L. paradigma

Změna paradigmatu

Úroveň poznání lidské civilizace neustále roste. Primitivní, archaické představy byly základem jednoduchých přírodních filozofií. Postupně došlo k rozdělení pohledu na okolní svět a jeho zkoumání na základě zodpovězení otázky :

Je člověk schopen poznat rozhodující zákonitosti přírody?

Mystika tvrdí, že to není možné. Agnosticizmus – nepoznatelnost základních pravidel přírody je vlastní všem věřícím lidem. Primitivní člověk vysvětloval přírodní úkazy zásahy různých bohů. Postupně věřící přecházejí pod rozličnými vlivy k víře v jednoho centrálního Boha. Neustálé vzdalování se od přírody znamená úpadek spirituální podstaty mystiky. Náhradou se stávají dogmata náboženských učení. Původní prostý rituální styk s Bohem je nahrazen nechutnou pompézností církví. Dogmatizmus víry je ve značném rozporu s učením osvícených zakladatelů všech význačných náboženství.

Ten kdo je přesvědčen, že lze pronikat do přírodních souvislostí a poznat podstatu dějů, zkoumá přírodní zákonitosti, je gnostik – dnes vědec. Magie, tj. původní univerzální věda, se rozdělila do mnoha oborů zkoumání. Například astronomie sleduje úkazy na nebeské sféře, jejich dopad na člověka pak astrologie. Je zřejmé, že postupnou specializací vzniklo mnoho vědních oborů. Některé ustoupili do pozadí zájmu. Snaha o přesnost a jistotu poznání vedla k objektivizaci hlavních věd. Fyzika, astronomie i chemie používají matematický aparát a reprodukovatelnost – opakovatelnost experimentů se stejným výsledkem, jako míru pravdivosti poznání.

Společenské vědy jsou v obtížnější pozici. Pravděpodobnostní výsledky jejich statistických sledování jsou zdánlivě méně přesné. Musíme však přiznat, že i měření v kvantové fyzice mají pravděpodobnostní charakter. Nejtvrdším oříškem je biologie, a z ní vycházející zdravověda. Uzdravování je základní potřebou člověka. Bylo již důležitým úkolem šamanů primitivních společností. Velmi dávno se zjistilo, že každý člověk je trochu jiný. Již čínská medicína začala rozlišovat tělesné typy – somatotypy. Jsou stěžejní i v ajurvédě – indické tradiční medicíně. Současná moderní medicína na tuto moudrost zapomíná.

Vzájemná řevnivost „vědců“ ve svých úzkých specializacích končí zpravidla ztrátou souvislostí. Postupné zužování záběru a zvyšování znalostí znamená, že takový „vědec“ nakonec ví vše o ničem. Moderní fyzika narušuje navíc jistotu objektivity. Výsledky kvantových měření jsou subjektivně ovlivnitelné. Paradoxně se tak demonstruje naše svobodná vůle a subjektivní ovlivnitelnost budoucího vývoje.

Označujeme sice kvantové pravděpodobnostní veličiny jako mikrosubjekty a realizovaná energetická pole a hmotné předměty jako makroobjekty, ale je to správné? Makrorealizace jsou poplatné lokálním podmínkám, a ty jsou vždy specificky subjektivní. Na druhou stranu mikrostavy kvantové fundamentální reality provázané přírody jsou objektivní – jsou generovány kvantovými kalkulacemi znalostí celé přírody. I když je ovlivňujeme svým myšlením a chováním, jsou překalkulovány do celku.

Dostáváme se k nutnosti uvažovat o celku – k holismu. Dogmata náboženských učení i dogmata úzce materialistické vědy, ignorující smysly nezachytitelné přírodní jevy, opouštějí filozofii – lásku k vědění a zkoumání podstaty. Znalosti zákonů přírody, získané jakoukoliv metodou, jsou rozhodující. Žádná filozofie vědy předurčující metody zkoumání není udržitelná. Fyzikální zákony popisující naše zjednodušené modely přírody nesmí být brány jako konečná dogmata. Neustále se musíme snažit hledat a přibližovat se základním přírodním zákonitostem, které mohou být složitější, než jsme schopni odhadnout, nebo mohou mít nezvyklou podobu. Dogmata mystiky a magie musíme nahradit pochopením souvislostí materiální a myšlenkové (ideové) jednoty přírody.

Deismus a víra je pochopitelná jen v souvislosti s hlubokou spiritualitou – průnikem do informačního jádra přírody. Deismus je pak zosobnění základních přírodních pravidel – duchova.

Víra je osobní způsob dekódování virtuálních informací informačního pole kosmu. V takovém chápání je možné vypořádat se i s reinkarnací – procesem rezonančního načtení předchozích zkušeností (minulých životů) do hmotných struktur nově vznikajícího organizmu. Různé duchové - spirituální zkušenosti lze vysvětlit průnikem topologických informací kanálem individuální duše – kvantovým vybavením myšlenky v koherujicích oblastech mozku.

Stojíme před uznáním nových pravidel chápání světa – novým paradigmatem, poskládaným ze společných znalostí projevů a pozorování přírody. Čistě materialistický – deterministický způsob vysvětlení jevů okolo nás nevyhovuje. Musíme jej rozšířit – přidat myšlenkové prvky uložené ve virtuálním informačním poli – topologii kvantového vakua. Musíme docenit univerzální informační podstatu kosmu.

Materiální realita našich smyslů není samonosná. A už vůbec není příčinou kvantových jevů mikrosvěta. Opak je pravdou. Rozhodující jsou podněty mikrosvěta, a v něm zachovávaných a optimalizovaných informací.

Příspěvky do diskuze zasílejte na mail : nopavel@email.cz