A
AUDIT, QUOD NON VULT, QUI PERGIT DICERE, QUOD VULT (Walther 1736)
Uslyší, co nechce, kdo spěchá, aby řekl, co chce
AUDI, VIDE, TACE, SI VIS VIVERE CUM PACE (Walther 1720)
Poslouchej, dívej se a mlč, jestli chceš žít v klidu
AUGIAE CLOACAS PURGARE (např. Seneca Mladší, Ztykvení božského Claudia 7,5)
Čistit Augiášovy stoky (Augiášův chlév)
Původně míněn jeden z dvanácti činů Héraklových. Přeneseně se užívá o uklízení dlouholetého nepořádku, o důkladných očistách, napravování nedbalosti atd.
AUGURIUM BONUM
Dobrá předpověď, příznivá věštba, nadějné tušení
→ Auspicia sunt fausta
AURA POPULARIS (Cicero, Řeč o dobrozdání haruspiků 43)
Přízeň lidu, popularita
AUREA MEDIOCRITAS (Horatius, Ódy 2,10,5)
Zlatá prostřednost
Srov.: Zlatá střední cesta (→ Aurea via media), nespokojovat se s málem, ale nechtít příliš. Myšlenka prosazovaná v literatuře od Hésioda, filosoficky rozpracovaná Aristotelem a jeho školou. Též → Ne quid nimis.
AUREA PRIMA SATA EST AETAS (Ovidius, Proměny 1,89)
Nejprve vzešel zlatý věk
Začátek Ovidiova výkladu o čtyřech lidských pokoleních – zlatém, stříbrném, měděném a železném (podle Hésiodova členění).
AUREA VIA MEDIA
Zlatá střední cesta
→ Aurea mediocritas.
AURE LUPI VISA SEQUITUR CERTISSIMA CAUDA (Walther 1769)
Jak uvidíš uši vlka, následuje určitě i ocas
Není kouře bez ohně. Srov.: Podle přítomnosti člověka lze usoudit, že se blíží velké nebezpečí. Kde je člověk, tam je i nebezpečí. Není člověka bez smradu. (Misantrop: Sentence o lidském smradu)
AURES HABENT ET NON AUDIENT (Starý zákon, Žalm 113,6)
Mají uši a (přece) nevyslyší
O nedostatcích pohanských (tj. nežidovských) bohů: mají uši a neslyší, mají oči a nevidí – nemohou lidem pomoci, jsou hluší k jejich prosbám.
AURES HOMINUM NOVITATE LAETANTUR (Plinius Mladší, Dopisy 8,18)
Lidské uši se radují z novinek
Srov. → Hominum natura novitatis...
AURES MIDAE
Midásovy uši
Tj. oslí uši, na znamení hlouposti, nehoráznosti apod. Fryžský král Midás byl podle báje potrestán bohem Apollónem za to, že za vítěze v hudebním souboji mezi Apollónem (lyra) a Marsyem (píšťala) označil Marsya.
AURI CAECUS AMOR (Rutilius Namatianus, Cesta 356)
Zaslepená touha po zlatě
AURI SACRA FAMES (Vergilius, Aeneis 3,57)
Prokletý hlad po zlatě
Stalo se okřídleným slovem krátce po publikaci Aeneidy: lačnost po zlatě vede k zločinům. → Quid non mortalia...
AURIBUS TENEO LUPUM (Terentius, Formio 506)
Držím vlka za uši
Staré řecké pořekadlo vystihující prekérní situaci, nad kterou ztrácíme kontrolu a ocitáme se ve slepé uličce: vlka udržet nemohu, bojím se ho pustit...
AURO SOLENT ADAMANTINAE ETIAM PERFRINGI FORES (Apuleius, Proměny čili Zlatý osel 9,18)
Zlatem se dají vylomit i ocelové brány
Srov. → Argenteis pugna telis... Srov.: Zlato brány otevírá. Zlato projde všemi dveřmi. S ohledem na praktické využití této zkušenosti se stal památným výrok Filippa Makedonského, který prý řekl, že lze dobýt každou pevnost, do které může vstoupit osel naložený zlatem (Cicero, Dopisy Attikovi 1,16,12).
AURORA MUSIS AMICA (Walther 1815a)
Jitřenka je nakloněna Múzám
Smysl: ranní čas je vhodnější pro duchovní činnost. Srov.: Ráno je moudřejší večera.
AURUM SUMMI MATERIES MALI (Horatius, Ódy 3,24,49)
V zlatě je základ největšího zla
AUSPICIA SUNT FAUSTA
Znamení jsou příznivá, předpověď je dobrá
Formule římských augurů, kteří interpretovali vůli bohů pozorováním ptáků.
AUSTRIAE EST IMPERARE ORBI UNIVERSO (zkr. A. E. I. O. U.)
Rakousku náleží vládnout celému světu
Staré heslo rakouského mocnářství, vyskytující se v řadě variant.
AUT – AUT
Buď – anebo
Vyjádření nutnosti volby, zaujetí jasného stanoviska apod.
AUT AMAT AUT ODIT MULIER, NIHIL EST TERTIUM (Publilius Syrus, Myšlenky A 6)
Jen city dva zná žena – lásku a nenávist, nic třetího
AUT BENE AUT NIHIL
Buď dobře, nebo nic
AUT BIBAT AUT ABEAT (Cicero, Tuskulské hovory 5,118)
Ať pije, nebo ať odejde
Latinský překlad zásady řeckých hostin: ή πιθι ή απιθι – buď pij, nebo odejdi. Cicero dal tomuto principu obecnější obsah: člověk se musí podřídit společnosti, chce-li v ní žít, světu je třeba se přizpůsobit.
AUT CAESAR AUT NIHIL (Srov. Ovidius, Lásky 3,11,41)
Buď Caesar, nebo nic
Buď být Caesarem, nebo ničím. Tato slova prý připsal italský dobrodružný politik Cesare Borgia pod jednu Caesarovu bustu.
AUT DEUS AUT VERMIS (L. Klíma, Egosolismus, Egodeismus)
Buď Bůh, nebo červ
Zřejmá Klímova parafráze výroku Aut Caesar aut nihil (v.t.): „Au fond vše jen plazení se před pámbíčkem; ale je zcela totéž, kloní-li se člověk před svým šéfem nebo před Hospodinem; buď je úplně Rovný a Volný neboli Bůh, nebo rabské střevo; aut Deus aut vermis.“
AUT NUMQUAM TEMPTES AUT PERFICE (Ovidius, Umění milovat 1,389)
Buď nezačínej vůbec, nebo dokonči
Za původního autora tohoto požadavku byl pokládán spartský politik Cheilón, jeden ze sedmi mudrců (6. stol. př. n. l.).
AUT PRODESSE VOLUNT AUT DELECTARE POETAE (Horatius, Umění básnické, Listy 2,3,333)
Básníci chtějí buď čtenářům prospět, nebo je bavit
A v dalším verši Horatius dává jako třetí možnost: nebo s příjemným zároveň poučit.
AUT TACE AUT LOQUERE MELIORA SILENTIO (Pýthagorás)
Buď mlč, anebo řekni něco, co je lepší než mlčení
Zásada řeckého filosofa Pýthagory, jež se stala příslovím; osobní krédo italského básníka a malíře Salvatora Rosy (1615-1673), jež také zvěčnil na svém vlastním autoportrétu s názvem "Filosofie".
AUT VINCERE AUT MORI
Zvítězit, nebo zemřít; vítězství, nebo smrt
AVARO NON EST VITA SED MORS LONGIOR (Publilius Syrus, Myšlenky A 47)
Jen smrt má delší, a ne život lakomec
AVARUS ANIMUS NULLO SATIATUR LUCRO
Lakomá duše se nenasytí žádným ziskem
AVARUS MAGNAS INTER OPES INOPS (Horatius, Ódy 3,16,28)
Lakomec je chuďas při svých velkých statcích
AVARUS IPSE MISERIAE CAUSA SUAE (Publilius Syrus, Myšlenky A 14)
Lakomec sám je svojí bídy příčinou
AVARUS NISI CUM MORITUR, NIHIL RECTE FACIT (Publilius Syrus, Myšlenky A 23)
Smrt lakomce je jeho první dobrý čin
AVE, CAESAR (IMPERATOR), MORITURI TE SALUTANT
Buď zdráv, Caesare (císaři), jdoucí na smrt tě zdraví
Pozdrav císaři, s kterým nastupovali římští gladiátoři do arény ke svým zápasům. Doloženo u Suetonia, Životopis Claudiův 21.
AVE, MARIA
Zdrávas, Maria (buď pozdravena, Marie)
Začátek andělského pozdravu při zvěstování Ježíšova narození (srov. Nový zákon, Lukáš 1,28), pak blahořečení Ježíšovy matky v katolických modlitbách. Současně název řady hudebních skladeb (např. Ch. Gounod, Fr. Schubert).
AVIDISSIMUS QUISQUE EST EGENO PROXIMUS
Nejchtivější má k bídě nejblíže
AUDI, QUAESO (Cicero)
Slyš, prosím
APAGE, SATANAS
Odstup (ode mne), satane
Z řečtiny. Obecně je tato nepřesná citace užívána podle Nového zákona, Matouš 4,10 (správně ’ύπαγε, σατανα = jdi za mne, satane).
A. P. CHR. → Anno post Christum (natum)
APERTE MALA CUM EST MULIER, TUM DEMUM EST BONA (Publilius Syrus, Myšlenky A 20)
Je dobrá žena ta, jež špatnost netají
APERTIS OCULIS
S otevřenýma očima, pozorně
APERTO CAPITE (Plautus, Zajatci 475)
S hlavou odkrytou
Tj. hrdě, bez pocitu studu, strachu apod. Původ tohoto obratu je v kultovní oblasti. Naopak s hlavou zakrytou se člověk chystal na smrt. Opak → Capite velato.
APES DEBEMUS IMITARI (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 84,2)
Včely máme napodobovati
Píle včel byla vzorem už ve starověku. Srov.: Pilný jako včelička.
APICES IURIS
Ostří práva, právnické jemnosti, právnické vychytralosti, kličky
APPARATUS CRITICUS
Kritický aparát
Část vědecké edice literárního textu, přinášející v přehledné podobě materiál, na jehož základě je text sestaven (především rukopisná čtení, úpravy, vlastní pozměňovací návrhy atd.). → Editio maior.
APUD NOVERCAM QUERERE (srov. Plautus, Pseudolus 313)
Stěžuj si maceše
Smysl: hledáš si pomoc na nepravém místě, u nepřítele, tedy marně. Vzdáleně připomíná rčení: chodit od čerta k ďáblu.
AQUA DENTES HABET (Petronius, Satirikon 42)
Voda má zuby
„Voda kouše“ – říká odpůrce vody.
AQUA ET PANIS – VITA CANIS (Walther 1234)
O chlebu a vodě být znamená psí život mít
AQUA HAERET
Voda vázne
Významem blízké našemu „tady to vázne“, „jsem na rozpacích, v koncích, nevím kudy kam“. Srov.: Neví kam koz hnáti (Komenský). → Hic haeret aqua.
