18.37


यत्तदग्रे विषमिव परिणामेऽमृतोपमम् ।

तत्सुखं सात्त्विकं प्रोक्तमात्मबुद्धिप्रसादजम् ॥ ३७ ॥


yat tad agre viṣam iva

pariṇāme ’mṛtopamam

tat sukhaṁ sāttvikaṁ proktam

ātma-buddhi-prasāda-jam


पदच्छेद: पदपरिचय: पदार्थ:  padacchedaḥ padaparicayaḥ padārthaḥ

разбиение слов, грамматика слов, значение слов


йат — которое; (с, 1.1)

тат — то; (с, 1.1)

агре — в начале; (с, 7.1)

вишам — яд; (с, 1.1)

ива — как яд; (ав)

парин̣а̄ме — в конце; (м, 7.1)

амр̣та-упамам — с нектаром сравнимо; (с, 1.1)

тат — то; (с, 1.1)

сукхам — счастье; (с, 1.1) 

са̄ттвикам — относящееся к гуне благости; (с, 1.1)

проктам — называемое; (с, 1.1)

а̄тма-буддхи-праса̄да-джам — рожденное из удовлетворенности собственного разума (с, 1.1)


अन्वय:  anvayaḥ


यत् अग्रे विषम् इव परिणामे तत् अमृतोपमम् आत्मबुद्धिप्रसादजं तत् सुखं सात्त्विकं प्रोक्तम्।

yat agre viṣam iva , pariṇāme tat amṛtopamam ātmabuddhiprasādajaṃ , tat sukhaṃ sāttvikaṃ proktam|

or

yat (sukhaṁ) agre (sādhanārambha-kāle) viṣam iva (viṣa-tulyam ity arthaḥ, manaḥ-saṁyama-pūrvakaṁ dhyānādibhiḥ labhyatayā sukham idam atīva kaṣṭa-sādhyaṁ, tena duḥkha-karatayā viṣa-tulyam iti niṣkarṣārthaḥ), pariṇāme (kintu sādhanāvasāne) tat (sukham) amṛtopamam (amṛta-sadṛśam) ātma-buddhi-prasāda-jam (ātma-viṣayā yā buddhiḥ, tasyāḥ prasādaḥ rajo-mala-tamo-malataḥ yuktatayā nirmala-rūpeṇāvasthānaṁ, tasmāt jātaṁ), tat sukhaṁ sāttvikaṁ proktam.


The Subodhinī commentary by Śrīdhara


tatra sāttvikaṃ sukhamāha abhyāsāditi sārdhena | yatra yasmiṃśca sukhe'bhyāsādatiparicayādramate | na tu viṣayasukha iva sahasā ratiṃ prāpnoti | yasmin ramamāṇaśca duḥkhasyāntamavasānaṃ nitarāṃ gacchati prāpnoti | kīdṛśaṃ tat? yattatkimapyagre prathamaṃ viṣamiva manaḥsaṃyamādhīnatvādduḥkhāvahamiva bhavati | pariṇāme tvamṛtasadṛśam | ātmaviṣayā buddhirātmabuddhiḥ | tasyāḥ prasādo rajastamomalatyāgena svacchatayāvasthānam | tato jātaṃ yatsukhaṃ tatsāttvikaṃ proktaṃ yogibhiḥ ||37|| 


Sanskrit Commentary By Sri Shankaracharya


||18.37|| --,yat tat sukham agre pūrvaṃ prathamasaṃnipāte jñānavairāgyadhyānasamādhyārambhe atyantāyāsapūrvakatvāt viṣamiva duḥkhātmakaṃ bhavati? pariṇāme jñānavairāgyādiparipākajaṃ sukham amṛtopamam? tat sukhaṃ sāttvikaṃ proktaṃ vidvadbhiḥ? ātmanaḥ buddhiḥ ātmabuddhiḥ? ātmabuddheḥ prasādaḥ nairmalyaṃ salilasya iva svacchatā? tataḥ jātaṃ ātmabuddhiprasādajam| ātmaviṣayā vā ātmāvalambanā vā buddhiḥ ātmabuddhiḥ? tatprasādaprakarṣādvā jātamityetat| tasmāt sāttvikaṃ tat||


Перевод


То, что в начале кажется ядом, а в конце становится подобным нектару, состояние, в котором человек пробуждается к самоосознанию, называют счастьем в гуне благости.


व्याकरणम् vyākaraṇam - грамматика