Národní listy

Газета «Národní listy» ― 8 публикаций с 7 по 24 августа, в которых упоминается катастрофа самолёта URSS-M25:

Газета выходила в Праге почти ежедневно (358 номеров за 1937 год). С понедельника по субботу выходило несколько выпусков в день, в воскресенье вероятно только один выпуск. Система нумерации газеты не совсем понятная.  Все выпуски в один день имели одинаковый  номер, но разное полное наименование («Večerník» или «III. vydání.»).  Логично предположить, что под третьим выпуском понимался итоговый дневной выпуск газеты (утренний -> вечерний -> итоговый). Однако информация о катастрофе самолёта URSS-M25 не подтверждает это предположение. Если сравнить информацию в газете за 7 и 10 августа, то информация в вечернем выпуске более новая. Возможно, третий выпуск газеты собирался в основном на основе утреннего выпуска (в большинстве газет утренний выпуск был важнее вечернего). Все выпуски газеты за 1937 год полностью доступны через системы «Kramerius 5» и «Kramerius 3»:

По информации в системах «Kramerius 5» и «Kramerius 3», «бумажная» газета храниться в библиотеке «Národní knihovna České republiky». Вероятно, «первичная» электронная библиотека для этого журнала это система «Kramerius 3».

7 августа информация о катастрофе попала в оба доступных выпуска газеты (вечерний и третий). Причём в обоих выпусках информация о катастрофе была размещена в середине первой страницы под крупными заголовками. То есть катастрофа URSS-M25 была одним из главных информационных событий 7 августа. Затем интерес к катастрофе стал спадать. 8 и 9 августа информация о катастрофе уже не попала на первую страницу. 10 августа явно заметен всплеск интереса к катастрофе. Информация опять была опубликована в обоих выпусках, причём в вечернем выпуске катастрофа опять попала на первую страницу. Очевидно, что этот всплеск интереса был связан со «шпионским скандалом» вокруг катастрофы. После 10 августа активное обсуждение катастрофы в газете прекратилось, однако редакция продолжала следить за ситуацией вокруг катастрофы. Газета оперативно отработала оба основных информационных события (похороны советского экипажа и предварительные выводы чешской комиссии). В обоих случаях публикации были краткими и не попали на первую страницу. Но зато обе новости попали в газету на следующий день после события.

Можно сделать вывод, что газета «Národní listy» считала катастрофу URSS-M25 важным информационным событием и следила за обсуждением катастрофы. Газета оперативно публиковала сообщения из разных источников (Вена, Бухарест, Прага, Москва). Собственные авторские публикации у газеты были только в двух выпусках 10 августа. Публикация в третьем выпуске подписана буквами «Al», публикация в вечернем выпуске подписаны буквами «jh.». Интересно, что две эти публикации значительно отличаются друг от друга. Публикация «Al» написана спокойно, как краткий обзора новостей о катастрофе. «Al» вообще не упоминает «шпионов», но приводят несколько любопытных подробностей. Например, «Al» напоминает о том, что в пятницу 6 августа чехословацкий самолёт выполнял встречный рейс из Праги в Москву и два самолёта почти встретились в Клуже... Публикация «jh.» совсем другая: ярко написанная и ярко отформатированная. Неудивительно, что редактор поместил эту публикацию на первую страницу. Главные герои публикации «jh.» это международные «шпионы» и «спецслужбы» мировых держав. Сама катастрофа в этой публикации на втором плане. Я считаю самыми важными публикациями газеты «Národní listy» эти две публикации 10 августа. Нельзя сказать, что в этих публикациях есть уникальная информация. Но две такие разные публикации в одной газете за один день выглядят интересно.

В публикации «jh.» есть прямая ссылка на известную публикациюи газеты «Lidové listy». Эта скандальная публикация на несколько дней «взорвала» информационное пространство Чехословакии, некоторые другие газеты Чехословакии также её перепечатали. Я собрал все известные мне варианты на отдельной странице «Lidové listy». Из сравнения вариантов видно, что только «jh.» опубликовал «пересказ». Во всех остальных вариантах исходная публикация приведена либо «дословно» на чешском языке, либо в близком к оригинальному тексту переводе на немецкий язык. На мой взгляд, работа по «пересказу» доказывает большой интерес «jh.» к катастрофе (гораздо проще просто перепечатать чужую публикацию).

«Národní listy» V Praze, v sobotu 7. srpna 1937. III. vydání. Ročník 77., číslo 214. strana 1

Létadlo linie Praha - Moskva se zřítilo.