AQUA MAGNA
Velká voda, povodeň
AQUA VITAE
Voda života (živá voda), akvavit
AQUAE ET IGNIS INTERDICTIO
Zákaz užívat vody a ohně
Římská právnická formule, jíž se na určitou osobu uvalovala klatba, mající prakticky za následek vyhnanství. Postižený ztrácel domov a občanská práva.
AQUAM PERDO
Ztrácím vodu
Obrat vznikl v řečnickém (soudním) prostředí: čas určený pro projev řečníka byl odměřován vodními hodinami (klepshydra – z řeckých slov pro „krást“ a „voda“). „Ztrácet vodu“ znamenalo vést zbytečné řeči, mrhat časem, okrádat se o čas. Ve 4. stol. př. n. l. se vodních hodin používalo k odměřování času určeného zákazníkům v athénských bordelech; čímž obrat získává další význam.
AQUAM TERRAMQUE PETERE
Žádat vodu a zemi
Touto formulí bylo v antice v mezistátních vztazích vyžadováno „dobrovolné“ podrobení se jednoho státu druhému. Odmítnutí vedlo zpravidla k válečnému střetnutí. Takto žádali zem a vodu po Řecích např. dobyvační perští králové Dáreios a zpupný Xerxés.
AQUILA NON CAPTAT MUSCAS
Orel neloví mouchy
Smysl: Lidé ve vysokém postavení se nestarají o drobnosti. Užívána také varianta: → De minimis non curat lex.
ARARE LITUS (Ovidius, Žalozpěvy 5,4,48)
Orat břeh
Tj. obdělávat neúrodnou půdu, čili dělat zbytečnou práci, pošetilosti.
ARATOR NISI INCURVUS PRAEVARICATUR (Plinius Starší, Přírodověda 18,49,179)
Oráč jen je-li ohnutý, oře rovné brázdy
Tj. kvalitní dílo vyžaduje námahu, poctivou práci.
ARBITER ELEGANTIARUM
Rozhodčí ve věcech vkusu
Znalec a autorita v otázkách vkusu, elegance, životního stylu, módy, umění atd. Nejznámějším a. e. byl patrně básník a politik Petronius, který v tomto postavení působil na dvoře císaře Nerona. Srov. Tacitus, Letopisy 16,18: Nero prý byl spokojen jen s tím, co ocenil Petronius.
ARCANUM (mn. č. –NA)
Utajené záležitosti, tajnosti, tajné prostředky
ARCEM FACERE EX CLOACA (Cicero, Řeč pro Plancia 95)
Dělat ze stoky tvrz
Srov.: Dělat z komára velblouda; (slovensky) z komára somára.
ARCUM INTENTIO FRANGIT, ANIMUM REMISSIO (Walther 1283)
Napětí láme luk, ochablost ducha
ARCUS TRIUMPHALIS
Vítězný oblouk, triumfální oblouk
ARDUA MOLLIMUR, SED NULLA NISI ARDUA VIRTUS (Ovidius, Umění milovat 2,537)
Obtížný sledujem úkol, však zdatnost jen v obtížích žije
ARDUA RES EST REGI SIMUL CARUM ESSE ET GREGI (Walther 1313)
Je těžké líbit se současně králi i lidu
ARGENTEIS PUGNA TELIS (nebo ARMIS) ATQUE OMNIA VINCES (Walther 1324)
Bojuj stříbrnými zbraněmi a zmůžeš všechno
Stříbrné zbraně jsou ovšem peníze.
ARGENTI PALLEBAT AMORE (Le Sage: Gil Blas 2,9)
Bledl touhou po penězích
"Strýc Pedro, básník, stal se obětí Plutona; ten lakomec argenti pallebat amore."
ARGUMENTA PONDERANTUR, NON NUMERANTUR
Důkazy se váží, nikoli počítají
Tj. síla důvodů a důkazů je v jejich závažnosti, ne v jejich počtu. Zásada formální logiky.
ARGUMENTUM AB IMPOSSIBILI
Důkaz z nemožného, vyvozený z nemožnosti
Způsob logického dokazování.
ARGUMENTUM AD CRUMENAM
Důkaz s ohledem na peněženku (iron.)
ARGUMENTUM AD HOMINEM (PERSONAM)
Důkaz k člověku, s ohledem na konkrétní osobu
Taková argumentace, která s ohledem na konkrétní osobu, resp. určitý typ posluchačstva, se volí tak, aby vzbudila souhlas, příp. nesouhlas, aniž by přitom byla dokazována opodstatněnost či neoprávněnost určité situace. Šlo o významný prostředek rétoriky. Opak → Argumentum ad rem.
ARGUMENTUM AD IGNORANTIAM
Důkaz k nevědomosti
Dokazování počítající s nedostatečnou informovaností posluchače či jeho naprostou neznalostí problematiky.
ARGUMENTUM AD MISERICORDIAM
Důkaz k milosrdnosti
Způsob dokazování, vypočítaného na vyvolání soucitu a sympatií s cílem zabránit odsuzujícím rozsudkům. Prostředek advokátní rétoriky.
ARGUMENTUM AD OCULOS
Důkaz k očím, názorný, přesvědčivý důkaz
Srov.: Demonstratio ad oculos
ARGUMENTUM AD REM
Důkaz k věci
Dokazování vztahující se k objektivní podstatě věci, případu, situace apod. Je užíváno v logice a v právnictví. Opak → Argumentum ad hominem.
ARGUMENTUM AD VERITATEM
Důkaz postavený na obecně uznávaných pravdách
ARGUMENTUM AMBIGUUM
Obojaký důkaz
ARGUMENTUM BACULINUM
Důkaz holí
Přesvědčování s užitím násilí, bití místo přesvědčování.
ARGUMENTUM E CONTRARIO
Důkaz z opačného
Způsob argumentace, založený na pozitivním nebo negativním využití opaku posuzované věci.
ARGUMENTUM E(X) SILENTIO
Důkaz z mlčení
V logice ne vždy bezpečné závěry spočívající v tom, že nevyslovení odmítavého soudu se chápe jako (tichý) soud souhlasný. Srov.: Kdo mlčí, svědčí, souhlasí. Tato argumentace se dostala do kanonického práva díky autoritě papeže Bonifáce VIII. (zemř. 1303), který měl v oblibě rčení → Qui tacet, consentire videtur.
ARMA NON SERVANT MODUM (Seneca Mladší, Šílící Herkules 403)
Zbraně neznají míru
Tj. válka se nedá udržet v určitých mezích.
ARMA VIRUMQUE CANO (Vergilius, Aeneis 1,1)
Opěvám válku a muže
Začátek Vergiliovy Aeneidy – paralela k začátku Homérovy Íliady.
ARMAQUE IN ARMATOS SUMERE IURA SINUNT (Ovidius, Umění milovat 3,492)
Zbrani bránit se zbraní svoluje přece i právo
Básník doporučuje klam v milostných záležitostech odrážet klamem. Jde o poetické vyjádření zásady římského práva, chránící právo jedince na sebeobranu před násilím.
ARMIGER IN CASTRIS NON CURAT, QUID SIT IN ASTRIS (Walther 1362)
Zbrojnoš v táboře nedbá o hvězdy nahoře
Čili válka je velmi nepoetická věc.
ARRIGE AURES (Terentius, Dívka z Andru 133)
Nastav uši! Poslouchej dobře
ARS AMANDI
Umění milovat
Název Ovidiova díla.
ARS ADEO LATET ARTE SUA (Ovidius, Proměny 10,252)
Natolik umění skrývá samo sebe
Tj. umění je tak veliké, že není patrné. Tento výrok byl použit o Pygmalionově soše, která byla tak dokonalá, že vypadala jako živá. Srov. Starověké báje a pověsti, Afrodíté.
ARS EST CELARE ARTEM
Umění je skrývat umění
Umění spočívá v nenápadnosti, přirozenosti, lehkosti apod. Odvozeno z → Ars adeo latet...
ARS GUBERNANDI
Umění řídit, vládnout
Latinské slovo guberno znamená kormidlovat, řídit loď, odtud přeneseně řídit, ovládat, vládnout, spravovat.
ARS HOMINEM FORMAT NEC SINIT ESSE MALUM (Walther 1373)
Umění zkrášluje člověka a brání mu být špatný
ARS INTERPRETANDI
Umění výkladu
ARS LIBERALIS
Svobodné umění
→ Artes liberales
ARS PRIMA REGNI EST POSSE INVIDIAM PATI (Seneca Mladší, Šílící Herkules 357)
Prvním uměním králů je umět nenávist snášet
ARTEM NON ODIT NISI IGNARUS (Walther 1476)
Jen nevědomec nenávidí umění
Tj. umění nesnáší jen ten, kdo mu nerozumí.
ARTES DISCUNTUR PECCANDO (Hempel 4088)
Dovednosti se získávají chybováním
Srov.: Chybami se člověk učí.
ARTES LIBERALES
Svobodná umění
Jedn. č. ars liberalis. V průběhu římského císařství se takto začalo označovat sedm „umění“ (vědních disciplín): gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba (teorie). Označení mělo původ v tom, že se těmto oborům vědění věnovali svobodní občané ne profesionálně, ale ve svém volném čase, s cílem rozvíjet svůj duchovní život. → Quadrivium → Trivium.
ARTIFICEM COMMENDAT OPUS (Walther 1512)
Dílo doporučuje (svého) tvůrce
Srov.: Účinek chválí mistra.
ARTIFICIA NOVA DOCUIT FAMES (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 15,9)
Hlad naučil (lidi připravovat) nové pokrmy
Srov.: Hlad je nejlepší kuchař. Podobné je i naše: Nouze naučila Dalibora housti.
ASCENDIT PONTEM STULTUS: FIT IN AMNE TUMULTUS (Walther 1530)
Hlupák vstoupil na most – hned je v řece poplach
ASINI EXIGUO PABULO VIVUNT
Osli žijí z nepatrné píce
Hlupáci se spokojují s málem, nemají ambice.
ASINUS AD LYRAM
Osel u lyry
Toto latinské rčení zdomácnělo v Evropě zvl. zásluhou Erasma Rotterdamského. Původ je v řeckém pořekadlu όνος λύρας (ακούων) – osel poslouchající hru na lyru, které bylo ilustrováno řadou bajek (srov. Phaedrus, Bajky append. 12). Vztahuje se na lidi v nepřiměřeném postavení, při činnosti, která neodpovídá jejich schopnostem. Osel lyru poslouchá, ale požitek z hudby nemá. Odvozena byla starší pořekadla: huď oslu na loutnu, osla k houslím posaditi, rozumí tomu jako osel harfě (a slípka pivu příp. koza petrželi). Srov. též: Marcus Terentius Varro Reatinus: Kdo ve zpěvu a hudbě oslem lýry jest, ve chlévech trhových a soudních zůstaň si, kde neumělost svoji můžeš vyrážet a nadějemi kojit svoji lakotu. Ano, když v horách kance aneb oštěpem honíš jeleny, již tobě nic zlého neučinili: ó toť přeslavné je umění.
ASINUS ASINO ET SUS SUI PULCHER (Walther 1541)
Osel se líbí oslu, svině svini
Srov.: Osel oslu nejpěknější (Komenský); Člověk člověku nesmrdí. Člověk člověku nejpěknější (Misantrop). → Pares cum paribus...
