Boženka

Když jsme si pořídili chatičku pustili jsme se do práce věru s vervou, nešetřeje sil fyzických. Podle potřeby řezali jsme i ruční zlodějkou v místech těžko přístupných, namáhaje všechny svalové skupiny v polohách neběžných. Verva je jedna věc, ale únava je věc druhá. Síly nás opouštěly pomalu, ale jistě. Kde to šlo, zajistily zlodějkové činnosti sestra Kotoučová i Kamila, ale bylo to také obtížné a často i věru nebezpečné. Ke studiu ocáskových pil muselo časem dojít, stejně jako k touze si takové zařízení pořídit. K velice intensivnímu studiu těchto pil došlo ve středu 10. května 2017, tedy v době kdy jsme pracovali kolem historických schodů a chystali se na stěnu v jejich blízkosti. Tehdy jsme se rozhodli pro její nákup a líbila se nám modrá Boschka. V pátek po návratu z Petrovic jsme nakonec vyrazili do OBI a kromě pracovního stolku a dvou betonů Weber jsme si pořídili stroj, kterému jsme říkali Mečoun Professional.

A v sobotu 13. května jsme spolu s Oslíkem naloženým sloupky a starým plotem z Prahy dovezli na chatičku i Mečouna a že to byla Boschka, tak jí brzy připadlo jméno Božka. Po prvních pracovních výkonech se stala milovanou Boženkou. Stačilo se pěkně pevně postavit v pracovním prostou, a již prkýnka letěla k zemi jako po střelbě Špaginem čí spíše ještě Děgťarjovem. To tedy byla úleva.

Ten rok jí čekalo nejvíc práce. Bylo třeba odstraňovat prkna spodků vnitřních čelních stěn a jejím věrným doprovodem se stal Číňan. Nejdříve nastoupila Boženka a pak Čínan Zbyšek dělal díry v obnaženém trámu pro závitové tyče. Na budovatelských snímcích toho roku jsou vidět spolu dost často, a to se svými kufry. Boženka totiž má také svůj kufr a nikdy a nikde se nepoužívána neválí jen tak. Tyhle ty kufry, tedy modrý kufr Boženky a šedý kufr starého dobrého Číňana, si na sebe hodně zvykly a od té doby stojí vždy spolu.

Boženka se vyskytuje v albu Pracovní kamarádi poměrně často a rovnoměrně. Takového pracovního zápřahu jako první rok se již nedočkala, ale musíme vzpomenout na její skvělé zkrácení ocelové kouřové roury u kamínek, na její dělení betonářských prutů, vzpomeňme na to, jak před Velkým kácením oddělila od sebe obtížný javor a dub Mistra Rokycany. Vyjmenovat všechno je obtížné, ale srdečně a radostně poděkovat můžeme snadno a rádi. Děkujeme Boženko!