Tento rok jsme na chatičce prožili celé jaro od sněženek, přes rozkvetlé cibuloviny a odkvět ovocných stromů až po zviditelnění prvních jablíček. Kamínka byla i přes standardní problémy spolehlivým zdrojem tepla a vrt spolehlivým zdrojem vody. Na jaře byla položena druhá vrstva betonu a první polovina podlahy pak připravena k samonivelaci. Veškerý objem betonářských prací byl uskutečněn za spolupráce s Helmutem. Práce při rozbourávání prkenných stěn výrazně urychlila koupě elektrické ocáskové pily Boženky.  V květnu jsme zakoupili fotoaparát Canon a od této doby začíná podrobná fotodokumentace našeho pobytu, organizované ve službě Google fotky. V jarním období Kačenka vytvořila úžasný výplet pro ohraničení kompostu a položila tak základy pro pozdější celostátní ocenění. Na jaře byly sklizeny ředkvičky kulaté i válcovité formy, červené i červenobílé. Před útokem ptactva jsme si stačili pochutnat na voňavých jahodách Ostara. Stálým obyvatelem záhonů se stal salát. Chudičké políčko během jara zarostlo bramborami v pěti řádcích a ve třech odrůdách. Poranění ruky hřebíkem při sázení ředkviček se obešlo bez následků a bylo užitečnou iniciací pro přeočkování nejen proti tetanu. Nástup jara byl mimořádně teplý (až 24 stupňů). V květnu začala tradice Ondřejovskkého agilitění.

Tento rok byl posledním rokem, kdy se návštěva chatičky odehrávala během pracovních povinností ve stálém zaměstnání. Byl tedy rokem posledních dovolených. Vzhledem ke zkrácené pracovní době od úterý do čtvrtka bylo možno získat pracovní volno od pátku do přespříštího úterý výběrem pouhých tří dnů. Toho bylo využito během léta čtyřikrát a my si tak na léto 2017 zavzpomínáme připomenutím čtyř dovolených.

První dovolenou zahájil hned první červencový den příjezdem historického motoráčku do Čerčan. Odtud následovala cesta Smažíkem po stopách dávných poutí mládí, tehdy na motocyklu ČZ 175. Tedy cesta přes Přestavlky do Chocerad a následně přes Ondřejov k chatičce. V ten den si také kdesi v Bavorsku řekli společné ano Sandro a Tamara. V úterý byl zhotoven konečně Ústřední dřevník a následovala cesta do Želivu na setkání cotonů. Ucpaná dálnice nás odklonila opět do Chocerad, odkud jsme se pomalu rozjeli do krajiny po okresních silnicích. Po návštěvě Poříčského statku jsme k večeru dorazili do Klikova. Jednalo se o pěkný výlet na chaloupku s koupáním v pískovně a hlavně s návštěvou Terezčina údolí. Cestou zpátky jsme se krátce zastavili na chatičce a zalili hlavně brambory. Na jednom z dubů přistál balonek ze svatby Sandra a Tamary. Tedy první z posledních dovolených proběhla skvěle.

V čase mezi první a druhou dovolenou byly vyorány první brambory. To byl tedy pocit. Ta čerstvá žluťoučká brambora, když se vynoří na vidlích ze země. Vyorány a ochutnány byly Anuschky i Belany. A další úspěch nás čekal, když jsem se pustili do samonivelace podlahy. To byl tedy také pohled. Pyšní jsme byli všichni, pisatel těchto řádek, Kačenka i Helmut.

