Celts: art and identity

Když jsem se koncem léta dozvěděla o chystané výstavě „Celts: art and identity“ v londýnském Britském muzeu, hned jsem věděla, že si tuto jedinečnou příležitost nenechám ujít. Výstava, kterou Britské muzeum pořádá ve spolupráci s Národním muzeem Skotska, byla otevřena 24. září 2015 a potrvá do 31. ledna 2016, poté se přestěhuje do Edinburghu.

Britské muzeum

Je to už přes čtyřicet let, kdy v Britském muzeu byla naposled výstava o Keltech, ta ale měla mnohem užší zaměření, jen na dobu železnou. Současná expozice vytvořená z nejkrásnějších keltských artefaktů pocházejících z obou pořádajících muzeí, doplněná o množství významných nálezů z muzeí napříč Evropou, včetně České republiky, má mnohem širší zaměření a přináší jedinečnou příležitost objevovat Kelty a jejich vliv do hloubky. Kromě doby železné zahrnuje také raně středověké období a zabývá se znovuobjevováním Keltů od šestnáctého století až do současnosti. Předvádí přes 250 artefaktů, které mají zásadní význam pro zkoumání základních otázek keltské civilizace. Například: „Kdo byli?“, „Proč tato identita, umělecký styl a toto jméno zaujímá tak trvalé místo v evropské historii po více než dva tisíce let?“, „Proč mají tak trvalý ohlas i v současnosti?“

První část výstavy je věnována době železné a zaměřuje se na keltské umění. Ve vitrínách jsou vedle sebe umístěny artefakty z různých zemí Evropy, které spojuje stejný motiv, jsou vidět podobnosti a zároveň regionální odchylky. Nikdy neexistoval jeden panevropský národ, nebyla jednotná celoevropská kultura, lidé nemluvili stejným jazykem a pravděpodobně si neříkali Keltové. Populace se míchaly a stěhovaly, přicházely do vzájemného kontaktu, vytvářely předměty denní potřeby, které zdobily. Nebylo to ale jen prázdné umění, mělo svůj význam, sílu a příběh. Vytvořil se první evropský komplexní umělecký styl, který ovlivnil další umělecký vývoj Evropy a v podstatě nás fascinuje dodnes.

V této části výstavy je k vidění několik artefaktů z České republiky společně s obdobnými předměty z německých, francouzských a britských nalezišť. Na první pohled to nejsou předměty ohromující krásy, jsou to však unikátní artefakty, které byly vybrány, aby ukázaly podobnost a souvislosti napříč Evropou. Například je to bronzová maskovitá spona s hlavičkou zvířecí nebo nějakého fantastického tvora pocházející z mohylového pohřebiště v Chýnově. Představuje raný styl keltského umění (450 – 400 před. n.l.). Ze stejného období pochází puklice z koňského postroje z „knížecího“ hrobu nalezeného v Hořovičkách. Má unikátní výzdobu tvořenou dvěma soustřednými kruhy lidských hlaviček s listovými korunami značícími jejich zvláštní postavení. Stejné stáří má i keramická nádoba ve tvaru boty, pocházející z žárového pohřebiště u obce Jíkev. Je zdobená kruhy, kříži a čárami. Bronzová zoomorfní maskovitá spona z mohylového hrobu v Panenském Týnci pochází z konce 5. století př. n. l. Bronzová spona s lidskou a koňskou hlavičkou, nalezená na kostrovém pohřebišti u obce Přemýšlení, pochází ze 4. až 3. století před n. l. Bronzové maskovité nákončí z „knížecího“ mohylového hrobu u Želkovic je jedním z nejkrásnějších výtvorů uměleckého slohu 5. století před n. l. Z kostrového hrobu v Plaňanech pochází pár šnekovitě zdobených nánožníků z 3. 2. století před n. l. Své místo zde našly i nálezy z oppida Stradonice.

