Střední Evropa

Společné znaky

• Ačkoli Němci a Rakušané jsou Germáni; Češi, Slováci a Poláci jsou Slované a Maďaři vůbec nepatří mezi indoevropské národy — jsou Ugrofinové, všechny tyto státy pojí společná minulost a kulturní vlivy (už od středověku vzájemné ovlivňování Svaté říše římské/Německa a Českého, Polského a Uherského království).

• Všechny země jsou republiky a jsou členy Evropské unie (EU), kromě Rakouska pak i členy Severoatlantické aliance (NATO).

  • Když v Evropě padly komunistické režimy (1989), sešli se představitelé tehdejšího Československa, Polska a Maďarska ve starobylém severomaďarském městečku Visegrád [višegrád] a uzavřely zde roku 1991 spojeneckou alianci, tzv. Visegrádskou trojku (po rozpadu ČSFR Visegrádská čtyřka). Náplní V4 byl společný postup těchto zemí s cílem stát se členy EU, což se všem 4 státům roku 2004 podařilo. Stále však V4 představuje důležité kooperační uskupení.

Přírodní podmínky

Podnebí (klima):

• Střední Evropa leží v mírném pásu v přechodné zóně mezi západoevropským oceánským podnebím a východoevropským kontinentálním podnebím — z toho důvodu je zde počasí značně proměnlivé.

Povrch:

• Povrch je velmi různorodý:

  • Mezi mladší a vyšší pohoří vzniklá alpínským vrásněním patří Alpy a Karpaty. Velkou část Rakouska prostupují Alpy a značnou část Slovenska tvoří Karpaty, které se dělí na menší jednotky (Tatry, Fatra, Beskydy, Javorníky atd.). V Čechách a ve středním Německu leží starší pohoří hercynského vrásnění (Český masiv: např. Krkonoše, Šumava, Krušné Hory atd., v Německu vrchoviny Středoněmecké vysočiny, např. Harz, Švábský Jura, Franský Jura, Schwarzwald atd.).

  • Území Maďarska, jižní Slovensko a jižní Morava leží v Panonské pánvi, kterou Dunaj dělí na Velkou uherskou nížinu (Alföld [alfeld]) a Malou uherskou nížinu (Kisalföld [kišalfeld]). Panonská pánev je podnebím blízká Středozemí.

  • Sever Německa a většinu území Polska tvoří rozsáhlé nížiny modelované ledovcem v poslední době ledové: v Německu se jedná o Severoněmeckou nížinu a v Polsku o Středopolské nížiny.

Vodstvo:

• Většina území spadá do úmoří Severního moře (Labe a Rýn s přítokem Mohanem), úmoří Baltského moře (Odra, Visla) a do úmoří Černého moře (Dunaj — největší řeka regionu — a jeho německý přítok Inn, český přítok Morava, slovenské přítoky Váh, Nitra a Ipeľ, maďarský přítok Tisa).

• V Severoněmecké nížině a polských nížinách se nachází řada jezer ledovcového původu (známá je např. Mazurská jezerní plošina na severu Polska). V jižním Německu na hranicích se Švýcarskem se nalézá Bodamské jezero. Jako "maďarské moře" je někdy označováno Blatenské jezero (Balaton), které stejně jako Neziderské jezero na hranicích Maďarska s Rakouskem je stepní jezero tektonického původu.

• V čele Německa stojí spolkový prezident (Bundespräsident), ovšem ten má spíše formální pravomoci a mnohem významnější figurou je spolkový kancléř (Bundeskanzler), v současnosti kancléřka Angela Merkelová. Zákonodárným orgánem (obdoba poslanecké sněmovny) je spolkový sněm (Bundestag).

Trocha historie:

• Ve středověku oblast Německa tvořila Svatá říše římská, která sestávala z desítek (svého času i stovky) malých státečků. V čele stál římskoněmecký král (či císař), kterými byli od novověku rakouští Habsburkové.

• V 19. stol. se však nejsilnějším německým státem stalo Prusko a roku 1871 pruský kancléř Otto von Bismarck dosáhl sjednocení Německa. Německo se postupně militarizovalo a prohrálo obě světové války — první pod vedením císaře Viléma II. a druhou pod vedením Adolfa Hitlera.

• Po II. světové válce bylo Německo v letech 1949-1990 rozděleno na demokratické a kapitalistické Západní Německo (Spolková republika, hlavní město Bonn) a komunistické Východní Německo (Německá demokratická republika, hlavní město Východní Berlín).