ASINUS ASINUM FRICAT
Osel se otírá o osla
Srov.: Oslové vespolek se drbí; Ruka ruku myje. → Asinus asino... → Manus manum lavat.
ASINUS IN PALEAS INCIDIT
Osel padl na plevy
Smysl: má víc štěstí než rozumu.
ASINUS MANEBIS IN SAECULA SAECULORUM
Zůstaneš oslem na věky věkův
Užito K. Marxem v Odpovědi na druhý Brentanův článek, Spisy 18, 1966, s. 145.
ASSIDUA EI SUNT TORMENTA, QUI SE IPSUM TIMET (Publilius Syrus, Myšlenky A 49)
Kdo sebe sám se bojí, stálá muka prožívá
ASSIDUE ADDISCENS AD SENIUM VENIO
Přicházím v stařecká léta, stále jsa života žák
Jde o latinský překlad verše athénského státníka Solóna (6. stol. př. n. l.), který dochoval Plútarchos v životopisu tohoto politika a básníka.
ASYLUM IGNORANTIAE
Útočiště nevědomosti
Tohoto termínu užil B. Spinoza (Etika I. 36); a. i. je vůle boží jako poslední příčina věcí, kterou jinak nelze určit racionálně.
ATHENAS ULULAS → Ululas Athenas ferre → Noctuas Athenas
ATRIA REGUM HOMINIBUS PLENA SUNT, AMICIS VACUA (Walther 1651)
Královské paláce jsou plné lidí, ale bez přátel
ATTINGO CAELUM (DIGITO, VERTICE apod.)
Dotýkám se nebe (prstem, temenem hlavy apod.)
V pozitivním významu: jsem nanejvýš šťasten. Srov.: Je v sedmém nebi. V negativním významu jsem pyšný, zpupný apod. Srov.: Div čelem nebe neprovrtá.
ATTONITUS NOVITATE MALI, DIVESQUE, MISERQUE EFFUGERE OPTAT OPES, ET QUAE MODO VOVERAT ODIT (Ovidius, Proměny XI.)
Ohromen neslýchaným neštěstím přeje si ubohý boháč uniknout majetku a nenávidí to, po čem před chvílí toužil.
Citát použit J. J. Rousseauem, Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, díl druhý: „Rodící se společnost ustoupila nejhroznějšímu válečnému stavu. Zneuctěné a zoufalé lidské pokolení, které se již nemohlo ani vrátit zpět, ani vzdát nešťastných nabytých zisků, které jen ke své hanbě zneužívalo své čestné schopnosti, došlo samo na práh své zkázy. Attonitus novitate mali, divesque, miserque effugere optat opes, et quae modo voverat odit. Všichni běželi vstříc svým okovům a věřili, že si zajistí svobodu.“
AT PULCHRUM EST DIGITO MONSTRARI ET DICIER: HIC EST → Digito monstrari
A. U. C. → Ab Urbe condita → Anno Urbis conditae
AUCTORITAS REI IUDICATAE
Autorita věci soudně rozhodnuté
Tj. dříve vynesený rozsudek se stává vzorem (precedens) pro obdobné další případy.
AUDACES COGIMUR ESSE METU (Ovidius, Žalozpěvy 1,4,4)
K odvaze mě nutí strach
Ovidius popisuje své pocity při plavbě po rozbouřeném moři do Tomidy, místa svého vyhnanství.
AUDACES (AUDENTES) FORTUNA IUVAT (Srov. Vergilius, Aeneis 10,284)
Odvážným štěstí přeje
→ Fortes fortuna adiuvat.
AUDENDO MAGNUS TEGITUR TIMOR (Lucanus, Farsalské pole 4,702)
Veliký strach lze odvahou zakrýt
Tato slova pronáší caesarovský vůdce Curio na povzbuzení svého vojska před nešťastnou bitvou s numidským králem Jubou (49 př. n. l.).
AUDENDO VIRTUS CRESCIT, TARDANDO TIMOR (Publilius Syrus, Myšlenky A 43)
Jen činem roste mužnost, otálením strach
AUDENTES FORTUNA IUVAT → Audaces fortuna iuvat
AUDET ET LEPUS EXANIMO INSULTARE LEONI (Walther 1708)
I zajíc se odváží urážet mrtvého lva
AUDIATUR ET ALTERA PARS
Budiž slyšena i druhá strana
Zásada římského práva o nestranném posuzování sporů. Nejbližší formulaci má Augustinus, O dvou duších 14 a 22: Audi alteram partem – Vyslechni druhou stranu. Srov. Seneca Mladší, Medea 199.
APAGE, HUMANITAS! (Misantrop, Umění nenávidět 3.57)
Odstup (ode mne), lidstvo!
Misantropova parafráze známého APAGE SATANAS (viz níže). Srov.: Spolčovat se s nějakým člověkem, nebo dokonce s vícero lidmi? Být jim byť i jen nablízku? – Ne, na tato pokušení vždy jednoznačně odpovídám: Apage, humanitas! (tamtéž) → Vade retro me Sathana. → Vade retro, Satanas!
ANTIBARBARUS
Brus jazyka, odstraňování cizích vlivů z jazyka
ANTICA EXPULSUM POSTICA RECIPERE
Vyhozeného z předních dveří vpouštět zadními
Srov.: Vyhozený dveřmi dere se dovnitř oknem.
ANTE REM
Před věcí
Z filosofických debat středověkých scholastiků, kteří se donekonečna hádali o to, zdali „obecniny“ (tj. všeobecné vlastnosti) existovaly dříve než realita (před věcí – ante rem), nebo zdali jsou obsaženy v realitě (ve věci – in rem), či zda následují po realitě (po věci – post rem).
AMICUS POPULI ROMANI
Přítel národa římského
Oficiální označení spřáteleného vládce cizího státu, který byl v neformálním spojeneckém vztahu k Římu. Jeho postavení bylo ovšem ve skutečnosti vazalské.
AMOREM CANAT AETAS PRIMA → Aetas prima...
AMOR ET DELICIAE HUMANI GENERIS (Suetonius, Životopis Titův 1)
Miláček a potěšení lidského rodu
Toto označení dává Suetonius císaři Titovi, staršímu synu císaře Vespasiana, který byl velmi oblíben.
AMOR FATI
Milovat osud, nebránit se svému údělu
Oblíbená Nietzscheova formule, použitá v jeho spisech Radostná věda, Ecce Homo a Vůle k moci ("Nejvyšší stav, jehož může filosof dosáhnout: dionýsky se stavět k životu. Moje formule proto je amor fati."). Amor fati je dionýsovský postoj k životu, postoj, který to, co je nevyhnutné, chápe jako základ všeho tvořivého, postoj, který osudovou nevyhnutnost dokáže nejen přijmout, ale i milovat a mít z ní dokonce i prospěch. Tato fráze se poprvé objevuje jak v díle Marka Aurelia Hovory k sobě, tak i v dílech a myšlenkách dalších stoiků.
AMOR NON EST MEDICABILIS HERBIS (Ovidius, Listy heroin 5,149)
Lásku nelze vyléčit bylinkami
Srov.: Milost žádným lékem (kořením) nemůže býti uléčena.
AMOR OMNIA VINCIT → Omnia vincit amor
AMOR OMNIBUS IDEM (Vergilius, Báseň o rolnictví 3,244)
Láska je pro všechny táž
AMOR SCELERATUS HABENDI (Ovidius, Proměny 1,131)
Zločinná touha po majetku
Touha po bohatství je u Ovidia jedním z úpadkových příznaků čtvrtého věku – železného, tj. doby současné. Viz Starověké báje a pověsti, Potopa a Argonauti - Návrat, vysvětlivky. Srov.: → Auri sacra fames.
AMOR TUSSISQUE NON CELATUR (Walther 995)
Lásku a kašel neutajíš
AMOR UT LACRIMA: OCULIS ORITUR, IN PECTUS CADIT (Publilius Syrus, Myšlenky A 39)
Jak slza je láska: v oku vzniká, k srdci proniká
AN NESCIT LONGAS REGIBUS ESSE MANUS (Ovidius, Listy heroin 17,166)
Ruce králů jsou dlouhé: o tom snad nevíš ty nic
Řecky Μακραι χαι τον βασιλεων χειρες... Helena píše Paridovi, že její manžel, spartský král Meneláos, na ni může dosáhnout, i když je daleko od Sparty. Viz Starověké báje a pověsti, Paris a Helena.
AN DIVES, OMNES QUAERIMUS, NEMO, AN BONUS (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 115,14)
Všichni se ptáme, zda je člověk bohatý, nikdo se neptá, zda je dobrý
ANATHEMA SIT
Budiž proklet
Formule církevního prokletí a následné exkomunikace. Pův. význam řeckého slova άνάθεμα je oběť, obětina.
ANCILLA THEOLOGIAE
Služka teologie
Tj. filosofie – v očích středověkých teologů. → Philosophia ancilla theologiae.
ANGUEM IN SINU FOVET
Chová v náručí hada
Srov.: Hřát si hada na prsou.
ANGUIS IN HERBA
Had v trávě
O skrytém nebezpečí, obtížné situaci → Latet anguis in herba.
ANIMAE DIMIDIUM MEAE (Horatius, Ódy 1,3,8)
Polovina mé duše
Tj. přítel. Horatius se obrací k lodi, na níž se do Řecka plaví jeho přítel Vergilius, s prosbou o bezpečnou plavbu. → Alter ego.
ANIMAL DEVOTUS (Misantrop, Z poustevníkovy lesní moudrosti, O bohu a o bozích)
Zvíře uctívající
Tj. člověk. „Být člověkem znamená nemít nic společného se skutečností, s přirozeností, znamená to být ne Homo Sapiens - člověk rozumný, ale spíš Homo Devotus nebo Animal Devotus čili ‚zvíře uctívající‘.“
ANIMAL NOCTURNUM (A. Schopenhauer, Svět jako vůle a představa II,28.)
Noční tvor
Schopenhauer mluví o krtkovi: „Obklopuje ho trvalá tma: své embryonické oči má pouze proto, aby prchal před světlem. Jedině on je pravým animal nocturnum; ne kočky, sovy a netopýři, kteří vidí v noci.“
ANIMAL SAPIENS (Misantrop, Rakovina na kůži Země 4.)
Zvíře rozumné
Termín použit v Misantropově řeči o zmarněné evoluci člověka: „Mohli jsme třeba nakonec přezvat náš vymírající a devolucující druh na hrdý název Animal Sapiens; mohli jsme třeba provést nějakou poslední revoluci myslí; mohli jsme třeba vytvořit úplně novou moderní kulturu, postavenou na základech nějakého znovuoživeného starořeckého filosofického principu Ανάγκη (Ananké); mohli jsme se třeba vydat Lovelockovou cestou „trvale udržitelného ústupu“; to všechno jsme mohli – leč neučinili. Pochopí dnes, zítra nebo pozítří, některý z těch ještě příliš mnoha samolibých přímluvců a zastánců lidstva, co všechno přišlo vniveč? A že by se mohlo žít a dožít úplně jinak? Aspoň pokus o něco velikého, třebas nezdařený a končící havárií, by byl lepší než tento inkontinentní stav. Kde je naše poslední romantické vzbouření a vzdor? Kde?“
ANIMAM DEBET (Terentius, Formio 661)
Dluží duši
Smysl: je zadlužený až po uši. Srov.: Upsal duši čertu.
