Kamínek

Indiánské místo hraje v životě na chatičce významné místo. Od dob dětství. Tehdy připomínalo severoamerické pláně s mladými břízkami a modřínky. Jednalo se o místo světlé, vzdušné a nedaleko od chatičky. Prostě ideální na indiánské výpravy s čelenkami, luky a šípy. Vinnetou i Old Shaterhand, stejně jako Inčučůna, Nšoči či Rybana tu byli doma.  Časem modřínky vyrostly v modříny a břízky v břízy a vznikl zde krásný prostor pro rozjímání. Nedaleko se nachází panoramata směrem k vrchu Vepří a Čerčanskému chlumu, je zde výchozí bod k cestě na houby do Kališťáku a výhledy na pastviny. Někdy koncem 20. století se na okraji objevil velký plochý kámen, vydolovaný z pole, který poskytl ideální místo k posezení. Ale i k postavení hrnečku s kafíčkem. Tak dostalo toto Indiánské místo název Kamínek.

Ke Kamínku jsme chodili s Torouškem, později s Neroušem, Kamínek znal dobře i Ichifer a samozřejmě, že na Kamínku se zalíbilo i Nokince. Ke Kamínku nám kafíčko připravovala babička, později Kačenka. A když po pořízení vlastní chatičky převzal funkci přírodní kavárničky Ústřední rekreační prostor, výlety na Kamínek zůstaly. Nokinka se na kamínku vždycky ráda rozhlédne po tom božím světě a Kikinka tu do nekonečna otravuje s míčkem.

Během katastrofálního sucha roku 2018 zahynuly všechny modříny a většina bříz. Byla to smutná proměna, ale již zde rostou nové břízky. Běh času z Indiánského místa opět dělá příjemné místo. Celková atmosféra i panoramata v okolí zůstávají.

Zejména historické snímky tohoto místa vyvolávají údery mocného sentimentu.