V roce 2014 jsme byli na táboře Aesterrii, během níž Vojta zosobňoval urkh-aiského vojáka Vot'hara Jura. Jeho vedoucím jsem byla já jako Bar'tarell Fri.
Vot'har Jur, Temný stín, je pobočníkem královny a prvním generálem národa urkh-ai. Za svého lidského života býval vojákem, a ještě před tím rozmazleným mladíčkem s horkou hlavou, ale po Proměně zvážněl a rozhodl se obětovat vše boji, k němuž měl vlohy od narození. Občas si vyčítal svůj lidský život, ale potom si uvědomil, že to tak mělo být a že jako urkh-ai konečně objevil své úplné schopnosti. V urkh-aiské radě funguje jako pobočník královny a vede první urkh-aiskou vojenskou školu a centrum strategie.
TEMNÝ STÍN
Redan byl člověk, nejmladší syn barona z Karthu. Na rozdíl od svých starších sourozenců se nikdy nevěnoval politice, ale podstatnou část mládí strávil touláním se po městě a posedáváním po putykách, nebo hospodskými rvačkami. Jako benjaminkovi mu to dlouho procházelo, aniž by si někdo z jeho vznešených rodičů všiml, co to synáček tropí za výtržnosti. Jednoho večera seděl Redan se svými přáteli v oblíbené hospodě U Zlatého žezla, poslouchal poslední zprávy z Lartheianu a chlemtal s ostatními pivo a pelyňkový nápoj. V pozdních nočních, možná dokonce brzkých ranních, hodinách se Redanovi společníci začali sázet, kam až dokážou zajít. Nejdřív to bylo vypití korbele piva na jeden hlt, potom svádění neznámých žen v časovém limitu, úkoly byli s postupujícím časem stále peprnější. Redan se do sázek však vůbec nezapojoval, když to jeho společníci zpozorovali, začali do něj šít, že je srab a slečinka. Redan tedy, aby dokázal svou mužnost, řekl, aby mu dali také úkol, že i on se s ním dokáže popasovat a sázku vyhraje. Dlouho se hádali, jaký úkol by to měl být, nakonec rozhodli, že musí dvacetkrát oběhnout hospodu v rouše Adamově a každé oběhnutí musí posvětit vypitím kalíšku bylinného likéru. Smáli se mu, že to nedokáže. Redan však hrdinně odhodil šaty a vyběhl před hospodu se slovy „Mějte připravených dvacet kalíšku, brzy na ně dojde!“. Celá hospoda se za Redanem přemístila ven a propukla v hlasitý povyk. Redan běhal a běhal, pak chodil a nakonec se jen opile ploužil, až byl u šestnáctého kolečka, když se celá zábava zvrtla. Hlasitý povyk přihlížejících vzbudil zájem jedné členky městské stráže. Když viděla nahého Redana, pohoršená k němu přistoupila a pravili: „Vy nestydo, oblečte se a půjdete se mnou.“ Redan ji bez větších protestů poslech, byl natolik opilý, že si ani moc neuvědomoval, co se děje. Když se ráno probudil, byl v cele. Nevěděl proč, z minulé noci si toho totiž příliš mnoho nepamatoval. Žena se do něj hned po probuzení pustila „Hej ty, jak se jmenuješ? Tys teda pěkně vyváděl, jak nějakej plemeník nebo co. Vy chlapi jste pěkná cháska, chováte se jak prasata a ještě vám to prochází, ale já ti ukážu. Žádný takový, v mym rajonu nikomu nic neprojde. Jen počkej ty ty ty …“ Redan na ni jen beze slova zíral, zmohl se jen na „Co?“, to ale neměl říkat, žena zrudla a začala na něj ječet, mluvila tak rychle, že ani nestíhal sledovat, co mu vlastně říká. Řekl jí tedy, že se jmenuje Redan a je synem barona z Karthu. Žena poslala pohůnka k baronovi, aby mu někdo synáčka vyzvedl. Baron z Karthu dorazil sám a Redanovi přede všemi vynadal a zpohlavkoval ho.
Potom Redanovi skončilo období volnosti a byl poslán na vojenskou školu. Díky všemožným rvačkám a zocelení z hospod si v armádě rychle našel přátele a stoupal po kariérním žebříčku hodnost za hodností. Vojáci ho jako velitele milovali, protože se s nimi dokázal bavit o běžných věcech a poradit jim.
Během Zkázy bojoval se svými svěřenci a téměř celý jeho oddíl Artenovu Proměnu přežil. Po svém znovuzrození se Redan nechal přejmenovat na Vot'har Jur – Temný stín, Jur je označení pro pobočníka – a jeho jednotka tvoří elitní součást řádu War-urkh. Bar'tarell si ho vyvolila za svého pobočníka a jmenovala ho prvním generálem národa urkh-ai.