6.36
असंयतात्मना योगो दुष्प्राप इति मे मति: ।
वश्यात्मना तु यतता शक्योऽवाप्तुमुपायत: ॥ ३६ ॥
asaṁyatātmanā yogo
duṣprāpa iti me matiḥ
vaśyātmanā tu yatatā
śakyo ’vāptum upāyataḥ
पदच्छेद: पदपरिचय: पदार्थ: padacchedaḥ padaparicayaḥ padārthaḥ
разбиение слов, грамматика слов, значение слов
асам̇йата-а̄тмана̄ — с необузданным умом; (м, 3.1)
йогах̣ — самоосознание; (м, 1.1)
душпра̄пах̣ — труднодостижимо; (м, 1.1)
ити — так; (ав)
ме — Мое; (6.1)
матих̣ — мнение; (ж, 1.1)
ваш́йа-а̄тмана̄ — покоренным умом; (м, 3.1)
ту — но; (ав)
йатата̄ — старающимся; (м, 3.1)
ш́акйах̣ — возможно; (м, 1.1)
ава̄птум — достичь; (ав)
упа̄йатах̣ — соответствующими средствами (ав)
अन्वय: anvayaḥ
असंयतात्मना योगः दुष्प्रापः इति मे मतिः। यतता वश्यात्मना तु उपायतः अवाप्तुं शक्यः ।
asaṃyatātmanā yogaḥ duṣprāpaḥ iti me matiḥ| yatatā vaśyātmanā tu upāyataḥ avāptuṃ śakyaḥ |
The Subodhinī commentary by Śrīdhara
etāvāṃstviha niścaya ityāha asaṃyateti | uktaprakāreṇābhyāsavairāgyābhyāmasaṃyata ātmā cittaṃ yasya tena yogo duṣprāpa prāptumaśakyaḥ | abhyāsavairāgyābhyāṃ vaśyo vaśavartī ātmā cittaṃ yasya tena puruṣeṇa punaścānenaivopāyena prayatnaṃ kurvatā yogaḥ prāptuṃ śakyaḥ ||36||
Sanskrit Commentary By Sri Shankaracharya
||6.36|| asaṃyatātmanā abhyāsavairāgyābhyāmasaṃyataḥ ātmā antaḥkaraṇaṃ yasya so'yam asaṃyatātmā tena asaṃyatātmanā yogo duṣprāpaḥ duḥkhena prāpyata iti me matiḥ| yastu punaḥ vaśyātmā abhyāsavairāgyābhyāṃ vaśyatvamāpāditaḥ ātmā manaḥ yasya so'yaṃ vaśyātmā tena vaśyātmanā tu yatatā bhūyo'pi prayatnaṃ kurvatā śakyaḥ avāptuṃ yogaḥ upāyataḥ yathoktādupāyāt||tatra yogābhyāsāṅgīkaraṇena ihalokaparalokaprāptinimittāni karmāṇi saṃnyastāni yogasiddhiphalaṃ ca mokṣasādhanaṃ samyagdarśanaṃ na prāptamiti yogī yogamārgāt maraṇakāle calitacittaḥ iti tasya nāśamāśaṅkya arjuna uvāca arjuna uvāca
Перевод
Для того, чей ум необуздан, самоосознание — непосильный труд. Но тот, кто покорил ум и идет к цели верным путем, непременно добьется успеха. Таково Мое мнение.
व्याकरणम् vyākaraṇam - грамматика