Žíkovec

Laďka Doubravová

2. srpna 2011 jsem vyrazila na průzkumný výlet na hradiště Žíkovec, které se v odborné literatuře uvádí pod jménem nejbližší osady Voltýřov.

Poté co jsem do Voltýřova dorazila, pokračovala jsem po polní cestě směrem k Vltavě, nejprve kousek po modré turistické značce a brzy jsem odbočila doleva, pak doprava a zase doleva, až téměř k vysokému valu, který brání vstup na úzký ostroh se skalnatými svahy, nyní poloostrov obtékaný vodami Orlické přehrady, v minulosti čnící do výše nad údolím Vltavy od západu a Voltýřovského potoka od východu a jihovýchodu.

Hradiště na ostrožně nad jezerem je ohraničené příkrými svahy a od západu dokonce kolmými skalními stěnami. Jediná přístupová cesta na hradiště je přes sedlovitou šíji, která k severu stoupá na sousední kopec zvaný Žíkov (441 m n. m.). Na šíji je částečně zdvojený obloukovitý val délky více než 80 m, který tvoří severovýchodní obvod akropole hradiště. Převýšení nad plochou akropole je až 2 m a výška valu je až 8 m, takže působí velmi mohutně. Vstupní brána do hradiště byla pravděpodobně na jihovýchodě nad roklí Voltýřovského potoka, tam kde vede současná cesta.

Val hradiště přetínající šíji ostrožny

V letech 1985 a 1989 byly při archeologickém průzkumu provedeny dva průzkumné řezy řezy hradbou a ty odhalily, že proběhly dvě stavebně odlišné fáze její výstavby. Starší dřevitohlinitá hradba byla s čelní opěrnou zdí z mohutných kamenů. Tato hradba podlehla požáru a na její destrukci byla postavena nová kamenohlinitá hradba šíře 240 - 270 cm, jejíž přední i zadní stěnu tvořila lícovaná zeď, byla doplněna dnes již málo patrnou druhou hradební linií. Radiokarbonovou analýzou zbytků dřeva z prvotní hradby bylo doloženo, že byla postavena již v 10. století před n. l., na začátku pozdní doby bronzové. průzkumný zářez do valu, 28x2m, se dochoval až do dnešních dnů.

Koruna valu

Hradiště má dvě části, hned za hradbou se v nadmořské výšce 270 - 380 m nachází nepravidelně oválná plocha tzv. akropole o výměře asi 1,4 hektaru, mírně se svažující k jihovýchodu a příčnou terénní vlnou oddělené jazykovité předhradí, které se mírně svažuje až ke špici ostrožny v nadmořské výšce 355 - 360 m n. m. a má výměru asi 1,5 hektaru.

Skalnatá západní strana hradiště

Archeologické sondy odkryly keramiku, která dokládá osídlení hradiště z pozdní doby bronzové, ale nalezly se také střepy dokládající osídlení v pozdní době halštatské nebo časné laténské. Hradiště bylo také nějak využíváno v raném středověku, hlavně plocha akropole, v 9. století n. l.

Prošla jsem plochu hradiště kolem dokola a kochala se krásnými výhledy na všechny strany, na sousední kopec Žíkov, na protější břehy a také na nedaleké hradiště Hradeň na levém břehu řeky, na Vystrkově, které je v literatuře nazývané podle nejbližší osady Kozárovice. Toto hradiště je označováno jako raně středověké z 10. a 11. století našeho letopočtu, snad jako zárodek přemyslovské kolonizace středního Povltaví. Spekuluje se, že to bylo původní centrum tzv. Vltavského kraje, prvně zmiňovaného k roku 1088. Proti hradišti na Žíkovci je tedy značně mladší, ale možná další výzkumy odhalí jeho mnohem starší kořeny.

Pohledy na Orlickou přehradu

Posezení na špici ostrožny...

Protější Charvatská stráň