Geologický vývoj

• Archaikum (prahory): Prvotní utváření kontinentů a vulkanismus.

• Proterozoikum (starohory): Většinu našeho území zalilo moře.

• Paleozoikum (prvohory): 

  • Nejdříve zalilo střední Čechy moře: ukládání (sedimentace) v oblasti Barrandienu, v Železných horách, později se moře rozšířilo i do Jeseníků, Moravského krasu (vápence) a do okolí Ještědu. Na konci prvohor (v devonu) začalo hercynské vrásnění.

  • Během hercynského vrásnění (karbon + perm) byl vymodelován celý Český masiv, vzniklo mohutné horstvo. V jeho sníženinách se ukládaly sedimenty a organické zbytky (vznik černého uhlí na Kladensku, Plzeňsku, Ostravsku). 

  • Ve středních a jižních Čechách a v Českomoravské vrchovině pod povrchem utuhly vyvřelé horniny (hlavně žulové plutony).

• Mezozoikum (druhohory): 

  • V Českém masivu převažovala souš, sedimentace jen v oblasti Teplicko-adršpašských skal. V Západních Karpatech dochází ke střídavé sedimentaci písků a jílů (flyš). V křídě byly střední a severní Čechy a rovněž jihočeské pánve zality mořem (křídové moře: pískovcová skalní města — Kokořínsko atd.).

  • Vyvrásnily se Západní Karpaty během alpinského vrásnění. Vlivem vrásnění došlo k rozlámání Českého masivu na kry (poklesy a zdvihy) a ke zdvihu pohraničních pohoří. 

• Kenozoikum (třetihory a čtvrtohory):

  • třetihory: V Západních Karpatech mořská sedimentace (jílovce, pískovce, slepence), vyvrásnění celé oblasti, v důsledku čehož v Českém masivu projevy vulkanismu (Doupovské hory, České Středohoří).

  • čtvrtohory:

    • pleistocén: Doby ledové (pevninský ledovec, ukládání spraší), okrajově slabý vulkanismus (Komorní hůrka, Velký a Malý Roudný).

    • holocén: Geologická současnost (interglaciál), tvorba půd, ustálení říční sítě.

Podnebí

• hlavní podnebný faktor v ČR = nadmořská výška 

• 3 základní podnebné oblasti: teplá, mírně teplá, chladná

• v ČR je přechodné podnebí mezi oceánským a kontinentálním

• na severní polokouli převažuje západní proudění (od oceánu), nicméně může být narušováno v létě i v zimě kontinentální tlakovou výší 

Řeky

• Území ČR spadá do úmoří tří moří, které přibližně kopírují území našich historických zemí:

  • úmoří Severního moře: přibližně území Čech

    • Labe a jeho přítoky: od pramene Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Cidlina, Jizera, Vltava, Ohře, Bílina, Ploučnice

      • přítoky Vltavy: od pramene Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Berounka

    • Labe má typickou říční síť vějířovitého typu, na hranicích má průtok 308 m3/s, ale při soutoku s Vltavou v Mělníce je větší řekou právě Vltava)

  • úmoří Černého moře: přibližně území Moravy

    • Morava a její přítoky: od pramene Krupá, Branná, Desná, Moravská Sázava, Oskava, Bečva, Romže (Valová), Haná, Olšava, Dyje (přítokem je Svratka, její přítoky pak: Svitava, Jihlava)

    • řeka Morava má na hranicích průtok 120 m3/s, na rakousko-slovenském pomezí pod hradem Devínem se Morava vlévá do Dunaje

  • úmoří Baltského moře: přibližně území Slezska

    • Odra a její přítoky: Opava (její přítok Moravice), Ostravice (její přítok Morávka), Olše

    • Odra má na hranicích průtok 56 m3/s

• Na území ČR se nacházejí horní toky zmíněných řek. Všechny řeky pramení na našem území a odtékají pryč — žádná řeka nepramení mimo území ČR a neteče k nám. 

• České řeky jsou napájeny:

  • dešťovými srážkami,

  • sněhem,

  • podpovrchovou vodou.