Maskovitá spona z Chýnova

Velmi se mi líbila expozice věnovaná typickým keltským nákrčníkům zvaným torques. Jsou zde vystaveny nádherné zlaté nákrčníky, které pochází od Snettishamu v severním Norfolku. Tam na jednom poli poblíže Ken Hill byly postupně po hlubší orbě nacházeny depoty obsahující celé, poškozené, ale i zlomky torqů z bronzu, hlavně však ze zlata a stříbra. Dále se zde našly mince a kovové ingoty. První nález byl učiněn v roce 1948 a od té doby se nalezlo ve 14 depotech asi 175 torqů, 75 kompletních nebo částečně porušených, a ještě 100 zlomků v celkové hmotnosti 15 kg zlata a 20 kg stříbra. Proč byly tyto depoty vytvořeny, není zcela jasné. Existuje několik hypotéz, například, že to bylo jakési svaté pole, kam byly ukládány dary bohům, nebo tam byly poklady uschovány v čase nebezpečí, mohla to být také královská pokladnice kmene Icenů, který v té oblasti žil. Nákrčníky jsou velmi rozmanité, různých stylů, z různého období, a také se najdou importy. Většinou je lze zařadit do 3. až 1. století př. n. l. Některé jsou jako nové, jiné obnošené, dokonce jsou i opravované. Nejkrásnější a jedinečný se nazývá Velký torques ze Snettishamu, je ze zlata s příměsí stříbra a váží přes jeden kilogram. Jeho zpracování je fascinující, i současný zlatník by s jeho výrobou měl co dělat.

Velký torques ze Snettishamu

Další jedinečný exponát, který si návštěvník může detailně prohlédnout, je unikátní Gundestrupský kotel, objevený roku 1891 v Dánsku v močálu. Je ze stříbra, vně i uvnitř lemovaný panely bohatě zdobenými výjevy ze života doby železné a legend. Na vnějších panelech jsou mužské a ženské postavy, pravděpodobně se jedná o bohy a bohyně, kteří drží v rukou drobné postavy lidí, hadů, jelenů nebo fantastických zvířat. Vnitřní panely zobrazují výmluvnější scény, různá divoká nebo fantastická zvířata, bojovníky a opět bohy. Pochází z vrcholného období keltské tvorby, 150 – 50 před n. l. Neexistuje jiný podobný artefakt.

Gundestrupský kotel

Po invazi Římanů na území obývaná keltskými kmeny dochází v umění k prolínání stylů a vzorů, římští výrobci předmětů denní potřeby jsou ovlivněni regionálními vlivy a naopak místní řemeslníci přebírají středomořské vzory. Po pádu římské říše se stará keltská tradice v umění prolíná dále s anglo-saskými vzory a později přijímá křesťanské motivy. Vzniká svébytné umění, které se uplatňuje na špercích, ale i náboženských předmětech jako jsou kalichy, kříže a knižní iluminace. Je charakteristické bohatostí barev a důmyslně propletených spirálních motivů.

Mezi ukázkami artefaktů z tohoto období vyniká svou nádherou známá brož z Hunterstonu v Ayrshire. Jedná se o velkou kruhovou brož se zdobeným špendlíkem, osazenou jantarem. Je ze stříbra, ale čelní strana je ozdobena zlatým filigránem. Jemné kuličky a drátky vytváří komplexní vzor, ve kterém fantastická zvířata, jejichž propletené končetiny se různě kroutí, dostávají neobvyklý vzhled jiného světa. Spona je zajímavá nápisem na zadní straně pocházejícím z desátého století. Tehdy si brož podepsal její majitel galo-křesťanského jména Maelbrigte pomocí norských run. V překladu jméno znamená „Sluha svaté Brigit“. Brož však pochází z počátku osmého století, tedy musela být ve vlastnictví mnoha generací před oním Maelbrigtem.

Brož z Hunterstonu

Výstava pokračuje přes keltské vlivy ve středověkém umění až ke keltskému obrození v Británii a Irsku, které probíhalo od roku 1600 do roku 1920, ale vlastně pokračuje až dodnes. Keltové se stali hrdiny romantických románů, obrazů a soch, vedli k národnímu uvědomění. Staré keltské motivy se objevovaly a objevují i na užitých předmětech, nádobí, nábytku a podobně. Uvědomění si keltské minulosti proběhlo vlastně po celé Evropě a rovněž v naší republice.

Čtyři hodiny strávené intenzivním studiem artefaktů ve Výstavní galerii Sainsbury Britského muzea rozhodně nebyly hodiny ztracené, naopak mi přinesly možnost vidět popsané jedinečné artefakty a mnoho zajímavých dalších na vlastní oči, což je rozhodně nezapomenutelný zážitek.

Ladislava Doubravová

Literatura:

Julia Farley, Fraser Hunter: Celts:art and identity