Do každé dílny patří svěrák. To je jasné. A do každé pořádné dílny patří pořádný svěrák. A Ústřední dílny Gustav jsou pořádné dílny. Když bylo pod okno Ústřední stodoly instalována pracovní fošna a na ní postavena Evelína, bylo jasné, že nadešel čas pro pořádný svěrák. Pořádný červený YORK, jak říká Radek Zadák. Když následně pisatel hledal v nabídkách OBI a Hornbachu ideální svěrák, přišla Kačenka s tím, že Simona prodává nějaký starý velký svěrák. Tak jsme se rozhodli Simoně udělat kšeft, navíc starý svěrák bude jistě svěrák zkušeňák. Pro starého zkušeňáka jsme vyjeli Alfičkou o horkém dopoledni 18.srpna 2022. Na parkovišti na Žižkově, nedaleko Žižkovy jezdecké sochy pisatel dopravil do kufru auta svěrák a nechybělo moc k alespoň pořádnému houseru. Byl to totiž hodně těžký zkušeňácký svěrák. Když se ho podařilo v garáži vyndat a dopravit ke zdi, bylo jasné, že jen tak nějaká fošna na jeho umístění nepostačí. Horký den jsme tehdy zakončili s Tučňáčkem a Kačenkou v bazénu s radostným vědomím, že svěrák je připraven. A také trochu s pochybnostmi, jestli není až moc veliký.  V garáži nijak nepřekážel a v roce jeho pořízení se stavební pracoviště nových dílen nijak nevyvíjelo. Ani následují rok to s přípravou pro těžký svěrák nijak nevypadalo, ale byly vbudována nová Pila Gustav a staré detašované pracoviště pily před Ústředními dílnami bylo zrušeno. Prostor pro venkovní ponk byl uvolněn. Následující rok hned na začátku sezony byl ponk v hrubé podobě vybudován a hned následující týden přijel na chatičku konečně svěrák, která vzhledem tomu, že pochází od Simony dostal jméno Šimon.  

Šimon byl na chatičku přivezen při příležitosti 63. výročí prvního letu člověka do vesmíru a přivezení Šimona bylo skutečně paměti ruského hrdiny Jurije Alexejeviče hodno. Šimon měl na stole děsnou radost a my také. Okamžitě se stal nejfotografovanějším objektem a bylo jasné, že sem patří. Čelisti nešly přesně proti sobě, ale všechno se dá vyspravit. Dokonale zkušeňácká barva zkušeňácky oprýskaná. Kovadlina omlácená a na boky návarové kapky pravděpodobně po svařování plamenem. Jaký má takový svěrák asi životopis. Pracovalo se na něm nejspíš usilovně.

Přivezen byl z Heřmanic z Podještědí. Nejspíš to tedy bude Sudeťák z nějakých těch zchátralých továrniček z neomítnutými zdmi, kterými se to se to v severním pohraničí hemží. Možná pochází ze Žitavy a přináší do Posázaví pozdrav od Lužických Srbů. Možná nám připomíná pisatelovu diplomovou práci, je to totiž oblast mezi Stráží pod Ralskem a skladem kamence na Kamenici, kam jel pisatel s Benito Mayrhoferem. Ta továrnička u jezu na Kamenici, to byl pěkný původ. Daleko není ani Varnsdorf, může tedy pamatovat nejen TOS Varnsdorf, ale i legendární horizontální vyvrtávačku Arno Plauert z obráběcího skanzenu v Bülachu. Mohl také být v Elite Varnsdorf nápomocen při výrobě silonek. Ale pozor, blízko Heřmanicím je také Lindava. Třeba byl v zákristii toho kostela, kde byly nádherné varhany, ale neměl na ně kdo hrát. Prostě hezkého původu je možno vymyslet hodně, dokázat nelze nic. Budeme Šimona prostě považovat za kamaráda z Jizerských hor, a Jizerky jsou vedle Krkonoš a z Krkonoš je Nokinka. Svět je prostě malý.