ANIMO AEQUO → Aequo animo
ANIMUM REGE, QUI NISI PARET, IMPERAT (Horatius, Listy 1,2,62/63)
Náladu ovládej: pokud neposlouchá, vládne
ANIMUS CELANDI
Úmysl utajit
Právnický termín.
ANIMUS DECIPIENDI
Úmysl klamat, podvodný záměr
Právnický termín.
ANIMUS INIURANDI
Úmysl ukřivdit, zlá vůle, záměr ublížit
Právnický termín.
ANIMUS NOCENDI
Úmysl škodit
Právnický termín.
ANNI CURRENTIS (zkr. A. C.)
V běžném roce, tohoto roku, letos
ANNI FUTURI (zkr. A. F.)
Příštího roku
ANNIVERSARIUM
Výročí
ANNO ANTE CHRISTUM (NATUM) (zkr. A. A. CHR.)
Roku před Kristem, před naším letopočtem (př. n. l.)
ANNO DOMINI (zkr. A. D.)
Léta Páně, našeho letopočtu (n. l.)
ANNO POST CHRISTUM (NATUM) (zkr. A. P. CHR.)
Roku po Kristu, po Kristově narození, našeho letopočtu
ANNO URBIS CONDITAE (zkr. A. U. C.)
Roku po založení Města (Říma)
→ Ab Urbe condita.
ANNUENS OCULO FABRICAT INIQUA (Bible 5., Apokryfy, Sírachovec 27,25)
Okem ti nakloněn spřádá zlo
ANNUS CIVILIS – ECCLESIASTICUS – INTERCALARIS
Rok občanský – církevní – přestupný
ANTE AMICITIAM IUDICANDUM, POST AMICITIAM CREDENDUM (Walther 1105a)
Před navázáním přátelství rozvažuj, po navázání důvěřuj
ANTE BELLUM – POST BELLUM
Před válkou – po válce
ANTE CHRISTUM (NATUM) (zkr. A. CHR.)
Před Kristovým narozením, před Kristem
→ Anno ante Christum (natum).
ANTE DIEM (zkr. A. D.)
Před (stanoveným, uvedeným) dnem, předčasně, příp. do (určeného) dne
ANTE DIEM MORTIS NULLUS LAUDABILIS EXSTAT (Walther 1124)
Přede dnem smrti žádný den není pochvaly hoden
Myšlenka, že o nikom nelze hovořit jako o šťastném, dokud nezemře, je velmi častá v literatuře. Poprvé ji patrně formuloval athénský politik a jeden ze sedmi mudrců Solón (6. stol. př. n. l.), podle vyprávění zachovaného u Hérodota, Dějiny 1,32 a jinde. Bohatě ji využili tragikové (např. Sofoklés, Král Oidipús 1528n., Tráchíňanky 1nn.) a další básníci. Srov.: Nechval dne před večerem.
ANTE FACIEM POPULI
Před tváří lidu
→ Coram populo.
ANTE FACTUM
Před činem, dříve, než se něco stalo, to, co se stalo dříve, před určitou událostí
AMICUS PLATO (SOCRATES), SED MAGIS AMICA VERITAS (Walther 962)
Přítelem mi je Platón (Sókratés), ale ještě větším přítelem je mi pravda
Tj. pravdy je třeba vážit si více než lidí. Rčení pochází od samotného Platóna, který v dialogu Faidón (pojednává o nesmrtelnosti duše) říká, že pravda je důležitější než Sókratés (§ 90n.). Podobně Aristotelés v Etice Nikomachově 1,4,1096 kritizuje platónské učení o idejích a vyvozuje, že pravdě je nutno dát přednost před přátelstvím.
AFFIRMANTI, NON NEGANTI, INCUMBIT PROBATIO
Důkaz musí podat ten, kdo tvrdí, ne ten, kdo popírá
Své tvrzení musí dokazovat žaloba, ne obhajoba (práv.)
AGE EAMUS, AMICI, QUO NOS FATA VOCANT (Vergilius)
Nuže, přátelé, jděme, kam osud nás volá
AGE, QUOD AGIS → Age, si quid agis
AGER PRIVATUS
Soukromý pozemek
AGER PUBLICUS
Veřejný pozemek, obecní (státní) půda
Ve starém Římě státní pozemkový fond, získaný římskými výboji v Itálii a v provinciích. Za nevelký poplatek byl pronajímán soukromým uživatelům.
AGER ROMANUS
Římské území, státní území římské
AGE, SI QUID AGIS (Plautus, Chlubný voják 215)
Dělej, děláš-li něco
V různých obměnách hojně užívané rčení, které je výzvou k důslednému a rychlému plnění záměru, příp. úkolu. Původ obratu je nejspíš v římské kultovní praxi. → Hoc age.
AGER QUAMVIS FERTILIS SINE CULTURA FRUCTUOSUS ESSE NON POTEST (Cicero, Tuskulské hovory 2,5,13)
Pole, jakkoliv úrodné, přece bez obdělávání úrodu přinášet nemůže
K obdělávání pole se v textu přirovnává vzdělávání ducha.
AGGREDI URBEM CORONA
Kruhový útok na město
Římané dobývali města rázně a velkými silami, jimiž je doslova "ověnčili" kolem dokola ze všech stran.
AGNOSCO VETERIS VESTIGIA FLAMMAE (Vergilius, Aeneis 4,23)
Poznávám stopy dávného žáru
Kartáginská královna Dido vzpomíná na svého mrtvého muže a hovoří ke své sestře Anně o začínající lásce k Aeneovi.
AGNUS DEI
Beránek boží
Tj. Ježíš Kristus → Ecce Agnus dei...
AGRESSI SUNT MARE TENEBRARUM, QUID IN EO ESSET EXPLORATURI
Zaútočili na moře temnot, aby zkoumali, co v něm lze prozkoumat
Použito v: E. A. Poe: Eleonora: Ti, kdo sní ve dne, poznávají mnohé z toho, co uniká snivcům pouze nočním. V šerých vidinách je jim přáno nahlédat do věčnosti, při procitnutí pak žasnout úchvatným poznáním, že stanuli u samých bran velkého tajemství. Po drobtech učí se znát moudrost, v níž vězí dobro, ve větších doušcích čerpají vědomosti, z kterých pochází zlo. Ale i bez kormidla a bez kompasu pronikají do širého oceánu „nevýslovného jasu“ a opět jako dobrodruzi núbijského zeměpisce – „agressi sunt mare tenebrarum, quid in eo esset exploraturi“.
ALBO DIES NOTANDA LAPILLO (též CALCULLO) (Catullus, Básně 68,148; Persius, Satiry 2,1–2 aj.)
Den hodný označení bílým kamínkem (v kalendáři)
Smysl: počítat tento den mezi šťastné dny. Takové dny označovali Římané bíle křídou, dny nešťastné černě uhlem. Srov.: Zapsat zlatým písmem, příp. označit červeně.
ALEA IACTA EST (správněji ESTO) (Suetonius, Životopis božského Iulia 32)
Kostky jsou vrženy
Proslulý výrok G. Iulia Caesara při překročení říčky Rubico 11. ledna 49 př. n. l. Caesarův přechod s vojskem z Předalpské Galie do Itálie znamenal začátek občanské války. Uvedené rčení je překladem řeckého úsloví „άνερρίφθω κύβος“ – budiž vržena kostka, kde kostka je symbolem hry s nejistým koncem. Rčení se používá pro významná rozhodnutí.
ALEA IUDICIORUM
Kostky rozsudkové
Příslušníci soudu jimi často označovali náhodnost rozsudku. Rabelaisův soudce Třeštidlo je bere doslova (Gargantua a Pantagruel 3,39).
ALERE LUPORUM CATULOS
Živit vlčí mláďata
Tj. počínat si proti vlastním zájmům. Srov.: Hřát si hada na vlastních prsou; Nasazovat si veš do kožichu apod.
ALIAM AETATEM ALIA DECENT (Plautus, Kupec 984)
Každému věku sluší něco jiného
ALIAS
Jindy, podruhé, jinak, jinými slovy (neboli)
ALIA TERRA ALIOS MORES POSTULAT
Jiná země vyžaduje jiné mravy
Srov.: Jiný kraj, jiný mrav.
ALIBI
Jinde, na jiném místě
V právnické terminologii důkaz o nevině člověka založený na tom, že dotyčný byl v době činu prokazatelně na jiném místě.
ALIENA CAPELLA GERIT DISTANTIUS UBER (Horatius, Satiry 1,1,110)
Cizí kozička má vemeno větší
Mnohokrát obměňovaná myšlenka, že lidem se líbí více cizí než vlastní. Srov.: Sousedova kráva lepší mlíko dává → Aliena nobis... → Fertilior seges...
ALIENA NE CURES (Terentius, Sebetrapič 76)
O cizí se nestarej
Tak odbývá Menedémos nabízenou pomoc nebo radu svého souseda Chremeta. Ten odpovídá známým veršem Homo sum, nil humani a me alienum puto. Srov.: Nehas, co tě nepálí; Nepleť se do cizích věcí.
ALIENA NOBIS, NOSTRA PLUS ALIIS PLACENT (Publilius Syrus, Myšlenky A 28)
Nám víc se cizí líbí, naše jinému
→ Aliena capella... → Fertilior seges...
ALIENATIO MENTIS
Odcizení mysli, ztráta rozumu, pomatení
ALIENA VITIA IN OCULIS HABEMUS, A TERGO NOSTRA SUNT (Seneca Mladší, O hněvu 2,28,8)
Cizí vady máme před očima, vlastní za zády
Tj. všímáme si vad druhých lidí, vlastní nechceme vidět. Stejná myšlenka se do obecného povědomí prosadila známou formulací z evangelií (Matouš 7,5; Lukáš 6,42): „Vidí třísku v oku bližního svého, ale kládu v oku svém nevidí.“ Srov.: Cudzie hriechy na nose, svoje za chrbtom. → Respicere ignoto...
ALIENI APPETENS, SUI PROFUSUS (Sallustius, Spiknutí Catilinovo 5,4)
Usiloval o cizí, svoje promrhal
Z charakteristiky Catiliny, dobrodružného aristokrata, který v r. 63 př. n. l. zosnoval spiknutí, odhalené tehdejším konsulem Ciceronem.
ALIENUM AES HOMINI INGENUO ACERBA EST SERVITUS (Publilius Syrus, Myšlenky A 11)
Dluh nese svobodnému trpkou porobu
ALII GLORIAE SERVIUNT, ALII PECUNIAE
Jedni slouží slávě, druzí penězům
ALIORUM EXEMPLA COMMONENT (Terentius, Dívka z Andru 812)
Příklady jiných (lidí) varují
ALIOS SALVOS FECIT, SE IPSUM NON POTEST SALVUM FACERE (Nový zákon, Marek 15,31)
Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže
Posměšná poznámka ostatních Židů při Ježíšově ukřižování s narážkou na Ježíšova zázračná uzdravení nemocných.
ALIUD DICUNT, ALIUD FACIUNT
Jedno říkají, druhé činí
→ Discrepant facta cum dictis.
