D. život

Život – vrchol komplexního informačního řádu

Virtuální informační pole je garantem opakovaného vzniku ověřených vzorů a struktur. „Mozkem“ celé přírody je topologie tenzoru energie-hybnosti, univerzální jádro provázaných informací, asymetrií optimalizovaných v kvantových kalkulacích. Tyto jsou následně základem, ze kterého vznikají kvantové formy a konečně v místech volné energie i hmotné struktury našeho vesmíru. Za přítomnosti velkého množství volné energie vznikají v raném vesmíru základní prvky – atomy. Později ve vývoji vesmíru již není k dispozici tolik volné energie. Příroda se však naučila využívat právě její dostupné množství. Optimalizuje struktury složených z atomů. Vznikají jednoduché sloučeniny, které se skládají do složitějších. Ve vhodných podmínkách krystalizují – vytváří pevné struktury.

Každá struktura – přesně definovaný vzor – představuje realizovaný řád. Fázový přechod fyzikálních polí doprovázený spontánním narušením symetrie umožňuje vznik řádu – anizotropie, jako důsledek pozměněné topologie. Informace obsažená v topologii tenzoru energie-hybnosti se realizuje při změně hustoty energie. Toto je pro jednotlivé systémy experimentálně zachyceno ve fázových diagramech.

Struktura – vzor rozložení atomů – reprezentuje vznik nerovnoměrného tvaru (asymetrie), ze dříve homogenního – rovnovážného prostředí. Vzniklý tvar – asymetrie je současně zhmotnělou pamětí. Struktura je současně paměťovým médiem. Například jednoduché organické sloučeniny za přítomnosti hmotného informačního média – kyseliny deoxyribonukleové (DNA) – vytvářejí složité bílkoviny. Tyto jsou dále strukturovány do organel živých buněk.

Všechny tvary organizmů, předurčené informacemi mikrosvěta, se realizují ve formě fyzických polí, zejména elektromagnetického pole. Ionty s elektromagnetickým nábojem se v elektromagnetickém poli seřadí do „vhodných“ vyzkoušených tvarů. Složité vícebuněčné organizmy musejí specializovat funkci svých buněk. Vznikají i nervové buňky, které slouží k řízení ostatních buněk a jejich nezbytných funkcí k zajištění homeostázy – rovnovážného stavu organizmu. Tento stav je dynamickou rovnováhou odlišnou od termodynamické stabilní rovnováhy, znamenající nefunkci organizmu – tedy smrt.

Autonomní nervová soustava jednoduchých organizmů je rozptýlená. Složitější orgány více strukturovaných živočichů řídí centrální nervová soustava. Postupně příroda optimalizovala komplexní funkce a způsoby chování – instinkty vyšších živočichů. Ty jsou realizovány v archaických částech lidského mozku.

Lidské myšlení je nejsložitějším projevem řízení organismu, generovaným v kůře obou mozkových hemisfér. Mikrotubuly nervových buněk synchronizují své oscilace pod vlivem kvantových polí. Koherentní makroskopické koreláty vědomí dekódují virtuální kvantové informace do lidských myšlenek. Tyto nervové koreláty vědomí (NCC) nejsou neurony, ale jejich části, tvořící kompaktní koherentně oscilující oblasti o velikosti několika centimetrů.

Komplexní informační řád přírody optimalizuje současně tvar i funkci vznikajících struktur. Příkladem je téměř 99% účinnost fotosyntézy zelených rostlin nebo nízké tepelné ztráty pracujícího lidského mozku.

Celkem můžeme rozeznat devět úrovní řádu informačního pole kosmu:

1, základní – topologie

2, elementární – částice, atomy

3, anorganická - krystaly

4, organická - DNA

5, elektromagnetické řídící pole – tekuté krystaly

6, kvantové řízení – biofotony mikrotubulů

7, myšlení – psychika, archetypy, NCC

8, kolektivní vědomí - paradigma

9, přímé / mentální navázání - spiritualita, holismus

Příspěvky do diskuze zasílejte na mail : nopavel@email.cz