bronz = slitina mědi a cínu (v různých poměrech, nejčastěji kolem 90 % mědi ku 10 % cínu)

doba bronzová začíná v různých částech světa v různé době (znalost výroby bronzu se šířila z oblasti Blízkého Východu od roku asi 3300 př. n. l., do Evropy znalost výroby bronzu přišla okolo 2500 př. n. l.)

• již před objevem výroby bronzu lidé znali měď a uměli ji zpracovávat (měď je měkký kov, za studena kujný, taví se za teploty aspoň 1080 °C) = doba měděná či eneolit (pozdní doba kamenná)

jelikož naleziště mědi a naleziště cínu se obvykle nenacházejí ve vzájemné blízkosti, musely se suroviny převážet na velké vzdálenosti = rozvoj dálkového obchodu

• rozvoj dálkového obchodu však umožnil teprve předchozí rozvoj zemědělství: méně zemědělců vypěstovalo více potravy → uživili více lidí, kteří se už nemuseli věnovat zemědělství, ale řemeslu → rozvoj metalurgie (zpracování kovů: kovářství, tepectví, slévačství atd.)

v době bronzové žilo na území našeho státu několik pravěkých kultur (společenství lidí či etnik), která jsou nejčastěji pojmenovaná podle místa prvního nálezu (Únětice u Prahy: kultura únětická, Knovíz: kultura knovízská) nebo podle způsobu pohřbívání (mohylové kultury, kultury lidu popelnicových polí)

• v době bronzové se původní praobyvatelstvo Evropy začalo štěpit a začaly vznikat skupiny dnešních evropských národů

• skupině těchto národů se říká indoevropské, jelikož dnes obývají především Evropu a Indický subkontinent

• mezi indoevropské národy obývající Evropu patří:

  • národy keltské (dnes např. Irové, Bretonci — na přiložené mapě oranžová) jsou potomky Keltů, kteří žili i na našem území v mladší době železné

  • národy románské (dnešní např. Italové, Francouzi, Španělé, Portugalci, Rumuni — khaki hnědá) byly v minulosti ovlivněni kulturou starověkého Říma (Roma = Řím, proto románské) a románské jazyky vycházejí z jazyka starověkého Říma, tedy z latiny

  • národy germánské (dnešní např. Němci, Rakušané, Holanďané, Norové, Švédové, Dánové, Islanďané, Britové — červená) jsou potomky Germánů, kteří žili i na našem území v prvních pěti staletích našeho letopočtu (zhruba 0 až 500 n. l.)

  • národy slovanské (Češi, Slováci, Poláci, Bělorusové, Ukrajinci, Rusové, Slovinci, Chorvati, Srbové, Bosňáci, Makedonci, Bulhaři — zelená) se rozšířily do střední a jižní Evropy z východu jako poslední, až po roce 500 n. l.

  • a další menší indoevropské skupiny: Řekové jsou nejstarším evropským národem, Albánci jsou snad potomky starověkých Ilyrů

    • Maďaři, Estonci, Finové či Laponci patří mezi ugrofinské národy a ty vůbec nepatří mezi výše zmíněné indoevropské národy. Baskové žijící v Pyrenejích na hranicích Španělska a Francie rovně nejsou Indoevropané, jejich původ je dost nejasný...