České slovo
Газета «České slovo» ― 4 публикации с 7 по 11 августа, в которых упоминается катастрофа самолёта URSS-M25:
Газета «České slovo» принадлежала крупному пражскому издательству «Melantrich». В системе «Kramerius 5» пока отсутствует «столичный» выпуск газеты, однако имеются два «региональных» выпуска. В библиотеке «Vědecká knihovna v Olomouci» имеется в свободном доступе «североморавском» издании «České slovo» за период с 1929 года по 1937 год. Этот выпуск газеты готовили филиалы редакции в городах Моравска Острава, Оломоуц и Злин. В библиотеке «Krajská knihovna v Pardubicích» имеется «восточночешском» издании «Večerní České Slovo», однако без авторизации доступен только поиск текста. «Восточночешский» выпуск доступен за период с 1932 года по 1944 год, однако за 1937 год доступны номера только за три месяца (почти все номера за май, июнь и декабрь).
Я думаю, что логичнее рассматривать «České slovo» и «Večerní České Slovo» как два различных издания. Во-первых, эти выпуски готовили разные филиальные редакции. Во-вторых, для «České slovo» доступен только утренний выпуск, а «Večerní České Slovo» выходила вечером. В-третьих, отличаются доступные годовые комплекты выпусков в системе «Kramerius 5».
Газета «České slovo» выходила в городе Моравска Острава почти ежедневно (359 номеров за 1937 год). Вероятно, газета выходила один раз в день утром. Система нумерации газеты не совсем понятная. Заголовки разных номеров газеты отличаются разным количеством «звёздочек» (** или ***), но непонятно значение этих «звёздочек». Почти все номера газеты за 1937 год полностью доступны через систему «Kramerius 5»:
Газета «Večerní České Slovo» выходила в городе Пардубице за 1937 год ежедневно (кроме воскресенья) один раз в день вечером (судя по названию издания). Судя по содержанию доступных выпусков за 1937 год, в газете «Večerní České Slovo» также были публикации о катастрофе URSS-M25. Однако пока за 1937 год доступны через систему «Kramerius 5» номера только за три месяца (почти все номера за май, июнь и декабрь), при этом доступен только поиск текста:
«Večerní České Slovo 1937 | Krajská knihovna v Pardubicích | Digitální knihovna Kramerius» [номера за август отсутствуют, только поиск текста];
«Večerní České Slovo 1937 | Česká Digitální knihovna | Digitální knihovna Kramerius» [номера за август отсутствуют, только поиск текста].
В газете «České slovo» первая публикация появляется 7 августа, в один день с другими чешскими ежедневными газетами. Публикация была небольшого объёма, но на первой странице под заметным заголовком. В следующем номере за 8 августа большая публикация наверху первой странице под броским заголовком. Затем два дня не было публикаций. Зато 11 августа катастрофа упоминается сразу в двух публикациях. На первой странице упоминание короткое, но очень интересное. На третьей странице публикация о первых выводах комиссии по расследованию. То есть редактор считал катастрофу одним из главных информационных событий 7 августа и в первые дни активно публиковал информацию о катастрофе. Я не нашёл ни одной публикации после 11 августа в «североморавском» издании «České slovo». Однако возможно, что публикации после 11 августа были в «восточночешском» издании «Večerní České Slovo».
Информация в публикациях «České slovo» очень интересная, есть уникальные детали. Вероятно, редактор этой газеты действительно уточнял сообщения информационных агентств по своим каналам. В публикации за 7 августа есть две любопытные опечатки: «URSS N 25» и «Aeroplot». Это намёк на получение информации по телефону. 8 августа газета опубликовала очень интересную информацию из Ужгорода. Оказывается, в Ужгороде считали вероятной версию столкновения с горами из-за потери ориентировки. Более того, в Ужгороде допускали попадание молнии в самолёт. Это намёк на то, что погода в день катастрофы была очень плохая. В сообщениях крупных информационных агентств не было чёткой информации о плохой погоде, хотя признавалась низкая облачность.
11 августа газета опровергла шпионскую версию катастрофы и опять опубликовала ценную информацию. Это описание катастрофы в целом похоже на публикацию газеты «Lidové noviny» от 10 августа. Но в газете «České slovo» отличаются формулировки и есть дополнительные детали. То есть не было прямого копирования информации из другой газеты. В целом публикации о катастрофе газеты «České slovo» уступают только публикациям газеты «Lidové noviny». В газете «Lidové noviny» больше уникальных фактов и публикаций. Зато газета «České slovo» опубликовала 11 августа на первой странице очень любопытный фельетон: катастрофа URSS-M25 на фоне множества других значительных информационных событий (которые обсуждались в чешских газетах в начале августа 1937 года).
Katastrofa letadla Moskva-Praha
Šest cestujících uhořelo - Tři jsou z Československa?
