Oybin

Ladislava Doubravová

Na německé straně Lužických hor, v okrese Löbau-Zittau, 4,7 km na sever od hranic České republiky a 11 km od Jablonného v Podještědí se nachází Oybin, jedinečné seskupení zříceniny gotického hradu a kláštera ležící na temeni mohutné pískovcové stolové hory vysoké 514 m. n. m., která ční asi 120 m nad severním okrajem lázeňského města Kurort Oybin.

Lokalita stojí rozhodně za návštěvu, přestože keltské osídlení zde nebylo prokázáno. Výraznou horu, jak dokazují nálezy, nepřehlédli prehistoričtí lidé a byla osídlena již v době bronzové, v 11. století před naším letopočtem, lidem lužické kultury. Tehdy vzniklo pravděpodobně první opevnění, ochranný val na severu bránil výstupu na kopec. Dnes je kopec pohodlně dostupný po schodišti, které začíná v ulici před kostelem. Oybin jsme navštívili 21. července 2012, po dlouhém výstupu jsme dorazili k bráně romantické zříceniny.

Pravěkeé osídlení pravděpodobně skončilo v 6. století před naším letopočtem a další nálezy osídlení spadají až do 11. - 12. století n. l., v té době již bylo slovanské. Z období slovanského osídlení pochází také jméno hradu, nejstarší dochovaná forma pojmenování z roku 1290 je Moibin - místo Mojbovo. Pozdější německé osídlení název změnilo na Oybin.

Podle zápisu žitavského městského písaře byl zakladatelem hradu Chval z Lipé, který podle pověsti skalnatou horu objevil při lovu medvědů v roce 1256. Od prvních desetiletí 13. století Žitavsko patřilo příslušníkům českého rodu Ronovců, pánům ze Zittau a z Lipé. Na nepříliš vzdálenou Žitavu je odtud pěkný pohled.

V té době existovalo v severní části vrchu malé opevnění, jehož hlavní stavbou pravděpodobně byla dřevěná nebo hrázděná věž, jihozápadní část hory byla chráněna předsunutým opevněním a později byl na kopci postaven takzvaný Lipský hrad - Leipaburg, který je nejstarší dochovanou stavbou. Dnes je zde hradní muzeum založené roku 1883.

V letech 1311 - 1319 Jindřich z Lipé hrad rozšířil a poté v roce 1319 celé území včetně hradu vyměnil za uzemí na Moravě s králem Janem Lucemburským. Ten dal hrad s celým Žitavskem do zástavy slezskému vévodovi, Jindřichu Javorskému, po jeho smrti v roce 1346, Žitavsko připadlo zpět královi, tentokrát Karlovi IV. Za jeho vlády došlo k přestavbě hradu, nejprve byl postaven císařský palác. V roce 1369 založil Karel IV. na Oybinu klášter Celestýnů, který podléhal řádovému klášteru v italské Sulmoně. Klášter využil především císařský palác a přilehlé budovy směrem ke kostelu, zatímco opevnění, úřední dům a obytná věž zůstaly součástí královského hradu. Během 15 let byl postaven nový klášterní kostel, který nese charakteristické znaky pražské chrámové stavební školy Petra Parléře. Po dokončení jej 6. listopadu 1384 vysvětil k poctě Svatého Ducha, Panny Marie, sv. Václava a sv. Celestýna pražský arcibiskup Jan z Jenštejna.

Klaášterní kolstel musel být úžasný, i současné dochované zybtky působí velmi majestátně. Jeho podlaha je o patro výše, než nádvoří. Jednolodní stavba v současnosti bez střechy má jižní stěnu částečně vytesanou z pískovcové skály a zvnějšku ji obchází ještě tesaný ochoz, pocházející ze 16. století. K severovýchodní straně kostela je přistavěná svatováclavská kaple, využívaná jako sakristie, a pod ní je klenutá místnost bez oken, která snad kdysi sloužila jako pokladnice. Podél severní strany kostela prochází křížová chodba, tvořící jediné spojení hradu se zadní části skalního masivu. V patře nad křížovou chodbou se nachází tři menší kaple. Pod podlahou kostelní lodi je místnost s valenou klenbou, která se někdy označuje jako hrobka, i když k tomuto účelu pravděpodobně nikdy nesloužila. Na jihozápadním nároží kostela je přistavěná věž, ve které bývaly zavěšené zvony, dnes slouží jako rozhledna a je odtud pěkný výhled na hrad i okolí.

Hora na které se zřícenina hradu a kláštera Oybin nachází je úžasná sama o sobě, je protkaná stezkami a lze ji obejít kolem dokola, návštěvník se může kochat výhledem na všechny strany, na letovisko Kurort Oybin, okolní lesy, hraniční kopce i nedalekou Žitavu. Pod zříceninou kostela na severní straně kopce se nachází na upravené plošině hřbitov, který slouží doposud. Vznik hřbitova možná souvisí s pohřebištěm mnichů z kláštera, ale není vyloučeno, že zde byl už za pánů z Lipé. Na ostrohu severně od hřbitova stojí vyhlídková restaurace, postavená ve švýcarském stylu roku 1854.