Druhá dovolená začala v sobotu 29. července závody v agility v Mladé Boleslavi. Zkoušky tenkrát udělala Nokinka i Mercedes, tak tedy dovolená začala úspěchem. Po návratu následovala návštěva tuším Hornbachu bez platební karty. Nakoupit jsme tak mohli pouze za skrovnou hotovost, ale lino, chrániče kolen, vruty a Luxol jsme si pořídili. Počasí prvního dne bylo akorát. Ale postupně během dovolené přibývalo na teplotě. V plánu této dovolené byl velký objem těžkých pracovních činností. Hlavním cílem bylo dobetonování podlahy. V neděli už bylo docela horko. Venku se ocitla postel, stará podlaha byla rozbourána a ven z chaty začala vyjíždět kolečka s hlínou a kamením. Ustlat jsme si museli před kamny na tvrdé, byť samonivelované podlaze. V pondělí byly čištěny boky severní stěny, odpoledne patřilo Sázavě. Sála turbína a Nokinka lítala po suchém jezu. Osvěžení v řece bylo pravidelnou odměnou za pracovní úsilí, ale i jistým zdržením. Přesto jsme se rozhodli, že budeme pracovat usilovně, ale opatrně. Teploty stoupaly každým dnem a na srdíčko je třeba si dávat pozor. Větší úsilí než samotné rozbití dřevěné podlahy a vyvezení hlíny vyžadovaly začišťovací práce a budování nosných sloupků. Ve středu se zatáhlo a počasí bylo velmi přijatelné. Do Kaliště přijela nejen pečivová pojízdná prodejna, ale i masný doprovod. Dobrá nálada vzrůstala, ale trochu jí kalila předpověď dalších veder a předpokládaná spotřeba betonu. Ale nekalila jí dlouho. Rozhodli jsme se totiž pro zakoupení míchačky. Spíš než k práci, upínala se již každou chvíli naše mysl k míchačce. Nedočkavost byla obrovská. Jaké jí dáme jméno? Pohled padl na kalendář. 2.srpen má svátek Gustav. Bylo jasno. Pro Gustava jsme vyjeli do čestlického Hornbachu hned druhý den s Nokinkou, Kačenkou a Pavlem. Nemohli jsme se na něj vynadívat.  Ještě ten den zpracoval první litry betonu pro sloupky a podklad stěn. A další den jsme jeli s Nokinkou do Mukařova Gustavovi pro pořádné papání – štěrk a beton PRO-DOMA.  A kufr byl plný tvárnic. V sobotu jsme již všechno připravili pro velké betonování. Osvěžili jsme se v řece, voda šla již přes jez, popovídali jsme si s kamarádem Fandou Ferýčkem, nálada před Velkým betonem byla výborná. V neděli dopoledne byla do jámy navezena štěrková podkládka a vzápětí se roztočily Gustavovy lopatky. Příjemně se ochladilo. V pondělí jsme z dovolené odjížděli s Oslíkem. Chatička již měla betonovou podlahu.  