ALIUD EST FACERE, ALIUD EST DICERE (Walther 790e)
Něco jiného je dělat, něco jiného mluvit
ALIUD EX ALIO MALUM (Terentius, Kleštěnec 988)
Z jednoho zla se rodí druhé
Srov.: Neštěstí nechodí samo; Neštěstí vždy hotovo. → Abyssus abyssum invocat. → Mala ultro adsunt.
ALIUD STANS, ALIUD SEDENS (LOQUITUR)
Jedno říká ve stoje, jiné vsedě
O člověku nestálém, nepoctivém, neupřímném atd. → Homo duplex.
ALMA MATER
Matka živitelka
Často používáno o vysoké škole poskytující důkladné a všestranné vzdělání. U nás Karlova univerzita.
ALTA CADUNT ODIIS, PARVA EXTOLLUNTUR AMORE (Catonova dvojverší 21)
Láska pozvedá nízké, nenávistí se vysoké hroutí
Srovnej opačný názor: Nenávistí se nízké hroutí a pozvedá vysoké. Láskou se vysoké hroutí a pozvedá nízké. (Misantrop: Sentence)
ALTA SEDENT CIVILIS VULNERA DEXTRAE (Lucanus, Farsalské pole 1,32)
Rány občanské paže hluboko utkví
Lucanus hovoří o občanských válkách a jejich těžkých společenských důsledcích.
ALTER EGO (např. Cicero, O přátelství 82)
Druhý „já“, mé druhé „já“
Tak se vystihuje opravdové, spolehlivé přátelství. Např. Adam v dramatu bří Čapků Adam Stvořitel má své alter ego. → Alter ego est amicus...
ALTER EGO EST AMICUS; CUNCTA MECUM HABET COMMUNIS (Walther 843a)
Přítel je mým druhým „já“, všechno má se mnou společné
→ Amicis omnia sunt communia.
ALTER FRENIS EGET, ALTER CALCARIBUS (Cicero, Dopisy Attikovi 6,1,12)
Jeden potřebuje uzdu, druhý ostruhy
Latinský překlad výroku, kterým měl řecký rétor Ísokratés charakterizovat své žáky, budoucí historiky Theopompa a Efora: jeden potřebuje přitáhnout, druhý popohnat.
ALTERI NE FECERIS → Quod tibi fieri non vis...
ALTERI VIVAS OPORTET, SI VIS TIBI VIVERE (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 48,2)
Musíš žít pro druhé, chceš-li žít pro sebe
Výraz ideje sounáležitosti lidí, povinnosti přispět k dobru celku; stoická myšlenka.
ALTERIUS LUCRA DOLET INVIDUS UT SUA DAMNA (Walther 886)
Nad ziskem druhého se závistivec rmoutí jako nad svou škodou
ALTERIUS NON SIT, QUI SUUS ESSE POTEST (Walther 874)
Kdo může být svůj, ať nepatří jinému
ALTERIUS VESTE NEMO VESTITUR HONESTE (Walther 889)
Nikdo nenosí se ctí cizí šaty
Srov.: Chlubit se cizím peřím.
ALTERUM PEDEM IN CUMBE CHARONTIS HABET
Jednu nohu (už) má v Charónově bárce
Charón převážel duše zemřelých přes řeku Styx do podsvětí. Srov.: Charón mě pokousal (Lúkiános, Démónaktův život, cit. u Misantropa, Zápisník mrtvého muže 7.,23.2.42); Je jednou nohou v hrobě; Už sedí hrobníkovi na lopatě; Už si vyhlíží márnici apod.
ALTIOR E TERRA PROVENIT HERBA MALA (Walther 900a)
Plevel roste do větší výšky
AMANT ALTERNA CAMENAE (Vergilius, Zpěvy pastýřské 3,59)
Múzy si libují ve střídavých metrech
Camenae bylo starořímské označení pro Múzy. Smysl: múzy (tj. umění) milují rozmanitost.
AMANTES AMENTES (Plautus, Kupec, prolog 81)
Milenci – šílenci
Zamilovaní nemají rozum, nevidí, neslyší... → Cum ames, non sapias...
AMANTI NIHIL DIFFICILE (Cicero, Řečník 33)
Pro milujícího není nic obtížné
→ Omnia vincit amor...
AMANTIUM IRAE AMORIS INTEGRATIO EST (Terentius, Dívka z Andru 555)
Hněv milenců je obnovování lásky
Podobně Ovidius, Lásky 1,8,96 říká, že bez hádek nemá láska dlouhého trvání. Srov.: Láska nehněvaná není milovaná.
AMARE ET SAPERE VIX DEO CONCEDITUR (Publilius Syrus, Myšlenky A 22)
Je zatěžko i bohu milovat s rozumem
→ Cum ames, non sapias...
A. M. D. G. → Ad maiorem Dei gloriam
AMES PARENTEM, SI AEQUUS EST, SI ALITER, FERAS (Publilius Syrus, Myšlenky A 8)
Měj v lásce otce dobrého a snášej špatného
AMICE, AD QUOD VENISTI (Nový zákon, Matouš 26,50)
Příteli, proč jsi přišel
Slova Ježíšova k Jidášovi, který přichází, aby jej na hoře Olivetské vydal kněžím.
AMICI, DIEM PERDIDI (císař Titus, cit. u Suetonia, Životopis Titův 8)
Přátelé, promarnil jsem den
Prohlásil prý císař Titus (79 – 81 n. l.), když si uvědomil, že za celý den neudělal žádný dobrý skutek.
Srov. parafrázi: Promarněný den: Ani minutu nebýt sám. (Misantrop, Sentence o lidském smradu)
AMICI MORES NOVERIS, NON ODERIS (Publilius Syrus, Myšlenky A 56)
Až poznáš zvyky přítele, měj na ně ohledy
Autorství Publiliovo není jisté. Podobná zásada je zachycena v Menandrově monostichu 535, jde tedy patrně o staré řecké přísloví. Srov. parafrázi: Až poznáš zlozvyky lidí, neměj na ně ohledy. (Misantrop, Sentence o lidském smradu)
AMICIS OMNIA SUNT COMMUNIA (Terentius, Dívka z Andru 803; Cicero, O povinnostech 1,51)
Přátelům je vše společné
Zásada prosazovaná zejména filosofy Pýthagorovy školy a rozvíjená také Platónem, Aristotelem a v době římské zvl. stoiky. → Communia sunt amicorum inter se omnia.
AMICITIAE SUNT DISSUENDAE MAGIS QUAM DISCINDENDAE (Cicero, O přátelství 76)
Přátelství se má spíše párat než trhat
Přátelství je třeba rušit s rozvahou a opatrně, „nezpřetrhat ihned všechny nitě“, kterými by bylo případně možné přátelství obnovit.
AMICITIA NISI INTER BONOS ESSE NON POTEST (Cicero, O přátelství 18)
Přátelství může být jen mezi dobrými lidmi
Cicero čerpal pro své teorie o přátelství z učení peripatetika Theofrasta a stoika Panaitia.
AMICITIA, QUAE DESINERE POTUIT, NUMQUAM VERA FUIT (Hieronymus, Dopisy 3,6)
Přátelství, které mohlo skončit, nebylo nikdy pravým přátelstvím
AMICITIA SEMPER PRODEST (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 35,1)
Přátelství je vždy prospěšné
AMICITIA VERA IN CALAMITATE AGNOSCITUR (Walther 949)
Jen v neštěstí se pozná pravé přátelství
→ Amicus certus in re incerta cernitur. → Amicos secundae res parant...
AMICI VITIA SI FERAS, FACIAS TUA (Publilius Syrus, Myšlenky A 10)
Sneseš-li chyby přítele, přisvoj si je
AMICO FIRMO NIHIL EMI MELIUS POTEST (Publilius Syrus, Myšlenky A 53)
Spolehlivý druh je koupě jistě nejlepší
Srov.: Máš-li přítele věrného, važ ho sobě více než zlata ryzího.
AMICOS SECUNDAE RES PARANT, ADVERSAE PROBANT ([Seneca Mladší,] Kniha mravních naučení 51)
Štěstí přátele získává, neštěstí prověřuje
Srov.: V nouzi poznáš přítele. → Amicitia vera in calamitate... → Donec eris felix...
AMICUM IN SECRETO MONE, PALAM LAUDA ([Seneca Mladší,] Kniha mravních naučení 12)
V soukromí přítele kárej, veřejně chval!
Myšlenka je pravděpodobně převzata z Publilia Syra.
AMICUM PERDERE EST DAMNORUM MAXIMUM (Walther 958)
Ztráta přítele je škodou největší
Srov. opačný názor: Ztráta přítele je největší dar. Ztráta sebe sama je největší škoda. (Misantrop, Sentence o lidském smradu)
AMICUS CERTUS IN RE INCERTA CERNITUR (Ennius, Hecuba; cit. u Cicerona, O přátelství 64)
Jen v době nejisté se pozná věrnost přítele
Srov.: V nouzi poznáš přítele. Myšlenka tu byla převzata Enniem z Eurípidovy hry téhož názvu (v. 1226). → Amicitia vera in calamitate...
AMICUS COGNOSCITUR AMORE, MORE, ORE, RE (Walther 999)
Přítel se pozná podle lásky, mravů, řeči, skutků
Středověká slovní hříčka.
AMICUS EST TAMQUAM ALTER EGO (podle Cicerona, O přátelství 80)
Přítel je jako druhé já
→ Alter ego.
AFFECTUM DANTIS PENSAT CENSURA TONANTIS
Kdo bližnímu pomoci otálí, hněv hromovládcův na sebe uvalí
AETERNA URBS (Tibullus, Básně 2,5,23)
Věčné město (tj. Řím)
A. F. → Anni futuri
AETATIS
Ve věku
Nápis na portrétech šlechticů označující, v kterém roce života portrétované osoby byla malba (či fotografie) provedena (např. Misanthropus, aetatis 35, anno 2000 – Misantrop v 35. roce života, roku 2000 apod.).
ACTA DIURNA (též PUBLICA)
Denní události, denní noviny
Tak byly označovány denní zprávy ze zasedání senátu a o událostech ve městě, které začal zveřejňovat za svého konsulátu C. Iulius Caesar r. 59 př. n. l. Srov.: Suetonius, Životopis božského Iulia 20.
ACTA EST FABULA
Hra je u konce
ACTAM REM AGERE (Plautus, Komedie o skříňce 703)
Dělat už hotovou věc
Dělat něco zbytečného. Srov.: Mlátit prázdnou slámu.
ACTA NON VERBA
Činy, nikoliv slova
Smysl: Od slov je třeba přejít k činům. Rčení užito např. O. Hepnarovou v dopise redakcím ze dne 8. 7. 1973: "Toto je můj rozsudek: Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo. Acta non verba."
ACTA SANCTORUM
Skutky svatých
Předmět hagiografie, životopisů světců.
ACTIO IN DISTANS
Působení na dálku
ACTIONES IURIS
Právní jednání, právní procedury
ACTIS TESTANTIBUS
Jak svědčí spisy
Podle svědectví důkazních materiálů, dokumentů.