Praha 6. srpna. Na ruzynské letiste v Praze prisla dnes vecer zpráva, hlásící, že 80 kilometrů jihovýchodně od Chilu v Rumunsku havarovalo sovětské letadlo značky URSS N 25. Jde o ruské dopravní letadlo Aeroplot, které obstarávalo pravidelné letecké spojení mezi Moskvou a Prahou. Letadlo odstartovalo z Kijeva v naprostém pořádku a zřítilo se z dosud nezjištěných příčin 20 km od města Bystrice v Sedmihradsku. Při dopadu na zem se letadlo vzňalo a shořelo. Všech 6 cestujících v troskách zahynulo. Jejich těla jsou k nepoznání zohavena. Jsou to pilot, radiotelegrafista, mechanik a tři pasažéři, Podle zbytku šatů se zdá, že mezi cestujícími byla jedna žena. Všichni tři jsou Čechoslováci.
Požár letadla ve výši 2000 metrů
Sedm osob v troskách hořícího letadla
Bukurešť 7. srpna. Letadlo ruské společnosti »Aeroflot«, která obstarává letecké spojení na trati z Moskvy do Prahy, zřítilo se v pátek krátce před 16. hodinou nedaleko Bistrice v Rumunsku. V troskách letadla uhořelo podle prvých zpráv 6 osob. Mrtvoly nešťastníků byly zohaveny a úplně zuhelnatělé. Do pozdních hodin nočních nikdo neznal jména obětí. První zprávy hlásily, že dva cestující jsou prý čs. státní příslušníci.
Ke zprávě o letecké katastrofě, jež se udála včera o 16. hodině u vesnice Saratzele v okrese Nasaud a při níž zahynulo 6 osob, sděluje Havasův zpravodaj, že jde o sovětské letadlo »Douglas M 25«. Katastrofa byla prý způsobena požárem, jenž vypukl na letadle, když bylo ve výši 2000 metrů.
V časných ranních hodinách došlo několik dalších podrobností ke zprávě o leteckém neštěstí u Saratzele: V letadle sedělo celkem sedm os o b, t. j. dva cestující a 5 členů posádky, z toho šéfpilot, dva mechanikové a jeden radiotelegrafista. Jeden z cestujících byl prý italský obchodní attaché Machino z Moskvy a druhý cestující byl prý bud Angličan nebo úředník sovětské diplomacie.
TĚLO JEDNÉ OBĚTI 3 km OD MÍSTA NEŠTĚSTÍ
Letadlo krátce před Kluží oznámilo radiotelegraficky, že má poruchu na motoru. Aby se vyhnulo možnosti nehody v hornaté krajině, kterou právě letělo, vzneslo se až do výše 2000 m. Náhle bylo letadlo zachváceno požárem a zřítilo se střehlav dolů. Mezi mrtvými cestujícími je také italský obchodní atašé Machino z Moskvy, který vyskočil z letadla bez padáku. Jeho tělo bylo doslova roztlučeno a nalezeno 3 km od místa neštěstí. Mezi mrtvolami je také žena, jejíž střevíčky byly nalezeny poblíže místa katastrofy. Rumunské ministerstvo letectví poslalo na místo vyšetřující komisi.
PŘÍČINA KATASTROFY NEZNÁMA
Zpráva o katastrofě sovětského letadla, které letá pravidelně na trati Praha - Moskva vzbudila velký rozruch. Nepodařilo se dosud zjistiti ani pravou příčinu katastrofy, ani přesná jména obětí. Dotazem na letišti v Kluži bylo nám sděleno, že na místo havarie vypravila se úřední rumunská komise, která přibude k troskám asi kolem druhé hodiny odpolední. Na kompetentních místech v Užhorodě panuje přesvědčení, že letadlo se stalo obětí nečekané bouře. Letoun byl pravděpodobně uchvácen větrem a uchýlil se z kursu. V bouři ztratil pilot orientaci a protože musel stáhnout antenu, ztratil také radiotelegrafické spojení. Letadlo narazilo pak pravděpodobně na skálu a zřítilo se. Rovněž je možné, že bylo zasaženo bleskem. Na ředitelství Čs. aerolonie bylo nám sděleno, že jména obětí katastrofy dosud do Prahy z Moskvy nedošla, rovněž sovětské vyslanectví v Praze nemá podrobněiších zpráv.
Nic se neděje?
Lidé nějak otrnuli. Přišel človék, vyřídil svou věc a pak povídá: »V těch novinách teď pořád nic není.«
V Rusku, v šestině světa, je nejkrvavější likvidace připravovaného povstání, organisovaného druhou velmocí. Generálové, maršálové, generální ředitelé mamutích společností, ruští zakladatelé sovětské moci, ministři jsou stříleni pro velezradu.