Videň 6. srpna.

Do Vídně došla dnes večer zpráva, že sovětské osobní letadlo linie Praha - Moskva zřítilo se dnes odpoledne se šesti osobami poblíže obce Saratcel v okrese Bystřice v Sedmihradsku. Letadlo se vzňalo a shořelo úplně během několika minut. V letadle byli dva českoslovenští pasažéři a čtyři členové posádky. Všichni byli nalezeni mrtvi. Doposud nepodařilo se zjistiti jména zahynulých a příčinu katastrofy.

Rador. - Bukurešť 6. srpna.

Sovětské dopravní letadlo, letící z Moskvy přes Kluž do Prahy, se zřítilo dnes v 15 hodin u vesnice Saratzele v okrese Nasaud a shořelo. Dva cestující a čtyři členové posádky uhořeli. V Bukurešti není v 21.30 hod. našeho času známo nic ani o jménech, ani o národnosti uhořelých cestujících.

Československá tisková kancelář pokusila se telefonickým dotazem v Moskvě zjistiti bližší údaje o cestujících a posádce sovětského letadla, které se ztroskotalo v Rumunsku. Nepodařilo se však zjistiti tyto podrobnosti, protože na pátek připadl v SSSR právě tak zvaný »vychodnoj děň«, t. j. den prázdna, o kterém se neúřaduje.

«Národní listy Večerník» V Praze v sobotu 7. srpna 1937. Číslo 214. strana 1

Praha - Moskva.

Sedm osob uhořelo.

Další zprávy o leteckém neštěstí.

Bukurešť, 7. srpna.

V časných ranních hodinách došlo několik dalších podrobností ke zprávě o leteckém neštěstí u Saratzele: V letadle sedělo celkem sedm osob, t. j. dva cestující a pět členů posádky, z toho šéfpilot, pilot, dva mechanikové a jeden radiotelegrafista. Jeden z cestujících byl prý italský obchodní attaché Machino z Moskvy, a druhý cestující byl prý buď nějaký Angličan nebo úředník diplomatické služby. Mezi zahynulými členy posádky je prý šéfpilot Gurjevič.

Bližší podrobnosti nemohly býti ještě zprostředkovány, poněvadž letadlo úplně shořelo a všichni mrtví jsou zohaveni k nepoznání.

«Národní listy» V Praze, v neděli 8. srpna 1937. III. vydání. Ročník 77., číslo 215. strana 3

Oběti katastrofy sovětského letounu nejsou dosud zjištěny.

Čtk. - Bukurešť, 7. srpna.

O katastrofě sovětského letadla poblíže rumunské obce Saratzele, o níž přinesly Národní Listy zprávu ve svém třetím vydáni, oznamuje rumunská tisková kancelář: Letadlo krátce před Kluží oznámilo radiotelegraficky, že má poruchu na motoru. Aby se vyhnulo možnosti nehody v hornaté krajině, kterou právě letělo, vzneslo se až do výše 3000 m. Náhle bylo letadlo zachváceno požárem a zřítilo se střemhlav dolů. Mezi mrtvými cestujícími je také italský obchodní atašé Macchino z Moskvy, který vyskočil z letadla bez padáku. Jeho tělo bylo doslova roztlučeno a nalezeno 3 km od místa neštěstí. Mezi mrtvolami je také žena, jejíž střevičky byly nalezeny poblíže místa katastrofy. Rumunské ministerstvo leteciví poslalo na místo vyšetřující komisi.

Čs. vyslanec Pavlů dotázal se dnes dopoledne u letecké společnosti Aeroflot na bližší podrobnosti katastrofy, bylo mu však sděleno, že nových informací v Moskvě není. Rovněž nebyla dosud oznámena jména obětí, které při katastrofě zahynuly. Zatím se podařilo pouze zjistiti, že na palubě letadla byli tři cestující. Věc se dosud vyšetřuje a podle předběžných zjištění byl z cestujících patrně jeden Belgičan, jeden Ital a třetí cestující nastoupil během cesty.

«Národní listy Večerník» V Praze v pondělí 9. srpna 1937. Číslo 216. strana 2

Vyšetřování katastrofy sovětského letadla.

Bukurešt, 8. srpna.

Vyšetřovací komise, vyslaná ministerstvem letectví na místo, kde se udála katastrofa sovětského letadla MM 25, nalezla mezi obětmi též mrtvolu jednoho Francouze. Po provedení identifikace mrtvol čtyř členů sovětské posádky a mrtvoly italského obchodního atašé v Moskvě Massimiovici zbývá provésti pouze identifikaci šesté mrtvoly, t, j. mrtvoly Francouze.

