Do vesnice přišla nákaza aneb veselé dobrodružství

Do vesnice přišla nákaza aneb veselé dobrodružství

Napsal: Andrzej Pilipiuk

V RPG se v podstatě vůbec nevyznám, takže nejsem schopen říct, zda se dá zde popsané dobrodružství zahrát. Navíc nevím, zda je kompatibilní se systémem „Divoká pole“ (nepřečetl jsem si pravidla). Byli jste varováni! (FP tentokrát přichází se svéráznými radami polského spisovatele na adresu hráčů RPG!)

Hráče usadíme u stolu. Budeme potřebovat: šavle, pochodně, misku, plachtu, psa, zahrádku bohatě opatřenou bylinkami, velký skleněný demižón, pec, kámen, kousek papíru, husí brk, inkoust a jednoho představitele národnostní menšiny v etnickém kroji. Použití jiných rekvizit a něčeho k popíjení záleží na vaší úvaze.

Z magnetofonu pustíme třesk cínových pohárů, ťukání hliněných misek o dřevěné stoly, klokotání piva a medoviny v hrdlech, ržaní koní za stěnou a zápach čerstvého hnoje. Omlouvám se, to poslední není z magnetofonu. Hnojem se můžeme zaopatřit na vesnici. Přechovávaný v dobře zavřené zavařovací sklenici by neměl vyvětrat.

Sedíme v krčmě někde na hranicích, je polovina sedmnáctého století. Můžeme představovat buď šlechtu, nebo poddané sedláky, záleží na množství hotovosti a truňků, postavených před hrou na stůl. Jestliže budete představovat sedláky, budete znevýhodněni. Tvůrci systému „Divoká pole“ stavěli spíš na šlechtě. Sedíte a žvaníte, představitel národnostní menšiny vám dolévá pivo, medovinu, nebo v komoře destilovanou kořalku. Jen tak na okraj připomínám, že domácí destilace samohonky je zakázaná a můžete za ní dostat až pět let. Ovšem koupě a přechovávaní samohonky trestné NENÍ. O čem jsem to… Aha. Učenou disputaci o vnadách místních panen na vdávání (chlapů, vdov, sirot, atd.) přerušuje strašný kravál. To skrz okno proletěl, vylamujíc při tom v olovu zalité kousky skla, kámen a přistál přímo mezi vámi na stole. Převrhnul při tom vaše poháry, rendlíky s pečeným masem a pánvičky na třech nožkách (před hrou si je prohlédněte v archeologickém muzeu). Někdo z vás, nejlépe Mistr hry, kámen zvedá a sundává z něj připevněný pergamen (v sedmnáctém století už sice byl papír všeobecně používaný, ale pergamen zní lépe). Je na něm pečlivým písmem poloanalfabeta napsaná krátká a výstižná informace: Do vsi přišla nákaza! Aha, ještě jedno: vykřičníky tehdy nebyly používány. Tato zpráva způsobuje, že všichni vyskakují ze svých míst a křičí na krčmáře, aby vám co nejrychleji nalil tu nejsilnější vodku kvůli očištění dýchacích cest, hrdla a jícnu od bacilů. Jen tak na okraj připomínám, že bakterie byly objeveny teprve v roce 1858 a ještě spoustu let poté byly považovány jen za nepotvrzenou vědeckou hypotézu.

Krčmář běduje nad rozbitým oknem a teprve po delší chvíli začíná vydávat žádané specifikum. Očička mu přitom běhají ze stany na stranu a vy už víte, že cena rozbitého okna bude připočítána k ceně vašeho truňku. Přece však nebudete smlouvat, zdraví je přednější. Lidé vzdělaní se samozřejmě takovými žertíky vystrašit nedají. Než podniknete radikální kroky v boji s nákazou, je nezbytné zjistit, že opravdu přišlo morové povětří. Proto použijeme vysoce vědeckou metodu, popsanou již v roce 1591 J. Umiastowským.

„Povětří se do Polska obvykle vkrádalo z Turecka a Asie. Prvními příznaky příchodu této kruté rány byly: ohně na obloze, po nich přicházející hustá mlha a větry z jihu a východu. Jedním z vnějších příznaků bylo také málo chladných dešťů na jaře a časněji rozkvétající květy“.

Takže, bratři šlechtici, sedláci, nebo kdo vlastně jste, upřete svou medovinou zatemněnou paměť na to, jak to vypadalo na jaře tohoto roku. Jestliže vám do vašich nachmelených lebek nic nepřijde, je třeba provést druhý experiment.

„Nejjistějším způsobem, jak zjistit morové povětří, je tato zkouška: nasbírejte rosu do nádoby a dejte jí vypít psovi. Jestliže po tom zdechne, je to spolehlivý příznak této pohromy“.

