Jiří Svoboda
Na pěšině, která vede lesem do mírného svahu podél břehu potoka, se před návštěvníkem pojednou otevře pozoruhodné přírodní jeviště. Jde nepochybně o uměle uspořádanou skupinu balvanů, která svým položením okamžitě budí dojem sakrálního místa. Kameny jsou uskupeny do půlkruhu, přičemž v čelním pohledu zaujmou dva mohutné, asi 6 metrů vysoké balvany, mající velmi výrazný jehlanovitý tvar. Od nich se na obě strany rozbíhá skupina menších kamenů vždy po šesti. Pouze na pravé straně tohoto půlkruhu ve vzdálenosti asi 16 metrů se na konci kamenné půlkruhové řady nalézá, poměrně nízký balvan s něčím, co bylo kdysi považováno za přirozené praskliny v kameni. Dnes je však naprosto jasné, že jde o nápis, který se svým charakterem a obsahem hlásí, snad do poslední etapy přítomnosti Keltů na našem území. Znaky, které nápis tvoří jsou barbarizovanou formou latinské abecedy. Skupina badatelů z Trhových Svin nápis správně interpretovala a také přečetla. Čte se zprava doleva a zní [1]
I I L V X V X
"K U K U L I I "
Na konci nápisu je možné ještě rozluštit znak znamenající snad latinskou zkratku "rex" - král, panovník.
Význam je dosud nepříliš jasný, nicméně o jeho keltském původu není nutné pochybovat. Od nepaměti patřilo místo s tímto balvanem k lokalitám, ke kterým se vázaly nejstarší pověsti kraje a patrné je to i z druhotné křesťanské orientace legendy. Samotný obsah nápisu může mít hned dvojí, stejně ekvivalentní význam.
Slovo cucullus, cuculla je doloženo ve velkém množství keltských písemných památek, jak to uvádí Holder [2] a znamená "kapuce, kukla, horní část kabátu s kapucí" a pod. Byl to tedy název, který označoval určitou část oděvu, nepochybně velmi rozšířenou, především v severnějších oblastech antické Evropy. Velmi pravděpodobně od tohoto morfologického základu byl odvozen i základ pro jméno místní, jak je tomu např. u názvů Cuculla pro castellum v provincii Noricum (nyní Kuchl-Georgensberg) u Salzburku a Cogols ve španělské provincii Grenada. Nutno připustit, že morfologie jihočeské lokality svým charakterem kukly (kapuce) skutečně připomíná.
Nápis může připomínat rovněž i jméno velmi populárního a známého irského reka jménem Cuchulain. I když jde v tomto případě o irský původ pověsti, není nutné ji zavrhávat, neboť příběhy o tomto rekovi jsou tak staré, že když je v 7. století n.l. oživoval bard Sechan Torpeist, byly už téměř v zapomenutí. Proč je věnováno tolik pozornosti irské legendě, která nemá s českým územím nic společného?
S velkou pravděpodobností se jedná o rozdíl pouze zdánlivý. Vazba na pevninský prostor keltské Evropy existuje v podobě hrdinova původu. Cuchulain se narodil jako Setanta, ale jeho jméno bylo změněno, když učinil slib, že si jej vymění se jménem psa, kterého zabil. Jeho nové jméno znamená tedy Cullanův pes. Původ jeho matky je v mnohém rozporný, neboť mýty uvádějí několik žen, které byly jeho matkou. Některé z nich pocházely z pokolení bohů, jiné z lidského rodu. Jeho otec byl však všekeltský bůh Lug. I když část mýtů zpochybňuje biologickou spojitost tohoto příbuzenství, všechny nakonec připouštějí, že vliv boha Luga byl v tomto případě významný [3]. Jeho další osudy jsou spojeny s dějinami keltského Irska a není možné nevidět tento vztah k pevninským Keltům. Patří-li mýtus o Cuculainovi k nejstarším vrstvám irských pověstí, bude také patrně spojen i s prvním obdobím osídlení Irska Kelty, které proběhlo přibližně v roce 150 př.n.l. [4]. Irští historikové ač neradi, připouštějí, že výchozí oblastí této kolonizace byla střední Evropa. Vazba na boha Luga je svým charakterem důležitá několikrát. Jednak je to již připomenutá chronologie, která řadí tuto pověst k nejstarším vrstvám a za druhé je to ta skutečnost, že Lug nebyl v samotném Irsku nijak zvláště uctíván. To je také další důvod, domnívat se, že jihočeský nápis bude orientován spíše k tomuto hrdinovi.
[1] Marek,J., 2000
[2] Holder 1896, s. 1183-1187.
[3] McCoyová, 1995, s. 347.
[4] Moody, Martin et all, 1996, s. 26.