České země po třicetileté válce (1648-1740)

01 České země po třicetileté válce ‎(1648-1740)‎

Doba pobělohorská (1620-1740)

Porážka českých nekatolíků na Bílé hoře v listopadu 1620 vedla k:

  1. rekatolizaci: v českých zemích se jedinou povolenou vírou stalo katolictví

    • nekatolická šlechta mohla buď a) prodat majetek a emigrovat (odejít do zahraničí) nebo b) konvertovat (přestoupit) ke katolické víře

      • na jejich místo přicházela cizí katolická šlechta (německé, italské, francouzské rody) → neměli k českým zemím vztah

    • poddaní se stěhovat nemohli → všichni museli přijmout katolickou víru (jezuité obraceli nekatolíky ke katolictví)

    • důsledek: emigrace vzdělaných lidí — české země přišly o značnou část inteligence a elit

  2. germanizaci: úředním jazykem se stala němčina (+ cizí šlechtické rody) → úpadek češtiny

Třicetiletá válka způsobila úbytek obyvatel → zvyšování daní a roboty → utužování nevolnictví

  • kvůli tomu císař Ferdinand III. (syn Ferdinanda II., vládl 1637-1657) nechal provést první soupis obyvatel a majetku na našem území (tzv. berní rula), aby se efektivněji vybíraly daně (je to důležitý zdroj informací pro historiky)

Jan Amos Komenský (1592-1670)

  • asi nejvýznamnější český pobělohorský emigrant

  • Moravan (narozen asi v Uherském Brodě), biskup Jednoty bratrské, po vydání Obnoveného zřízení zemského (1627) musel opustit české země

  • pobýval v Polsku (Lešno), Anglii, Švédsku, v Uhrách a nakonec v Nizozemí

  • všude se stal proslulým reformátorem školství:

    • dával důraz na názornost ve výuce

    • radil postupovat od jednoduchého ke složitému

    • věřil, že za utrpením lidí stojí nevzdělanost a nevědomost → proto usiloval o vzdělání a nápravu všech

  • byl silně věřící a neskutečně pracovitý a houževnatý (zemřely mu 2 manželky a děti, několikrát mu shořely jeho knihovny a celoživotní dílo — vždy vše sepsal znovu)

  • mezi jeho nejslavnější díla patří Labyrint světa a ráj srdce (kniha se zabývá smyslem lidského života) a Svět v obrazech (Orbis sensualium pictus — názorná učebnice jazyků pro děti)

Leopold I. (1657-1705)

  • syn Ferdinanda III., vládl dlouho, za jeho vlády se naplno u nás rozvinulo baroko, sám Leopold skládal hudbu, rád hrál v divadle...

  • 1683 Turci podruhé oblehli Vídeň, Leopold uprchl, ale Turci byli díky polskému králi Janu III. Sobieskému poraženi a od té doby Osmanská říše slábla

  • za jeho vlády došlo roku 1680 k velkému povstání českých poddaných (kvůli neúnosně vysoké robotě) a probíhaly mj. čarodějnické procesy ve Slezsku (Velké Losiny, Šumperk, Zlaté Hory a jinde) — viz kniha a film Kladivo na čarodějnice → vše bylo důsledkem obecného úpadku po třicetileté válce

Josef I. (1705-1711) a Karel VI. (1711-1740) — pragmatická sankce a války o španělské dědictví

  • Leopold měl dva syny: Josefa a Karla

  • nadějný Josef I. však brzy zemřel na neštovice a syna po sobě nezanechal

  • Karel VI. byl sice ženatý, ale měl jen dcery a marně čekal na narození syna. Proto už roku 1713 vydal tzv. pragmatickou sankci → dokument, který zajišťoval nástupnictví v habsburském rodě i ženám, tedy jeho nejstarší dceři Marii Terezii.

  • Karel celou svou vládu obětoval dvěma cílům:

    1. prosadit pragmatickou sankci a dosáhnout jejího uznání od ostatních panovníků Evropy

    2. vyhrát tzv. války o španělské dědictví (1700-1714):

      • ve Španělsku do roku 1700 vládli španělští Habsburkové

      • 1700 zemřel poslední španělský Habsburk a rakouští Habsburkové (Leopold I., Josef I. a Karel VI.) se snažili získat Španělsko a jeho bohaté kolonie po svých vymřelých příbuzných pro sebe

      • proti nim stála Francie, jejíž král Ludvík XIV. byl rovněž vzdáleným příbuzným španělských Habsburků

      • válka nakonec skončila kompromisně: španělskými králi se stali sice francouzští Bourboni, ale rakouští Habsburkové dostali jako odškodné část Španělského Nizozemí (území dnešní Belgie).