A



A. - zkratka prenomina Aulus
                     substantiva annus (rok)
                     prepozice ante (před)

 

A. A. CHR. Anno ante Christum (natum)

A BOVE MAIORI DISCIT ARARE MINOR
Od staršího vola se učí mladší orat
Smysl: starší generace předává vždy své zkušenosti a vědomosti generaci mladší.

A CANE NON MAGNO SAEPE TENETUR APER (Ovidius, Léky proti lásce 422)
Často zadrží kance nepříliš veliký pes
Smysl: i drobnosti mohou mít v určitých případech velký význam.

A CAPILLIS USQUE AD UNGUES (Plautus, Epidicus 623/4; Petronius, Satirikon 102)
Od vlasů až k nehtům
Popisována je krásná dívka. Smysl: úplně, dokonale, skrz naskrz. Srov.: Od hlavy až po konečky prstů; Od hlavy až k patě.

A CAPITE USQUE AD CALCEM
Od hlavy až k patě

A CONTRARIO
Naopak, z opaku, z protikladu
V logice metoda důkazu, spočívající v dokazování nemožnosti situace opačné k tomu, co dokazujeme.

A DATO (zkr. A. D.)
Ode dne rozhodnutí, ode dne odeslání
Počátek platnosti rozhodnutí, příp. počátek určité lhůty.

 

A DEO VOCATUS RITE PARATUS
Od boha povolán – řádně připraven
Srov.: Komu dal bůh úřad, tomu dal i rozum.

A FABULIS AD FACTA
Od výmyslů k skutkům
Od pohádky ke skutečnosti. Zdroj rčení Factum, non fabula .[1]

 

A FORTIORI
Ze silnější pozice, na základě podloženějšího, pravděpodobnějšího výkladu
Srov.: A potiori.

 

A LIMINE
Od prahu, ode dveří
Smysl: zcela, zásadně (např. odmítnout něco).

 

A LIMINE SALUTARE (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 49,6)
Od prahu pozdravit
Tj. povšechně, na dálku, neupřímně.

A MARI USQUE AD MARE
Od moře k moři
Nápis ve státním znaku Kanady.

A MENSA ET TORO
Od stolu a lože
V římském právu rozvodová formule, zrušení manželského soužití.

 

A MULIERE INITIUM FACTUM EST PECCATI (Apokryfy, Sírachovec 25,33)

U ženy je počátek hříchu

Míněn je prvotní hřích lidstva za provinění Evy (ochutnání ovoce ze stromu poznání v ráji). Odtud pak byla žena vůbec pokládána za „nádobu hříchu“.

 

A NESCIRE AD NON ESSE

Od nevědění k nebytí

logice označení úvahové chyby spočívající v odmítání existence toho, co zůstává neznámé: neexistuje-li o existenci důkaz, existence není.

 

A POSSE AD ESSE

Od možného k jsoucímu

Logicky chybné usuzování z pouhé možnosti na skutečnost. A posse ad esse consequentia non valet.

 

A POSSE AD ESSE CONSEQUENTIA NON VALET

Závěry z možného na skutečné neplatí

Logická zásada: z pouhé možnosti nelze usuzovat na skutečnost. Opak Ab esse ad posse...

 

A POSTERIORI

Z následujícího, dodatečně, na základě zkušenosti

Užívá se obecně o závěrech dělaných na základě pozdější zkušenosti. Opak A priori.

 

A POTENTIA AD ACTUM (AD FACTUM)

Od možnosti ke skutečnosti

Užívá se v logice. Srov.: A posse ad esse. Opak Ab actu ad potentiam.

 

A POTIORI

Ze silnější pozice, z větší důležitosti

V určitém pořadí se respektuje důležitost věci. Srov.: A fortiori.

 

A PRIMA FACIE

Na první pohled, z prvního dojmu

 

A PRIORI

Z předchozího, z předem známého

logice vývody založené na obecných, za pravdivé přijatých předpokladech (nebo i předsudcích). Opak A posteriori.

 

A TERRA IN CAELUM (Plautus, Peršan 604; Macrobius, Saturnalia 5,13,32)

Od země k nebi

Užívá se přeneseně ve smyslu: všechno možné (co je jen mezi nebem a zemí).

