Vynesení obsahu záchodu cizího původu bylo vlastně první činností. Exkrementy minulých majitelů se léty proměnily ve kvalitní humus, který putoval pod první stromky a do základů prvních záhonků. Následně už záchod přijímal jen výtvory nových vlastníků. Výhled do lesa byl příjemný, jako vůbec bývá příjemné posezení na tomto typů záchodů v teplém ročním období. Pisatel byl naprosto spokojený, Kačence však od začátku chyběla možnost zavírání dveří. Stejně jako občasným návštěvám. K první nápravě došlo až 4. července 2013. Čelní sloup stavby byl podepřen kusem fošny a následná radost neznala mezí.
Časem se však i nový systém začal propadat, došlo k dalšímu podkládání a k dalšímu sesedání, až bylo v létě 2024 zjištěno, že najít pod stavbou nějaký pevný bod je nemožné. Okolí stavby bylo často možné vyhrabávat rukou. Na podzim byla určena východní část jako nejpevnější, následně zanesena betonem a v něm umístěn opěrný ocelovo fošnový systém. Hroutící se budova byla zatím podepřena latí o Ústřední dílny a čekalo se na další rok, v jehož pracovním harmonogramu se rekonstrukce záchodu objevila na prvním místě.
S pomocí Káji byla východní stěna s opěrným systémem sešroubována 13. dubna 2025. To byl hlavní krok k zabránění nejhoršímu, totiž zřícení historické stavby.
Následným krokem bylo vybetonováni prostoru pod čelem podlážky a následné podepření jmenované. Následovalo podepření jihozápadního sloupku zabetonovanou patkou, nános betonu pod západní stěnu a následně patkou podepřen severozápadní sloup. To již stavba vykazovala dostatečnou stabilitu a stala se již poklidným příjemcem přebytečného betonu z jiných projektů.
Na dveřích byl na skle přilepen roztomilý medvídek ze samolepky, kterou pisatel léta nosil v peněžence. Návštěvy záchodu se následně začaly označovat jako návštěvy Medvídka.
V pondělí 6.října dopoledne přivezl Oslík cihly a panely a odpolední pracovní síly jsme využili k vynášení záchodu. Spíš k vyhazování hned vedle do připraveného prostoru ve Smažíkově kompostu. Jenže nechutné hmotě se nechtělo příliš sesedat, muselo se jí hodně pomáhat, byla to nechutná dřina, ale dopadla nakonec na výbornou. Nejen, že bylo opět možné kadit do pořádné hloubky, ale byl objeven zapomenutý betonový překlad, který byl v dávných dobách základem pro stavbu záchodu.
Poslední prací roku 2025 na tomto projektu bylo vyplnění prostoru pod podlážkou betonem, který vznikl při zpracování poslední dávky cementu 26.října.
Velikou škodou je, že původní betonový základ nebyl objeven o rok dříve. Ale i tak se tento objev ještě při další stabilizaci využije. Každopádně rok 2025 byl zakončen oprávněným vědomím o stabilitě záchodu. Stalo se opět radostí zde posedávat. V chatičce U Medvídka.