ACTUM NE AGAS (Terentius, Formio 419; Cicero, Dopisy Attikovi 9,18,3)
Nedělej věc už odbytou
Smysl: dělat zbytečnou práci, věnovat se už rozhodnuté věci. Srov.: Mlátit prázdnou slámu; Pozdě bycha honit. Tak si počínají jen lidé pošetilí, tak u Plauta, Pseudolus v. 261. Původ je nejspíš v právnictví: záležitost právně rozhodnutá se nedá projednávat podruhé. → Actam rem agere.
ACTUM EST
Je dokonáno, končí se, je hotovo
ACU REM TETIGISTI (Plautus, Lano 5,2)
Jehlou (hrotem) jsi se věci dotkl
Smysl: dotkl jsi se podstaty věci. Srov.: Uhodit hřebík na hlavičku. Původ je třeba hledat v lékařské praxi.
A. D. → Anno Domini
A. D. → A dato
A. D. → Ante diem
AD ABSURDUM
K nesmyslnosti, k absurdnosti, pošetile, nevhodně
V logice dovedení výkladů a závěrů až k nesmyslnosti a tak podání důkazu o nesprávnosti výchozích premis.
AD ABSURDUM IN INFINITUM (Misantrop, Z poustevníkovy lesní moudrosti, O smyslu života)
Až do nesmyslnosti, donekonečna
Latinská fráze použita Misantropem ve větě: Vždyť kdyby existoval Bůh, musel by mít i On svého Stvořitele a tento Stvořitel jiného Stvořitele! – atd. ad absurdum in infinitum.
AD ACTA
Ke spisům, založit do archívu, mezi vyřízené věci
Užívá se však i ve smyslu nechat bez pozornosti, odložit bez důkladného prošetření apod.
AD ANNUM
Do roka, po roce
AD ARBITRIUM
K posouzení, k úvaze, k rozhodnutí (někoho)
Také však: podle rozhodnutí, podle doporučení.
AD ARMA
Do zbraně
AD AUGUSTA PER ANGUSTA → Per angusta ad augusta
AD BESTIAS (Suetonius, Životopis Claudiův 14)
K šelmám
Předhození k roztrhání dravcům v cirku bylo v době císařství trestem pro zvlášť těžké zločince, provinilé otroky, zajatce, křesťany apod. → Christianos ad leones!
AD CALAMITATEM QUILIBET RUMOR VALET (Publilius Syrus, Myšlenky A 17)
I sebemenší pověst stačí k pohromě
AD CALENDAS GRAECAS (Suetonius, Životopis božského Augusta 87)
O řeckých kalendách
Podle Suetonia oblíbené rčení císaře Augusta. Kalendy byly 1. dnem každého měsíce v římském kalendáři. Protože Řekové kalendy ve svém kalendáři neměli, znamenalo toto rčení „nikdy“. Srov.: Na svatého Dyndy; Až naprší a uschne; Od vlčího moru (Komenský); 31. února (Misantrop); La semaine des quatres jeudis - Až bude mít týden čtyři čtvrtky (francouzské rčení).
AD CAPTANDAM BENEVOLENTIAM
Pro získání náklonnosti, blahovůle, k zajištění sympatií
Srov.: Captatio benevolentiae.
AD CONSUMATIONEM SAECULI
(Až) do skonání věků
AD DELIBERANDUM
K úvaze, na rozmyšlení
AD DISCENDUM, NON AD DOCENDUM
K tomu, abychom se učili, ne abychom poučovali
AD DISCENDUM QUOD OPUS EST NULLA MIHI AETAS SERA VIDERI POTEST (Augustinus, Dopisy 166,1)
K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk nemůže zdát pozdní
AD DISPUTANDUM
K projednání, k prodiskutování
AD EXEMPLUM
Podle vzoru, po příkladu
AD FINEM SAECULORUM
(Až) do konce věků
AD FUTURAM MEMORIAM
Pro budoucí památku, pro paměť budoucích věků
AD FLENTEM FLENS NUMQUAM BENE VENIET CONSOLATOR (Ennodius, Život Epifaniův 382,23 H)
Plačícímu člověku nepřijde nikdy vhod utěšitel, který sám pláče
AD FONTES
K pramenům; Ke zdrojům
Požadavek vědecké práce obracet se k primárním (původním) pramenům. V praxi renesance to znamenalo: čtěte klasické autory!
AD GLORIAM DEI
Ke slávě boží, pro slávu boží
viz Ad maiorem Dei gloriam.
AD HASTAM
U kopí, příp. ke kopí
Smysl: v dražbě, příp. do dražby. Kopí bylo ve starém Římě symbolem vlastnictví a prodeje kořisti. Na místě, kde bylo zaraženo do země, probíhala veřejná dražba.
AD HOC
K tomuto, právě pro tento případ, pro tuto chvíli, speciálně pro tento účel
AD HOMINEM
S ohledem na člověka, na osobu posluchače apod.
→ Argumentum ad hominem.
AD HONOREM
Na poctu, ke cti, pro čest
AD IMPOSSIBILIA NEMO TENEATUR
Nikdo ať není zavazován k nemožnému
Nikdo není povinen dělat nemožné. Zásada právnická i etická.
AD INFEROS
K podsvětním bohům, do podsvětí, ke Stínům, tj. zemřít
Opak → Ad superos.
AD INFINITUM (IN INFINITUM)
Na neomezenou dobu, na neurčito, příp. navždy
AD INTERIM
Prozatím
AD KALENDAS GRAECAS → Ad Calendas Graecas
AD LEONES
Lvům
Obdobně se užívalo Ad bestias.
AD LIBITUM
Podle přání, po libosti, podle vlastního uvážení
AD LIMINA APOSTOLORUM
K prahům apoštolským, u prahů apoštolských
Tj. u papežského stolce, příp. míněn chrám sv. Petra v Římě.
AD LITTERAM
Do písmene, doslovně
AD LOCUM
Podle místa, s ohledem na místo (kde se něco koná, mluví apod.).
AD MAIOREM DEI GLORIAM (zkr. A. M. D. G.)
K větší slávě boží
Heslo jezuitského řádu (zal. 1534), kterým byly odůvodňovány a ospravedlňovány všechny akce jezuitů, mající za účel posílení moci papeže a církve. Odvozeným heslem se stalo: Účel světí prostředky. Iniciály A. M. D. G. se objevovaly v knihách vydávaných jezuity. Heslo se užívá i přeneseně: ve jménu té a té osoby, pro slávu té a té ideje. → Ad maiorem Sathanas gloriam (v. t.).
AD MAIOREM SATHANAS GLORIAM
K větší slávě Satanově
Název alba norské blackmetalové skupiny Gorgoroth z r. 2006.
AD MANUM
Do (vlastních) rukou, odevzdat adresátovi
AD MAXIMUM
Nanejvýš, maximálně
Opak → Ad minimum.
AD MEMORANDUM
K zapamatování, pamatuj
AD METALLA
Do dolů
Jeden z těžkých trestů pro zločince a provinilé otroky. Odsouzenci do rudných dolů pracovali v okovech.
AD MINIMUM
Nejméně, přinejmenším, minimálně
Opak → Ad maximum.
AD MODUM
Podobně jako..., na způsob (něčeho)
AD NARRANDUM, NON AD PROBANDUM (Quintilianus, O výchově řečníka 10,1,21)
K vyprávění, ne k dokazování
Quintilianus srovnává historika a řečníka. Užívá se o lidech, kteří jsou dobrými řečníky, ale mají slabiny v argumentaci.
AD NAUSEAM
(Až) k zblití
Srov. použití v LaVeyově Satanské bibli: Při satanském magickém obřadu se účastníci nedrží za ruce a netančí „kolečko kolem růžolícího“, nezapalují svíce různých barev, aby tím dosáhli splnění rozličných přání, nevolají ve jménu „Otce, Syna a Ducha svatého“, když patrně provozují černou magii, nevybírají si „svatého“ za osobního rádce a pomocníka při řešení svých problémů, nenamáčejí se do vonných olejů a nedoufají, že se peníze jen pohrnou, nemeditují, aby dosáhli „velkého duchovního probuzení“, neodříkávají dlouhá zaříkávání, k nimž občas přihodí – pro lepší dojem – Ježíšovo jméno atd. atd. atd. ad nauseam!
AD NORMAM
Podle normy, podle předpisů
AD NOTAM
Na vědomí, dobře si zapamatuj
Srov. Ad memorandum, Nota bene.
AD OCULOS
Před oči, před očima, názorně (dokazovat)
→ Argumentum ad oculos.
AD PAENITENDUM PROPERAT, CITO QUI IUDICAT (Publilius Syrus, Myšlenky A 32)
Kdo rychle soudí, spěchá, aby litoval
AD PERPETUAM REI MEMORIAM
Na věčnou paměť (věci, události)
AD PERSONAM
K osobě, s ohledem na konkrétní osobu, osobně, pro svou osobu
Srov. Ad hominem.
AD PIAS CAUSAS
Na zbožné účely
AD PRAESENS OVA CRAS PULLIS SUNT MELIORA (Walther 429)
Mít hned vejce je lepší než mít zítra kuřata
Lepší je menší jistota než velké, ale nejisté sliby. Srov.: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše; Lépe je mít než doufat.
AD PRIMUM ARBOR NON CORRUIT ICTUM (Walther 434)
Strom neklesá na první úder
→ Non uno ictu quercus cadit.
AD RATIFICANDUM
Ke schválení, k ratifikaci
AD REFERENDUM
K přednesení, podání zprávy, k referování
AD REM
K věci, s ohledem na (projednávanou) věc, záležitost
→ Argumentum ad rem.
AD REM NIHIL FACIT
Nevztahuje se k věci, nepatří k věci, nemá s věcí nic společného
AD RESTIM RES REDIIT (Terentius, Formio 686)
Věc dospěla k provazu
Tj. nezbývá než provaz. Projev zoufalství, které vede k sebevraždě jako k řešení. Srov. Plautus, Peršan 815: Restim tu tibi cape crassam ac te suspende – Vezmi si tlustý provaz a pověs se!
AD SE IPSUM
K sobě samému
Latinský překlad názvu řecky psaného díla císaře Marca Aurelia Τα εις ‘εαυτόν (Hovory k sobě).
AD SUPEROS
K bohům, k nebešťanům, na nebesa
Opak → Ad inferos.
AD TEMPUS
Dočasně
AD TE, DOMINE, LEVAVI ANIMAM MEAM (Starý zákon, Žalm 24,1)
K tobě, Hospodine, pozdvihl jsem duši svou
AD UNUM OMNES
Všichni do jednoho
AD USUM
K užití, k potřebě
AD USUM DELPHINI → In usum Delphini
AD USUM PROPRIUM
Pro vlastní potřebu
AD VERBUM
Doslovně, na slovo
AD VITAM AETERNAM
Pro život věčný
AD VOCEM POPULI
K hlasu lidu, k veřejnému mínění (se obracet), s ohledem na vůli lidu, na veřejné mínění
ADAMANTE DURIOR
Tvrdší než ocel
O člověku, který je zatvrzelý, bezcitný, neústupný, nelidský, ale také v kladném smyslu odolný, nezlomný, kalený. Srov.: Má železné srdce.
