Evropa po třicetileté válce

ANGLIE

• 1603: po smrti bezdětné Alžběty I. Tudorovny nástup skotské dynastie Stuartovců → Anglie a Skotsko v personální unii (2 země, ale společný panovník)

Jakub I. Stuart (1603–1625)

• jeho vláda byla neoblíbená jak v Anglii (prosazoval absolutismus [neomezenou vládu panovníka] namísto anglického parlamentarismu), tak ve Skotsku (Skotové byli protestanti [konkrétně presbyteriáni], Jakub prosazoval anglikánskou víru)

• Náboženské poměry na Britských ostrovech:

  • Anglie: oficiálně anglikánská církev (protestanti), ale i pronásledovaní puritáni (také protestanti)

  • Skotsko: presbyteriáni (protestanti)

  • Irsko: katolíci

Karel I. Stuart (1625–1649)

• syn Jakuba I., pokračoval v jeho politice

• spory s parlamentem i náboženské rozepře vyvrcholily: Karlova náboženská politika vedla k válce se Skotskem → Karel potřeboval peníze na válku → svolal parlament, aby mu povolil výběr daní → parlament odmítl, Karel parlament rozpustil → 1642: začala občanská válka mezi Karlem a parlamentem

• 1649: Karel byl zajat a souzen, obviněn z vlastizrady a popraven. Anglie se stala republikou (nakrátko: od 1649 do 1660).

Oliver Cromwell (1653–1658)

• v občanské válce bojoval proti králi

• 1653: diktátorem ("lord protektor")

• krutě potlačil opozici, vládl tvrdou rukou (represe proti irským katolíkům)

• 1658: Cromwell zemřel, jeho syn sesazen

• 1660: restaurace (obnova) monarchie, novým králem syn popraveného krále Karel II. Stuart (1660–1685)

Karel II. Stuart (1660–1685)

• nevládl absolutisticky, ale s parlamentem (2 politické strany: toryové, dnešní konzervativci + whigové, dnes liberálové)

Jakub II. Stuart (1685–1688)

• mladší syn Karla I. a bratr Karla II.

• posiloval znovu absolutismus → 1688: tzv. Slavná revoluce (Jakub vyhnán, Stuartovci sesazeni)

• na anglický a skotský trůn dosedl Vilém III. Oranžský, manžel Jakubovy sestry Anny Stuartovny

Vznik Velké Británie (1707)

• 1707: Anglie a Skotsko sjednoceny → vznik Království Velké Británie

• (1800: připojeno Irsko → Království Velké Británie a Irska)

SEVERNÍ AMERIKA

Anglie v koloniích:

• Anglii v zámoří konkurovaly Nizozemsko (anglo-nizozemské války → Nizozemsko poraženo) a Francie (války v Americe a Indii)

• kolonie měly pro evropské země velký význam jako 1) zdroje surovin (drahé kovy), 2) zdroje potravy (plantáže, rybolov) a 3) jako odbytiště pro evropské výrobky (rozvoj obchodu)

• 1624: Holanďané založili Nový Amsterdam, dnešní New York

• 1636: založena Harvardova univerzita

Vznik USA (1776):

• 1776: během války za nezávislost (1775–1783) vyhlášení Spojených států amerických

• 1789: zvolen první prezident George Washington

FRANCIE

Ludvík XIV. (1643/1661–1715)

• z rodu Bourbonů [burbonů], vládl 72 let (nejdéle vládnoucí panovník v dějinách), označovaný jako "král slunce" ("le roi soleil"), nejmocnější francouzský panovník v novověku, ztělesnění absolutismu ("Stát jsem já" — "L'état c'est moi" je jeho údajný výrok)

• chtěl z Francie vytvořit velmoc:

  • merkantilismus: hospodářská politika této doby, cíl: posílení vývozu zboží → příliv drahých kovů + získávání kolonií → odbytiště pro výrobky (prosazoval ji Ludvíkův ministr Jean-Baptiste Colbert [kolbér])

    • získal kolonie v Severní Americe: Louisiana [Louis = Ludvík], dnes v USA

  • výstavba manufaktur (předchůdkyně továren)

• války o španělské dědictví (1701–1714):

  • boje Francie (Bourbonů) s Rakouskem (Habsburky)

  • 1700: vymřela španělská větev Habsburků: nároky rakouských Habsburků (Leopold I., Josef I., Karel VI.) × nároky Ludvíka XIV. (údajný podvrh závěti posledního španělského Habsburka) → válka skončila kompromisem: Španělsko získali Bourboni, rakouští Habsburkové získali španělské Nizozemí (dnešní Belgie)

• Ludvík XIV. vedl nákladný život, postavil skvostný zámek ve Versailles [versaj] u Paříže

• vyhnal hugenoty [igenoty] z Francie (pracovití a podnikaví kalvinisté → poškození hospodářství Francie)

Ludvík XV. (1715–1774)

• za jeho vlády hospodářský propad Francie → obrovské dluhy, ztráty kolonií → zvyšování daní (šlechta + duchovní = neplatili daně) → nespokojenost obyvatel (tzv. třetí stav) → za vlády jeho syna Ludvíka XVI. vedla k Velké francouzské revoluci (1789–1794)

RUSKO

• dynastie Rurikovců: vládli do 1598 (posledním carem Fjodor, syn Ivana IV. Hrozného)

• smuta (1598-1613): období zmatků a chaosu v Rusku

• dynastie Romanovců: nastoupili na trůn 1613, vládli až do 1. světové války (1917 sesazeni)

Pojmy z ruských dějin, kterým je dobré rozumět:

• kozáci: původně svobodní válečníci z ukrajinských stepí, bojovali v polských službách proti osmanským Turkům, ale v 17. stol. ovládnuti Ruskem

• car/carevna: ruský panovník/panovnice (car = caesar = císař)

• samoděržaví: ruský absolutismus (neomezená vláda cara)

• bojaři: ruská šlechta

• mužici: ruští nevolníci (poddaní)

Petr I. Veliký (1682/1689–1725)

• začal ze zaostalého Ruska budovat velmoc

• v tzv. severní válce porazil Švédsko (ukončil švédskou velmocenskou pozici z třicetileté války)

• 1703: začal budovat nové moderní hlavní město Sankt Petersburg (Petrohrad)

• provedl řadu reforem:

  • zakládal vojenské školy → vyškolení důstojníci → modernizace armády

  • vzdělávání bojarů → využil je ve státní správě jako úředníky

  • zavedl tajnou policii

  • zavedl nový kalendář (juliánský) — ale ne v Evropě užívaný modernější gregoriánský

  • reformoval písmo: zavedl novou azbuku — ale ne v Evropě používanou latinku

  • zavedl novou měnu: rubl

  • založil v Petrohradě akademii věd

Kateřina II. Veliká (1763–1796)

• původně německá šlechtična

• sesadila svého manžela, neschopného cara Petra III.

• pokračovala v reformách Petra I. Velikého: zestátnila kláštery, dala plat úředníkům, reformovala školství

• obsadila Krym (strategický přístup k Černému moři) a zasadila se o zničení Polska (tzv. trojí dělení Polska: 1772, 1793 a 1795)

POLSKO-LITEVSKÁ UNIE

• 16. století: Polsko-litevský stát byl velmocí

• 1596: hlavním městem se namísto Krakova stala Varšava

• 1683: polský král Jan III. Sobieski odrazil Turky od Vídně, kterou obléhali

• 17. a 18. století: slábnutí Polska (vnitřní spory, neomezená moc šlechty a nulová moc krále) → trojí dělení Polska (1795: Polsko zaniklo, obnoveno až po 1. světové válce roku 1918)