 

AB ABRUPTO Ex abrupto[2]

 

AB ABUSU AD USUM NON VALET CONSEQUENTIA

Zneužití věci není důvodem proti samotnému užívání věci

Formule římského majetkového práva. Abusus non tollit usum.

 

AB ACTU AD POTENTIAM

Od skutečného k možnému

Způsob logického vyvozování. Opak A potentia ad actum.

 

AB ALTERO EXSPECTES, ALTERI QUOD FECERIS (Publilius Syrus, Myšlenky A 2)

Jak ty druhému, tak tobě druhý oplatí

Srov.: Jak ty mně, tak já tobě; Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.

 

AB ASINIS AD BOVES (TRANSCENDERE) (Plautus, Komedie o hrnci 235)

Z oslů (přesednout) na voly

Tj. polepšit si, povýšit na společenském žebříčku. Plautus pozměnil staré řecké rčení z oslů na koně a tak zvýšil ironičnost výroku. Ab equis ad asinos.

 

AB EQUIS AD ASINOS (TRANSCENDERE) (Erasmus Rotterdamský, Rozmluvy 1,7,29)

Od koní (přejít) k oslům

Tj. pohoršit si, klesnout na společenském žebříčku. Erasmova parafráze řeckého rčení: Z oslů ke koním. Srov.: Z kočáru na káru. Ab asinis ad boves.

 

AB ESSE AD POSSE VALET CONSEQUENTIA

Ze zkušenosti je možno usuzovat na možnost

Logická zásada: Z existence čehokoliv lze usuzovat na možnost. Opak A posse ad esse...

 

AB HAEDIS SEGREGARE OVES (Nový zákon, Matouš 25,32)

Oddělit ovce od koz

Z podobenství Kristova o posledním soudu: budou odděleni spravedliví od nespravedlivých, dobří od špatných.

 

AB HINC

Odtud, od této chvíle

 

AB HODIERNO (DIE)

Ode dneška, od dnešního dne

 

AB ILLO FRIGET

Jde z něho mráz, je studený

Smysl: nic s ním není, za nic nestojí.

 

AB IMO PECTORE (Lucretius, O přírodě 3,57/58)

hloubi srdce, z celého srdce, upřímně

 

AB INCUNABULIS

Od kolébky, od prvních začátků, od raného dětství

Odtud „inkunábule“ – knihy natištěné v prvních desetiletích po vynálezu knihtisku (do roku 1500), první knihy.

 

AB INITIO

Od začátku, zpočátku

 

AB INTESTATO (SUCCESSIO)

(Dědictví) z neexistence závěti

Právnický termín pro intestamentární dědictví, tj. dědictví ze zákona, bez závěti.

 

AB IOVE PRINCIPIUM (Vergilius, Zpěvy pastýřské 3,60)

Od Jova počátek (věcí, výkladu apod.)

Smysl: s bohem začínej ... U Vergilia jde o básnickou soutěž pastýřů Damoreta a Menalca. Toto úsloví má v literatuře počátek u řeckého básníka Aráta ze Soloi, který tak začal svou učenou báseň Fainomena (Úkazy nebeské), do latiny přeloženou Ciceronem.

 

AB IPSO LARE INCIPE

Začni (nejdříve) u vlastního krbu

Smysl: zameť si nejprve před vlastním prahem. Larové byli bůžky domácího krbu, rodinní patroni. → TE CORRIGAS PRIUS, ALTERUM QUAM CORRIGAS  Dříve než pokáráš jiné, naprav se nejprve sám. Srov.: Hleď dříve na nahotu svoji a pak teprve na jiné (Bajky Bidpajovy).

 

AB ORBE CONDITO

Od stvoření světa

 

AB OVO (Srov.: Horatius, Umění básnické, Listy 2,3,147)

Od vejce

Tj. od úplného začátku. Rčení je odvozeno nejspíše z jídelníčku římských hostin. Srov.: Ab ovo usque ad mala. Na uvedeném místě však Horatius hovoří o zvyku špatných básníků začínat výklad o trojské válce „od Ledina vejce“, z něhož se narodila Helena, unesená Paridem do Tróje.

