Ústřední dílny Gustav
Většina významných stavebních projektů se rodila v bolestech. O budování dílenských prostor to platí dvojnásob. Zavzpomínejme zde proto na historii budování pracovních ploch a pracovních prostor, na všechny ty nekonečné a jen dočasně problémy řešící improvizace, na jejichž výstupu byly všechny možné pracovní projekty kromě jednoho, tj. budování dílenského strojního a truhlářského provozu.
Prvním náznakem řešení bylo pořízení pracovního stolku s pohyblivou pracovní deskou z dřevotřísky. Jednalo se o poměrně pohledný stolek, který fungoval až do prvního deště, po němž se pracovní desky na okrajích poměrně nechutně rozšklebily. Ztratil tak schopnost precisní práce, sloužil ale dobře pro řezání Ytongu. Však byl také pořízen v dobách, kdy se siporexové tvárnice řezaly o sto šest. Nakonec, igelitem chráněn proti dešti, sloužil těsně vedle Gustava, jako jeho nejbližší pomocník. Podával mu zednickou lžíci a lopatku. Často se na něm sušil lavor. Stal se stálicí jižní plochy před chatou a Kačence lezl na nervy a říkala mu a jeho nejbližšímu okolí bordel. K obrovské její radosti byl na svátek práce roku 2022 přenesen do nové budovy Ústředních dílen.
V neděli 15. července 2018 jsme jeli s Kačenkou do Hornbachu v Čestlicích pro lis na jablka. Lis jsme si koupili pěkný, a ještě nový stolek, celý z plastu čili i do deště a docela pevný. Bylo z něj dost radosti a ihned se osvědčil při přípravě historických prken pod dohledem UNESCO. Následující období pak posloužil při řezání dlažby Gábinou či Pavlínou. Časem skončil jako stolek odkladný u křoví na jihu. Do žlábků a lišty začaly padat mechy a listí a na podzim 2021 skončil u starých Ústředních dílen, aby uvolnil pozemek pro budování statku, čili pro novou budovu Ústředních dílen.