Jen dávejte pozor, aby vás nechytil někdo ze spolku pro ochranu zvířat, nebo bojůvka sponzorovaná Zelenými brigádami. Jestliže nemáte psa, můžete experimentovat na sedlákovi (pokud se počítáte mezi šlechtu), nebo na opilém pánovi (jestliže jste sedláky). Zkoušky na krčmáři nedoporučuji – kdo by vám potom naléval? Kromě toho nejsou národnostní menšiny vděčným vědeckým materiálem. Někdo by vás mohl obvinit z rasismu. Jestliže do vaší vesnice zavítal mor, máte asi 50% šanci, že se nenakazíte (i když například v Benátkách a Milánu zabily epidemie v polovině sedmnáctého století okolo 90% populace). Pro určení toho, kdo se nakazil a kdo ne, použijeme kostku. Ti z vás, kteří hodí liché číslo, jsou zdraví, zbytek byl bohužel nakažen. V těch dobách sice nedisponujete antibiotiky, sulfanomidy atd., ale neupadejte na duchu. Mor, i když je nebezpečný, není chorobou se 100% úmrtností. Váš imunitní systém je schopen bacily překonat… a, pardon, bacily vlastně ještě nebyly objeveny.

No, takže, díky modlitbám může choroba z vašeho těla vyjít, a duši v něm ponechat. Ujasněme si, jaká je vaše šance. Jestliže se vám na kůži objevily vředy, ze kterých teče temná tekutina, a na obou stranách šíje vám hnis rozerval mízní uzliny, přičemž vytvořil rozlehlé rány, můžete se považovat za šťastlivce. Přišel na vás obyčejný mor, tzv. černá smrt, morové povětří. V tomto případě máte, pokud jste předtím neměli žádnou chorobu, která by oslabila obranné schopnosti organismu, 3% šanci na samovolné uzdravení! Pro zjištění, jestli jste se uzdravili, desetkrát hoďte desetistěnnou kostkou. Jestliže vám třikrát padne jednička, jste uzdraveni, jestli ne, sorry, Vinnetou.

Pokud vám kostka poví, že jste nemocní, a nepozorujete žádné znepokojivé příznaky kromě dušnosti, je možné říci, že máte smůlu. Dostali jste až v XIX. století objevenou dýmějovou formu moru, rozvíjející se na plicích postiženého. Je více smrtelná než obyčejná, ale netrapte se. Přese všechno se můžete uzdravit! Máte 0,5 % šanci. Pro zjištění házíme kostkou… Jak už bylo vzpomenuto, nejste schopni nemocné vyléčit a euthanasie je v těch dobách považována za hřích. Ale tím se netrapte. Za vraždu bratra šlechtice je stanoven jen mírný trest – budete rok a šest neděl sedět ve věži. Přistání v base může navíc být dobrou prevencí před kontaktem s nemocnými a než vás pustí, epidemie ustane. Pokud plánujete karanténu delší, je třeba vědět, že za vraždu dokonanou na veřejném místě obdržíte dvojnásobný výměr trestu. Jestliže zkracovat utrpení bratrům šlechticům nechcete, tak pokračujeme dál. Aha, ještě jedna věc. Jestliže jste sedláky a zkrátíte trápení šlechtici, tak vás bohužel čeká, bez ohledu na šlechetné pohnutky vašeho činu, dřevěné lešení a schůzka s psychopatem v červené kápi.

Co je třeba udělat, abyste se zabezpečili před nákazou? První možností je zabarikádovat se v domě. Díky rozdělení Varšavy dřevěnými palisádami v zimě 1624/25 se podařilo udržet počet obětí na rekordně nízké úrovni. Jen 17% obyvatel města. Tato varianta však není pro hráče nejlepší. Druhou možností je použití profylaktických prostředků. K tomu budeme potřebovat zahrádku a demižon a pokud možno ještě herbář léčivých rostlin nebo jiné podobné dílo z oblasti botaniky. Takže:

Vezmi květy pelyňku velkého, pelyňku malého, rozmarýnu, šalvěje, routy a parenchymu, každého po třech lotech. Dále květu levandulového loty čtyři, česneku lotu půl, děhelu loty dva, skořice, hvozdíku a muškátových oříšků po půl lotu a hrnec (30 litrů) nejlepšího vinného octu. Všechny tyto ingredience nakrájejte, roztlučte a dejte do skleněného demižonu s tím octem, pak dobře zamíchejte a zakryjte plátnem. Nechť po dvanáct dní na slunci stojí a kdyby slunce nebylo, tak ho do horkého písku nebo popela postavte. Potom řádně proceďte a vyždímejte. Potom jeden lot kafru v vodce rozpusťte a do výše zmíněného octu přidejte. Tím se umývejte a na lačno po lžičce užívejte. Nos a hubu si tím natírejte a vždy při sobě v lahvičce kvůli možnosti čichání noste – tak radil královský medik Petrici.