 

AB OVO USQUE AD MALA (Horatius, Satiry 1,3,6/7)

Od vajíčka až k jablkům

Smysl: od začátku do konce. Římské hostiny začínaly podáváním vajíček a končily ovocem. Rčení se užívá obecně pro trvání čehokoliv od začátku do konce.

 

AB UNO DISCE OMNIA (parafráze Vergilia, Aeneis 2,65)

Podle jednoho poznej všechno

Srov.: Crimine ab uno disce omnes (Vergilius, Aeneis 2,65) → Z jednoho jejich zločinu poznáš všechny (tj. Řeky). – Aeneas vypráví v Karthágu královně Didoně o danajské lsti s trójským koněm.

 

AB URBE CONDITA (zkr. A. U. C.)

Od založení Města (Říma)

Letopočet v Římě měl svůj počátek v roce založení města 754/753 př. n. l. – podle výpočtu římského polyhistora M. Terentia Varrona (1. stol. př. n. l.).

 

AB URBE CONDITA LIBRI

Dějiny od založení Města

Název historického díla Tita Livia, historika doby Augustovy.

 

AB UTRAQUE PARTE

Z obou stran, na obou stranách, tam i zde

 

ABHORRET HOC VERO

To je vzdáleno pravdě, to není pravděpodobné

 

ABIECIT HASTAS (Cicero, Řeč pro L. Murenu 45)

Odhodil kopí

Srov.: Hodit flintu do žita, tj. vzdát se, rezignovat.

 

ABI IN PACE

Odejdi v pokoji

 

ABIIT, EXCESSIT, EVASIT, ERUPIT (Cicero, Řeči proti Catilinovi 2,1)

Odešel, vzdálil se, unikl, vyrazil ...

Rétorická gradace v Ciceronově líčení Catilinova odchodu z Říma v řeči pronesené k římskému lidu. Catilina odešel k vojsku, které bylo pro něho shromažďováno po zasedání senátu, na němž Cicero jako konsul pronesl svou proslulou 1. řeč proti Catilinovi (8. listopadu 63 př. n. l.).
 

ABRENUNTIO

Zříkám se

 

ABSENS – CARENS

Není – nemá

Poklasická formulace vystihující skutečnost, že nepřítomný člověk se nepodílí na výhodách plynoucích z přítomnosti.

 

ABSENS HERES NON ERIT

Nepřítomný nebude dědit

Zásada římského dědického práva. Dědicové se museli se svými nároky přihlásit osobně (in praesentia) u patřičného úřadu, resp. soudu.

 

ABSIT

Ať je vzdáleno; Pryč s tím

Srov.: Bůh uchovej! Nedej pánbůh!

 

ABSIT INVIDIA VERBO (DICTO) (Livius, Dějiny 9, 19, 15, 28, 39, aj.)

Ať můj výrok není vykládán ve zlém

Rčením se apeluje na posluchače nebo čtenáře, aby to, co je řečeno, chápali jako řečené upřímně, bez postranních úmyslů apod. Sit venia verbo.[3] Bona venia vestra.[4]

 

ABSOLUTIO AB INSTANTIA

Osvobození pro nedostatek důkazů

Právní výraz. Obžalovaný je osvobozen, ale není zbaven podezření.

 

ABSOLVO TE (AB OMNIBUS PECCATIS)

Zbavuji tě (všech hříchů), odpouštím ti (všechny hříchy)

Formule rozhřešení při katolické zpovědi.

 

ABSQUE NOTA

Bez označení, bez bližších údajů

Užívá se bibliograficky o knihách, u nichž chybí údaj o místě a roku vydání.

 

ABSTRACTUM PRO CONCRETO

Abstraktní pojem místo konkrétního

Záměna umožňující např. užití slov v přeneseném významu.

 

ABSTRAHE LIGNA FOCO, SI VIS EXTINGUERE FLAMEN

Odstraň z ohniště dřevo, chceš-li uhasit oheň

 

ABSURDUM

Nesmyslné, nejapné, protismyslné, absurdní

 

ABUSUS NON TOLLIT USUM

Zneužití neruší užívání (věci)

Právnická zásada. Ab abusu ad usum ...

