V kapitole kamaráda Metaba píšeme důvod, pro který jsme si pořídili vibrační brusku a ne elektrický hoblík. Tady si popíšeme důvod, proč jsme si hoblík o rok později stejně pořídili. Totiž Metabo a Simona se sice osvědčili, ale při hoblování starých trámů se tak unavili, že začali škemrat o nového kamaráda, že by dělali jenom ty fajnovější práce. A zrovna v tu dobu na obrazovkách řádil Arnold s arnoldovinami a dokonce s hoblíkem za sedm stovek. Nebylo co řešit. V pátek 26. července 2024 jsme nakoupili těsně před odjezdem na chatičku hoblík od Arnolda a i když Antonín měl svátek více jak před měsícem, rozhodli jsme se prakticky okamžitě, že je to Tonda.

Do služby byl zařazen až v pondělí 29.července. No byla to radost. Ten hladký povrch téměř okamžitě. Na řadu totiž přišla dlouhá prkna, co visela několik let v chatičce pod okny. A do těch se už vibračním kamarádům nechtělo. A najednou to Tonda vyhladil a nakonec i potřebně skosil, tak že prkna falešné hrázděnky visela pod okny a dveře bylo možno plně otevírat. Bylo jasné, že Tonda je užitečný kabrňák. Stal se okamžitě miláčkem všech.

Další velkou zakázku dostal při dostavbě ponku, když vyhladil prkna pro výdřevu regálu. Veliký obdiv pak získal, když zkosil šířku posledního prkna podlahy do potřebného tvaru. Prostě Tonda je pašák.