Velká francouzská revoluce a napoleonské války (1789-1815)

Velká francouzská revoluce (1789-1799)

Příčiny revoluce:

• Francie byla silně zadlužená (nákladné války, pomoc Američanům v boji za nezávislost) → přetěžování poddaných (jako jediní platili daně — šlechta a duchovní ne) → růst nespokojenosti

• 1783: výbuch sopky na Islandu → neúroda → hlad → další stupňování nespokojenosti

1789 — počátek revoluce:

• květen 1789: Ludvík XVI. svolal tzv. generální stavy (sněm šlechty, duchovních a poddaných), aby projednali finanční otázky (zdanění šlechty a duchovních), ale třetí stav chtěl jednat i o zrušení absolutismu a zavedení ústavy → třetí stav se oddělil a prohlásil se za Ústavodárné národní shromáždění (dále jen "ÚNS") s cílem vypracovat ústavu → v srpnu vydána Deklarace práv člověka a občana: rušila poddanství, zaváděla občanství (rovnost všech lidí před zákonem)

• v červenci dav lidí napadl a dobyl vězení Bastila (jako symbol královského absolutismu) — tím začala revoluce

1790:

• ÚNS připravovalo zákony a ústavu, ale finanční situace Francie se dál zhoršovala → nepokoje, hladové bouře

1791:

• v červnu se král s rodinou pokusil o útěk do Rakous → ve Varennes [varen] dopaden, zadržen a vrácen do Paříže

• v září ÚNS vydalo ústavu: Francie se stala konstituční monarchií: králi zůstala výkonná moc, ale Konvent (shromáždění, sněmovna) dostal moc zákonodárnou

1792:

• v dubnu Francie vyhlásila válku Rakousku (ale rozložená armáda) — vznikla revoluční píseň Marseilleisa [marsejéza], dnes francouzská hymna

• v srpnu proběhl převrat → král byl uvězněn, začal s ním soudní proces

• v září první vítězství francouzské armády nad Prusy (bitva u Valmy) → vyhlášení republiky

1793:

• v lednu král Ludvík XVI. odsouzen k smrti a popraven gilotinou (v říjnu popravena i královna Marie Antoinetta)

• v červnu se k moci dostává radikální politický klub jakobínů → začíná tzv. jakobínská hrůzovláda, teror: vůdce jakobínů Maximillien Robespierre [robspijér] v čele Výboru pro veřejné blaho, který se stal orgánem výkonné moci (rozhodoval o žalobách, soudech a popravách) → během roční vlády popraveno cca 35 tisíc osob!

1794:

• v červenci proběhl tzv. thermidorský převrat: jakobíni byli sesazeni, Robespierre a členové Výboru popraveni gilotinou

1795-1799:

• vydána nová ústava: v čele Francie pětičlenné direktorium → snaha o uklidnění situace, ale další pokusy o převraty → v listopadu 1799 provádí generál Napoleon Bonaparte převrat a přebírá ve Francii moc

Důsledky a přínosy VFR:

• velmi důležitá událost, přinesla velké změny společnosti (i když v následujících obdobích uměle brzděné):

  • končí společnost stavovská (privilegovaní × neprivilegovaní) a rodí se společnost občanská (občané jsou si rovni před zákonem)

  • s tím se rodí moderní nacionalismus (představy o národní sounáležitosti, společné kultuře a historii určitého národa): VFR přinesla představu o společném boji všech Francouzů proti starému bourbonskému režimu (tzv. ancien régime = "starý režim")... myšlenky nacionalismu později Napoleonovi vojáci začínají šířit celou Evropou → u mnoha evropských národů v 19. stol. nastává národní obrození...

  • ačkoli revoluce začala ctnostnými myšlenkami o svobodě a rovnosti, zvrhla se (podobně jako jiné události, např. husitství) v první moderní typ diktatury (jakobíni), jaké známe např. ve 20. století

Napoleon Bonaparte a napoleonské války (1800-1815)

• Napoleon Bonaparte (dále jen "NB") se narodil 1769 na Korsice do zchudlé šlechtické rodiny, měl mnoho sourozenců, otec zemřel záhy → NB se stal velmi mladý hlavou rodiny

• ještě před revolucí se přihlásil do francouzské armády a rychle postupoval v hodnostech → generálem

Napoleon generálem:

• v letech 1796-97 vyslán na výpravu do Itálie: ačkoli měl špatně vycvičenou armádu, dokázal dosáhnout mnoha vítězství

• 1798-99 vyslán do Egypta (s cílem ohrozit obchodní postavení Britů) → porážka, ale přivezeno mnoho egyptských artefaktů → později (1822) díky nim rozluštěny hieroglyfy

Napoleon konzulem (1799-1804):