Ve Španělsku je největší občanská válka moderní doby, vytvořená mezinárodní situací tak spletitou, že mezinárodní poměry v době třicetileté války byly křišťálově jasné proti těmto zamotaným zmatkům. Němci a Italové v jedné frontě s Maury útočí na Madrid, hájený Španěly, Rusy, Američany, Angličany, Francouzi. Dvacet tisíc mrtvých a skoro žádní ranění. Do ulic hlavního města Španělska padají německé granáty, vnikají italské tanky, řítí se hořící ruské bombardovací letouny.
V Číně je válka žlutého plemene. Číňané vyhlásili svatou národní válku. Ruská východní armáda je v mobilisaci. Ale lidé otrnuli. Nic zajímavého prý teď není v novinách.
Sovětští letci obletěli bez zastávky čtvrtinu zeměkoule a hned dvakrát za sebou. V obou případech přeletěli severní pól. Na pólu sedí už tři měsíce vědecká výprava. Její život je ohrožen - teplem. V Americe vynalezli pojízdnou televisní vysilačku. Ve Francii našli účinný lék proti malomocenství. Turci za vedení dcery tureckého presidenta vystříleli Kurdy. V Německu vyrobili válečný plyn, který okamžitě a bez obrany způsobí ochrnutí všech orgánů v lidském těle. V Československu předepsali za vyzkoušení ochranného obleku proti válečnému plynu úřední poplatek 1500 Kč za kus. V Londýně zkoušejí obranu největšího města světa proti leteckým útokům a uspořádali manévry, při nichž pět set vojenských letadel ukázalo leteckou bitvu nad Londýnem. Ale lidé otrnuli. Nic není nového v těch novinách.
Dopravní parník vyhořel na širém moři. Jiná loď s dvěma sty cestujících se převrhla a téměř všichni se utopili. Anglie uznala italskou okupaci Habeše. Srážka vlaků na trati Praha - Brno. Osm lidí bylo zabito auty za jediný den v okolí Prahy, čtyřicet jiných bylo zraněno. V Praze stávkuje dvacet tisíc stavebních dělníků. Duraluminiové dopravní letadlo na cestě z Moskvy do Prahy shořelo a posádka i cestující uhořeli. Vyšetřuje se, zda katastrofa nebyla připravena špionážní službou jiného státu. Lidé však otrnuli. Nic není v novinách, co by zaujalo čtenáře, který si potrpí na sensace. Není již lochnesské potvory, není mořských hadů ani žraloka, který by na Jadranu sežral českou učitelku. Charlie Chaplin se neoběsil z bídy. Greta Garbo se neprovdala za umyvače nádobí, z něhož se vyklubal korunní princ. V Praze nenašli opiové doupě, na Stalina nebyl spáchán atentát, poslanec Beran se nepřihlásil do komunistické strany a Konrád Henlein ještě nevstoupil do strany agrární. A tak nic se neděje. V novinách není nic, co by vzrušovalo. Je okurková sezona. Otrnuli lidé snad proto, že se příliš mnoho věcí děje najednou? Asi proto, že lidé si zvykli na pravidelný život a přirozené umírání oderního lidstva.
-B-
Vyšetřování katastrofy sovětského letadla
Letadlo bylo ve spojení i s pražským radiotelegrafistou
Praha 10. srpna. O příčinách pátečního neštěstí sovětského letounu, který se zřítil v Rumunsku, se pravilo, že katastrofa je dílem německé špionáže. Tyto zprávy byly nyní vyvráceny úřední zprávou komise, která vyšetřovala příčiny neštěstí. Podle této zprávy bylo letadlo 25-USSR spatřeno v blízkosti místa neštěstí v pátek ve 13 hodin místního času 10 km jihovýchodně od Bystřice. Vyletělo asi ve výši 300 m z hustých mraků a zanechávalo za sebou stopu kouře. Hned na to se ozvala prudká detonace. Letadlo však letělo dále asi 2 minuty, kdy nastala druhá detonace. Ihned bylo potom celé letadlo zachváceno plameny a zřítilo se do lesní kotliny, kde shořelo. Zůstal z něho jenom ocas. Ostatní části, i motor, byly zničeny ohněm. Komise soudí, že letadlo bylo řízeno automatickým robotem, který byl automaticky zapnut v okamžiku prvého výbuchu. Soudí se, že posádka letounu byla usmrcena již při prvém výbuchu a že vybuchla nejprve první serie benzinových nádrží a pak druhá. Není vyloučeno, že italský obchodní ataché Maximi Vicci byl již prvním výbuchem usmrcen a jeho tělo vymrštěno z letadla, takže dopadlo ve vzdálenosti 3 km od letadla na zem. Letadlo bylo za své poslední cesty ve spojení i s pražským letištěm. Pražský radiotelegrafista si stěžoval, že ruské letadlo má kolísavou vlnu, což svědčilo o tom, že na letadle není něco v pořádku.
Все использованные сканы для публикаций этой газеты можно посмотреть на Google.Диске.