ADDISCUNT IUVENES, QUOD CECINERE SENES (Walther 544)
Mladí se přiučují tomu, co zpívali staří
→ A bove maiori..., → Filii canunt paternas cantiones.
ADHUC SUB IUDICE LIS EST (Horatius, Umění básnické, Listy 2,3,78)
Dosud je pře u soudce, dosud není rozhodnuto, dosud nedošlo ke shodě
Horatius hovoří o tom, že gramatikové (filologové) dosud vedou spory o to, kdo první skládal elegická dvojverší.
ADHUC TUA MESSIS IN HERBA EST (Ovidius, Listy heroin 17,263)
Tvá žeň je zelená dosud
Tj. ještě nenadešel tvůj čas. U Ovidia Helena v dopise Paridovi mírní jeho milostné touhy. Srov.: Dočkej času jako husa klasu.
ADITUM NOCENDI PERFIDO PRAESTAT FIDES (Seneca Mladší, Oidipús 699)
Možnost škodit dává zrádci důvěra
Oidipús podezírá Kreónta, že chce uchvátit královskou moc. Kreón se brání: Což mě snad málo hájí moje dlouhá věrnost? A Oidipús odpovídá uvedenými slovy.
ADMITTITUR
Připouští se, povoluje se, „souhlas“
= Imprimatur → Nihil obstat. Opak → Damnatur.
ADVERSAE RES
Nepříznivé poměry, neštěstí, pohromy
Opak → Secundae res...
ADVERSAE RES ADMONUERUNT RELIGIONUM (Livius, Dějiny 5,51,8)
Pohromy připomněly povinnou úctu k bohům
Srov.: Se slzami na krajíčku k nejbližšímu kostelíčku; Bída učí, jak se modlit. → Diligentius dii coluntur irati.
ADVERSA FORTUNA
Za nepřízně osudu, štěstí se odvrátilo
ADVERSUM STIMULUM CALCES (Terentius, Formio 78)
Proti ostnu (hrotu) nastavovat patu
Smysl: je pošetilé bojovat proti silnějšímu nerovnými zbraněmi. Oblíbené pořekadlo se rozšířilo především díky Novému zákonu, Skutky apoštolské 9,5: Durum est tibi contra stimulum calcitrare – Těžko ti je proti ostnu se zpěčovati. Srov.: Mít trn v patě.
ADVERSUS AEREM CERTARE
Bojovat proti větru
Tj. počínat si pošetile, dělat marnou práci. → Caelum findetur aratro → Piscari in aere aj.
ADVERSUM NECESSITATEM NE DII QUIDEM RESISTUNT (Walther 568e)
Proti nutnosti jsou i bohové bezmocní
Latinský překlad myšlenky připisované mytilenskému tyranovi Pittakovi (7. stol. př. n. l.), nebo lyrickému básníku Sémonidovi (tak Platón, Prótagorás 345 D a Zákony 741 A).
ADVOCATUS DEI
Zastánce boha, obhájce boha
Obecně se označení užívá pro toho, kdo obhajuje danou situaci poukazováním na její přednosti. Církevního původu. Opak → Advocatus diaboli.
ADVOCATUS DIABOLI
Zastánce ďábla, obhájce ďábla
Obecně označení člověka, který kritizuje danou situaci – v dobrém i zlém úmyslu – poukazováním na její nedostatky. V diskusích ten, kdo uvádí názory a argumenty, jimž sám ve skutečnosti nemusí věřit. Církevního původu. Opak → Advocatus dei.
AEGRE REPREHENDAS, QUOD SINIS CONSUESCERE (Hieronymus, Dopisy 107,8)
Těžko potlačíš, čemu jsi přivykl
AEGRITUDINES ANIMI
Nemoci duše
Řecky νοσοι ψυχές. Podle stoické filosofie souhrnné označení vášní a afektů (παθή), jež vznikají z falešných mínění a zvrácených zásad, z nichž se rodí utrpení. Vyléčit je může jedině filosofie. Jen zničením všech vášní lze dosáhnout pravé svobody, trvalého štěstí a vnitřního míru.
A. E. I. O. U. → Austriae...
AEQUA, INIQUA
Rovné, nerovné; spravedlivé, nespravedlivé; dobré, špatné; poctivé, nepoctivé
U Livia, Dějiny 2,32,7: Per aequa, per iniqua – Za každou cenu, po dobrém nebo po zlém.
AEQUA LANCE
Stejnou vahou, nestranně, objektivně
Slovo lanx tu označuje misku na vahách.
AEQUALITAS NON PARIT BELLUM
Rovnost neplodí války
AEQUAM MEMENTO REBUS IN ARDUIS SERVARE MENTEM (Horatius, Ódy 2,3,1/2)
Hleď si klidnou mysl zachovat i v dobách zlých
Básník se v ódě adresované Delliovi zamýšlí nad osudovostí života, jehož nevyhnutelným zakončením je smrt.
AEQUAT CAUSA EFFECTUM
Příčina se rovná důsledku; jaká příčina, takový důsledek
Logická a právnická zásada.
AEQUAT OMNES CINIS, IMPARES NASCIMUR, PARES MORIMUR (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 91,16)
Všechny srovnává smrt: nerovni se rodíme, rovni umíráme
AEQUO ANIMO
S klidnou myslí, vyrovnaně, bez afektů
AEQUO MARTE (PUGNARE)
Bojovat se stejným úspěchem, nerozhodně
V tomto obratu se bůh války Mars objevuje jako „nestranný“ patron obou válčících stran.
AEQUUM ET BONUM
Spravedlivé a dobré, slušné a správné
AEQUUM IUS NON QUO OMNES USI SUNT, SED QUOD OMNIBUS LATUM EST (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 107,6)
Rovné právo není to, kterého všichni užívají, nýbrž to, které bylo ustanoveno pro všechny
AERE PERENNIUS (Horatius, Ódy 3,30,1)
Trvalejší než kov
Horatius hovoří o svém díle jako o pomníku, který přetrvává věky. Užívá se obecněji o monumentálních dílech, geniálních objevech apod. → Exegi monumentum
AES ALIENUM
Dluh
AES TRIPLEX CIRCA PECTUS ERAT (Horatius, Ódy 1,3,9)
Měl kolem hrudi trojitý kov
Vztahuje se na první plavce, kteří měli odvahu pustit se na křehkých plavidlech na bouřlivé moře. Obrat se používá o člověku důkladně odolném vůči nebezpečí.
AESCULAPIO OPUS EST
Aesculapa je třeba
O člověku, který potřebuje lékaře, léky, ošetření. Aesculapius (řecky Asklépios) byl bohem lékařství. Srov.: Třeba by mu apotéky (Komenský).
AETAS PARENTUM PEIOR AVIS TULIT NOS NESQUIORES (Horatius, Ódy 3,6,46/47)
Věk otců, horší dědů jsa, bídnější nás ještě zrodil
Myšlenka o úpadku mladších generací je stálým tématem antických básníků a moralistů. Srov.: Staré zlaté časy. → Damnosa quid non...
AETAS PRIMA CANAT VENERES, EXTREMA TUMULTUS (Propertius, Básně 2,10,7)
Mládí ať opěvá lásky, stáří zas válečné činy
A. S. Puškin v Eugenu Oněginovi 8.4 upravil tento Propertiův verš takto: Amorem canat aetas prima – Ať mladý věk o lásce zpívá.
ACTA AGIMUS (Cicero, Tuskulské hovory)
Projednáváme projednané
Tedy děláme věc zbytečnou a nemožnou. Toto přísloví se opírá o zásadu římského soudnictví neprojednávat žádnou věc podruhé. → Actam rem agere. → Actum ne agas (v.t.)
ABSENS – CARENS
Není – nemá
Poklasická formulace vystihující skutečnost, že nepřítomný člověk se nepodílí na výhodách plynoucích z přítomnosti.
ABSENS HERES NON ERIT
Nepřítomný nebude dědit
Zásada římského dědického práva. Dědicové se museli se svými nároky přihlásit osobně (in praesentia) u patřičného úřadu, resp. soudu.
ABSIT
Ať je vzdáleno; Pryč s tím
Srov.: Bůh uchovej! Nedej pánbůh!
ABSIT INVIDIA VERBO (DICTO) (Livius, Dějiny 9, 19, 15, 28, 39, aj.)
Ať můj výrok není vykládán ve zlém
Rčením se apeluje na posluchače nebo čtenáře, aby to, co je řečeno, chápali jako řečené upřímně, bez postranních úmyslů apod. → Sit venia verbo. → Bona venia vestra.
ABSOLUTIO AB INSTANTIA
Osvobození pro nedostatek důkazů
Právní výraz. Obžalovaný je osvobozen, ale není zbaven podezření.
ABSOLVO TE (AB OMNIBUS PECCATIS)
Zbavuji tě (všech hříchů), odpouštím ti (všechny hříchy)
Formule rozhřešení při katolické zpovědi.
ABSQUE NOTA
Bez označení, bez bližších údajů
Užívá se bibliograficky o knihách, u nichž chybí údaj o místě a roku vydání.
ABSTRACTUM PRO CONCRETO
Abstraktní pojem místo konkrétního
Záměna umožňující např. užití slov v přeneseném významu.
ABSTRAHE LIGNA FOCO, SI VIS EXTINGUERE FLAMEN
Odstraň z ohniště dřevo, chceš-li uhasit oheň
ABSURDUM
Nesmyslné, nejapné, protismyslné, absurdní
ABUSUS NON TOLLIT USUM
Zneužití neruší užívání (věci)
Právnická zásada. → Ab abusu ad usum ...
ABYSSUS ABYSSUM INVOCAT (Starý zákon, Žalm 41,8)
Propast vyvolává propast
Smysl: jedno neštěstí vede k druhému. Srov.: Neštěstí nechodí nikdy samo; Z neštěstí do neštěstí. – Aliud ex alio malum.
A. CHR. (N.) → Ante Christum (natum)
A. C. → Anni currentis
ACCEDAS SOCIUS, LAUDES, LAUDERIS UT ABSENS (Horatius, Satiry 2,5,72)
Staň se spojencem a chval, abys byl chválen, až budeš vzdálen
Použito A. Schopenhauerem (O spisovatelství a stylu § 281): "Naprostá většina knih je špatná a měla zůstat nenapsána; měla by tedy být chvála právě tak vzácná, jako je nyní vzácná hana, pod vlivem osobních ohledů a hesla: Accedas socius, laudes, lauderis ut absens."
ACCEPTO DAMNO IANUAM CLAUDO
Po vykradení zavírám dveře
O lidech, kteří dělají nějaká opatření opožděně. Srov.: Pozdě bycha honit. – Clipeum post vulnera sumo.
ACCIDIT IN PUNCTO, QUOD NON SPERATUR IN ANNIS
V okamžiku se stane to, v co nedoufáš léta
ACCIPE, SUME, CAPE, SUNT VERBA PLACENTIA PAPAE
Přijímat, dostávat, brát, taková slova papež má rád
ACCIPERE HUMANUM EST, INOPI DONARE DEORUM
Přijímat dary je lidské, dávat chudým je božské
→ Homo homini deus.