Třetí dovolená   začala velkým nákupem pytlovaného betonu. Proto jsme se z druhé dovolené vrátili z Oslíkem. Cestou jsme v Čestlicích Oslíka naložili čtyřmi pytli potěrového Baumitu, čtyřmi třicetikilovými Knaufy BP8 a šesti klasickými baumiťáckými Proofy. Dohromady tedy 370 kg tedy skoro 200 l betonu. Bylo toho třeba ještě na druhou vrstvu podlahy a další betonové bokovky. Zásoba to tedy byla slušná a k tomu všemu nový kamarád, třídílný hliníkový žebřík Bóďa. Po příjezdu na chatičku jsme se nemuseli zdržovat zálivkou, Ondřejov v pátek hlásil 44 mm. Gustav se hned pustil do práce a nás čekala poslední noc před kamny. Nosnost nového betonu druhý den umožnila přesunout nocování na původní místo. Skončilo tak každodenní stěhování matrací. Poslýlka ale stále zůstávala venku. Základ rekreační složky tvořily procházky po poli se strništěm střídané lítáním po jezu. Nokinka si oblíbila nového kamaráda, který dojížděl až z Turkovic. A z pole jsme pozorovali dalekohledem kombajn Claas. Kačenka s Bóďou natřeli celé východní průčelí chatičky. Oslík mělo plno práce. V pondělí přivezl z Ondřejová trámky a sloupky, ve čtvrtek z Mukařova tvarovky a Webery 700. Začalo období ytongu a Weberu. První stěna vznikla v místě za postelí, slepená i stěrkovaná. Tak jsme již v pátek mohli usínat opět na postýlce. To byla jedna z met této dovolené. V pátek jsme se za horkého dne rozhodli navštívit svůj stromek ve veřejné aleji. Nokinka v horku nijak nepospíchala a připomínala trochu výlet v Krkonoších, ten jak nechtěla do turistického kroužku. Tak jsme výlet nazvali Labská výzva. Nejvyšší nadmořské výšky jsme dosáhli u křížku. Je tam letopočet 1854, nějaký obrázek a byla tam také nádobka s vodou. To byl možná dar od nějakého svatého, nejspíš od svatého Františka, ten měl rád zvířátka. Nokinka totiž vodičku s chutí vypila. Pak už přišlo jen klesání. Nejprve bylo nutné se zastavit u našeho stromku ve veřejné aleji. Obec se o alej stará a tak bylo její okolí vysekáno od kopřiv a plevelů. Nám pak už jen zbyl symbolický posyp několika hrstmi NPK. Labská výzva nakonec skončila v osvěžujících vodách Sázavy. Ten večer jela Vitárka poprvé u nás s Oslíkem, a to pro Pavla do Lensedel pro písek. Byla moc spokojená. A domů dovnitř se vrátila postýlka. Takže ten pátek 18. srpna byl významným dnem. A aby nálada zůstala výborná, druhý den jsme na otočku zajeli do Mukařova pro pilu na pórobeton. To byla úleva skoro stejná jako příjezd Gustava. Přesné řezání tvárnic stalo se hračkou a na rychlosti stavby to bylo znát. Dozdění maltou se ujala Kačenka a šlo jí to náramně. Poslední den dovolené jsme se do větších prací nepouštěli, neboť jsme celý den čekali na elektrikáře z Bystřice. Ten nakonec přijel a vytvořil dobrou náladu z vědomí, že elektrika bude brzy také vyřešena. O tom jak to s elektrikou nakonec všechno dopadlo je jiné vyprávění. Tady si jenom připomeneme, že na konci třetí dovolené byly spodní zdi na západě dozděny až ke kamnům a ukončily tak přiliv mravenců a zřejmě i hlodavců.  

Čtvrtá dovolená  začala opět závody v agility. Tentokrát to bylo v Nymburce, Nokinka s Mercedes tam získala 2x stříbro. To byly pěkné závody. Psal se 26.srpen. Po návratu se zajelo do OBI, kde jsme kromě elektroinstalačních potřeb zakoupili rudou růži dolu k plotu. Na chatičce jsme dovolenou začínali kolem páté. První dny vyplňovaly procházky po poli a cpaní cihel za UNESCO skříň. Počasí bylo přívětivé, vysloveně k vodě nás nevyhánělo. V pondělí došlo na horní část stěny, a to západní, tedy mezi kamny a postýlkou. Prkna byla vylámána při zachování elektrorozvodného systému, samozřejmě při představě, že elektrikáři z Bystřice stávající systém v brzké době přehodnotí. Jednalo se o poslední letní dovolenou, proto i za cenu přerušení prací se rozčlenila ještě do složky chaloupkové. V úterý jsme se již koupali v pískovně, Jana s Bóďou nám ukazovali košík plný hříbků a Hugo při tom jezdil na vratech. Druhý den jsme si košíky za Suchdolem naplnili hříbky taky. A odpoledne Nokinka lítala po mělčině pískovny. Ve čtvrtek jsem se koupali již pod mrakem. Bylo to hezké, ale poslední koupání tento rok. Začalo drobně, ale usilovně pršet. V dešti jsme v pátek ještě u křížku nasbírali další houby a na chatičku jsme přijeli za mokra. Těšili jsme se pak ze sucha a tepla od kamínek. V sobotu jsme objevili způsob vytváření pracovního prostředí úpravou postýlky a hned vedle ní jsme tvarovkami vyplnili spodní stěnu. Od té doby již na Kačenku při spaní netáhlo. Druhý den začala růst horní část západní stěny včetně trámů. Nad kamny se objevil ytongový elektrorozvodný panel. Další práce již patřily pórobetonu a tak byl Gustav zapůjčen i úplné chatičce. Oslík odvezl se Smažíkem z Kaliště matrace k Šináglům. Rozvinula se tak výpomocná činnost. Poslední dny dovolené již opět vykouklo sluníčko a odpoledne patřila opět procházkám po poli. Byla to dovolená posledního koupání v roce a vůbec poslední dovolená v životě. Byla to hezká dovolená.

