Národní politika
Газета «Národní politika» ― 6 публикаций с 7 по 18 августа, в которых упоминается катастрофа самолёта URSS-M25:
«Polední Národní politika» V Praze v sobotu 7. srpna 1937. Ročník 55. Číslo 214. strana 1;
«Národní politika» V Praze v neděli 8. srpna 1937. Ročník LV. - Číslo 215. strana 3;
«Polední Národní politika» V Praze v pondělí 9. srpna 1937. Ročník 55. Číslo 216. strana 1;
«Polední Národní politika» V Praze ve středu 18. srpna 1937. Ročník 55. Číslo 225. strana 1.
Газета выходила в Праге два раза в день почти ежедневно (358 номеров за 1937 год). С вторника по воскресенье выходило два выпуска в день, в понедельник только один выпуск. Основной выпуск выходил утром, дополнительный в середине дня. Оба выпуска газеты в один день имели одинаковый номер, но у дневного выпуска изменялось полное наименование («Polední Národní politika»). Все выпуски газеты за 1937 год полностью доступны через систему «Kramerius 3»:
7 августа информация о катастрофе попала в оба выпуска газеты (утренний и дневной). Причём в обоих выпусках информация о катастрофе была размещена на первой страницы под крупными заголовками. В дневном выпуска информация была размещена на самом видном месте (на самом верху страницы рядом с заголовком). То есть катастрофа URSS-M25 была одним из главных информационных событий 7 августа. Затем интерес к катастрофе стал спадать. 8 августа информация о катастрофе попала только в один выпуск газеты и только на третью страницу. 9 августа информация попала в единственный выпуск газеты и на первую страницу. Но публикация 9 августа была очень краткой. 10 августа заметен подъём интереса к катастрофе. Информация была опубликована только в одном выпуске газеты и только на пятой странице. Но это была заметка среднего размера в центре страницы с крупным заголовком. Очевидно, что подъём интереса был связан со шпионским скандалом вокруг катастрофы. После 10 августа активное обсуждение катастрофы в газете прекратилось. Газета опубликовала только одну краткую заметку о похоронах экипажа в дневном выпуске 18 августа. Однако заметка была опубликована на первой странице и на следующий день после похорон. Заголовок этой заметки как бы обсуждал обсуждение катастрофы.
Можно сделать вывод, что газета «Národní politika» считала катастрофу URSS-M25 важным информационным событием и следила за обсуждением катастрофы. В первые дни газета оперативно публиковала сообщения из разных источников (в утреннем выпуске 7 июля было опубликовано сразу четыре сообщения из разных источников), затем газета оперативно проинформировала читателей об основный событиях вокруг катастрофы (шпионским скандал и похороны лётчиков). Однако большинство публикаций газеты повторяло сообщения информационных агентств. Только публикация 10 августа является уникальной по написанию. Однако даже эту публикация основана на новостях других источников. По содержанию эта публикация выделяется странным написанием фамилий пилота, радиста и «итальянского атташе». Странное искажение фамилий может говорить о том, что редактор газеты получил эту информацию по телефону. Можно отметить, что редактор газеты не стал развивать шпионскую тему, то есть стремился сохранить нейтральную позицию в обсуждении катастрофы. Поэтому публикации этой газеты интересны, как большая подборка относительно нейтральных новостей.
Pohroma na trati Praha-Moskva.
Sovětský letoun se v plamenech zřítil.
Šest mrtvých, z toho dva Čechoslováci.
Z Bukurešti (United Press): Sovětské letadlo, jež letělo z Prahy do Moskvy, se zřítilo ve čtvrtek poblíž západorumunského karpatského města Bistrica. Letoun se za letu vzňal a byl plameny zničen. Všech šest osob v letadle, 4 mužové posádky a 2 českoslovenští cestující uhořeli.