• direktorium se potácelo ve stále větších problémech, čehož Napoleon využil → v listopadu 1799 provedl tzv. brumairový převrat (brumair [brymér] = název listopadu ve francouzském revolučním kalendáři)

• po převratu se NB stal prvním ze tří konzulů (měl největší moc, jelikož ovládal armádu) → nová ústava dávala NB velké pravomoci (nejdřív zvolen konzulem na 10 let, pak na doživotí), postupně odstranil oba další konzuly

• NB ukončil války s okolními státy a uzavřel konkordát s papežem (církev podřídil státu)

• ve Francii zavedl tajnou policii a cenzuru

• 1804 vydal Občanský zákoník (Code civil): kompromisní, vzorem pro Evropu

Napoleon císařem (1804-1814/1815):

• roku 1804 sebe a manželku Josefínu Bauharnais [boarné] korunoval na císaře a císařovnu → římskoněmecký císař František II. se obával, že by NB mohl zničit Svatou říši římskou (tzn. Německo), a proto vyhlásil Rakouské císařství (rakouským císařem jako František I.) → Napoleon byl v říjnu 1805 poražen od Britů (admirál lord Nelson) v námořní bitvě u Trafalgaru, ale v prosinci 1805 porazil v "bitvě tří císařů" u Slavkova na Moravě rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra I. → roku 1806 byla Svatá říše římská rozpuštěna a NB v Německu ustanovil tzv. Rýnský spolek

Kontinentální blokáda Británie a válka ve Španělsku (1806-1809):

• NB ovládal skoro celou Evropu, a proto se Británii snažil oslabit hospodářskou cestou: vyhlásil kontinentální blokádu na britské zboží → k blokádě se nepřipojilo Portugalsko, a proto byla neúčinná → 1808: NB táhl přes Španělsko, aby Portugalce přinutil k blokádě, ale ve Španělsku byl porážen (guerillová / partyzánská válka) → španělské porážky využil rakouský císař František a zaútočil na NB → bitva u Wagramu (1809), kde NB vyhrál a vynutil si za ženu Františkovu dceru Marii Louisu (syn Napoleon II. "Orlík")

Tažení do Ruska (1812):

• kontinentální blokádu krom Portugalců porušovalo i Rusko → 1812 NB vyrazil do Ruska

• ruský maršál Michail Kutuzov zvolil taktiku "spálené země": vlákal NB do nitra Ruska, zanechával za sebou spáleniště, aby Francouzi nemohli rekvírovat úrodu

• září 1812: nerozhodná bitva u Borodina → NB došel do vypálené a vylidněné Moskvy, kde čekal na uzavření míru, ale marně → Rusové nutili Francouze k ústupu stejnou cestou, jakou přišli → mrazy, zima, bez zásob → listopad 1812: bitva na řece Berezině = porážka NB

• z 500 tisíc Francouzů se vrátilo pouhých 40 tisíc!

Napoleonův pád (1813-1814):

• po ruské porážce se zvedla vlna povstání v Napoleonem podmaněných územích, hlavně ve Španělsku

• Rusko, Prusko a Rakousko (pozdější Svatá Aliance) nedaly Francii čas obnovit zdecimovanou armádu → říjen 1813: třídenní "bitva národů" u Lipska (Leipzig) → NB byl na hlavu poražen

• březen 1814: dobyta Paříž, NB donucen vzdát se trůnu (abdikace) a odjet na ostrov Elba

• ve Vídni začal mírový Vídeňský kongres (1814-1815), kteří řídil rakouský kancléř Klemens Metternich

"Stodenní císařství" (1815):

• Vídeňský kongres dojednal, že na francouzský trůn se vrátí Bourboni (Ludvík XVIII., bratr popraveného Ludvíka XVI.) → nespokojenost Francouzů

• NB na Elbě sledoval situaci ve Francii a rozhodl se jednat → opustil s pouhými 2000 vojáky Elbu, vylodil se ve Francii → podpora lidu, pochod na Paříž → NB dobyl Paříž a vládl 100 dní → červen 1815: bitva u Waterloo → poslední a definitivní porážka NB, odeslán na ostrov Sv. Helena v jižním Atlantiku, kde 1821 zemřel.

Důsledky Napoleonovy vlády:

• po téměř celé 19. století byla vojenská teorie i praxe posuzována podle jeho pravidel a přizpůsobována jeho pojetí válečnictví

• za jeho vlády a předchozí revoluční éry se Francie změnila ze stavovského státu v novou občanskou společnost a určovala politický trend ve značné části Evropy.

• Napoleon mimo jiné uskutečnil i obsáhlou reformu vnitřní správy Francie a jeho občanský zákoník (1804) se stal vzorem pro další evropské země