Pelops a Hippodameia

PELOPS A HIPPODAMEIA

ZPUPNÝ TANTALOS, který byl v podsvětí pro výstrahu tak krutě potrestán, měl syna Pelopa. Pelops žil v mládí šťastně mezi bohy na Olympu, a snad by tam žil dál, kdyby se byl Tantalos nedopustil toho hrozného zločinu a nepředložil synka Pelopa bohům při hostině, aby vyzkoušel, jsou-li vševědoucí. Bohové rozsekaného Pelopa opět scelili, chybějící část na levé lopatce doplnili slonovou kostí, chlapce oživili a poslali ho znovu na zem. Od té doby žil Pelops v domě svého otce Tantala, aby mu připomínal jeho krutý zločin a budil v něm výčitky svědomí.

Když Pelops dospěl v statného mladého muže, odebral se do světa, aby si vyhledal nevěstu. Přišel i do kraje élidského, do města Písy, které později proslulo olympijskými hrami.

V městě Píse vládl král Oinomaos, který měl velmi krásnou dceru Hippodameiu. Co šlechticů a králů z blízkých i z dalekých krajů se o ni ucházelo! Žádný ji však nedostal a svou snahu zaplatil žalostně životem.

A nedivme se, že tomu tak bylo. Král Oinomaos dostal věštbu, že předčasně zemře, provdá-li dceru. Její ženich prý bude příčinou jeho záhuby. Oinomaovi se však nechtělo odejít tak brzy z tohoto světa, a proto vynaložil vše, aby se zbavil ženichů. Dal rozhlásit po celé zemi, že dá svou dceru za manželku jen tomu, kdo nad ním zvítězí v jízdě na závodním voze. Kdo však podlehne, přijde o hlavu.

Byla to krutá podmínka, ale nápadníci se nedali odradit. Kdekdo toužil, aby se krásná Hippodameia stala jeho ženou. Někteří se dali zlákat i představou, že nebude tak těžké zvítězit nad Oinomaem. Byl již stařec a mimoto dopřával každému ženichovi zdánlivou výhodu, že totiž může vyjet dříve než on sám.

To bylo lákavé. Ale už třináct uchazečů o ruku krásné Hippodameie zahynulo. Závodní dráha z Písy do Korinthu již třináctkrát do sebe vsála krev nešťastných mladých mužů. Jejich lebkami zdobil Oinomaos chrám svého otce Area, boha války. Tento mocný bůh dal svému synovi Oinomaovi zázračné koně. Byli rychlí jako vítr, takže žádný jezdec je nemohl dohonit.

Mohl tedy Oinomaos s klidem popřávat náskok ženichům při té jízdě smrti. Mohl klidně dokončit na oltáři oběť Diovi a pak se teprve rozjet za nešťastným závodníkem. I kdyby byl již u samých bran města Korinthu, Oinomaos ho dohonil a proklál kopím. Tak žalostně končili všichni, kteří chtěli získat Hippodameiu za ženu.

Už třináct šlechticů zašlo takovouto smrtí, když se přihlásil k závodu odvážný Pelops. Nešel nepřipraven. Byl dobře vycvičen ve všech hrách a závodech, než vstoupil do královského města Písy.[1] A ještě si nadto vyprosil pomoc bohů. Za soumraku se odebral na mořský břeh a vroucně prosil Poseidóna, boha veškerého vodstva, aby mu dopomohl k vítězství. Poseidón ho vyslyšel. Jakmile Pelops skončil modlitbu, vynořili se z mořských vln čtyři statní koně, rychlí a neúnavní, a hned za nimi vyjel z moře krásný zlatý závodní vůz.

Pelops zajásal nad tím vzácným darem a již se v duchu viděl vítězem. Ale přesto ještě jednu věc udělal, aby měl vítězství jisté. Vyhledal potají Myrtila, vozataje krále Oinomaa, a navedl ho, aby špatně upevnil zákolník na králově závodním voze. Myrtilos se dal zlákat nabídkou bohaté odměny a slíbil Pelopovi, že udělá, na čem se dohodli.

Druhý den se započal osudný závod. Oinomaos jako obvykle konal oběť Diovi a vybízel Pelopa, aby jen jel napřed. Pelops tedy vstoupil na zlatý vůz, dar Poseidónův, a s větrem o závod ujížděl směrem ke Korinthu.

Kotouče prachu zahalily celý kraj. Země se chvěla pod kopyty zázračných koní. Kdož ví, jak by to bylo dopadlo, kdyby byl Pelops nepodplatil Myrtila a kdyby byl Oinomaos nevyjel s poškozeným vozem.

Zvítězili by koně Areovi či Poseidónovi?

Ale snad se už tenkrát měla vyplnit věštba, která kdysi varovala Oinomaa před ženichem jeho dcery Hippodameie, před jeho budoucím zetěm. Král vyjel na svém voze jako jindy, ale nedojel daleko. Kolo se uvolnilo a vypadlo, vůz se skácel a Oinomaos zahynul. Vlastní koně ho usmýkali. Vítězný Pelops dojel šťastně do Korinthu a Hippodameia se stala jeho ženou.

Pelops se však špatně odměnil Myrtilovi, který mu k tomuto vítězství dopomohl. Odepřel mu dát slíbenou odměnu. A když se proto dostali do prudké hádky, svrhl Pelops Myrtila do moře, které se pak na paměť budoucím nazývalo moře Myrtojské.

<<< Niobé Daidalos a Íkaros >>>

POZNÁMKA:

[1] Písa – nejedná se o stejnojmenné italské město, známé svou šikmou věží, nýbrž o starořecké městečko na západě poloostrova Peloponnésos, asi 5 km od Olympie. Vzdálenost z Písy do Korinthu činí asi 180 km. – Poznámka Misantropova.