řecky kosmos
jedná se o veškerý prostor mimo planetu Zemi
obsahuje planety, hvězdy, galaxie a další objekty jako mlhoviny, černé díry, ale také drobný prach nebo různá záření
dnes se soudí, že vesmír vznikl před asi 13,7 miliardami let během tzv. velkého třesku
vesmír je složen z galaxií, což jsou uskupení mnoha hvězd, plynů, prachu a dalších částic
naše Galaxie se nazývá Mléčná dráha
každou galaxii tvoří hvězdy
hvězdy jsou obrovské plynné koule vyzařující vlastní světelné a tepelné záření
naší hvězdou je Slunce, které má asi 330 000× větší hmotnost než Země a tvoří 99,8 % hmotnosti celé naší Sluneční soustavy (tedy všech zbylých 8 planet tvoří jen 0,2 % hmotnosti)
sluneční světlo putuje k Zemi asi 8 minut
vzdálenost mezi Sluncem a Zemí je tzv. astronomická jednotka (značí se AU = astronomical unit)
1 AU = asi 150 miliónů km
další nejbližší hvězdou je Proxima Centauri, kterou na obloze najdeme v souhvězdí Kentaura a je vzdálená od Země 4,2 světelných let
světelný rok je další jednotka délky, definovaná jako vzdálenost, kterou světelný paprsek urazí ve vakuu za 1 rok (značí se ly = light-year)
1 ly = 63 241 AU = asi 9,5 biliónů km
mezi známé hvězdy patří např. Polárka, která se nachází téměř přesně ve směru severního pólu (je vzdálená od Země asi 330 ly)
Naše nejbližší hvězda, které vděčíme za existenci života na Zemi
Druhá nejbližší hvězda v souhvězdí Kentaura na snímku z Hubbleova teleskopu
Na nočním snímku pořízeném dlouhou expozicí (tzn. dlouhým časem snímání — díky rotaci Země se ostatní hvězdy rozmazaly, Polárka nad pólem však nikoliv)
Bílými čarami jsou spojena souhvězdí ve významu obrazů, modrými čarami jsou ohraničeny celé oblasti daného souhvězdí
pojem souhvězdí má 2 významy:
lidé již ve starověku na základě své fantazie spojovali výrazné hvězdy na noční obloze do obrazů postav bájných hrdinů či předmětů
dnes souhvězdím chápeme i celou určitou oblast na noční obloze
Souhvězdí dělíme na:
souhvězdí severní oblohy,
souhvězdí jižní oblohy
a zvířetníková souhvězdí okolo rovníku, podle kterých máme pojmenovaná astrologická znamení
Ve vesmíru najdeme další objekty, mezi které např. patří:
mlhoviny: obrovská mračna prachu a plynů, z kterých se rodí nové hvězdy
supernovy: vznikají výbuchem hvězd
černé díry: malé, přitom však hmotné objekty, tak velmi hmotné, že dokonce pohlcují i světelné paprsky
Asi nejznámější mlhovina, tzv. Koňská hlava, se nachází v souhvězdí Orionu
Z mlhovin se hvězdy rodí, supernova je naopak výsledkem "smrti" hvězdy — jejího výbuchu
Umělecká představa černé díry
planety jsou objekty obíhající kolem hvězdy, které jsou dostatečně velké na to, aby se vlastní gravitací (přitažlivou silou) zformovaly do přibližně kulovitého tvaru
v naší sluneční soustavě obíhá kolem Slunce celkem 8 planet (své planety mají samozřejmě i další hvězdy mimo naši Sluneční soustavu)
Planety sluneční soustavy: jejich velikosti na obrázku jsou ve vzájemném poměru, nikoli však vzdálenosti mezi nimi
Kohoutkova kometa byla objevena roku 1973 českým astronomem Lubošem Kohoutkem
menší vesmírný objekt, většinou složený z ledu a prachu s velice dlouhou oběžnou drahou
většinu času se pohybují mimo naši Sluneční soustavu, občas některé z nich přiletí dovnitř soustavy a jsou pozorovatelné dalekohledem nebo pouhým okem
bývají známé svým “ohonem”, proto se jim kdysi říkalo vlasatice