Krumpáč Mike

Narodil jsem se v Anglii do bohaté šlechtické rodiny. Díky penězům našeho rodu jsem si mohl dovolit studium na prestižní Královské akademii technických věd v Londýně. Od začátku mě zajímaly parní stroje a též stavba železnic. Za dobré studijní výsledky jsem byl povolán na studijní stáž ke stavbě železnice, kde se mi velmi zalíbila myšlenka pokrokového způsobu dopravy po kolejích. Po ukončení studia na Akademii jsem se proto rozhodl ubírat se právě tímto směrem. Po pár menších zakázkách jsem byl povolán do Ameriky, abych pomohl se svými znalostmi při stavbě železniční sítě, která měla usnadnit přepravu mezi jednotlivými státy, po vypuknutí Kalifornské zlaté horečky.

Od mého příjezdu do Ameriky se mi všechno dařilo až nad očekávání dobře. Stavba železnice postupovala rychle a všichni si zde vážili mých dobrých znalostí, proto jsem se zde stal velmi váženým a vlivným člověkem. Pronajal jsem s krásný dům v městě Sacramento. Každý večer jsme trávili v místním saloonu, kde jsme si krátili volné chvíle hraním kartet, výbornými doutníky a tou nejlepší whiskey. Při těchto večerních návštěvách jsem se sblížil s krásnou barmankou Michelle. V tom momentě jsem měl vše, co si jen člověk může přát – lásku, peníze, vliv a dobré společenské postavení, a nic nenasvědčovalo tomu, že by něco mělo být jinak. Po několika měsících jsem si Michelle vzal. Jenže ihned po svatbě nastal veliký obrat. Rodiče s tímto sňatkem nesouhlasili, a proto mě okamžizě odřízli od peněz, domova a celkově od život, na který jsem byl zvyklý. Byl jsem vyděděn. Toto mělo být první varování. Po svatbě se můj život otočil o 180 stupňů. Stavba železnice se zkomplikovala, ale větším problémem byla změna, kterou prošla Michelle. Obrala mě o veškerý můj majetek a pomluvami docílila, že moje postavení ve společnosti kleslo a já jsem byl nucen odejít ze Sacramenta. Byl jsem na dně.

Začal jsem se toulat Divokým západem a svůj žal jsem utápěl v lahvích whiskey. Jednoho dne, když jsem seděl v saloonu, jsem zaslechl skupinu zlatokopů, kteří mluvili o svých úspěších při hledání zlata. V kapse jsem v tu chvíli měl poslední dva zlaťáky, a proto jsem se rozhodl, že nemám co ztratit, a přidal jsem se k nim. Jak je mým dobrým zvykem, i v toto jsem se stal jedním z nejlepších. Cesty za hledáním zlata mě přivedly až do městečka Firhigh, kde jsem se setkal s ostatními obyvateli a našel novou ztracenou rodinu.