spádové oblasti
(4 kraje si dodatečně změnily název: Budějovický → Jihočeský, Jihlavský → Kraj Vysočina, Brněnský → Jihomoravský, Ostravský → Moravskoslezský)
v roce 2003 byly zrušeny okresní úřady (76) a jejich kompetence byly z menší části převedeny na kraje, z větší části na nově vzniklé menší jednotky, tzv. obce s rozšířenou působností (ORP, celkem 205), avšak okresní města i nadále zůstala centry některých institucí, stejně jako zůstala statistickou jednotkou (např. při sčítání lidu)
