6.3


आरुरुक्षोर्मुनेर्योगं कर्म कारणमुच्यते ।

योगारूढस्यतस्यैव शम: कारणमुच्यते ॥ ३ ॥


ārurukṣor muner yogaṁ

karma kāraṇam ucyate

yogārūḍhasya tasyaiva

śamaḥ kāraṇam ucyate


पदच्छेद: पदपरिचय: पदार्थ:  padacchedaḥ padaparicayaḥ padārthaḥ

разбиение слов, грамматика слов, значение слов


а̄рурукшох̣ — тот, кто только начал заниматься йогой; (м, 6.1)

мунех̣ — мудреца;  (м, 6.1)

йогам — восьмиступенчатая йога; (м, 2.1)

карма — деятельность; (с, 2.1)

ка̄ран̣ам — средство; (с, 2.1)

учйате — называется; (кармаНи, лаТ, 1.1) वच्{कर्मणि;लट्;प्र;एक;आत्मनेपदी;वचँ;अदादिः} https://ashtadhyayi.com/dhatu/02.0058?type=yak 

йога-а̄рӯд̣хасйа того, кто достиг совершенства в йоге;  (м, 6.1)

тасйа — его;  (м, 6.1)

эва — безусловно; (ав)

ш́амах̣ — прекращение всякой материальной деятельности; (м, 1.1)

ка̄ран̣ам — средство; (с, 1.1)

учйате — называется (кармаНи, лаТ, 1.1) वच्{कर्मणि;लट्;प्र;एक;आत्मनेपदी;वचँ;अदादिः} https://ashtadhyayi.com/dhatu/02.0058?type=yak 


पदार्थः padārthaḥ


योगम् = ज्ञान-योगम्; आरुरुक्षोः = आरोढुम् इच्छतः; मुनेः = मुनी भविष्यतः गृहस्थस्य; कर्म = कर्माचरणम्; कारणम् = साधनम्; उच्यते = कथ्यते; योगारूढस्य = ज्ञान-योगम् आरुढस्य; तस्य एव = मुनी भुतस्य तस्यैव; शमः = उपशमः; कारणम् = ज्ञान-परिपाके साधनम्; उच्यते = निग्द्यते 

yogaṁ = jñāna-yogam; ārurukṣoḥ = āroḍhum icchataḥ; muneḥ = munī bhaviṣyataḥ gṛhasthasya; karma = karmācaraṇam; kāraṇam = sādhanam; ucyate = kathyate; yogārūḍhasya = jñāna-yogam āruḍhasya; tasya eva = munī bhutasya tasyaiva; śamaḥ = upaśamaḥ; kāraṇam = jñāna-paripāke sādhanam; ucyate = nigdyate


अन्वय:  anvayaḥ


योगम् आरुरुक्षोः मुनेः कर्म कारणम् उच्यते । योगारूढस्य तस्य एव (कर्मसन्न्यासे) शमः कारणम् उच्यते। 

yogam ārurukṣoḥ muneḥ karma kāraṇam ucyate | yogārūḍhasya tasya eva (karmasannyāse) śamaḥ kāraṇam ucyate| 


The Subodhinī commentary by Śrīdhara


tarhi yāvajjīvaṃ karmayoga eva prāpta ityāśaṅkya tasyāvadhimāha ārurukṣoriti | jñānayogamāroḍhuṃ prātumicchoḥ puṃsastadārohe kāraṇaṃ karmocyate | cittaśuddhikaratvāt | jñānayogamārūḍhasya tu tasyaiva dhyānaniṣṭhasya śamaḥ samādhiścittavikṣepakakarmoparamo jñānaparipāke kāraṇamucyate ||3|| 


Sanskrit Commentary By Sri Shankaracharya


||6.3|| ārurukṣoḥ āroḍhumicchataḥ anārūḍhasya dhyānayoge avasthātumaśaktasyaivetyarthaḥ| kasya tasya ārurukṣoḥ muneḥ karmaphalasaṃnyāsina ityarthaḥ| kimārurukṣoḥ yogam| karma kāraṇaṃ sādhanam ucyate| yogārūḍhasya punaḥ tasyaiva śamaḥ upaśamaḥ sarvakarmabhyo nivṛttiḥ kāraṇaṃ yogārūḍhasya sādhanam ucyate ityarthaḥ| yāvadyāvat karmabhyaḥ uparamate tāvattāvat nirāyāsasya jitendriyasya cittaṃ samādhīyate| tathā sati sa jhaṭiti yogārūḍho bhavati| tathā coktaṃ vyāsena naitādṛśaṃ brāhmaṇasyāsti cittaṃ yathaikatā samatā satyatā ca| śīlaṃ sthitirdaṇḍanidhānamārjavaṃ tatastataścoparamaḥ kriyābhyaḥ (mahā0 śānti0 175|37) iti||athedānīṃ kadā yogārūḍho bhavati ityucyate


Комментарий Баладевы Видьябхушаны:


Nanv evam aṣṭāṅga-yogino yāvaj jīvaṁ karmānuṣṭhānaṁ prāptam? iti cet, tatrāha-ārurukṣor iti. Muner yogābhyāsino yogaṁ dhyāna-niṣṭhām ārurukṣos tad-ārohe karma kāraṇaṁ hṛd-viśuddhi-kṛttvāt. Tasyaiva yogārūḍhasya dhyāna-niṣṭhasya tad-dārḍhye śamo vikṣepaka-karmoparatiḥ kāraṇam.


Перевод


Говорится, что для того, кто только начал заниматься восьмиступенчатой йогой, средством достижения цели служит деятельность, а для того, кто достиг совершенства, средством становится полное прекращение материальной деятельности.


व्याकरणम् vyākaraṇam - грамматика