Je také možné, že si tento preparát budete moci koupit přímo u krčmáře, zvláště pokud se včas dozvěděl, že přichází nákaza. Že už nemáte peníze? Měli jste méně chlastat, nebo lépe smlouvat. Možná dá na dluh, ale nespoléhejte na to. Riziko je zhruba 50%, takže by polovina preparátu šla do ztrát… takže teď už víte, proč je nakupování na dluh třikrát dražší. Na druhou stranu se placení „na futro“ může vyplatit. Jestliže vy i krčmář máte 50% šanci nákazu přežít, tak je riziko, že budete muset dluh opravdu zaplatit, jen o trochu vyšší než 25%…

Určitě uvažujete nad otázkou, zda je tento preparát účinný? Hmm… Jak to jen říci. Výpary octa mohou dezinfikovat horní cesty dýchací a tak vás částečně ochránit před morem přenosným kapénkami. Jinak je ocet jako lék bezcenný. Na okraj mám pro hráče upozornění. Vdechování octa dráždí sliznice, vede k silným bolestem hlavy a dokonce k poškození mozku (podobně jako při čichání toluenu). Vnitřní použití může poškodit játra a ledviny a může vést k částečné likvidaci bakteriální mikroflóry v žaludku. V Norsku prý existoval lék umožňující uzdravení dokonce i osobám už nemocným. Když však vezmeme v úvahu, že tam černá smrt zabila 3/4 populace, tak nemůžeme tuto fámu brát vážně. Jestliže vás lákají opuštěné domy a odhozený majetek, tak je výjimečně účinným čistícím prostředkem střelný prach. Je třeba nasypat na podlahu tenkou vrstvičku a podpálit. Štiplavý dým morové povětří vypudí.

S epidemií je samozřejmě možné bojovat i jiným způsobem. Jak je známo, podle některých autorit přicházelo morové povětří s větrem. Avšak více osvícení lékaři - například dvorní doktor Zikmunda III Vasy Perlati – prozkoumali problém zevrubněji a zjistili, že táhne se skupinami lidí. V krajních případech je nákaza vyvolána lidmi. Kteří ji roznášejí vědomě a cíleně. Takže šavle do dlaní (sedlákům připomínám, že šavle je zbraň šlechtická, takže doporučuji sebrat kosy, vidle, srpy a cepy) a hurá na nákazu! Úkol je jednoduchý: pobít všechny cizáky. Hráče s antisemitskou orientací musím informovat, že pronásledování jejich „oblíbené“ menšiny bylo během epidemií na denním pořádku. Při pohledu do o něco novějších časů si můžeme vzít příklad z ruských mužiků z devatenáctého století, pronásledujících lékaře vyslané bojovat s nákazou. Po lesích bydlí různé „moudré babky“, můžeme tedy využít jejich pomoci, nebo naopak upálit vědmu na hranici. Nebo se snad vydáte na lov „morové panny“? Je možné ji snadno rozeznat: chodí červeně oblečená, vrhá červený stín, který se vůbec nehodí k její postavě, má blízko sebe posazené oči a srostlé obočí. Myslím, že si další dobrodružství dokážete vymyslet sami.

Jestliže se vaše dobrodružství bude odehrávat ve městě, tak možná budete mít příležitost pozorovat příchod povětří. Krysy, do té doby spokojeně vegetující ve stokách a různých zákoutích, začnou nečekaně umírat, přičemž budou krvácet z čenichu. U těchto zvířat se díky jistým fyziognomickým rozdílům rozvíjí mor hlavně v plicích. Způsobuje praskání plicních sklípků a silné krvácení vedoucí k udávení a smrti zvířete. Choroba se na lidi přenáší prostřednictvím nakažených blech nebo vdechnutím prachu znečištěným krysími výkaly. Že blechy nemáte? Kdybyste nekecali blbosti! V sedmnáctém století měl blechy KAŽDÝ obyvatel naší země. Mezi lidmi mohou nemoc přenášet také vši a štěnice. Pokud si myslíte, že by bylo lepší nenosit na sobě takovou menažerii, vydejte se k profesionálce zabývající se vískáním vlasů. Otázka je, zda to má smysl. Jak to, že mi nerozumíte? Copak nevíte, že až do počátku devatenáctého století bylo vzájemné vískání zamilovaných považováno za činnost se silným erotickým nádechem?

Článek převzat z magazínu Fantasy Planet