Plech nepatří mezi materiály, se kterými jsme začali pracovat hned od začátku. Ale stejně na něj časem došlo. Nejdříve pomohl vyřešit rozměrové rozpory mezi starou a novou hutí. Tehdy se vytáhla pneumatická Marcela. Když jsme však potřebovali vykroužit v plechu díru, Marcela selhala. Ihned jsme zatoužili po stříhačce elektrické a nejlepší nabídku podával Arnold. Otáleli jsme však několik dní a nabídka Parksidu za 999 Kč zmizela. Objevila se pouze v nabídce Allegra o polovinu dražší. Co dělat? Objednali jsme jí tedy u Allegra a do Zásilkovny docestovala přes Ostředek. Tedy skoro Komorní hrádek. To bylo stylové. Jelikož přicestovala z Polska, musela dostat polské jméno. Napadla nás skoro hned Pola Raksa. To jméno ten přístroj dost dobře popisuje. To Raksa docela připomíná vykusování, které je principem tohoto stroje. A když Pola Raksa, tak samozřejmě Marusja, i když obie panie bardzo piekne. Lidku dáme až zase příště něco objednáme z Allegra.
Práce se pro ni nabídla hned za týden po pořízení. Vedle nového komínu se zvedal orvaný plech staré střechy a nebylo přesně jasno, jak z toho. Pisatel s Marusjou přistoupil ke střeše u komínu, přiložil k okraji plechu Marusju a bylo po problému. Náhradní plech pak připravila spolu s Ruslanou. Ostré půlměsíčky, které jsou produktem tohoto přístroje jsme pak vybírali kolem ponku magnetem. To by nebylo nic pro psí tlapky. Ani pro ježčí. Další stříhání jsme provedli nad kyblíkem a všechny půlměsíčky pak snadno putovaly mezi špony od Evelíny. Díky těm ostrým produktům bude třeba ještě upřednostňovat Marcelu, ale ty špony vychytáme a v některých případech se s nimi prostě budeme muset smířit. Celkově však musíme Marusju pochválit. Rozhodně její úvod byl znamenitý.
Další práce pro Marusju se ocitla nečekaně brzy. Přesně za měsíc. Vzdálenost mezi oběma komíny byla změřena ve shodné velikosti jako doposud jen překážející hranatý okap. Netrvalo dlouho a jeho potřebná část byla připravena k upevnění mezi komíny. Pršet do kůlny již mezi nimi nebude. Díky Marusjo.