Obyvatelstvo:

• S 80 miliony obyvateli je Německo nejlidnatějším státem Evropy (když nepočítáme Rusko).

• V německé populaci je vysoké procento obyvatel italského, jugoslávského (Srbové, Chorvati atd.) a hlavně tureckého původu, kteří přicházeli do Německa po 2. světové válce, když chyběla mužská pracovní síla, jako tzv. gastarbeiteři [gastarbajtři] — hostující pracovníci. V současnosti se bohaté Německo potýká s masivní vlnou imigrantů.

• Sever Německa je především luteránský, jih (Bavorsko) je katolický, podobně jako Rakousko. Muslimové tvoří velkou část imigrantů.

• Ze známých Němců jen výběrově:

  • fyzik Albert Einstein, astronom Johannes Kepler, vynálezce knihtisku Johannes Guttenberg či konstruktér raket Wernher von Braun

  • hudební skladatelé Johann Sebastian Bach, Ludwig van Beethoven či Richard Wagner

  • náboženský reformátor Martin Luther, myslitel a "otec" socialismu Karl Marx

  • kancléř a sjednotitel Německa Otto von Bismarck, nacistický vůdce rakouského původu Adolf Hitler; ruská carevna Kateřina Veliká byla původem Němka.

Hospodářství:

• Německo je bezpochyby největší a nejvýznamnější evropskou ekonomikou, průmyslově velmi vyspělým státem se silným postavením služeb.

• Významný je strojní průmysl, především automobilový (Porsche, BMW, Daimler — Mercedes-Benz, Audi, Volkswagen, Opel...). S tím se pojí výrobce pneumatik Continental. V obecném povědomí nepříliš známá, ale svého času největší německá firma byl výrobce oceli a munice Krupp.

• Mezi známé firmy z oblasti elektroniky a elektrotechniky patří Siemens, AEG, VARTA a další.

• Známé německé módní značky jsou Adidas, Puma či Hugo Boss.

• Mezi významné obchodní řetězce patří Lidl či Kaufland nebo drogerie DM.

• Německo má rovněž velmi výkonné zemědělství, ale z důvodu obrovské populace je potravinově nesoběstačné.

Trocha historie:

• České a rakouské dějiny jsou silně provázané. Již přemyslovští králové Václav I. (1230-1253) a jeho syn Přemysl Otakar II. (1253-1278) se pokusili Rakousko získat, Přemyslovi II. se to opravdu podařilo, ale nakonec byl římskoněmeckým králem Rudolfem I. Habsburským poražen a zabit v bitvě na Moravském poli (1278) a Habsburkové se tak natrvalo usadili v Rakousku. Habsburkové se od té doby několikrát stali českými králi, ale od roku 1526 do roku 1918 nám vládli již nepřetržitě (s krátkou výjimkou českého stavovského povstání 1618-1620).

• 1. světová válka, jejímž iniciátorem bylo vedle Německa právě Rakousko-Uhersko, vedla k jeho rozpadu a vzniku Rakouské republiky v dnešních hranicích. V roce 1938 bylo Rakousko pohlceno nacistickým Německem (tzv. anšlus) a ve 2. světové válce tak chtě nechtě opět stálo "na té špatné straně". Po válce bylo Rakousko 10 let (1945-55) okupováno vítěznými mocnostmi, roku 1955 se stalo samostatným státem, ale mělo Sovětským svazem nadiktovanou neutralitu. Po pádu komunistických režimů a rozpadu SSSR (1989-1991) Rakousko vstoupilo do EU (1995), členem NATO však není.

Podnebí a povrch:

• Většinu území Rakouska prostupují Alpy, které se dělí na menší horské jednotky (Taury, Karavanky...). Jen do okolí Vídně a v Burgenlandu zasahuje Vídeňská pánev, součást Panonské pánve.

• Největší řekou je Dunaj, významnou řekou na jihu je Dráva (Drau).

Hospodářství:

• Ačkoli Rakousko — podobně jako Švýcarsko — nemá žádné významnější ložiska nerostných surovin, řadí se dle HDP na 3. místo v Evropě a 10. místo ve světě!

  • Bohatství Rakouska je však záležitostí poválečné epochy. Nejbohatší částí bývalého Rakouska-Uherska byly české země, kde bylo koncentrováno celých 70 % veškerého průmyslu Rakouska-Uherska!