 

ABYSSUS ABYSSUM INVOCAT (Starý zákon, Žalm 41,8)

Propast vyvolává propast

Smysl: jedno neštěstí vede k druhému. Srov.: Neštěstí nechodí nikdy samo; Z neštěstí do neštěstí. – Aliud ex alio malum.

 

A. CHR. (N.) Ante Christum (natum)

 

A. C. Anni currentis


ACCEDAS SOCIUS, LAUDES, LAUDERIS UT ABSENS (Horatius, Satiry 2,5,72)

Staň se spojencem a chval, abys byl chválen, až budeš vzdálen

Použito A. Schopenhauerem (O spisovatelství a stylu § 281): "Naprostá většina knih je špatná a měla zůstat nenapsána; měla by tedy být chvála právě tak vzácná, jako je nyní vzácná hana, pod vlivem osobních ohledů a hesla: Accedas socius, laudes, lauderis ut absens."

 

ACCEPTO DAMNO IANUAM CLAUDO

Po vykradení zavírám dveře

O lidech, kteří dělají nějaká opatření opožděně. Srov.: Pozdě bycha honit. – Clipeum post vulnera sumo.[5]

 

ACCIDIT IN PUNCTO, QUOD NON SPERATUR IN ANNIS

okamžiku se stane to, v co nedoufáš léta
 

ACCIPE, SUME, CAPE, SUNT VERBA PLACENTIA PAPAE

Přijímat, dostávat, brát, taková slova papež má rád

 

ACCIPERE HUMANUM EST, INOPI DONARE DEORUM

Přijímat dary je lidské, dávat chudým je božské

Homo homini deus.[6]

 

ACCIPERE PRAESTAT QUAM FACERE INIURIAM (Cicero, Tuskulské hovory 5,56)

Je lepší bezpráví trpět než páchat

Tato myšlenka byla už rozvíjena Platónem v dialogu Gorgiás (469 C). Srov.: Seneca Mladší, Foiníčanky 494.

 

ACCIPE QUAM PRIMUM, BREVIS EST OCCASIO LUCRI (Martialis, Epigramy 8,9,3)

Ber co nejdříve, příležitost jen krátká je k zisku

 

ACERBUM EST, PRO BENEFACTIS CUM MALI MESSEM METAS (Plautus, Epidicus 718)

Je trpké za dobrotu sklidit špatnou odměnu

Narážka na přísloví Ut sementem feceris, ita metes.[7] Srov.: Pro dobrotu na žebrotu.

 

ACHERONTIS PABULUM (Plautus, Kasina 158; Kupec [též Milenci] 290)

Sousto Acherontu

Acheron je jeden z názvů podsvětí, říše mrtvých. "Soustem pro Acheron" jsou všichni lidé, v komediích zvláště starci. Srov.: Hrobníkův zákazník.

 

ACQUISITIO

Nabytí, získání

 

ACTA

(Věci) vyřízené, vybavené

Spisy jednací, akta, zvl. spisy vyřízené. Ad acta.
 

ACTA AGIMUS (Cicero, Tuskulské hovory)

Projednáváme projednané

Tedy děláme věc zbytečnou a nemožnou. Toto přísloví se opírá o zásadu římského soudnictví neprojednávat žádnou věc podruhé. → Actam rem agere. → Actum ne agas (v.t.)

 

ACTA DIURNA (též PUBLICA)

Denní události, denní noviny

Tak byly označovány denní zprávy ze zasedání senátu a o událostech ve městě, které začal zveřejňovat za svého konsulátu C. Iulius Caesar r. 59 př. n. l. Srov.: Suetonius, Životopis božského Iulia 20.

 

ACTA EST FABULA

Hra je u konce

 

ACTAM REM AGERE (Plautus, Komedie o skříňce 703)

Dělat už hotovou věc

Dělat něco zbytečného. Srov.: Mlátit prázdnou slámu.
 
ACTA NON VERBA
Činy, nikoliv slova
Smysl: Od slov je třeba přejít k činům. Rčení užito např. O. Hepnarovou v dopise redakcím ze dne 8. 7. 1973: "Toto je můj rozsudek: Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo. Acta non verba."

