PRO DĚTI

Už víš, co budeš dělat během letních prázdnin? Co takhle vyrazit na čtrnáct dní mimo realitu a zažít opravdové dobrodružství? Na Pikomatu můžeš být elfskou bojovnicí, astronautem, nebo přeživším apokalypsy. Tohle totiž není klasický tábor, kde jsi jedním ze stovky účastníků, anonymní rybičkou v obřím akvárku. Tady se stáváš jedním z těch, na nichž závisí životy. Co životy? Budoucnost světa! Celé dva týdny strávíš v týmu pod vedením ostříleného hrdiny a je na tobě, zda zrovna tvůj oddíl přispěje k budoucnosti největším dílem. Budeš běhat, přemýšlet, vymýšlet strategii. Budeš hrát svoji postavu, účastnit se sněmů, hledat stopy a trochu pletichařit. Zkrátka a dobře si užiješ trochu jiný druh zábavy. Pravda, nezatančíš si na táborové diskotéce... Ale dokážeš si představit, jaký má člověk pocit po vyhrané bitvě s démony, když ještě cítí v nose kouř dýmovnic? Tak nevéhej, důvodů, proč jet s námi je spousta.

BEZ PŘÍBĚHU TO NEJDE

• Každý rok tvoříme vlastní příběh se zábavnými postavami, zvraty a nepřáteli. V historii se můžeš podívat, čím jsme za poslední roky byli, co jsme zažili. 

• Před táborem dostaneš svou táborovou identitu - jméno a zařazení do oddílu. Zjistíš, kdo je tvým vedoucím a jak se tví lidé obvykle chovají, jakou mají historii.

CO VLASTNĚ NA TÁBOŘE DĚLÁME

• Nejdůležitější součástí programu jsou bojové (tzv. „vypečené") hry. Většinou se při nich běhá, ale i přemýšlí. Některé jsou sólo, jiné týmové. Při mnoha z nich se bojuje papírovými koulemi (anebo se jen utíká před vedoucími) a strategie je velice důležitá. Některé hry jsou také noční.

• Vyrábíme kostýmy, zbraně, rekvizity pro tábor, stavíme pevnosti. 

• Sportujeme. Hrajeme hlavně soft, frisbee, fotbal, ringo nebo volejbal.

• Píšeme deníky, hrajeme divadla nebo natáčíme reportáže a filmy, zpíváme táborové písničky a hymny.

HRAJEME (SI) POŘÁD

• Na našem táboře samozřejmě existuje denní režim, ale hra pokračuje bez přerušování. Takže i o poledním klidu můžeš nalézt stopu, která se později ukáže být klíčová.

• Většina herních problémů se probírá na každodenních večerních sněmech, ale občas se stane, že se hrdinové poštěkají během dne. Anebo na vás někdo zaútočí. Herních scének není nikdy dost.

• Oddílů je víc, vedoucích také. Jaké mohou mít vztahy? S kým navážeš spojenectví, koho podvedeš. Přece jen, tým je nadevše. Anebo ne? Co když ti někdo nabídne, že se můžeš stát členem tajného společenstva napříč oddíly?

VELICE VÝJIMEČNÍ VEDOUCÍ

• Všichni vedoucí jsou odrostlí Pikomaťáci. Většinou aspoň trochu blázni, kteří si rádi hrají a taky se dost rádi navzájem pošťuchují. Takže občas děláme divadýlko i nevědomky.

• Nový tábor začínáme plánovat ještě v den, kdy se vrátíme z právě skončeného. Jsme sehraná skupina. Prostě lidi k zulíbání!

FAKT SKVĚLÁ KUCHYNĚ

• Máme nejlepší kuchařku na světě. To je fakt. Můžete být rozmazlení, jak chcete, od Evči vám prostě bude chutnat. Znáte klasickou táborovou stravu, že? My jo, tortilly, borůvkové knedlíky, paella... 

• Navíc každý rok na konci tábora uspořádáme tzv. žranici, při níž se zaručeně přejíte. To jsou pak třeba na stole hamburgery, opékaná kýta, nebo pizza... Záleží, co si téma vyžaduje!

PROHLÉDNĚTE SI PŘÍBĚHY UPLYNULÝCH TÁBORŮ.

UKÁZKA TEXTU K TÁBORU 2015:

   Zablesklo se jí v očích. Už jsem to viděl, když jsme se ještě plavili na Drakanu, vždycky, když jsme vyráželi do akce. 

   „Ne!” vydechl jsem. „To nemyslíš vážně! Kapitán Shadowhunter se vrací za kormidlo?” 

   „Jo, jenže v pěkně nepřátelským prostředí pracháčů a vyfintěnejch bláznů.” 

   „A proč jsi tady?” Začínalo mi svítat. Viděl jsem, jak se jí to nechtělo vyslovit. Přišla mě požádat o pomoc

   „Neříkej, že ti to tu neleze krkem! Sice si lítáš, ale máš pěkně přistřihnutý křidýlka. Navíc ty rozkazy! A… Sakra kterej slepej magor navrhoval ty uniformy?” 

   Vážně to nechtěla říct přímo… „Takže ty chceš, aby se důstojník královskýho letectva dal do služeb kapitána kriminálního živla?” 

   „Tos řekl ty!” vykřikla vítězoslavně. „Jde o to, že právě teď potřebuju člověka, kterýmu nejmíň nevěřim, na svý straně.” Mávla rukou, jako kdyby odháněla mouchu. „Takže zahoď tu, co to sakra… královskou modř, nebo co to je, a koukej se nalodit pod starou dobrou vlajku.” 

   Rozhodl jsem se, ale chtěl jsem ji nechat čekat. To, že si tehdy myslela, že mám něco společnýho se zmizením Drakana, se mě dotklo. „Pod starou vlajkou? Pochopil jsem to tak, že si tě najali!” Čekal jsem, že po mně skočí, ale jen se usmála. 

   „To si možná myslí oni, ale jaks to říkal? Technicky vzato jsem pořád pirát…”

Z popisu Dava Windstalkera, posádka Airship pirates 1888

UKÁZKA TEXTU K TÁBORU 2014:   

    K večeru se utábořili na mýtině, kterou protékal ledový horský potok. Seděli kolem ohně a podávali si vak s ostrou trpasličí ořechovkou.

   „Kdybych já zůstal ve svý zemi, žádný takovýhle věci bych nemusel řešit…“ vykládal Bazagor rozčíleně. 

   „Ale prosím tě, to říkáš jenom proto, že nám došla kořalka,“ usmál se Certten. 

   „To je hloupost! A víte co, já dneska nehlídám! V tom podzemí budete beze mě nahraný, tak se musím vyspat.“ 

   „Klidně se prospi, když to nezvládáš. Na trpaslíka už jsi v pokročilém věku, ne?“ usmál se Mis'Chaeron. 

   „Hele, mladíčku, ty víš o trpaslících prd. A jestli tě to potěší, klidně prohlídám celou noc. Protože můj národ je zocelenej a ty jsi…“

   Ale co je, se Mis'Chaeron nedozvěděl, protože se proti družině rozběhl velký sněžný troll. 

Úryvek z Cesty pro artefakt, Aesterrie 100. rok V. věku (6420)