Z Vidně: Do Vídně došla v pátak večer zpráva, že sovětské osobní letadlo línie Praha - Moskva se zřítilo v pátek odpoledne se šesti osobami pobliže obce Saratcel v okresu Bystřice v Sedmihradsku. Letadlo se vzňalo a shořelo úplně v několika minutách. V letadle byli dva českoslovenští cestujíci a čtyři členové posádky. Všichni byli nalezeni mrtvi. Doposud se nepodařilo zjistiti jména zahynulých a příčinu pohromy.
V Praze. Na ruzyňské letiště v Praze došla zpráva, která hlásí, že 80 km na jihovýchod od Chilu(?) v Rumunsku havarovalo sovětské letadlo značky URSS-M 25, typu Douglas. Zatím bylo zjištěno, že neštěstí bylo zaviněno požárem, který vznikl na palubě, když letadlo bylo va výši 2000 metrů.
Z Bukurešti: Sovětské dopravní letadlo letící z Moskvy přes Kluž do Prahy, se zřítilo v pátek v 15 hod. u vesnice Saratzele v okrese Nasaud a shořelo. Dva cestující a 4 členové posádky uhořeli. V Bukurešti není ve 21.30 hod. středoevropského času známo nic ani o jménech ani o národnosti uhořelých cestujícich.
«Polední Národní politika» V Praze v sobotu 7. srpna 1937. Ročník 55. Číslo 214. strana 1
Katastrofa letadla Praha-Moskva.
Ko zprávě o letecké katastrofě letadia Praha Moskva, kterou jsme přinesli dnes v ranním vydání, sděluje Havasúv zpravodaj, že jde o sovětské letadlo »Douglas M 25«. 4 muži posádky byli Rusové a dva cestující prý Češi. Katastrofa byla způsobena požárem, jenž vypukl na palubě letadla, když toto bylo ve výši 2000 m. Jiná zpráva praví, že v letadle sedělo celkem sedm osob, t. j. dva cestující a pět členů posádky, z toho šéfpilot, pilot, dva mechanikové a jeden radio telegrafista. Jeden z cestujících prý byl italský obchodní attaché Machino z Moskvy. Bližší podrobnosti nejsou ještě známy.
«Národní politika» V Praze v neděli 8. srpna 1937. Ročník LV. - Číslo 215. strana 3
Požár na palubě zavinil katastrofu sovětského letadla na trati Praha - Moskva.
Jak jsme oznámili již ve včerejším posledním vydání našeho listu, zřítilo se v pátek odpoledne poblíže obče Saratzele v západním Rumunsku sovětské letadlo, jež letělo na trati Praha - Moskva. Při katastrofě příšlo o život šest cestujících. K neštěstí sděluje dále rumunská tisková kancelář:
Letadlo krátce před Kluží oznámilo radiotelegraficky, že má poruchu na motoru. Aby se vyhnulo možnosti nehody v hornaté krajině, kterou právě letělo, vzneslo se až do výše 3000 m. Náhle bylo letadlo zachváceno požárem a zřítilo se střemhlav dolů. Mezi mrtvými cestujicími je také italský obchodní atašé Macchino z Moskvy, který vyskočil z letadla bez padáku. Jeho tělo bylo doslova roztlučeno a nalezeno 3 km od místa neštěstí. Mezi mrtvolami jest také žena, jejíž střevíčky byly nalezeny poblíže mista katastrofy. Rumunské ministerstvo letectví poslalo na místo vyšetřující komisi.
Jména obětí nejsou ještě známa.
Dotazem na československém vyslanectvi v Moskvě včera v 17 hodin o neštěstí sovětského letadla v Rumunsku zjistila Československá tisková kancelář: Čsl. vyslanec Pavlů dotázal se dnes dopoledne u letecké společnosti Aeroflot na bližší podrobnosti katastrofy, bylo mu však sděleno, že nových informací v Moskvě není. Rovněž nebyla dosud oznámena jména obětí, které při katastrofě zahynuly.
Tři cestujíci na palubě ztroskotaného sovětského letadla.