 

ACTA SANCTORUM

Skutky svatých

Předmět hagiografie, životopisů světců.

 

ACTIO IN DISTANS

Působení na dálku

 

ACTIONES IURIS

Právní jednání, právní procedury

 

ACTIS TESTANTIBUS

Jak svědčí spisy

Podle svědectví důkazních materiálů, dokumentů.

 

ACTUM NE AGAS (Terentius, Formio 419; Cicero, Dopisy Attikovi 9,18,3)

Nedělej věc už odbytou

Smysl: dělat zbytečnou práci, věnovat se už rozhodnuté věci. Srov.: Mlátit prázdnou slámu; Pozdě bycha honit. Tak si počínají jen lidé pošetilí, tak u Plauta, Pseudolus v. 261. Původ je nejspíš v právnictví: záležitost právně rozhodnutá se nedá projednávat podruhé. Actam rem agere.

 

ACTUM EST

Je dokonáno, končí se, je hotovo

 

ACU REM TETIGISTI (Plautus, Lano 5,2)

Jehlou (hrotem) jsi se věci dotkl

Smysl: dotkl jsi se podstaty věci. Srov.: Uhodit hřebík na hlavičku. Původ je třeba hledat v lékařské praxi.

 

A. D. Anno Domini

 

A. D. A dato

 

A. D. Ante diem

 

AD ABSURDUM

K nesmyslnosti, k absurdnosti, pošetile, nevhodně

logice dovedení výkladů a závěrů až k nesmyslnosti a tak podání důkazu o nesprávnosti výchozích premis.
 

AD ABSURDUM IN INFINITUM (Misantrop, Z poustevníkovy lesní moudrosti, O smyslu života)

Až do nesmyslnosti, donekonečna

Latinská fráze použita Misantropem ve větě: Vždyť kdyby existoval Bůh, musel by mít i On svého Stvořitele a tento Stvořitel jiného Stvořitele! – atd. ad absurdum in infinitum.

 

AD ACTA

Ke spisům, založit do archívu, mezi vyřízené věci

Užívá se však i ve smyslu nechat bez pozornosti, odložit bez důkladného prošetření apod.

 

AD ANNUM

Do roka, po roce

 

AD ARBITRIUM

K posouzení, k úvaze, k rozhodnutí (někoho)

Také však: podle rozhodnutí, podle doporučení.

 

AD ARMA

Do zbraně

 

AD AUGUSTA PER ANGUSTA Per angusta ad augusta[8]

 

AD BESTIAS (Suetonius, Životopis Claudiův 14)

K šelmám

Předhození k roztrhání dravcům v cirku bylo v době císařství trestem pro zvlášť těžké zločince, provinilé otroky, zajatce, křesťany apod. Christianos ad leones![9]

 

AD CALAMITATEM QUILIBET RUMOR VALET (Publilius Syrus, Myšlenky A 17)

I sebemenší pověst stačí k pohromě

 

AD CALENDAS GRAECAS (Suetonius, Životopis božského Augusta 87)

O řeckých kalendách

Podle Suetonia oblíbené rčení císaře Augusta. Kalendy byly 1. dnem každého měsíce v římském kalendáři. Protože Řekové kalendy ve svém kalendáři neměli, znamenalo toto rčení „nikdy“. Srov.: Na svatého Dyndy; Až naprší a uschne; Od vlčího moru (Komenský); 31. února (Misantrop); La semaine des quatres jeudis - Až bude mít týden čtyři čtvrtky (francouzské rčení).

 

AD CAPTANDAM BENEVOLENTIAM

Pro získání náklonnosti, blahovůle, k zajištění sympatií

Srov.: Captatio benevolentiae.[10]

 

AD CONSUMATIONEM SAECULI

(Až) do skonání věků

 

AD DELIBERANDUM

K úvaze, na rozmyšlení

 

AD DISCENDUM, NON AD DOCENDUM

K tomu, abychom se učili, ne abychom poučovali

 

AD DISCENDUM QUOD OPUS EST NULLA MIHI AETAS SERA VIDERI POTEST (Augustinus, Dopisy 166,1)

K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk nemůže zdát pozdní

 

