Změny ve městech

• panovník i šlechta měli velký zájem také na zakládání měst → daně a poplatky → zdroj příjmů

Vznik měst

• města vznikala dvěma způsoby:

  1. povýšením vesnice na město: vesnici byla udělena tzv. městská práva (viz dále)

  2. založením města "na zeleném drnu": město bylo založeno v místě, kde před tím nic nestálo

Města podle vlastníka

• města se dělila podle toho, komu patřila:

• • královská města: patřila přímo králi a jemu plynuly zisky z měst (v Čechách např. Žatec, Litoměřice, Domažlice, České Budějovice..., na Moravě např. Olomouc, Znojmo, Brno, Uherské Hradiště...)

    • speciální případy královských měst:

      • věnná města: sloužila královně jako zdroj příjmů (Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem, Mělník...)

      • horní města: v nich se těžily drahé kovy a právo těžit (tzv. horní regál) vždy patřilo králi (stříbro: Kutná Hora, Stříbro, Jihlava; zlato: Zlaté Hory, Sušice)

    • měšťané královských měst tvořili od 15. století svobodný stav (vedle šlechty a duchovenstva)

  • poddanská města: patřila vrchnosti (šlechtě, biskupovi, klášteru...) — ve středověku měla nižší práva a nižší postavení a bylo jich mnohem víc než královských měst (např. Ostrava)

Městská práva

• Města byla opatřována tzv. městskými právy, které městu uděloval majitel (král, královna, šlechtic, biskup, klášterní opat...):

  • hradební právo: právo postavit kolem města hradby (ochrana města před nepřítelem)

  • mílové právo: na určitou vzdálenost (míli) od města nesměla být provozována řemesla (ochrana před konkurencí)

  • hrdelní právo: právo trestat a popravovat odsouzence

  • trhové právo: právo pořádat trhy → zdroj příjmů pro město, trhy se pořádaly v určitých časových intervalech:

    • týdenní trh, kde se prodávalo běžnější zboží, nebo

    • výroční trh (jarmark): kde se sjížděli kupci z daleka a prodávali žádanější luxusní zboží, byl to velký svátek (německy výroční trh = Jahr Markt → jarmark)

  • várečné právo: právo vařit pivo (opět pro měšťany velký zdroj příjmů z prodeje piva)

  • a další práva...

Život a osoby ve středověkých městech

• • rychtář: úředník, který zastupoval majitele města (šlechtice, panovníka...) a vykonával dohled, měl soudní pravomoc

  • purkmistr: v podstatě starosta, předsedal městské radě

  • konšel: konšelé neboli radní, zasedali v městské radě

  • měšťané: obyvatelé města vlastnící měšťanský dům, byli obdařeni různými městskými právy

    • (tedy ne každý obyvatel města byl měšťanem: byli zde chudí řemeslníci bez měšťanských práv, tovaryši, učni, nádeníci, tuláci, městská chudina, žebráci...)

  • cechy: sdružení řemeslníků, např. cech pivovarníků, cech pekařů, cech nožířů atd. Cechy regulovaly ceny výrobků, aby si řemeslníci navzájem nekonkurovali, postaraly se o řemeslníka v případě nouze atd.