6.22-23


यं लब्ध्वा चापरं लाभं मन्यते नाधिकं तत: ।

यस्मिन्स्थितो न दु:खेन गुरुणापि विचाल्यते ॥ २२ ॥


तं विद्याद्दु:खसंयोगवियोगं योगसंज्ञितम् ॥ २३ ॥  


yaṁ labdhvā cāparaṁ lābhaṁ

manyate nādhikaṁ tataḥ

yasmin sthito na duḥkhena

guruṇāpi vicālyate


taṁ vidyād duḥkha-saṁyoga-

viyogaṁ yoga-saṁjñitam


पदच्छेद: पदपरिचय: पदार्थ:  padacchedaḥ padaparicayaḥ padārthaḥ

разбиение слов, грамматика слов, значение слов


йам — которого; (м, 2.1)

лабдхва̄ — постигнув; (ав)

ча — также; (ав)

апарам — другого; (м, 2.1)

ла̄бхам — достижения; (м, 2.1)

манйате — считает; (лаТ, 1.1) मन्{कर्तरि;लट्;प्र;एक;आत्मनेपदी;मनँ;दिवादिः}

на — не; (ав)

адхикам — больше; (м, 2.1)

татах̣ — того; (ав)

йасминв котором; (м, 7.1)

стхитах̣ — находящийся; (м, 1.1)

на — не; (ав)

дух̣кхена — страданием; (с, 3.1)

гурун̣а̄ — очень тяжким; (с, 3.1)

апи - даже; (ав)

вича̄лйате — колеблется; (лаТ, Нич, 1.1) वि_चल्_णिच्{कर्मणि;लट्;प्र;एक;आत्मनेपदी;वि_चलँ_णिच्;भ्वादिः} https://ashtadhyayi.com/dhatu/01.0924?type=nich 

там — то; (м, 2.1)

видйа̄т — пусть знает; (видхи-лиГ, 1.1)  विद्{कर्तरि;विधिलिङ्;प्र;एक;परस्मैपदी;विदँ;अदादिः}

дух̣кха-сам̇йога-вийогам — избавлением от вовлечения в страдания

йога-сам̇джн̃итампонятием/термином "йога" (м, 2.1)


अन्वय:  anvayaḥ (22-23)


यं च लब्ध्वा, ततः अधिकम् अपरं लाभं न मन्यते, यस्मिन् स्थितः गुरुणा दुःखेन अपि न विचाल्यते। तं दुःखसंयोगवियोगं योगसंज्ञितं विद्यात्। 

yaṃ ca labdhvā, tataḥ adhikam aparaṃ lābhaṃ na manyate, yasmin sthitaḥ guruṇā duḥkhena api na vicālyate| taṃ duḥkha-saṃyoga-viyogaṃ yoga-saṃjñitaṃ vidyāt| 


The Subodhinī commentary by Śrīdhara


acalatvamevopapādayati yamiti | yamātmasukharūpaṃ lābhaṃ labdhvā tato'dhikamaparaṃ lābhaṃ na manyate | tasyaiva niratiśayasukhatvāt | yasmiṃśca sthito mahatāpi śītoṣṇādiduḥkhena na vicālyate nābhibhūyate | etenāniṣṭanivṛttiphalenāpi yogasya lakṣaṇamuktaṃ draṣṭavyam ||22||

tamiti | ya evaṃbhūto'vasthāviśeṣastaṃ duḥkhasaṃyogaviyogaṃ yogasaṃjñitaṃ vidyāt | duḥkhaśabdena duḥkhamiśritaṃ vaiṣayikaṃ sukhamapi gṛhyate | duḥkhasya saṃyogena saṃsparśamātreṇāpi viyogo yasmin tamavasthāviśeṣaṃ yogasaṃjñitaṃ yogaśabdavācyaṃ jānīyāt | paramātmānā kṣetrajñasya yojanaṃ yogaḥ | yadvā duḥkhasaṃyogena viyoga eva śūre kātaraśabdavadviruddhalakṣaṇayā yoga ucyate | karmaṇi tu yogaśabdastadupāyatvādaupacārika eveti bhāvaḥ |

yasmādevaṃ mahāphalo yogastasmātsa eva yatnato'bhyasanīya ityāha tamiti sārdhena | sa yogo niścayena śāstrācāryopadeśajanitena nirvedarahitena cetasā yoktavyaḥ | duḥkhabuddhyā prayatnaśaithilyaṃ nirvedaḥ ||23||


