Sluneční soustava

Zatímco oběh kolem Slunce trvá Venuši necelých 225 pozemských dní, jedno otočení kolem vlastní osy jí trvá 243 dní. Rok je tam tedy kratší než den. Rotace je velmi pomalá, a ještě k tomu i opačná než u ostatních planet. Slunce na Venuši kvůli mračnům není vidět, ale kdyby bylo, tak by vycházelo na západě a zapadalo na východě.

Původ Saturnových prstenců je nejasný, ale vědci se domnívají, že by to mohly být zbytky měsíců, které se před časem rozpadly. Jejich stáří se odhaduje na 100 milionů let. Své prstence sice mají všechny vnější planety, ale ty Saturnovy jsou jedním slovem úchvatné. Skládají se z částeček různé velikosti, od několika mikrometrů po několik metrů. Nacházejí se v úrovni rovníku a obíhají svou mateřskou planetu jako její běžný satelit. Doba oběhu je nerovnoměrná, od 5 hodin do 2 dnů. Průměr všech viditelných prstenců je 280 000 km, avšak jejich tloušťka je jen několik set metrů.

Počet prstenců nelze přesně určit, každý z velkých prstenců se skládá z obrovského množství malých. Mají různé zabarvení a tedy i složení. Podle všeho by měly obsahovat hlavně ledové částice se stopami dalších látek (křemík, uhlík).

V roce 2009 byl objeven největší známý prstenec, který se výrazně vymyká tím ostatním. Je jen těžko viditelný a objeven byl dalekohledem, který pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Je extrémně řídký a nachází se 6 až 12 milionů km od Saturnu. Je 50krát větší než dosud největší známý Saturnův prstenec a odklání se od roviny ostatních prstenců. Uvnitř prstence putuje měsíc Phoebe. Spolu s prstencem rotují kolem Saturnu opačným směrem, než ostatní tělesa, což je ve sluneční soustavě neobvyklé. Největším takto opačně rotujícím tělesem ve sluneční soustavě je Neptunův měsíc Tritón.