AD DISPUTANDUM

K projednání, k prodiskutování

 

AD EXEMPLUM

Podle vzoru, po příkladu

 

AD FINEM SAECULORUM

(Až) do konce věků

 

AD FUTURAM MEMORIAM

Pro budoucí památku, pro paměť budoucích věků

 

AD FLENTEM FLENS NUMQUAM BENE VENIET CONSOLATOR (Ennodius, Život Epifaniův 382,23 H)

Plačícímu člověku nepřijde nikdy vhod utěšitel, který sám pláče

 

AD FONTES

K pramenům; Ke zdrojům

Požadavek vědecké práce obracet se k primárním (původním) pramenům. V praxi renesance to znamenalo: čtěte klasické autory!

 

AD GLORIAM DEI

Ke slávě boží, pro slávu boží

viz Ad maiorem Dei gloriam.

 

AD HASTAM

U kopí, příp. ke kopí

Smysl: v dražbě, příp. do dražby. Kopí bylo ve starém Římě symbolem vlastnictví a prodeje kořisti. Na místě, kde bylo zaraženo do země, probíhala veřejná dražba.

 

AD HOC

K tomuto, právě pro tento případ, pro tuto chvíli, speciálně pro tento účel

 

AD HOMINEM

S ohledem na člověka, na osobu posluchače apod.

→ Argumentum ad hominem.

 

AD HONOREM

Na poctu, ke cti, pro čest

 

AD IMPOSSIBILIA NEMO TENEATUR

Nikdo ať není zavazován k nemožnému

Nikdo není povinen dělat nemožné. Zásada právnická i etická.

 

AD INFEROS

K podsvětním bohům, do podsvětí, ke Stínům, tj. zemřít

Opak → Ad superos.

 

AD INFINITUM (IN INFINITUM)

Na neomezenou dobu, na neurčito, příp. navždy

 

AD INTERIM

Prozatím

 

AD KALENDAS GRAECAS Ad Calendas Graecas

 

AD LEONES

Lvům

Obdobně se užívalo Ad bestias.

 

AD LIBITUM

Podle přání, po libosti, podle vlastního uvážení

 

AD LIMINA APOSTOLORUM

K prahům apoštolským, u prahů apoštolských

Tj. u papežského stolce, příp. míněn chrám sv. Petra v Římě.

 

AD LITTERAM

Do písmene, doslovně

 

AD LOCUM

Podle místa, s ohledem na místo (kde se něco koná, mluví apod.).

 

AD MAIOREM DEI GLORIAM (zkr. A. M. D. G.)

K větší slávě boží

Heslo jezuitského řádu (zal. 1534), kterým byly odůvodňovány a ospravedlňovány všechny akce jezuitů, mající za účel posílení moci papeže a církve. Odvozeným heslem se stalo: Účel světí prostředky. Iniciály A. M. D. G. se objevovaly v knihách vydávaných jezuity. Heslo se užívá i přeneseně: ve jménu té a té osoby, pro slávu té a té ideje. → Ad maiorem Sathanas gloriam (v. t.).
 
AD MAIOREM SATHANAS GLORIAM
K větší slávě Satanově
Název alba norské blackmetalové skupiny Gorgoroth z r. 2006.

 

AD MANUM

Do (vlastních) rukou, odevzdat adresátovi

 

AD MAXIMUM

Nanejvýš, maximálně

Opak → Ad minimum.

 

AD MEMORANDUM

K zapamatování, pamatuj

 

AD METALLA

Do dolů

Jeden z těžkých trestů pro zločince a provinilé otroky. Odsouzenci do rudných dolů pracovali v okovech.

 

AD MINIMUM

Nejméně, přinejmenším, minimálně

Opak → Ad maximum.

 

AD MODUM

Podobně jako..., na způsob (něčeho)

 

AD NARRANDUM, NON AD PROBANDUM (Quintilianus, O výchově řečníka 10,1,21)

K vyprávění, ne k dokazování

Quintilianus srovnává historika a řečníka. Užívá se o lidech, kteří jsou dobrými řečníky, ale mají slabiny v argumentaci.