• Známou rakouskou firmou je ÖMV, zabývající se zpracováním a prodejem ropných produktů. Ve Vídni mj. sídlí také ředitelství OPEC — Organizace zemí vyvážejících ropu.

• Rakousko je rovněž turistickou destinací. Ve Vídni je oblíbený sídelní hrad Hofburg, zámek Schönbrunn, gotická katedrála sv. Štěpána či zábavní park Prater. Oblíbený je také Salzburg. Velice malebné je městečko Halštat (Hallstatt), které leží v oblasti tzv. Solné komory (Salzkammergut), kde se již od pravěku těžila sůl.

Povrch a vodstvo:

• Maďarsko je nížinatý stát rozkládající se v Panonské pánvi, kterou řeka Dunaj dělí na Velkou (Alföld) a Malou uherskou nížinu (Kisalföld). Na severu a západě se nacházejí nevysoká pohoří Mátra, Bukové hory (Bükk) a Bakoňský les (Bakóny). Povrch Maďarska tvoří lidskou rukou kultivovaná step, nazývaná pusta (puszta). Po Dunaji druhou nejvýznamnější řekou je Tisa (Tisza). Jezero Balaton je největším ve střední Evropě.

Hospodářství:

• Díky svému nížinatému povrchu a mírně teplému klimatu a tím pádem výživným černozemním půdám má Maďarsko výborné podmínky pro zemědělství. Vedle zeleniny (tradiční paprika) a ovoce mají v maďarské kuchyni své místo i uzeniny a masné výrobky (protože původní Maďaři byli kočovníci) — např. čabajka — ale i jídla jako je guláš nebo langoše, nudlová příloha tarhoňa atd. Uznávaná jsou i maďarská vína, hlavně z okolí města Tokaj (velmi sladké tokajské) nebo známá Býčí krev (Bikavér).

• Maďarsko má z celé Evropy největší zásoby rudy zvané bauxit, která se používá k výrobě hliníku.

• Maďarsko je z hlediska turistického ruchu oblíbené hlavně pro své lázně a léčivé prameny (i dnešní Budapešť založili již Římané pod názvem Aquincum na místě vývěru minerálních vod).

Polsko

• Hlavní město: Varšava (Warszawa)

• Dnešní hranice Polska jsou výsledkem 2. světové války. V minulosti se území Polska častokrát měnilo (Polsko = "stát na kolečkách"), v letech 1795-1918 (mezi třetím dělením Polska a 1. světovou válkou) samostatné Polsko dokonce vůbec neexistovalo.

Obyvatelstvo:

• V Polsku žije asi 40 miliónů obyvatel, nicméně dalších více než 20 miliónů Poláků žije v zahraničí, nejvíce v USA (mají velkou diasporu). Poláci jsou tak po Rusech druhý nejpočetnější slovanský národ.

• Většina obyvatel (více než 95 %) se hlásí ke katolické církvi (je to výsledek historického boje proti luteránským Němcům a Švédům a proti pravoslavným Rusům).

• Na severu Polska žije slovanský národ Kašubové, mající vlastní jazyk a kulturu.

Památky a zajímavosti:

• Středověkým hlavním městem Polska byl Krakov (Kraków), kde se nachází královský hrad Wawel, na hlavním náměstí pak radnice a tržnice Sukiennice. Nedaleko Krakova leží známé solné doly Wieliczka [vělička] s kaplí vytesanou v soli. Nedaleko je také město Osvětim (Oświęcim), kde se za 2. světové války nacházel jeden z největších nacistických vyhlazovacích táborů. Na jihovýchodě se nachází město Zamość kompletně vybudované v období renesance ("perla polské renesance", je na seznamu UNESCO).

• Po roce 1596 se hlavním městem stala Varšava (Warszawa), která však byla během 2. sv. války zcela zničena a všechny její památky musely být obnoveny. Ve střední části Polska je rovněž starobylé město Toruň (Toruń), rodiště astronoma Mikuláše Koperníka.

• Na severu se nachází oblíbená Mazurská jezera či Malbork, hrad německých rytířů a největší hrad v Evropě. Město Gdaňsk je významným přístavem s německou minulostí.

Hospodářství:

• Pro polský průmysl je významná Katovická konurbace s nalezišti černého uhlí (pokračování Ostravské pánve). V okolí Krakova se v minulosti rozvíjel obchod se solí (Wieliczka, Bochnia).

