• pravěk je nejdelší období lidských dějin:

  • pravěk: asi 3 000 000 let

  • starověk: asi 5 000 let

  • středověk: asi 1 000 let

  • novověk: asi 400 let

  • moderní dějiny: asi 100 let

• je to období před vznikem písemných pramenů a států

• máme o něm informace jen díky archeologii, která zkoumá hmotné prameny z pravěku

Období pravěku jsou nazvána podle materiálů, z kterých si tehdy lidé (převážně) vytvářeli nástroje:

• 1. doba kamenná: asi 3 000 000 až 2 000 př. n. l.

     • • starší (paleolit): 3 000 000 až 10 000 př. n. l. — nejdelší období, lidé byli lovci a sběrači

       • střední (mezolit): 10 000 až 7 000 př. n. l. — končí poslední doba ledová, lidé domestikují (ochočují zvířata)

       • mladší (neolit): 7 000 až 3 500 př. n. l. — vzniká zemědělství, lidé přechází k usedlému způsobu života, počíná se vyrábět keramika

       • pozdní (eneolit) neboli doba měděná (chalkolit): 3500 až 2000 př. n. l.

  2. doba bronzová: 2 000 až 750 př. n. l. (na Blízkém Východě už kolem 3 500 př. n. l.) — rozvoj dálkového obchodu, majetkové vrstvení společnosti

  3. doba železná: 750 př. n. l. až přelom letopočtu

     • • starší (doba halštatská): 750 až 400 př. n. l. — u nás využívání železa ještě velmi vzácné

       • mladší (doba laténská): 400 až přelom letopočtu — opravdová doba železná, spojená s kulturou Keltů

  4. doba římská: 0 až 476 n. l. — jen na území střední Evropy, spojená s osídlením Germány, styky se starověkým Římem.

• v minulosti Země se vystřídalo asi 50 dob ledových, ta (prozatím) poslední trvala v době asi 110 až 10 tisíc let př. n. l., tedy z hlediska vývoje člověka v paleolitu

• doba ledová (neboli glaciál) chladné (a suché) období:

  • chladné = voda byla zachycena v ledovcích → hladina oceánů byla níž → lidé se dokázali dostat po souši do Ameriky atd.

  • suché = když je mráz, je sucho → ukládaly se prachové částice (tzv. spraše) → dnes na nich jsou úrodné černozemě

• v době ledové žila zcela jiná fauna (zvířata) než dnes, především mamuti, šavlozubí tygři, srstnatí nosorožci atd.

• zalednění dosahovalo až na Ostravsko (připomínkou je např. bludný balvan v areálu Arcellor Mittal)

• jeskynní malby (Altamira, Lascaux a další) — náměty: zvířata, často obtisky dlaní

• sošky žen (tzv. venuše): desítky nálezů, z našeho území Věstonická venuše (Dolní Věstonice) a Petřkovická venuše (Landek v Ostravě)

• mezolit = poměrně krátké období mezi koncem doby ledové (asi 9600 př. n. l.) a vynálezem zemědělství v neolitu (u nás poměrně pozdě, až kolem 5500 př. n. l.) — jedná se tedy o kulturu stále ještě lovců a sběračů, kteří se museli přizpůsobit změněným klimatickým podmínkám: kolem roku 9600 př. n. l. se výrazně oteplilo a rozšířily se lesy

• voda z tajících ledovců počala tvořit jezera, šířil se tedy rybolov

• dochází k domestikaci (zdomácnění) původně divokých zvířat: domestikace dobytka (tur domácí, vepř, ovce, kozy...), psa atd.

Zlepšení kvality života v neolitu

• díky zemědělství si lidé mohli začít dělat zásoby potravin, např. na zimu

• začali si stavět domy, které je chránily proti nepřízni počasí, dravé zvěři apod. (pro neolit typické tzv. dlouhé domy nebo velkodomy)

• v domě mohli lépe pečovat o nemocné, zraněné a o staré členy svého kmene

• matky již nemusely migrovat spolu s lovci za zvěří, mohly se tedy starat o více dětí

= rodilo se více dětí + lidé se začali dožívat vyššího věku

• z řečtiny: megas = velký + lithos = kámen

• rozeznáváme 3 typy megalitů:

  1. menhiry = nejjednodušší, jen vztyčený kámen

     • v Česku např. Kamenný (Zkamenělý) pastýř = náš nejslavnější megalit

     • ve Francii kamenná pole v Carnacu [karnak]

  2. dolmeny = dva menhiry s překladem nahoře (kamenný stůl)

     • známý a pověstmi opředený — pravděpodobně ale přírodní — je útvar Čertův stůl na hoře Čertův mlýn v Beskydech

  3. kromlechy = systém dolmenů

     • nejznámějším kromlechem je Stonehenge v jižní Anglii