18.19
ज्ञानं कर्म च कर्ता च त्रिधैव गुणभेदत: ।
प्रोच्यते गुणसंख्याने यथावच्छृणु तान्यपि ॥ १९ ॥
jñānaṁ karma ca kartā ca
tridhaiva guṇa-bhedataḥ
procyate guṇa-saṅkhyāne
yathāvac chṛṇu tāny api
पदच्छेद: पदपरिचय: पदार्थ: padacchedaḥ padaparicayaḥ padārthaḥ
разбиение слов, грамматика слов, значение слов
джн̃а̄нам — знание; (c, 1.1)
карма — деятельность; (c, 1.1)
ча — также;
карта̄ — исполнитель; (м, 1.1)
ча — также;
тридха̄ — трех-видово; (ав)
эва — безусловно;
гун̣а-бхедатах̣ — в соответствии с разными гунами; (ав)
прочйате — называется; (лаТ, кармаНи, 1.1) प्र_वच्{कर्मणि;लट्;प्र;एक;आत्मनेपदी;प्र_वचँ;अदादिः} https://ashtadhyayi.com/dhatu/02.0058?type=ting
гун̣а-сан̇кхйа̄не — в перечислении гун (в санкхья-шастре); (с, 7.1) साङ्ख्य-शास्त्रे
ш́р̣н̣у — выслушай; (лоТ, 2.1) श्रु{कर्तरि;लोट्;म;एक;परस्मैपदी;श्रु;भ्वादिः} https://ashtadhyayi.com/dhatu/01.1092?type=ting
та̄ни — их; (м, 2.3)
апи — также
अन्वय: anvayaḥ
ज्ञानं कर्म च कर्ता च गुणभेदतः त्रिविधा एव गुणसङ्ख्याने प्रोच्यते। तानि अपि यथावत् शृणु।
jñānaṃ karma ca kartā ca guṇabhedataḥ trividhā eva guṇasaṅkhyāne procyate| tāni api yathāvat śṛṇu|
The Subodhinī commentary by Śrīdhara
tataḥ kiṃ ? ata āha jñānamiti | guṇāḥ samyakkāryabhedena khyāyate pratipādyante'sminniti guṇasaṅkhyānaṃ sāṅkhyaśāstram | tasmin jñānaṃ ca karma ca kartā ca pratyekaṃ sattvādiguṇabhedena tridhaivocyate | tānyapi jñānādīni vakṣyamāṇāni yathāvatśṛṇu | tridhaivetyevakāro guṇatrayopādhivyatirekeṇātmanaḥ svataḥ karmāṇi pratiṣedhārthaḥ | caturdeśe'dhyāye tatra sattvaṃ nirmalatvādityādinā guṇānāṃ bandhakatvaprakāro nirūpitaḥ | saptadaśe'dhyāye yajante sāttvikā devānityādinā guṇakṛtatrividhasvabhāvanirūpaṇena rajastamaḥsvabhāvaṃ parityajya sāttvikāhārādisevayā sāttvikaḥ svabhāvaḥ sampādanīya ityuktam | iha tu kriyākārakaphalādīnāmātmasambandho nāstīti darśayituṃ sarveṣāṃ triguṇātmakatvamucyate iti viśeṣo jñātavyaḥ ||19||
Sanskrit Commentary By Sri Shankaracharya
||18.19|| --,jñānaṃ karma ca? karma kriyā? na kārakaṃ pāribhāṣikam īpsitatamaṃ karma? kartā ca nirvartakaḥ kriyāṇāṃ tridhā eva? avadhāraṇaṃ guṇavyatiriktajātyantarābhāvapradarśanārthaṃ guṇabhedataḥ sattvādibhedena ityarthaḥ| procyate kathyate guṇasaṃkhyāne kāpile śāstre tadapi guṇasaṃkhyānaśāstraṃ guṇabhoktṛviṣaye pramāṇameva| paramārthabrahmaikatvaviṣaye yadyapi virudhyate? tathāpi te hi kāpilāḥ guṇagauṇavyāpāranirūpaṇe abhiyuktāḥ iti tacchāstramapi vakṣyamāṇārthastutyarthatvena upādīyate iti na virodhaḥ| yathāvat yathānyāyaṃ yathāśāstraṃ śrṛṇu tānyapi jñānādīni tadbhedajātāni guṇabhedakṛtāni śrṛṇu? vakṣyamāṇe arthe manaḥsamādhiṃ kuru ityarthaḥ||jñānasya tu tāvat trividhatvam ucyate --,
Перевод
Три гуны материальной природы определяют три вида знания, три вида действий и три вида исполнителей. Сейчас Я расскажу тебе о них.
व्याकरणम् vyākaraṇam - грамматика