Starověký Řím

Úvod: proč je starověký Řím pro nás důležitý?

Poslední starověký státní útvar, kterému se budeme v tomto školním roce věnovat, bude starověký Řím. Bude pro nás velice důležitý, neboť to je říše, z jejíhož dědictví významně čerpal středověk a čerpáme z něj i my dnes. Řím také ovládl Řecko a pozdějším staletím zprostředkoval vědění a umění starověkých Řeků.

Limes romanus

Severní hranicí římské říše po dlouhá staletí byl tok dvou velkých evropských řek: Rýna a Dunaje. Této hranici se říkalo limes romanus (limes, 2. pád: bez limitu — určitě víš, že i v dnešní češtině se slovo limit používá ve významu mez nebo hranice, např. časový limit...) a pokud tato hranice zrovna nevedla po těchto těžce překonatelných veletocích, byla silně opevněna. Římané však podnikali výboje za limit, hluboko do germánského území. Jeden takový římský vojenský tábor byl archeology nalezen u Mušova nedaleko Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Římských vojenských táborů však archeologové na Moravě nalezli víc, ten nejsevernější až u Olomouce).

Římská města

Na jih od limitu, na vlastním území římské říše, Římané zakládali města. Byla na svou dobu velice moderní — možná by tě nenapadlo, že byla vybavena kanalizacemi... I ten "pitomý" vojenský tábor v Mušově byl vybaven lázněmi pro vojáky... Kdybys chtěl vidět nějaké starověké římské město a nemáš možnost kvůli koroně jet zrovna do Itálie, stačí překročit na jižní Moravě hranici do Rakouska (kam už můžeme) a mezi Vídní a Bratislavou u rakouské vesnice Petronell najdeš zbytky římského města Carnuntum [karnuntum], kde si můžeš prohlédnout základy budov, divadla (amfiteátru) nebo bránu. Koneckonců mnohá dnešní evropská města založili Římané a dodnes v jejich současném jméně slyšíme původní římské pojmenování: již zmíněná Vídeň (německy Wien) je římská Vindobona, německý Kolín nad Rýnem (Köln) je římská Colonia Agrippina [kolonia], Castra Regina [kastra] je německý Regensburg (Řezno), Lutetia Parisiorum [lutécia] je Paříž (Paris) či Londinium je Londýn.

Dělení (periodizace) dějin Říma

Na diagramu, který jsem vytvořil, si můžeš udělat přehled o tom, na jaké období dělíme dějiny Říma.

1. Nejstarší období začíná bájným založením Říma Romulem v roce 753 př. n. l. Tímto rokem začínal římský letopočet. V tomto období byl Řím pod nadvládou jiného národa — vládli zde etruští králové. Poslední a velmi neoblíbený etruský král Tarquinius Superbus (superbus = zpupný, namyšlený) byl sesazen roku 510 př. n. l.

Úkol: Zjisti si, kdo byl Romulus a Remus.

1. Následuje období římské republiky, kdy Řím začíná své územní výboje: válčí s Kartágem, kartaginský vojevůdce Hannibal se slony přejde Pyreneje a Alpy a oblehne Řím, který se ale nakonec ubrání a Kartágo Římané zničí. Období republiky končí vládou Gaia Iulia Caesara, který je nakonec zavražděn.
2. Moci se nakonec ujme Caesarův adoptivní syn Oktavián (celým jménem Gaius Iuluis Caesar Octavianus), který se prohlásí římským císařem jako Octavianus Augustus (augustus = vznešený). Začíná období císařství, římská říše se rozpíná dál a nemá v celém světě soupeře. Největšího rozmachu dosáhne za císaře Trajána (Traianus) kolem roku 117 n. l. Poté přibývá válek a Řím se pomalu vyčerpává... Od 3. století začínají nabývat na síle útoky Germánů ze severu, které se velmi zintenzivní po roce 375, kdy do Evropy vpadnou z Asie Hunové. Germáni a Římani sice hunského náčelníka Attilu nakonec v roce 451 porazí, ale římská říše je tak slabá, že nakonec tlaku Germánů podlehne. Za konec římské říše a celého starověku se považuje rok 476, kdy byl poslední římský císař, šestiletý kluk Romulus Augustulus (augustus byl mimo jiné titul císaře, augustulus je zdrobnělina, znamenající "císaříček") byl jedním germánským náčelníkem sesazen...