«Národní listy» V Praze, v úterý 10. srpna 1937. III. vydání. Ročník 77., číslo 217. strana 3

Tajemstvi letadla »M-25«.

Al - Praha 9. srpna.

V pátek startovalo z Prahy velké dopravní letadlo čs. státních aerolinií na cestu do Moskvy. Cestou se mělo setkat s letounem z SSSR, letícím do Prahy. Československý stroj byl přes noc v rumunské Kluži a druhého dne přistál v pořádku v Moskvě, odkud letí dnes zpět do Prahy.

Sovětské letadlo, přepychový americký »Douglas«, nedolétl. Zřítil se v pátek odpoledne blízko Kluže, posádka byla zabita.

Neštěsti se událo před třemi dny a dodnes nejsou známa jména obětí. Tají se z neznámých důvodů. Československé civilní úřady žádaly Moskvu o informace a byly odmítnuty.

I čs. státní aerolinie jsou tímto postupem udiveny. Jména posádky jsou v Moskvě známa, protože byla nejméně ve dvou seznamech, na palubě stroje a v kanceláři letiště v Moskvě.

Seznam v letadle byl zničen, moskevský existuje. Podle všech známek se zdá, že v posádce byla i žena. Těla obětí jsou do uhle spálena. Jediný cestující, prý italský obchodní attaché, vyskočil bez padáku před pádem letadla a jeho tělo byla strašlivě rozbito.

Rumunská tisková kancelář volala Moskvu a žádala o seznam jmen cestujících osudného letadla. Bylo jí to odepřeno bez udání důvodů. Podle zprávy z Bukurešti je mezi zabitými i sovětský vyslanec.

Příčina katastrofy není bezpečně zjištěna. Krátce před 16. hodinou zachyceno bylo jiskrové hlášení, že stroj má poruchu. Pilot prý hledal příhodné místo pro nouzové přistání, ale ještě než je nalezl, nastala katastrofa. Letadlo prý se zřítilo v plamenech. Podle toho, že jeden cestující ze stroje vyskočil, se zdá, že na palubě byl opravdu oheň.

Letadlo »Douglas« je celokovový stroj americké konstrukce. Náhradní stroj do Prahy poslán nebyl, hlášení Moskvy o tom, co hodlá podniknout, je marně čekáno.

«Národní listy Večerník» V Praze v úterý 10. srpna 1937. Číslo 217. strana 1

Záhada katasirofy URSS-M 25.

Letadlo obětí souboje vyzvědačů.

V Moskvě ukradené tajné vojenské dokumenty, důležité pro Německo. - Britský agent vítězí.

jh. - Praha, 10. srpna.

Od zkázy sov. cestovního letadla URSS-M 25 v Rumunsku uplynuly čtyři dny. Zřítilo se v pátek 6. srpna u rumunské vesnice Saratzele. Při jeho zkáze zahynulo 6 nebo 7 lidí (ani jejich počet není přesně znám). V troskách dopravního letadla sovětské společnosti Aeroflot typu Douglas DC-2 byly nalezeny k nepozlání zuhelnatělé mrtvoly.

Záhada stále záhadnější.

Po čtyřech dnech od této strašlivé katastrofy nejsou známa ani jména obětí a není bezpečně znám ani jediný náznak toho, proč se letadlo zřítilo. Tvrdí se - a ani tato zpráva není docela bezpečná - že poslední radiotelegrafická zpráva z letadla oznamovala oheň v letadle.

Moskva neodpovídá.

Po odstartování letadla z Moskvy musel tam zůstat seznam osob, které byly v letadle. Druhý seznam byl v letadle. Ten byl ovšem při katastrofě ohněm zničen. Moskva by mohla a měla podle seznamu, který tam zůstal, oznámit jména obětí.

Moskva však mlčí a jmen neoznamuje. Důvody mlčení jsou naprosto záhadné. Některé zprávy praví, že Moskva se vymlouvá, Prý nemá seznam osob, které zahynuly ve zničeném letadle. Oba seznamy prý se dostaly omylem do letadla a v Moskvě nezůstalo ničeho. Patrně však ani tato zpráva o výmluvě není správná.

Moskvu nelze přimět, aby promluvila.