ACCIPERE PRAESTAT QUAM FACERE INIURIAM (Cicero, Tuskulské hovory 5,56)
Je lepší bezpráví trpět než páchat
Tato myšlenka byla už rozvíjena Platónem v dialogu Gorgiás (469 C). Srov.: Seneca Mladší, Foiníčanky 494.
ACCIPE QUAM PRIMUM, BREVIS EST OCCASIO LUCRI (Martialis, Epigramy 8,9,3)
Ber co nejdříve, příležitost jen krátká je k zisku
ACERBUM EST, PRO BENEFACTIS CUM MALI MESSEM METAS (Plautus, Epidicus 718)
Je trpké za dobrotu sklidit špatnou odměnu
Narážka na přísloví Ut sementem feceris, ita metes. Srov.: Pro dobrotu na žebrotu.
ACHERONTIS PABULUM (Plautus, Kasina 158; Kupec [též Milenci] 290)
Sousto Acherontu
Acheron je jeden z názvů podsvětí, říše mrtvých. "Soustem pro Acheron" jsou všichni lidé, v komediích zvláště starci. Srov.: Hrobníkův zákazník.
ACQUISITIO
Nabytí, získání
ACTA
(Věci) vyřízené, vybavené
Spisy jednací, akta, zvl. spisy vyřízené. → Ad acta.
ABRENUNTIO
Zříkám se
A. - zkratka prenomina Aulus
substantiva annus (rok)
prepozice ante (před)
A. A. CHR. → Anno ante Christum (natum)
A BOVE MAIORI DISCIT ARARE MINOR
Od staršího vola se učí mladší orat
Smysl: starší generace předává vždy své zkušenosti a vědomosti generaci mladší.
A CANE NON MAGNO SAEPE TENETUR APER (Ovidius, Léky proti lásce 422)
Často zadrží kance nepříliš veliký pes
Smysl: i drobnosti mohou mít v určitých případech velký význam.
A CAPILLIS USQUE AD UNGUES (Plautus, Epidicus 623/4; Petronius, Satirikon 102)
Od vlasů až k nehtům
Popisována je krásná dívka. Smysl: úplně, dokonale, skrz naskrz. Srov.: Od hlavy až po konečky prstů; Od hlavy až k patě.
A CAPITE USQUE AD CALCEM
Od hlavy až k patě
A CONTRARIO
Naopak, z opaku, z protikladu
V logice metoda důkazu, spočívající v dokazování nemožnosti situace opačné k tomu, co dokazujeme.
A DATO (zkr. A. D.)
Ode dne rozhodnutí, ode dne odeslání
Počátek platnosti rozhodnutí, příp. počátek určité lhůty.
A DEO VOCATUS RITE PARATUS
Od boha povolán – řádně připraven
Srov.: Komu dal bůh úřad, tomu dal i rozum.
A FABULIS AD FACTA
Od výmyslů k skutkům
Od pohádky ke skutečnosti. Zdroj rčení → Factum, non fabula
A FORTIORI
Ze silnější pozice, na základě podloženějšího, pravděpodobnějšího výkladu
Srov.: A potiori.
A LIMINE
Od prahu, ode dveří
Smysl: zcela, zásadně (např. odmítnout něco).
A LIMINE SALUTARE (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 49,6)
Od prahu pozdravit
Tj. povšechně, na dálku, neupřímně.
A MARI USQUE AD MARE
Od moře k moři
Nápis ve státním znaku Kanady.
A MENSA ET TORO
Od stolu a lože
V římském právu rozvodová formule, zrušení manželského soužití.
A MULIERE INITIUM FACTUM EST PECCATI (Bible 5. Apokryfy, Sírachovec 25,33)
U ženy je počátek hříchu
Míněn je prvotní hřích lidstva za provinění Evy (ochutnání ovoce ze stromu poznání v ráji). Odtud pak byla žena vůbec pokládána za „nádobu hříchu“.
A NESCIRE AD NON ESSE
Od nevědění k nebytí
V logice označení úvahové chyby spočívající v odmítání existence toho, co zůstává neznámé: neexistuje-li o existenci důkaz, existence není.
A POSSE AD ESSE
Od možného k jsoucímu
Logicky chybné usuzování z pouhé možnosti na skutečnost. → A posse ad esse consequentia non valet.
A POSSE AD ESSE CONSEQUENTIA NON VALET
Závěry z možného na skutečné neplatí
Logická zásada: z pouhé možnosti nelze usuzovat na skutečnost. Opak → Ab esse ad posse...
A POSTERIORI
Z následujícího, dodatečně, na základě zkušenosti
Užívá se obecně o závěrech dělaných na základě pozdější zkušenosti. Opak → A priori.
A POTENTIA AD ACTUM (AD FACTUM)
Od možnosti ke skutečnosti
Užívá se v logice. Srov.: A posse ad esse. Opak → Ab actu ad potentiam.
A POTIORI
Ze silnější pozice, z větší důležitosti
V určitém pořadí se respektuje důležitost věci. Srov.: A fortiori.
A PRIMA FACIE
Na první pohled, z prvního dojmu
A PRIORI
Z předchozího, z předem známého
V logice vývody založené na obecných, za pravdivé přijatých předpokladech (nebo i předsudcích). Opak → A posteriori.
A TERRA IN CAELUM (Plautus, Peršan 604; Macrobius, Saturnalia 5,13,32)
Od země k nebi
Užívá se přeneseně ve smyslu: všechno možné (co je jen mezi nebem a zemí).
AB ABRUPTO → Ex abrupto
AB ABUSU AD USUM NON VALET CONSEQUENTIA
Zneužití věci není důvodem proti samotnému užívání věci
Formule římského majetkového práva. → Abusus non tollit usum.
AB ACTU AD POTENTIAM
Od skutečného k možnému
Způsob logického vyvozování. Opak → A potentia ad actum.
AB ALTERO EXSPECTES, ALTERI QUOD FECERIS (Publilius Syrus, Myšlenky A 2)
Jak ty druhému, tak tobě druhý oplatí
Srov.: Jak ty mně, tak já tobě; Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.
AB ASINIS AD BOVES (TRANSCENDERE) (Plautus, Komedie o hrnci 235)
Z oslů (přesednout) na voly
Tj. polepšit si, povýšit na společenském žebříčku. Plautus pozměnil staré řecké rčení z oslů na koně a tak zvýšil ironičnost výroku. → Ab equis ad asinos.
AB EQUIS AD ASINOS (TRANSCENDERE) (Erasmus Rotterdamský, Rozmluvy 1,7,29)
Od koní (přejít) k oslům
Tj. pohoršit si, klesnout na společenském žebříčku. Erasmova parafráze řeckého rčení: Z oslů ke koním. Srov.: Z kočáru na káru. → Ab asinis ad boves.
AB ESSE AD POSSE VALET CONSEQUENTIA
Ze zkušenosti je možno usuzovat na možnost
Logická zásada: Z existence čehokoliv lze usuzovat na možnost. Opak → A posse ad esse...
AB HAEDIS SEGREGARE OVES (Bible 6. Nový zákon, Matouš 25,32)
Oddělit ovce od koz
Z podobenství Kristova o posledním soudu: budou odděleni spravedliví od nespravedlivých, dobří od špatných.
AB HINC
Odtud, od této chvíle
AB HODIERNO (DIE)
Ode dneška, od dnešního dne
AB ILLO FRIGET
Jde z něho mráz, je studený
Smysl: nic s ním není, za nic nestojí.
AB IMO PECTORE (Lucretius, O přírodě 3,57/58)
Z hloubi srdce, z celého srdce, upřímně
AB INCUNABULIS
Od kolébky, od prvních začátků, od raného dětství
Odtud „inkunábule“ – knihy natištěné v prvních desetiletích po vynálezu knihtisku (do roku 1500), první knihy.
AB INITIO
Od začátku, zpočátku
AB INTESTATO (SUCCESSIO)
(Dědictví) z neexistence závěti
Právnický termín pro intestamentární dědictví, tj. dědictví ze zákona, bez závěti.
AB IOVE PRINCIPIUM (Vergilius, Zpěvy pastýřské 3,60)
Od Jova počátek (věcí, výkladu apod.)
Smysl: s bohem začínej ... U Vergilia jde o básnickou soutěž pastýřů Damoreta a Menalca. Toto úsloví má v literatuře počátek u řeckého básníka Aráta ze Soloi, který tak začal svou učenou báseň Fainomena (Úkazy nebeské), do latiny přeloženou Ciceronem.
AB IPSO LARE INCIPE
Začni (nejdříve) u vlastního krbu
Smysl: zameť si nejprve před vlastním prahem. Larové byli bůžky domácího krbu, rodinní patroni. → TE CORRIGAS PRIUS, ALTERUM QUAM CORRIGAS – Dříve než pokáráš jiné, naprav se nejprve sám. Srov.: Hleď dříve na nahotu svoji a pak teprve na jiné (Bajky Bidpajovy).
AB ORBE CONDITO
Od stvoření světa
AB OVO (Srov.: Horatius, Umění básnické, Listy 2,3,147)
Od vejce
Tj. od úplného začátku. Rčení je odvozeno nejspíše z jídelníčku římských hostin. Srov.: Ab ovo usque ad mala. Na uvedeném místě však Horatius hovoří o zvyku špatných básníků začínat výklad o trojské válce „od Ledina vejce“, z něhož se narodila Helena, unesená Paridem do Tróje.
AB OVO USQUE AD MALA (Horatius, Satiry 1,3,6/7)
Od vajíčka až k jablkům
Smysl: od začátku do konce. Římské hostiny začínaly podáváním vajíček a končily ovocem. Rčení se užívá obecně pro trvání čehokoliv od začátku do konce.
AB UNO DISCE OMNIA (parafráze Vergilia, Aeneis 2,65)
Podle jednoho poznej všechno
Srov.: Crimine ab uno disce omnes (Vergilius, Aeneis 2,65) → Z jednoho jejich zločinu poznáš všechny (tj. Řeky). – Aeneas vypráví v Karthágu královně Didoně o danajské lsti s trójským koněm.
AB URBE CONDITA (zkr. A. U. C.)
Od založení Města (Říma)
Letopočet v Římě měl svůj počátek v roce založení města 754/753 př. n. l. – podle výpočtu římského polyhistora M. Terentia Varrona (1. stol. př. n. l.).
AB URBE CONDITA LIBRI
Dějiny od založení Města
Název historického díla Tita Livia, historika doby Augustovy.
AB UTRAQUE PARTE
Z obou stran, na obou stranách, tam i zde
ABHORRET HOC VERO
To je vzdáleno pravdě, to není pravděpodobné
ABIECIT HASTAS (Cicero, Řeč pro L. Murenu 45)
Odhodil kopí
Srov.: Hodit flintu do žita, tj. vzdát se, rezignovat.
ABI IN PACE
Odejdi v pokoji
ABIIT, EXCESSIT, EVASIT, ERUPIT (Cicero, Řeči proti Catilinovi 2,1)
Odešel, vzdálil se, unikl, vyrazil ...
Rétorická gradace v Ciceronově líčení Catilinova odchodu z Říma v řeči pronesené k římskému lidu. Catilina odešel k vojsku, které bylo pro něho shromažďováno po zasedání senátu, na němž Cicero jako konsul pronesl svou proslulou 1. řeč proti Catilinovi (8. listopadu 63 př. n. l.).