Sanskrit Commentary By Sri Shankaracharya


||6.22|| yaṃ labdhvā yam ātmalābhaṃ labdhvā prāpya ca aparam anyat lābhaṃ lābhāntaraṃ tataḥ adhikam astīti na manyate na cintayati| kiñca yasmin ātmatattve sthitaḥ duḥkhena śastranipātādilakṣaṇena guruṇā mahatā api na vicālyate||

yatroparamate (gītā 6|20) ityādyārabhya yāvadbhiḥ viśeṣaṇaiḥ viśiṣṭa ātmāvasthāviśeṣaḥ yoga uktaḥ

||6.23|| taṃ vidyāt vijānīyāt duḥkhasaṃyogaviyogaṃ duḥkhaiḥ saṃyogaḥ duḥkhasaṃyogaḥ tena viyogaḥ duḥkhasaṃyogaviyogaḥ taṃ duḥkhasaṃyogaviyogaṃ yoga ityeva saṃjñitaṃ viparītalakṣaṇena vidyāt vijānīyādityarthaḥ| yogaphalamupasaṃhṛtya punaranvārambheṇa yogasya kartavyatā ucyate niścayānirvedayoḥ yogasādhanatvavidhānārtham| sa yathoktaphalo yogaḥ niścayena adhyavasāyena yoktavyaḥ anirviṇṇacetasā na nirviṇṇam anirviṇṇam| kiṃ tat cetaḥ tena nirvedarahitena cetasā cittenetyarthaḥ||kiñca


Комментарий Баладевы Видьябхушаны:


nātyaśnata ity-ādau yoga-śabdenoktaṁ samādhiṁ svarūpataḥ phalataś ca lakṣayati yatrety-ādi-sārdha-trayeṇa | yac-chabdānāṁ taṁ vidyād yoga-saṁjñitam ity uttareṇānvayaḥ | yogasya sevayābhyāsena niruddhaṁ nivṛttetara-vṛttikaṁ cittaṁ yatroparamate mahat sukham etad iti sajjati | na tu dehādi paśyan viṣayeṣv iti citta-vṛtti-nirodhena svarūpeṇeṣṭa-prāpti-lakṣaṇena phalena ca yogo darśitaḥ | sukham iti | yatra samādhau yat tat prasiddham ātyantikaṁ nityaṁ sukhaṁ vetty anubhavati | atīndriyaṁ viṣayendriya-sambandha-rahitaṁ, buddhyātmākārayā grāhyam | ata eva yatra sthitas tattvata ātma-svarūpān naiva calati, yaṁ yogaṁ labdhvaiva tato’ paraṁ lābham adhikaṁ na manyate | guruṇā guṇavat putra-vicchedādinā na vicāyate tam iti | duḥkha-saṁyogasya viyogaḥ pradhvaṁso yatra taṁ yoga-saṁjñtaṁ samādhim ||20-23||


Перевод 


Перевод стихов (20-23)

Когда йог достигает этой ступени совершенства, именуемой трансом, или самадхи, его ум полностью отстраняется от материальной деятельности. Благодаря чистоте ума он обретает способность видеть свое истинное «я», и оно становится для него источником радости и счастья. Обретя удовлетворение, йог своими духовными чувствами ощущает безграничное духовное блаженство. Постигнув истину, он уже никогда не забывает ее и считает, что нет ничего превыше ее. Такой человек не теряет самообладания, даже сталкиваясь с величайшими трудностями. Вот подлинная свобода от страданий, возникающих от соприкосновения с материальным миром. 


व्याकरणम् vyākaraṇam - грамматика