E. mozek
Mozek – vědomí – myšlení
Nejkomplexnějším místem známého vesmíru je lidský mozek. Obecně je komplexita definovaná třemi faktory:
1, vlastnosti celku nejsou součtem vlastností jeho součástí, vždy se objeví nová emergentní vlastnost – rys chování navíc
2, charakteristické procesy v komplexních systémech jsou nelineární a proto špatně předpověditelné
3, malé odchylky sledovaných veličin na počátku (okrajové podmínky) vedou rychle k velkým rozdílům hodnot sledovaných parametrů.
Sledování mozku moderními zobrazovacími technikami odhalilo vznik časově omezených koherentních domén – velikosti několika cm krychlových. Tyto nervové koreláty vědomí (NCC) lokálně synchronizují oscilace elektromagnetického (EM) pole, pozorované na EEG mozkových vln od typu delta (1-4 Hz) do gama vln (30-60 Hz).
Představujeme si, že mikrotubuly nervových buněk se ladí do lokální skupinové rezonance stimulované kvantovým informačním polem. Ve výsledné makroskopické kvantové doméně (NCC) generují mimosmyslové nervové podněty – myšlenky. Podobně jsou zpracovávány v mozku podněty ze smyslových čidel – zraku, sluchu, čichu, hmatu a chuti. Mozek reaguje na tyto signály dlouhodobě optimalizovanými reakcemi.
Některé části mozkové kůry jsou vyčleněny na generování specifických reakcí, jiné jsou úzce specializovány na rozeznání vstupních signálů. Existuje například doména pro rozeznání obličeje člověka. Každý člověk si tak učením – rozšiřováním zkušeností – vytváří vlastní specifické specializované domény, které zpracovávají jak smyslové, tak mimosmyslové podněty. Některé jsou zdvojeny, nebo i vícekrát zálohovány. Obecně je myšlení situováno v předním mozku. Učení je zápis nové struktury do spleti nervových buněk. Taková paměťová struktura je dále využitelná pro následné rozhodovací procesy
CNS (centrální nervová soustava) a ANS (autonomní nervová soustava) sledují obrovské množství podnětů. Většinu zpracovávají podvědomě – udržují dynamickou rovnováhu životních funkcí – naučenými mechanizmy ovlivňování jednotlivých orgánů a jejich součástí. Rezonance gamma vln v období činné aktivity mozku na pozadí význačných theta oscilací (5-8 Hz) – vlastní rezonance s kmity zemské magnetosféry – předurčuje maximální množství vědomě ovlivnitelných procesů mozkových činností na 5 až 7. Mozku trvá 0,4s než podvědomě řízenou činnost převede na vědomou. Proto musí být rychlé reakce organizmu řízeny podvědomě – reflexy. Výhodou vědomě sledovaného úkolu je, že CNS je schopna již nastartované instinktivní akce vědomě potlačit.
Vědomí člověka se utváří v prostředí společných zkušeností. Učíme se naladit své subjektivní pocity na všeobecné poznatky. Naučíme se např. přiřazovat zrakovému vjemu, zpracovávanému subjektivně, objektivní společně dohodnuté označení jako např. „červená“ barva. Tato interní sémantika – význam pojmů – nás odlišuje od umělé inteligence počítačů. Zejména sémantické relace mezi různými kategoriemi vjemů a prožitků jsou počítačům nedostupné.
Mozková činnost spotřebovává většinu lidské energie. Optimalizace nervových procesů zabraňuje přehřívání mozku při zpracování informací, jejichž hustota je i pro budoucí lidmi vytvořené technologie těžce dostupná – právě pro hromadění odpadního tepla během zpracování. Ukazuje se, že podpůrné přírodní aktivity pro neustálé rozšiřování vlastních schopností mozku jsou až nepředstavitelně optimalizovány. Přirozený výběr ontologického vývoje našel ty nejvýhodnější struktury a funkční procesy.
Příroda/kosmos pro nejefektivnější rozšiřování vlastního potenciálu vytvořil postupnou optimalizací lidský mozek a jemu vlastní myšlení. Pro optimalizaci myšlení použil dva triky:
opakování učení od nuly, během vývoje jedince
odblokování stavu znalostí vlastního informačního jádra kosmu, lidským egem
Příspěvky do diskuze zasílejte na mail : nopavel@email.cz