Jezera

= přírodní nádrže

• v ČR jich máme velmi málo a mají vždy nepatrnou rozlohu:

  • ledovcová: na Šumavě je 5 jezírek ledovcového (karového) původu: největší z nich Černé jezero má plochu pouze 18,5 hektaru, další Čertovo j., Plešné j., Prášilské j. a j. Laka

  • sesuvové: zajímavostí je hrazené (sesuvové) Mladotické (Odlezelské) j., které vzniklo sesuvem stráně do údolí a následným přehrazením potoka po vydatných deštích roku 1872

  • krasová: na dně propasti Macocha v Moravském krasu jsou dvě malá krasová jezírka (na vápenci)

  • rašelinná: rašelinný původ má na Šumavě Chalupské jezírko nebo v Jeseníkách v přírodní rezervaci Rejvíz se nalézají Velké a Malé mechové jezírko 

  • říční: v nížinách na meandrujících tocích řek často vznikají říční (fluviální) jezera zaškrcením meandru (např. Křivé j.)

    • pozor: Máchovo jezero je ve skutečnosti rybník založený ve 14. stol. Karlem IV. (podobně jako např. Kaspické nebo Mrtvé moře jsou jezery)

Přehradní nádrže

= vytvořeny člověkem, nejvíce z nich po 2. světové válce

• menším nádržím se říká rybníky a slouží často k chovu ryb

• přehradní nádrže mohou sloužit jako zdroj pitné vody (u nás např. Morávka a Šance), k rekreaci (u nás např. Žermanice) a především k vyrovnávání průtoků řek (v zimě a v létě málo vody — upouští se a zabraňuje suchu × na jaře a na podzim hodně vody — zadržuje se a zabraňuje povodním)

• největší česká přehrada: Lipno na Vltavě

• nejobjemnější česká přehrada: Orlík na Vltavě

Podpovrchová voda — minerální prameny

Podpovrchová voda jako celek se dělí na:

• 1. půdní vodu, která je součástí půdy, je vstřebávána kořeny rostlin a nevytváří souvislou hladinu (je prostoupena vzduchem), a

  2. podzemní vodu uloženou v geologických vrstvách, která je buď:

     1. prostá s nízkým obsahem rozpuštěných minerálních látek, nebo

     2. minerální:

        1. minerální vody podle teploty dělíme na: chladné (do 25 °C), teplé (do 50 °C) a horké (nad 50 °C)

        2. minerální vody podle obsahu plynů či iontů dělíme na: kyselky (CO2: Mariánské Lázně), síranové (Šaratica, Zaječická hořká), jodidové, alkalické (Ondrášov, Karlova Studánka, Poděbrady…) ad., radonové (radioaktivní: Jáchymov).

V ČR jsou minerální vody soustředěny hlavně v pohraničních oblastech (bývalé Sudety): Karlovarsko, Krušnohoří, Jesenicko apod. 

Zvláště chráněná území

Na území Česka se nacházejí zvláště chráněná území o celkové rozloze 12 535 km², což představuje 15,9 % území. Podle velikosti se dělí na:

1. Velkoplošná chráněná území, která slouží k ochraně krajiny málo narušené zásahy člověka, se zachovalými zbytky původní přírodní krajiny: 

   • Národní parky (NP, celkem 4) a 

   • Chráněné krajinné oblasti (CHKO, celkem 26), 

2. Maloplošná chráněná území, která slouží k ochraně zvláště cenných lokalit a mohou být zřizována i v rámci velkoplošných chráněných území. Je jich celkem 2353 ve 4 kategoriích: 

   • Národní přírodní rezervace (NPR), 

   • Národní přírodní památka (NPP), 

   • Přírodní rezervace (PR) a 

   • Přírodní památka (PP). 

Kromě zvláště chráněných území se vyhlašují také přírodní parky a památné stromy, které vytvářejí významné krajinné prvky. Chráněné jsou i vzácné druhy rostlin a živočichů, které se dělí do 3 kategorií: druhy ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.