Jižní Asie
Charakteristika regionu
je výrazně oddělena od zbytku Asie: na severu vysoká pohoří (Hindúkuš, Karakoram, Pamír, Himaláj), na západě pouště (Balúčistán)
jedna z nejhustěji osídlených oblastí na světě:
Indie: 1,25 miliardy
Pákistán: 200 miliónů
Bangladéš: 150 miliónů
teplé podnebí + monzuny = úroda několikrát za rok (v Indoganžské nížině — ale poměrně zaostalé zemědělství)
do regionu můžeme zařadit: (Afghánistán), Pákistán, Indii, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Šrí Lanku a Maledivy
Monzuny
vzdušné proudění vznikající kvůli rozdílům v ohřívání pevniny a oceánů
pevnina = v létě se rychle ohřeje, v zimě rychle chladne
oceán = v létě se pomaleji ohřívá (je studenější než pevnina), v zimě se pomaleji ochlazuje (je teplejší než pevnina)
letní monzun: pevnina se rychle prohřívá → vzduch nad střední Asií stoupá (nad pevninou vzniká tlaková níže) → na jeho místo se tlačí vlhký vzduch z oceánu → na úpatí Himalájí dochází k prudkým a vydatným dešťům (více než 10 m vodního sloupce srážek!)
zimní monzun: oceán se pomaleji ochlazuje (je teplejší než pevnina) → fouká suchý chladný vítr z pevniny nad oceán (nad pevninou je tlaková výše)
Obyvatelstvo, náboženství a hospodářství
opět národnostně i nábožensky různorodá oblast:
Indie: převážně hinduisté (80 %) a muslimové (cca 15 %)
Afghánistán, Pákistán, Bangladéš, Maledivy: muslimské
Šrí Lanka, Nepál, Bhútán: buddhisté
v zemědělství se pěstuje hlavně rýže, čaj, cukrová třtina, na Dekanské plošině v Indii se těží uhlí, ropa, zemní plyn a železná ruda
Náboženství jižní Asie:
Šrí Lanka
leží na ostrově Cejlon, je známá pěstováním čaje (cejlonský černý čaj)
je možné používat i název Srí Lanka
od 50. let do roku 2009 probíhala občanská válka mezi dvěma zdejšími etniky:
mezi buddhistickými Sinhálci
a hinduistickými Tamily, kteří se zformovali do radikálního hnutí "tamilští tygři"
ovšem dodnes je napětí mezi Sinhálci a Tamily patrné a vypadá to, že ani zde "multikulti" společnost úplně nefunguje.
čajovníková plantáž na Šrí Lance
sloni mají na Šrí Lance výsadní postavení a je to jejich "národní zvíře"
Indie
stejně jako Bangladéš a Pákistán patřila Indie do roku 1947 Britům → rozšířená je angličtina, která je jediným jednotícím prvkem jinak různorodé Indie (v Indii se hovoří několika sty jazyky, z nichž kolem 40 je úředních, krom angličtiny je nejrozšířenějším jazykem hindština)
je demokratickým státem s federativním zřízením (Indii tvoří 29 svazových států a dalších 6 teritorií)
kdysi byla na základě hinduismu indická společnost rozdělena na vrstvy (kasty), které měly různé postavení → dnes jsou sice kasty zrušené, ale na venkově kastovní systém stále místy přetrvává
významná města:
Nové Dillí: hlavní město
Kalkata, Bombaj (Mumbaí), Madrás: významné přístavy
Indie se stává světovou velmocí s rostoucí ekonomikou (ačkoli většina obyvatel stále žije v chudých poměrech na vesnicích, živí se zaostalým zemědělstvím), Indie hraje velkou rolí na poli IT technologií (programátoři atd.)
poušť Thár na hranicích Indie s Pákistánem vznikla kvůli srážkovému stínu
čajovníková plantáž v pohoří Západní Ghát
posvátné město Váránasí je posvátným městem hinduistů i buddhistů a lidé zde konají "očistné" koupele v řece Ganze
Spor o Kašmír
Kašmír = vysoko položená oblast na severu Indie a Pákistánu, chtěli být původně samostatným státem (1947), avšak Pákistán je hodlal vojensky obsadit, takže Kašmír raději požádal o pomoc a o připojení k Indii → válka mezi Indií a Pákistánem → nejvýše položené bojiště na světě (až kolem 6000 m n. m.), dnes část ovládají Indové a část Pákistánci (území je strategické i z hlediska zdrojů vody)
Spor o Arunáčalpradéš
Arunáčalpradéš = federativní stát v severovýchodním výběžku Indie, historicky však součástí Tibetu, nárokuje si ho proto Čína → napětí Indie × Čína (dokonce krátká čínsko-indická válka v roce 1962), jedno z mnoha sporných území mezi Indií a Čínou, platí tam vnitřní nařízení, že např. na toto území vůbec nesmí cizinci a žádní oficiální představitelé...
Nepál
kdysi království, od 2008 republika, žije z vysokohorského turistického ruchu: s Čínou se dělí o vrchol nejvyšší hory světa Mount Everest (nepálsky Sagarmátha, čínsky Čomolangma Feng)
stinná stránka vysokohorské turistiky na nejvyšší horu světa...
...a takto se dnes zdolává Mount Everest
Pákistán
muslimská země s 200 miliony obyvatel, vlastní jaderné zbraně
hlavní město Islámabád ("Město islámu"), největší přístav Karáčí, řeka Indus
dlouholetý spor s Indií o vysokohorské území Kašmíru (Kašmír se roku 1947 snažil získat samostatnost, byl ale napaden Pákistánem, a proto požádal o pomoc Indii → dodnes Pákistán a Indie, ale i Čína si toto území nárokují)
Faisalova mešita v Islámabádu patří mezi největší mešity světa
Bangladéš
do roku 1971 tvořil s Pákistánem jediný stát (jsou to taky muslimové)
jedna z nejhustěji osídlených (pouze 2× větší než ČR, ale 15× více obyvatel!), ale i nejchudších států světa: asi 1/5 obyvatel nemá domov, každoroční záplavy, tropické cyklony atd.
Bangladéš je "světovou textilní dílnou": dětská práce v textilních továrnách, práce žen za nízký plat atd.
Afghánistán
jedna z nejchudších zemí světa (ovšem s obrovským nerostným bohatstvím), muslimský stát, obývaný mnoha kmeny
1979-1989 invaze a okupace Sovětským svazem, potom 1996-2001 vláda islamistického hnutí Tálibán, 2001 invaze USA a svržení Tálibánu, 2021 stažení amerických vojsk a návrat Talibánu
pěstuje se mák pro výrobu opia a heroinu → Afghánistán je největší výrobce heroinu na světě!
dvanáctiletá afghánská uprchlice Šarbat Gula se stala světovou ikonou, když jí v pákistánském uprchlickém táboře během sovětské invaze do Afghánistánu vyfotografoval jeden americký fotograf a tento snímek se dostal na obálku časopisu National Geographic v roce 1985
členové hnutí Tálibán