Informovali jsme se dnes na příslušných místech a bylo nám řečeno, že Moskva dosud o katastrofě letadla i obětech jeho zkázy tvrdošijně mlčí, neodpovídá a neni možno přimět ji k tomu, aby promluvila. Ani se nevymlouvá, že nie podstatného neví, ani neslibuje vysvětlení pro pozdější dobu. Prostě mlčí!

Toto záhadné mlčení je podnětem k všelijakým fantastickým dohadům a pověstem, které se snaží vysvětliti katastrofu sovětského letadla sensační versí.

Záhadný německý vyzvědač v Moskvě.

Dnešní »Lidové listy« přinášejí zprávu - tvrdí, že ji dostaly od osoby důvěryhodné a dobře informované - že letadlo URSS-M 25 se stalo obětí německé špionážní akce.

Německý vyzvědač v Moskvě se prý tam zmocnil velmi důležitého vojenského materiálu a chtěl jej dopravit v letadle přes Rumunsko do Německa. Byl to prý materiál pro Německo nesmírně důležitý a německému agentu se podařilo materiál uložiti do cizího zavazadla, které bylo dopravováno sovětským letadlem URSS-M 25.

Britská služba proti německé.

O tomto podniku se dozvěděla britská špionážní služba v Moskvě. Agent této služby vstoupil v Moskvě rovněž do letadla a cestou do Kyjeva se mu podařilo zmocnit se kořisti německého vyzvědače. Ale německá vyzvědačská služba byla o tomto britském podniku informována.

Německý rozkaz: zničit letadlo!

Tušila, že se britskému agentu jeho akce zdaří. Nechtěla, aby se těžce získaný a pro Německo důležitý materiál dostal do cizích rukou.

Proto dala svým agentům v Kyjevě, kde letadlo přistálo, příkaz, aby materiál byl za každou cenu zničen - třeba i s letadlem. Němečtí agenti však nevěděli, že britský agent se zmocnil materiálu už cestou z Moskvy do Kyjeva, že tam z letadla vystoupil a materiál odnesl do bezpečí.

Strašlivý rozkaz proveden.

Němečtí agenti v Kyjevě učinili opatření, aby letadlo bylo zničeno. (Zpráva »L. L.« neříká, jaká to byla opatření.) A tak se stalo, že nejmodernější a dokonale vyzkoušené letadlo se nad Rumunskem zřítilo a stalo se obětí plamenů i s cestujícími, kteří v něm seděli.

Moskva věděla o ukradených dokumentech?

Zpráva »L. L.« také praví, že sovětské úřady před odletem letadla o odcizení důležitého materiálu věděly.

Pak ale zůstává další záhadou, proč pokusu o jeho vyvezení nezabránily.

Zdá se prý, že jim více záleží na německém vyzvědači dosud neznámého jména, než na odcizených dokumentech.

Tato zpráva zní velmi fantasticky.

Přes to však není vyloučeno, že je na ni aspoň něco pravdy. Souboje špionážních agentů bývají velmi divoké a bezohledné. Kdož ví, zda svět se jednou dozví skutečnou pravdu o příčinách katastrofy letadla URSS-M 25. Rozhodně však je moskevské mlčení v této věci velmi záhadné a podezřelé.

«Národní listy Večerník» V Praze ve středu 18. srpna 1937. Číslo 225. strana 2

Rychlé uložení uren ...

Moskva, 18. srpna.

V úterý 17. t. m. byly přivezeny do Moskvy z Rumunska urny z popelem letce Gureviče, leteckého mechanika Krijučkova a Kotova, kteří při havarii dopravního letadla »Douglas« na trati Moskva - Praha tragicky zahynuli. Hned večer byly urny uloženy do zdi novoděvičijského hřbitova.

«Národní listy» V Praze, v úterý 24. srpna 1937. III. vydání. Ročník 77., číslo 231. strana 3

Příčina požáru sovětského letadla za letu z Moskvy do Prahy.

p - Praha 23. srpna.

O výsledku šetření, prováděného sovětskou komisí v Rumunsku o příčině katastrofy velkoletadla, které shořelo za letu z Moskvy do Prahy, nedošla dosud zpráva. Odborníci však soudí, že příčina je obdobná, jako v případě pádu letadla stejného typu Douglas v Belgii, který se udál před několika týdny za stejných průvodních zjevů v Bruselu. Tehdy bylo vyšetřeno, že také u sovětského letadla vznikl požár neopatrností některého pasažera.

Все использованные сканы и файлы для публикаций этой газеты можно посмотреть на Google.Диске.