G. spiritualita

Spiritualita – vědomí přírody, informace kosmu

Odpradávna člověk odkrývá tajemství přírody. Startovacím okamžikem bylo uvědomění si vlastní identity. Pračlověk, před mnoha desítkami tisíc let, se takto odlišil od ostatních tvorů. Postupná optimalizace komunikace /řeči/ a sociálního cítění druhu sapiens jej zvýhodnila. Ostatní hominidé se nedokázali přizpůsobit změnám klimatu a vyhynuli. Dorozumívání a vytváření společných znalostí, které se předávaly řečí, znamenalo současně počátek koordinovaného zkoumání přírodních zákonitostí. Spousta tajemna – nepochopení podstaty – byla nahrazována nadpřirozenými představami, které zkresleně popisovaly projevy přírody. Člověk začal využívat magických pomůcek – různých bůžků a bohů přírodních jevů, které se snažil ovlivňovat ve svůj prospěch. Modlitby, zaříkávadla, kletby i různé oběti měly pomoci k překonání nástrah přírodních jevů.

Každá tlupa, kmen či větší společenství, měly podobné typy bohů (např. deště, blesku, větru, moře). Postupně, jako odraz vývoje ve společnosti se objevil i hlavní bůh, který jim vládl. Začala éra primitivního holismu, provazující všechny přírodní zákonitosti. Člověk, v té době, byl již schopen objasnit mnohá tajemství, která dříve vysvětloval působením bůžků jednotlivostí. Začal si uvědomovat svým blízkým kontaktem s přírodou velmi složité závislosti všech jejich projevů, a tak dospěl k ustanovení hlavního boha přírodních souvislostí.

Ale vývoj ve společnosti postoupil. Zlepšené nástroje umožnily rozšířit pěstování potravin a výroby potřebných předmětů tak, že vznikla nadhodnota (přesah nutné spotřeby). Tuto si začala přivlastňovat úzká vedoucí skupina společenství. Současně využila hlavního boha k ospravedlnění tohoto jinak neodůvodnitelného přivlastnění společné nadhodnoty. Směna předmětů, výpěstku a služeb iniciovala vynález peněz. Tyto umožnily další rozšiřování neetických způsobů - nerovnosti ve společnosti. Takto pokřivené tendence degradovaly původní spiritualitu spojenou s hlubokou úctou k přírodě. Výsledkem jsou vzájemně nesnášenlivá náboženská hnutí, odtržená od spojujícího prožitku přirozené jednoty – holismu.

Původní východní filozofie se opírají o jednotu přírody a rovnost lidí. Vyzývají své přívržence k moudrému prověřování přírodních souvislostí a odrazují od slepé víry. Toto je postoj, který obohacuje přirozenou spiritualitu – duchovou jednotu.

Západní náboženství sloužící bohatým a mocným vedou společnost pod dohledem církví špatným směrem. Víra již nesouvisí s pokorou a úctou k přírodě. Dogmata církve jsou v přímém protikladu s kreativní spiritualitou. Svazující logická schémata neumožňují průnik do podstaty přírodních zákonů.

Postmoderní člověk ztrácí oporu - jistotu vzájemnosti a upadá do zoufalství. Odvržen od přírody v extrémním individualismu postrádá smysl života.

V tomto zlomovém okamžiku jsme však porozuměli zákonům přírody natolik, že jsme schopni objasnit většinu dějů, se kterými se setkáváme. Kvantová podstata přírody, informace vlastní kvantovému vakuu – informační jádro kosmu – umožňuje nové chápání spirituality. Na této základní fundamentální úrovni virtuální tendence kvantového informačního pole, reprezentující skrytý obraz provázanosti, realizují nám známý materiálně-energetický vesmír. A to v žádném případě náhodně, ale optimalizovaně podle vlastních zkušeností předešlého vývoje – na základě nejvíce pravděpodobných – robustních vzorů. Provázanost, tato původně kvantová vlastnost, je skutečným obsahem a vlastním fundamentálním původcem spirituality. Pochopení provázanosti = spiritualita = jednota kosmu = holismus.

Příspěvky do diskuze zasílejte na mail : nopavel@email.cz