Jiří Svoboda
Druhým jménem rovněž i Nathanael, pocházel z Káně Galilejské. Patřil mezi 12 apoštolů, které určil Kristus. Nathanael se po otci jmenoval Bar-Tolmai (syn Tolomajův). Byl rovněž jeden ze 7 apoštolů, kteří viděli Krista po jeho zmrtvýchvstání u jezera Tiberiadského. O jeho životě se příliš neví, nicméně se předpokládá, že na své misijní cestě dorazil do Arabie a tam zanechal opis evangelia sv. Matouše, psaném v aramejském jazyce. Jiný z křesťanských mučedníků, Pantaenus, který do téže oblasti přišel přibližně po sto letech, zde nalezl stopy po prvotním křesťanství a rovněž i zmiňovaný rukopis.
Po návratu se Bartoloměj vydal do Frygie, kde se sešel s apoštolem Filipem. Naposledy je jeho výskyt zaznamenán v Arménii, kde byl umučen a ukřižován hlavou dolů. Svátek sv. Bartoloměje je 24. srpna.
(Vondruška , 1930 I. str.30)
Je velmi pravděpodobné, že půjde o příslušníka keltské populace, která v Káni Galilejské sídlila. Zmínek o jejich přítomnosti je celá řada. Livius například:
"Perventum erat ad Tolostobogiorum fines…16,11: Postremo cum tres essent gentes Tolostobogii Trocmi Tectosages, in tris partis, qua cique populorum suorum vestigalis Asia esset, diviserunt.
12: Trocmis Hellesponti ora data; Tolostobogii Aeolida atque Ioniam, Tectosages mediterranea A siae soritit sunt.
Podobně i Polybios ví o jejich přítomnosti v Malé Asii:
…cheiras tois Tolistoagíois Galátias, kai diot ipresbeusei pros toús basileis auton Eposógnatos.
Uvedené prameny nás ujišťují v tom, že Tolistobogiové byli přítomni v Malé Asii, kde vybudovali vlastní správu, formálně sice podřízenou místním panovníkům, avšak uchovávající si vlastní jazyk i zvyková práva.
Situace je o to více zajímavější v tom smyslu, že Tolistobgiové, či správněji Tolistobójové byli pravděpodobně spřízněni s českými Bóji. Nicméně, žili a umírali v Galatii a ještě ve 4. století n.l. si uchovávali svůj jazyk, jak o tom svědčí sv. Jeroným.
Stojíme pravděpodobně před zajímavým objevem, totiž před definováním národnosti svatého Bartoloměje. Jeho jméno je hebrejsko-keltsko-řecká složenina. Bar znamená aramejsky syn a tol-mai je s největší pravděpodobností zkomolenina původního kmenového jména Tolistobójů. Na řecky mluvící oblast ukazuje koncovka -mai odpovídající řeckému přivlastňovacímu tvaru. Vzhledem k tomu, že celá tato oblast (tím je myšlena Galatie) byla pod vládou helénistických panovníků, je tato hypotéza dosti pravděpodobná. Je tedy možné předpokládat, že v označení tolmai je možné vidět zkomoleninu původního řeckého tolistoboi-mai, znamenající -patřící k Tolistobójům-, tedy příslušníka keltské populace, která se v Galatii usadila a zemi dala i své jméno. Je možné předpokládat lexikální krácení nejprve v podobě tolistoboi-mai → tolisto-mai → tolio-mai → tolo-mai. Uvedený postup nijak nevybočuje z běžné řecké gramatiky a uvedenou podobu dosvědčují současné anglické prameny ve výčtu keltských kmenů v prehistorických i historických dobách. Je nesporné, že keltská komunita žijící v biblické oblasti musela být velmi aktivní, jestliže se k ní obraceli první hlasatelé nové víry.
Biblické prameny pak přímo o Keltech, tedy Galatech mluví. Jsou známy epištoly ke Galatským, kde je jim vytýkána nesvornost a nejednotnost, tedy víceméně tytéž povahové vlastnosti, kterých si povšimli antičtí autoři při popisu evropských Keltů.
1. Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před
očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán a mezi vámi ukřižován?
(Epištola sv. Pavla Galatským (EPG), 3:1)
8. Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
9. Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte
k mdlým a bídným živlům, jimiž opět znovu chcete sloužiti?
10. Bojí se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
11. Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratři, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
(EPG, 4:8-11)
1. Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stůjte a nezapletejte se zase v jho služebnosti.
4. Zbavili jste se Krista, kteřížkoli v zákoně ospravedlněni býti hledáte; vypadli jste z milosti
5. My zajisté duchem z víry naděje spravedlnosti očekáváme.
6. Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.
7. Běželi jste dobře. Kdo vám překazil, abyste pravdy neposlouchali?
13. Nebo vy v svobodu povoláni jste, bratří, toliko abyste pod zámyslem té svobody nepovolovali tělu, ale skrze lásku posluhujte sobě vespolek.
15. Pakli se vespolek koušete a žerete, hleďtež, abyste jedni od druhých zkaženi nebyli.
19. Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost.
20. Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice,
sekty.
21. Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréž kdokoli činí, toť vám
předpovídám, jakož jsem i prvé pravil, že království Božího dědicové nebudou.
(EPG, 5: 1, 4-7, 13, 15, 19-21)
Z výčtu podobných prohřešků je cítit, že sv. Pavel se obracel nikoli k imaginárním posluchačům v obecné rovině, ale ke konkrétním lidem, které znal. Je možné učinit srovnání s přehnaně zbožnou židovskou společností a jinou populací, kterou tvořili Keltové? Do jisté míry je to možné. Pojmenování nectností je natolik přesné, že nemůže být pochybností o tom, že se s nimi sv. Pavel osobně setkal. Zajímavé je zdůrazňování osobní svobody, které si Keltové vážili nade vše (viz. 5:13). Svědectví sv.Pavla je v této záležitosti významné., neboť objektivně dokládá běžný život keltského ostrůvku na blízkém východě v době Ježíše Krista.
I když je možné nad touto souvislostí spekulovat dále a předpokládat, že přínos maloasijských Keltů do počátků evropského křesťanství byl asi významný, přesto se pohybujeme na půdě dohadů. Nicméně existuje několik indicií, které tuto myšlenku podporují. Z pohledu biblických pramenů je osud Josefa z Arimatie velmi výmluvný. Byl jedním z věrných posluchačů Ježíše a byl také jedním z těch, kteří se postarali o Ježíšovo pohřbení. Avšak ze strachu před ortodoxními Židy, byl donucen k útěku ze země. Jeho zaměstnáním byl obchod s cínem, případně s cínovými výrobky. Zcela jistě musel mít kontakty s Galaty, tedy s Kelty, kteří obývali okolí Káně Galilejské. S ohledem na okolnosti, provázející veřejné vystoupení Krista, patřil pravděpodobně k úzké vrstvě těch posluchačů, kteří měli prostředky k realizaci jeho učení. A zde se dostáváme na velmi zavádějící půdu dohadů, i když dobře podložených.
Dá se předpokládat, že obchodní zaměření Josefa z Arimatie, jej časem muselo dostat až k přímému zdroji cínu, který byl v té době pouze v jižní Anglii. Vzhledem k tomu, že Anglie byla v té době (tedy kolem roku 40 - 50 n.l.) obydlena téměř výhradně keltskými kmeny, dá se dále předpokládat, že Josef hledal snadnější cestu k cínovému zdroji. Asi se obrátil na jediné Klety, které znal ze svého okolí, což byli Galaté. Lze v této hypotéze pokračovat i dále a předpokládat, že nějaké obchodní kontakty s jižní Anglií navázal.
Proč tolik pravděpodobností u tohoto svatého? Jisté je jedno, Josef z Arimatie byl jedním z prvních křesťanů, kteří se v jižní Anglii usídlili. Dodnes je anglickou církví uctíván