Hlavní historický pramen a bájné počátky

Kosmova Kronika česká:

• je latinsky (Chronica boemorum), sepsal ji kněz Kosmas (skončil k roku 1125, kdy asi zemřel)

• informace o nejstarších českých dějinách (od mýtických počátků přes "bájná vyprávění starců" po Kosmovu současnost)

• Pověsti a mýty o počátcích českého státu v Kosmově kronice:

  • Praotec Čech: přivedl kmen Čechů na horu Říp, do naší země

  • Krok: bájný vládce, měl tři dcery Kazi, Tetu a Libuši

  • Libuše: nejmladší, leč nejmoudřejší z Krokových dcer, věštkyně, stala se vládkyní, ale lid chtěl za vládce muže → poslala pro oráče Přemysla do Stadic → bájný počátek české dynastie Přemyslovců

  • po smrti Přemysla Oráče mělo vládnout dalších 7 bájných knížat, které ale Kosmas jen vyjmenovává a nic dalšího o nich neví: Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít. První historicky doložený Přemyslovec Bořivoj by snad měl být Hostivítovým synem.

Svatý Václav (921-935):

• snažil se o mírové vztahy s Německem → platil jim tribut (daň) míru

• na Pražském hradišti založil rotundu Sv. Víta

• 935: svým bratrem Boleslavem zavražděn na jeho hradišti ve Staré Boleslavi

• vznik svatováclavské legendy: Václav jako český patron, blaničtí rytíři atd.

Boleslav I. Ukrutný (935-972):

• Václavův bratr, po jeho zavraždění se ukázal jako velmi schopný panovník

• přestal platit Václavův tribut míru → válka s Němci (císař Ota I.) → po 14 letech válek uzavřeli spojenectví → 955: Boleslav už jako spojenec pomohl Otovi porazit Maďary v bitvě na Lechu

• jako první český panovník razil mince: denáry

Boleslav II. Pobožný (972-999):

• nejspíš stejně krutý jako jeho otec Boleslav I. (995 nechal vyvraždit konkurenční mocný rod Slavníkovců v Libici nad Cidlinou — Sv. Vojtěch Slavníkovec: pražský biskup), ale zakládal první kláštery (Sv. Jiří, Břevnov, Ostrov u Davle) a založil biskupství v Praze (973) → kněz Kosmas mu proto ve své Kronice české dal přízvisko "Pobožný"

• vyvražděním Slavníkovců dokončil sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců! Raný český stát tak dosáhl svého prvního vrcholu.

Nový rozkvět za Břetislava I. (1034-1055)

• syn Oldřicha, velmi udatný a schopný panovník (dle Kosmy "český Achilles": unesl svou budoucí ženu Jitku z kláštera), využil tentokrát oslabení Polska a roku 1039 podnikl válečnou výpravu do polského Hnězdna, odkud přivezl ostatky svatého Vojtěcha Slavníkovce (chtěl docílit povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, ale nezdařilo se) → znovu upevnil český stát

• Jitka mu dala 5 synů → Břetislav se bál nových bojů o trůn po jeho smrti → vyhlásil stařešinský nástupnický řád: vládnout bude vždy nejstarší člen přemyslovského rodu, mladším členům rodu rozdělil Moravu na menší území (tzv. úděly), které spravovali

Břetislavovi synové

• Břetislav měl s Jitkou 5 synů → sice zachoval a rozmnožil svůj rod, avšak mnoho synů znamenalo boje o moc → nastaly časté souboje o vládu v zemi, do čehož se rádi vměšovali Němci

• Břetislavův syn Vratislav II. získal roku 1085 od císaře Jindřicha IV. za podporu v boji s papežem (boje o investituru) královskou korunu a stal se prvním českým králem jako Vratislav I.

12. století — období dalšího úpadku

• Břetislavovi synové stařešinský řád nejdříve dodržovali (jeho syn Vratislav II. se dokonce stal prvním českým králem), ale od roku 1100 býval řád porušován → nové boje mezi Přemyslovci o trůn → vměšování římskoněmeckých císařů → oslabené Čechy se dostaly do silného vlivu Svaté říše římské (Německa), hrozil celkový rozvrat našeho státu

  • jedním z mála významných panovníků 12. století byli kníže Soběslav I. (vládl 1125-1140, roku 1126 v bitvě u Chlumce fatálně rozdrtil německá vojska a uzavřel s Němci výhodné spojenectví → jako poděkování opravil a rozšířil románskou rotundu sv. Jiří na Řípu) a kníže Vladislav II., který se roku 1158 stal králem jako Vladislav I. (spojenec římskoněmeckého císaře Friedricha Barbarossy, zúčastnil se také 2. křížové výpravy, postavil první kamenný most v Praze, pojmenovaný podle jeho manželky Juditin most)

• situace se uklidnila roku 1197, kdy se dohodli mezi sebou synové krále Vladislava: kníže Vladislav Jindřich předal dobrovolně vládu svému staršímu bratru Přemyslu Otakaru I. (1197-1230) a sám dostal do správy Moravu → Přemysl Otakar I. získal roku 1198 královský titul dědičně a Čechy začaly vzkvétat, zaznamenaly prudký kulturní i mocenský rozkvět