Jestli se v historii pěstování u lesních chatiček něco osvědčilo, byl to angrešt. Nenáročný, prakticky bezúdržbový producent nakysle sladkých plodů začátkem léta. Nebylo by tedy vůbec možné, aby se tato plodina neobjevila na pozemku naší chatičky. A k osvědčeným plodinám samozřejmě patří neprávem opomíjené nebo zapomínané nebo zatím neznámé s ohromnou budoucností. Když už to začalo vypadat s koupí chatičky reálně, začala Kačenka studovat právě tuto skupinu. Dávno před prvním vstupem na pozemek chatičky zelenaly se na pražské zahrádce keříky neprávem opomíjených rostlin. Kromě jednoho angreštu Captivator, to byly ještě naprosto neznámá kustovnice čínská, muchovnice, dřín a moruše. Tedy moruše dvě, černá a červená, sami teprve poznáme, která je lepší. A kromě obyčejného dřínu ještě dřín velkoplodý. Samozřejmě rybíz, i když ho sežerou ptáci, rybíz na chatičku také patří. Černý, červený a bílý. A když tu máme rybízy a angrešty, tak co jejich kříženec? Jasně, josta také. Tohle všechno Kačenka objednala na internetu a ještě nějaké kultury pro zakořeňování, samozřejmě na drobné a i obrovské ovoce půjdeme vědecky.

A všechny tyto rostlinky se těšily na nový domov, ovšem jejich domov byl zatím zarostlý kopřivami. Mezi první práce však patřila příprava pro výsadbu drobného ovoce. První návštěva chatičky proběhla 22. května 2016 a již 5. června začaly svůj nový život na chatičce muchovnice, angrešt, josta a černý rybíz. Ten angrešt, to byl Captivátor červený a již v Praze měl dva malé plůdky. Bohužel ty během transportu spadly a tak jsme svou zvědavost, jaký ten červený Captivátor bude, museli ještě rok krotit. Ale angrešt tu už byl, první angrešt na chatičce. A už 11. června se na pozemku objevily další dva rybízy, dvě moruše a dřín. A o den později kustovnice. A jelikož není angreštů nikdy dost, byly pořízeny další. Byly to pak všechno už jenom Hinomaki, červený, zelený a žlutý. V záři již byla hotova stráň drobného ovoce se záhonky jahodníku. Během prořezávky pozemku objevily se i keře rybízu a jedna hosta, které dokázaly přežít období zpustlosti. Ty si všechny zasloužily nové umístění a radost ze sluníčka, na které již skoro zapomněli. Několik rybízů bylo ještě zasazeno k východnímu plotu a vybudování systému drobného ovoce bylo u konce.

Některé rostliny živořily, některé mnohdy ani nedávaly mnoho nadějí na další růst, některým se začalo dařit okamžitě. Každopádně kromě velkoplodého dřínu první pětileté období přečkaly všechny keře a stromky drobného ovoce. První lístky se objevují na angreštech a poslední na moruších. Ať už jejich sezona dopadne jakkoli, vždycky je možné něco si někde utrhnout a to většinou v blízkosti zralých jahod.

Stráň drobného ovoce se stala jednou z často fotografovaných dominant pozemku a to většinou spolu s chudičkým políčkem.