území Německa a Itálie byly až do 19. stol. značně rozdrobené — neexistoval zde žádný jediný stát
Svatou říši římskou tvořilo několik stovek státečků, její součástí byly i České země
římskoněmecký král byl voleným panovníkem, nikoli dědičným
krále volilo 7 kurfiřtů (německý výraz: küren = volit, Fürst = kníže): 3 duchovní kurfiřti (němečtí arcibiskupové) a 4 světští kurfiřti, mezi nimi i český král
římskoněmecký král mohl podniknout i korunovační cestu do Říma, kde mohl být papežem korunován na císaře
Stoletá válka (1337-1453):
konflikt mezi Anglií a Francií o nadvládu ve Flandrech (dnes Belgie) a proto, že Angličané ovládali mnoho francouzských území
v bitvě u Kresčaku (1346) bojoval na straně Francouzů český král Jan Lucemburský i jeho syn Karel IV. Král Jan byl již slepý a v bitvě padl
bitva u Azincourtu [azénkůru] (1415) → drtivá porážka Francouzů → Angličané dobyli Paříž → francouzská dívka Jana z Arku (Johanka z Arku, Panna orleánská), povzbuzená božím hlasem, vzbudila ve Francouzích odhodlání k boji → vítězství Francouzů ve válce
výsledek války: Francouzi vyhráli, vytlačili Angličany z Evropy, Francie se později mohla stát evropskou velmocí
Magna Charta v Anglii:
1215: anglický král Jan Bezzemek donucen vydat tzv. Velkou listinu svobod (Magna charta libertatum), která omezovala jeho pravomoci, určovala základní práva králových poddaných → byla předpokladem pro vznik anglického parlamentu
Papežské schizma (dvojpapežství, trojpapežství) a kritika církve:
1309: francouzský král Filip Sličný násilně přesídlil papeže z Říma do francouzského města Avignonu [aviňon]
1378: neshody mezi kardinály → zvoleni 2 papežové (Řím i Avignon → vzniklo schizma)
zvyšování desátků, prodej odpustků (odpuštění hříchů za poplatek církvi) → kritika církve (v Anglii John Wycliff — počeštěně Jan Viklef, v Čechách Jan Hus) → český král a římskoněmecký císař Zikmund Lucemburský svolal koncil do Kostnice (1414-1418): měl za cíl schizma vyřešit (a vyřešil ho, ovšem byl upálen i Jan Hus)
koncil = velký sněm vysokých církevních hodnostářů (kardinálové, arcibiskupové...) z celé Evropy, který měl za úkol vyřešit nějaký důležitý náboženský problém
Turci = národ, přišli ze střední Asie, přijali od Arabů islám
Osmané = turecká vládnoucí dynastie (zakladatel rodu: Osman)
sultán = turecký panovník
janičáři = turecké vojsko, složené z křesťanských chlapců převychovaných v duchu islámu
Turci si během 14. století podmanili celý Balkán (Bulharsko, Srbsko, Bosnu), roku 1453 dobyli Konstantinopol (zánik Byzance), ustanovili jej hlavním městem své říše a přejmenovali na Istanbul
Sulejman I. Nádherný: turecký sultán, za jehož panování Osmanská říše zažila největší rozmach, roku 1526 v bitvě u Moháče porazil českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského → českými a uherskými králi se stávají na 300 let Habsburkové (Ferdinand I.)
1529 a 1683 dokonce Turci 2× neúspěšně obléhali Vídeň
leželo zde několik států, z nich nejvýznamnější byly Portugalsko, Kastilie a Aragonie a muslimská Granada
reconquista = boj křesťanů (Španělů) proti muslimům (Arabům) na Pyrenejském pol., poslední arabská pevnost Granada padla 1492 (stejný rok, kdy Kolumbus vyplouvá do Ameriky)
1469: kastilská královna Isabela se provdala za aragonského krále Ferdinanda → sjednocení obou království → vznik Španělska
Zámořské objevy (15. – 16. stol.):
Portugalci a Španělé hledali cestu do Indie (po souši nebylo možno obchodovat kvůli Osmanům), v Evropě již byla skoro všechna naleziště zlata a stříbra vytěžena
objevy Portugalců: 1487 Bartolomeo Díaz obeplul Afriku, 1498 Vasco da Gama [vašku da gama] doplul do Indie, 1519 Fernão Magalhães [fernau magaljenš] obeplul svět
objevy Španělů: 1492 Kryštof Kolumbus (Ital ve španělských službách) objevil Ameriku, avšak myslel, že je to Indie; až Amerigo Vespucci [vespuči] poznal, že se jedná o nový kontinent
Důsledky objevů:
zcela nová představa o velikosti světa
nové plodiny z Ameriky (brambory, kukuřice, rajčata, tabák a desítky dalších) a zvířata (např. krocan)
naopak do Ameriky Evropané přivezli koně, krávy, prasata a desítky dalších druhů, ale také nemoci, na které Indiány umírali, protože jejich imunita na ně nebyla připravená (mor, neštovice, malárie...)
obrovský příliv zlata a stříbra do Evropy → inflace a pokles cen + obohacování Evropy na úkor zbytku světa
likvidace indiánských civilizací (Aztékové, Inkové a další), zavlečení černochů do Ameriky
v Polsku vládla dynastie Piastovců (vzpomeň Měška I. a Boleslava Chrabrého)
Litva byla posledním pohanským státem v Evropě! → navrátivší se křižáci ze Svaté země (Řád německých rytířů) se usadili na pobřeží Baltského moře a bojovali proti Litevcům, aby šířili křesťanskou víru
český král Přemysl Otakar II. (1253-1257) jim pomáhal a založil na břehu Baltského moře město Královec (německy Königsberg), dnešní ruský Kaliningrad
po smrti posledního piastovského krále Kazimíra III. Velikého vládl v Polsku jeho synovec Ludvík Veliký (byl i uherským králem), ani ten však syna neměl, a tak nabídli Poláci ruku jeho dcery Hedviky litevskému velkoknížeti Jagellovi → Jagello si vzal Hedviku, stal se polským králem a přijal křesťanství; založil polskou dynastii Jagellonců, která v letech 1471-1526 vládla i v Čechách
jelikož Litevci přijali křesťanství, Řád německých rytířů ztratil smysl existence → 1410: bitva u Grunwaldu (Poláci porazili německé rytíře, bojoval tam možná i pozdější český husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova)
Mongolové (Tataři), kteří v pol. 13. stol. zničili Kyjevskou Rus, ovládali východní Evropu 3 staletí (chanát Zlatá Horda, zakladatel říše byl Čingischán) → velký kulturní úpadek a zpomalení civilizačního pokroku
až na konci 15. stol. moskevský kníže Ivan III. Vasiljevič porazil Tatary, prohlásil se za cara (císaře) a za hlavu pravoslavných křesťanů a začal připojovat okolní knížectví k Moskevské Rusi
jeho vnuk Ivan IV. Hrozný byl zpočátku schopný panovník (porazil zbytky Tatarů a nechal postavit chrám Vasilije Blaženého v Moskvě), později vedl neúspěšnou válku s Polskem o přístup k Baltskému moři (tzv. livonská válka) a začala se u něj projevovat krutost a duševní poruchy (zabil svého syna, nechal vyvraždit město Novgorod, zavedl tajnou policii, tzv. opričninu)