Koncem léta se již realizovaly pouze stavební aktivity vyzdívací. Brzy bylo jasné, že pytle s Planolitem budou přezimovat v kůlně. Poměrně brzy jsme také pochopili, že elektrikářským chlapcům z Bystřice se na Ondřejovsko nechce a chtít nebude. Rovněž shánění hochů z rizikového kácení vyžadovalo úsilí, které jsme nebyli ochotni vydávat. Odpor k externím pracovním akcím rostl. Gustav makal u Pavla déle než bylo dohodnuto a poslední betonářské akce u zakončení podlahy u Unesco skříně si vyžádalo zásah Helmuta. Každopádně betonový podklad podlahy byl dokončen v celém rozsahu včetně navazujících podkladů stěn.

Byly sklizeny brambory při vysokém celkovém výnosu a Chudičké políčko bylo zaoráno se zeleným hnojením. Hlavním důvodem zpomalení stavebních prací však byla oprava oplocení, která si vyžádala mnoho úsilí. Každopádně v kombinaci s ochranou samotných stromků skýtal pozemek značné naděje na to, že srnec již škodit nebude.  Začátkem listopadu Kačenka převzala od pořadatelů akce Miss kompost výhry v podobě užitečných zemědělských nástrojů. Chata jako chráněná od myší i srnce byla tento rok naposledy navštívena 16. prosince s pytlem plným slunečnicových semen.

Závěrečné hodnocení

Kulturně rekreační aktivity

Dovozem nového rekreačního nábytku a jeho umístěním u tábořiště se stabilizoval význam této oblasti. Vznikl tak standardní Ústřední rekreační prostor. Jeho odpočinkově relaxační význam ještě vrostl koupí fotoaparátu Canon a následnou tvorbou ornitologické fotodokumentace. Návštěva Sázavy probíhala pravidelně, v letních měsících s pravidelnou koupací aktivitou. Turbína sála často a Nokinka tak měla k disposici jez s minimálním přelivem. Pravidelnými se po posečení pole staly procházky po strništi a v podzimních barvách po podmítnutém povrchu s bohatými fotograficky dokumentovanými výhledy do kraje. Vzpomínkovou složku rekreace obohacovaly nákupy v pojízdné prodejně. Rekreační aktivity byly citlivě realizovány ve společné komposici s návštěvou Třeboňska. Letní rekreační aktivity byly významnou náplní čtyř týdenních dovolených, které byly posledními letními dovolenými vůbec.

Zemědělské aktivity

Vysoký výnos brambor odrůd Anuschka a Belana byl jednoznačným úspěchem.  Výnosy odrůdy Antonie byly poukazem na budoucí problematiku bramborové plísně. Bohatá sklizeň kořenové i plodové zeleniny byla zaznamenána na všech záhonkových plochách a nedošlo k navýšení počtu zeleninových záhonků. Úroda jahod byla decimována ptactvem stejně jako červený rybíz. Sklizeny byly první angrešty. Ztráty okusem byly nahrazeny dovozem jarních hrnkovaných stromků. Na původním místě zůstala Karešovka a nad roubem rychle opět rostoucí Althanova bluma.

Kompost u chaty byl na jaře stabilizován proutěným výpletem a během roku zarostl užitkovou zeleninou do formy, oceněné v celostátní soutěži Miss Kompost.

Stavební aktivity

Stavební práce navazovaly na základní betonovou pokrývku z loňského roku. Na jaře byla položena druhá vrstva betonu a stabilizovány schody a oblast kolem kamen. Byla stabilizována spodní část jižní  a jižní část východní zdi. To umožnilo v létě úspěšnou samonivelaci první poloviny podlahy. V létě byla vytrhána druhá polovina podlahy a položen betonový podklad. Do konce roku byly vyzděny všechny dolní části stěn a vyzděna horní část západní zdi.  V závěru roku bylo opraveno ohrazení pozemku.

Mezi nové pracovní kamarády přibyla ocásková pila Boženka, míchačka Gustav a žebřík Bóďa.

Galerie 2017