Podlaha

Už když jsme pokládali první beton, uvažovali jsme o pěkné dlažbičce. Moc se nám líbil vzorek zašedlého dřeva, jako z podlah starého zámku a konečně i jako ze staré chatičkové podlahy. Šlo jen o to dodělat konečně tu podlahu a ta byla dodělána v létě roku 2018. Vybrat tu pravou se nám opravdu podařilo a podařilo se nám to v OBI v červnu právě toho roku 2018. Jenže práce v interiéru se protahovaly a vyvstala potřeba budovat zásobník vody ve staré studni. Pisatel se právě ocitl v penzi a času začalo být docela slušně. Přesto se dlažba dostala na pořad dne až rok po svém zakoupení. Koncem roku 2018 probíhaly práce na interiéru a práce na studni společně. Následující rok však v začátku vyhrála souboj mezi stavebními a vodohospodářskými projekty chatička. Nejdříve došlo na verandu, bylo třeba totiž vytvořit především betonový podklad pro východní část stavení, aby se nesesedalo. Toto vyžadovala statika a také touha po pěkně vydlážděné verandě. Veranda se povedla velmi pěkně koncem června 2019. Následně došlo k pokusům rozbít Janečkův železobeton a Kačenka se začala věnovat velkému pařezu u Oslíka. Nakonec přeci jen došlo k rozhodnutí tu podlahu položit. Akce začala v pondělí 1. července 2019 v Mukařově, kde jsme zakoupili lepidlo. To byl ten výlet, jak si tam holčička povodila pejska. A ještě ten den byly položeny první dlaždice. Další týden jsme jeli na chatičku přes SIKO, abychom opět zakoupili osvědčenou Mořinku pod šatník a pak ještě ten den do Klikova a po návratu zase došlo k dalšímu lepení. Už se asi nedozvíme, proč z této důležité činnosti nemáme prakticky žádnou fotodokumentaci. Můžeme nabídnout jenom tři fotky v albu Stavba 2019. Ale zavzpomínat můžeme. Jednalo se rozhodně o práci únavnou, tenké dlaždice šlo sice dobře řezat, ale bylo třeba neustále přemýšlet kam šlapat a kam ne, hlavně ale díky absenci dvoumetrové vodováhy v začátcích stavby nebyla podlaha, byť samonivelizovaná úplně rovně. Pod oknem u schodů bylo mnohem více lepidla než před stolem. To bylo tedy hodně namáhavé, ale povedlo se. Pak přišla postel a prostor pod ní. Zde musíme opět poděkovat Institutu A.S.Šuvalova. Geniálním systémem podkládání postele mohla zůstat na svém místě, každý den ovšem byly vynášeny slamník a matrace. Únavné pokládání dlažebné imitace starých podlahových prken skončilo v sobotu 27.července. Neobešlo se to bez dojetí. A také bez zasloužené pýchy. Mezitím byl navíc pařez od Oslíka přemístěn do zakládaného Krakonošova lesíku. Takže další pýcha. Ještě však bylo třeba dořešit pokládku Mořinky. To také nebylo snadné, pomáhala i Helga, ale povedlo se. V pondělí 5. srpna došlo ke konečnému spárování pod postelí a dodělání dlažby na verandě u prahu. Tím velká dlažební akce tohoto roku skončila, ještě ten den došlo k žatvě Chudičkého políčka a vzápětí začaly práce na studni.