ČTK. se včera pokusila druhým dotazem v Moskvě zjistiti podrobnosti o osobách, cestujících v sovětském letadie, které shořelo v pátek v Rumunsku při letu do Prahy. Zatím se podařilo pouze zjistiti, že na palubě letadla byli tři cestující. Věc se dosud vyšetřuje a podle předběžných zjištění byl z cestujících patrně jeden Belgičan, jeden Ital, třetí cestující nastoupil za cesty.
«Polední Národní politika» V Praze v pondělí 9. srpna 1937. Ročník 55. Číslo 216. strana 1
V sovětském letadle nezahynul žádný Čechoslovák.
Z Bukurešti (Havas): Vyšetřovací komise, vyslaná ministerstvem letectví na místo, kde se udála katastrofa sovětského letadla MM 25, nalezla mezi obětmi též mrtvolu jednoho Francouze. Po provedeni identifikace mrtvol čtyř členů ruské posádky a mrtvoly italského obchodního atašé v Moskvě, Massimiovici, zbývá provésti pouze identifikaci šesté mrtvoly, t. j. mrtvoly Francouze.
Tajemné pozadí leteckého neštěstí na trati Praha-Moskva.
Ač od okamžiku požáru sovětského dopravniho letadla nad rumunským městem Bystřicí uplynuly jíž čtyři dny, sovětské úřady, jež řídí leteckou dopravní službu také pro trať Praha - Moskva a jimž podle předpisů měla býti známa všechna jména cestujících, nevydaly dosud zprávy pro veřejnost, jež by obsahovala úplný seznam zahynulých.
Zatím se jen podařilo získati zprávu, že v letadle uhořeli pilot Ivan Gurjevič, radiotelegrafista Takov a úředník italské obchodní mise v Moskvě Massino Vizzi. Zpravodajské kanceláře poloúřední i soukromé snaží se v této záhadné věci získati podrobnosti, neboť skutečnost, že nebyla vydána úplná zpráva o neštěstí, poskytuje vážný důvod k různým domněnkám, jež svými závěry hraničí se sensacechtivostí.
Havasova kancelář vydala zprávu, že též byla v troskách zjištěna mrtvola Francouzova (včera se udávalo, že to byl Belgičan), ale neuvádí ho jménem. Rumunská kancelář Radov zase prozrazuje, že na rozhodujících místech v Moskvě se zdráhali sděliti jejimu zástupci nejen jména ostatních cestujících, nýbrž i seznam členů posádky. Také naše ČTK. neoznámila více, než bylo vlastně známo den po neštěstí.
Není proto vyloučeno, že o věci se mlčí, protože vyšší důvody a zájmy tak velí. To se ovšem děje, je-li podezření, že v ní má prsty špionáž, v tomto případě dokonce souboj agentů německých s anglickými, jak se již dohadují mnohé i cizí listy. Příslušník anglické služby prý se zmocnil tajných spisů, jež byly ukryty v zavazadlech, ale svůj čin provedl již za prvé etapy letu z Moskvy do Kijeva. Německá tajná služba se to prý dověděla o něco později a rozhodla se za každou cenu zničiti letadlo, nevědouc o tom, že Angličan svůj úkol s úspěchem skončil ještě před příletem do Kijeva. Souboj špionů měl si tedy za zbytečnou oběť vyžádati šest či sedm životů, jejich všechna jména se asi již nedovíme.
«Polední Národní politika» V Praze ve středu 18. srpna 1937. Ročník 55. Číslo 225. strana 1
Závěr letecké katastrofy v Rumunsku.
V úterý 17. t. m. byly přivezeny do Moskvy z Rumunska urny s popeiem letce Gureviče, leteckého mechanika Krijučkova a Kotova, kteří při havarii dopravního tetadla ,,Douglas" na trati Moskva - Praha tragicky zahynuli.
Все использованные сканы и файлы для публикаций этой газеты можно посмотреть на Google.Диске.