Časem se však i nový systém začal propadat, došlo k dalšímu podkládání a k dalšímu sesedání, až bylo v létě 2024 zjištěno, že najít pod stavbou nějaký pevný bod je nemožné. Okolí stavby bylo často možné vyhrabávat rukou. Na podzim byla určena východní část jako nejpevnější, následně zanesena betonem a v něm umístěn opěrný ocelovo fošnový systém. Hroutící se budova byla zatím podepřena latí o Ústřední dílny a čekalo se na další rok, v jehož pracovním harmonogramu se rekonstrukce objevila na prvním místě. 

S pomocí Káji byla východní stěna s opěrným systémem sešroubována 13. dubna 2025. To byl hlavní krok k zabránění nejhoršímu, totiž zřícení historické stavby. 

Následným krokem bylo vybetonováni prostoru pod čelem podlážky a následné podepření jmenované. Následovalo podepření jihozápadního sloupku zabetonovanou patkou, nános betonu pod západní stěnu a následně patkou podepřen severozápadní sloup. To již stavba vykazovala dostatečnou stabilitu a stala se již poklidným příjemcem přebytečného betonu z jiných projektů. 

Na dveřích byl na skle přilepen roztomilý medvídek ze samolepky, kterou pisatel léta nosil v peněžence. Návštěvy záchodu se následně začaly označovat jako návštěvy Medvídka.