• Polsko má výrazný podíl zemědělství (pěstování i chov).

Slovensko

• Hlavní město: Bratislava

• Ačkoli území Slovenska bylo 1000 let pod nadvládou Maďarů/Uher, mají Slováci a Češi kulturně i jazykově k sobě velice blízko. Po první světové válce (1918) vznikl náš společný stát Československo, který s krátkou výjimkou druhé světové války (1939-1945) existoval až do 31. prosince 1992. Češi a Slováci i nadále udržují a rozvíjí velmi dobré vztahy, navzájem se často označují za "bratry".

Povrch:

• Slovensko je známo jako hornatá země. Hornatý je především sever státu: pohoří Tatry (Gerlachovský štít — 2655 m n. m. — nejvyšší hora Slovenska i celých Karpat), Velká a Malá Fatra, na východě sopečné pohoří Vihorlat, ve středu země Slovenské Rudohoří, na západě na hranicích s ČR Javorníky, Bílé Karpaty, k Bratislavě se táhnoucí Malé Karpaty.

• Nížinatý je pouze jih Slovenska v povodí Dunaje (Podunajská nížina) a Tisy (Východoslovenská nížina), nížiny zabíhají také na sever (povodí Váhu a dalších řek).

Turistické cíle:

• Slovensko oplývá nejen památkami, ale především přírodními krásami. Příroda je z velké části málo dotknuta člověkem (Tatranský NP, NP Pieniny, Fatra a další).

• Mezi oblíbené památky patří Spišský hrad (největší hrad ve střední Evropě), města Nitra, Levoča, Kežmarok nebo Bardejov. Oblíbené jsou termální prameny v lázních Piešťany.

Obyvatelstvo:

• Slovensko v současné době má asi 5,4 miliónů obyvatel. Slováci tvoří asi 80 %, nejpočetnější menšinou jsou hlavně na jihu žijící Maďaři (cca 8 %), Romové, Češi a Rusíni na východě.

• Slováci jsou z většiny římští katolíci, není zde na rozdíl od ČR tak velké procento nevěřících. Rusíni jsou především řečtí katolíci (pravoslavný obřad, ale uznávají papeže za hlavu církve).

Významné středoevropské řeky

Vašim úkolem bude zpracovat kvalitní analýzu některého významnějšího středoevropského vodníku toku, respektive jeho části. U delších a významnějších řek jen její část o délce okolo 250 km toku. Vyberete si tedy některou řeku z následující nabídky:

• některý úsek Rýna (Rhein) nebo jeho přítoky Mohan (Main), Mosela (Mosel), případně Ruhr

• některý úsek Dunaje (Donau, Duna) nebo jeho přítoky Isar, Inn, Traun, Enže (Enns), Morava (March) či Dyje (Thaya) — hlavně části v Rakousku, Váh, Nitra, Hron, Tisa (Tisza), Hornád

• Dráva (Drau) — úsek v Rakousku

• některý úsek Labe (Elbe) nebo jeho přítoky Sála (Saale), Havola (Havel) či Spréva (Spree)

• Vezera (Weser)

• některý úsek Odry (Oder) či její přítok Varta (Warta)

• některý úsek Visly (Wisła) či některý její přítok: Dunajec, San, Bug.

Na dané řece či úseku si vyhledáte všechna:

1. zajímavá historická místa,

2. zajímavé přírodní památky a chráněná území,

3. všechna větší i menší, ale historicky významná města + co hospodářsky nebo turisticky zajímavého se v nich nachází.

Pochopitelně můžete uvádět i významné věci, které neleží přímo na toku řeky, ale v jejím blízkém okolí (do 10 km).

Analýza bude vedena po směru toku — tedy začnete pramenem či jiným významným místem a budete postupovat po směru toku následujících alespoň 250 km, nebo k ústí.

Svou práci odevzdáte v Google Dokumentech, doplníte jí úvodem, proč jste si vybrali daný tok, ve kterém státě či části střední Evropy leží, uvedete zdroje, ze kterých jste čerpali a rukou nakreslíte mapku oblasti, kterou jste sledovali, ve které budou zaznačena všechna místa, která ve své práci uvádíte. Tu pak hezky vyfotíte nebo nejlíp naskenujete a přidáte do dokumentu. Dokument bude doplněn stručnými informacemi o popisovaných místech, bude strukturován nadpisy atd. Pokud byste i textovou část chtěli zpracovat ručně na papír, problém s tím nemám.