AD NAUSEAM

(Až) k zblití

 Srov. použití v LaVeyově Satanské bibli: Při satanském magickém obřadu se účastníci nedrží za ruce a netančí „kolečko kolem růžolícího“, nezapalují svíce různých barev, aby tím dosáhli splnění rozličných přání, nevolají ve jménu „Otce, Syna a Ducha svatého“, když patrně provozují černou magii, nevybírají si „svatého“ za osobního rádce a pomocníka při řešení svých problémů, nenamáčejí se do vonných olejů a nedoufají, že se peníze jen pohrnou, nemeditují, aby dosáhli „velkého duchovního probuzení“, neodříkávají dlouhá zaříkávání, k nimž občas přihodí – pro lepší dojem – Ježíšovo jméno atd. atd. atd. ad nauseam!

 

AD NORMAM

Podle normy, podle předpisů

 

AD NOTAM

Na vědomí, dobře si zapamatuj

Srov. Ad memorandum, Nota bene.[11]

 

AD OCULOS

Před oči, před očima, názorně (dokazovat)

→ Argumentum ad oculos.

 

AD PAENITENDUM PROPERAT, CITO QUI IUDICAT (Publilius Syrus, Myšlenky A 32)

Kdo rychle soudí, spěchá, aby litoval

 

AD PERPETUAM REI MEMORIAM

Na věčnou paměť (věci, události)

 

AD PERSONAM

K osobě, s ohledem na konkrétní osobu, osobně, pro svou osobu

Srov. Ad hominem.

 

AD PIAS CAUSAS

Na zbožné účely

 

AD PRAESENS OVA CRAS PULLIS SUNT MELIORA (Walther 429)

Mít hned vejce je lepší než mít zítra kuřata

Lepší je menší jistota než velké, ale nejisté sliby. Srov.: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše; Lépe je mít než doufat.

 

AD PRIMUM ARBOR NON CORRUIT ICTUM (Walther 434)

Strom neklesá na první úder

→ Non uno ictu quercus cadit.[12]

 

AD RATIFICANDUM

Ke schválení, k ratifikaci

 

AD REFERENDUM

K přednesení, podání zprávy, k referování

 

AD REM

K věci, s ohledem na (projednávanou) věc, záležitost

→ Argumentum ad rem.

 

AD REM NIHIL FACIT

Nevztahuje se k věci, nepatří k věci, nemá s věcí nic společného

 

AD RESTIM RES REDIIT (Terentius, Formio 686)

Věc dospěla k provazu

Tj. nezbývá než provaz. Projev zoufalství, které vede k sebevraždě jako k řešení. Srov. Plautus, Peršan 815: Restim tu tibi cape crassam ac te suspende – Vezmi si tlustý provaz a pověs se!

 

AD SE IPSUM

sobě samému

Latinský překlad názvu řecky psaného díla císaře Marca Aurelia Τα εις ‘εαυτόν (Hovory k sobě).

 

AD SUPEROS

K bohům, k nebešťanům, na nebesa

Opak → Ad inferos.

 

AD TEMPUS

Dočasně

 

AD TE, DOMINE, LEVAVI ANIMAM MEAM (Starý zákon, Žalm 24,1)

K tobě, Hospodine, pozdvihl jsem duši svou

 

AD UNUM OMNES

Všichni do jednoho

 

AD USUM

K užití, k potřebě

 

AD USUM DELPHINI In usum Delphini[13]

 

AD USUM PROPRIUM

Pro vlastní potřebu

 

AD VERBUM

Doslovně, na slovo

 

AD VITAM AETERNAM

Pro život věčný

 

AD VOCEM POPULI

hlasu lidu, k veřejnému mínění (se obracet), s ohledem na vůli lidu, na veřejné mínění

 

ADAMANTE DURIOR

Tvrdší než ocel

O člověku, který je zatvrzelý, bezcitný, neústupný, nelidský, ale také v kladném smyslu odolný, nezlomný, kalený. Srov.: Má železné srdce.

 

ADDISCUNT IUVENES, QUOD CECINERE SENES (Walther 544)

Mladí se přiučují tomu, co zpívali staří

A bove maiori..., → Filii canunt paternas cantiones.[14]

 

ADHUC SUB IUDICE LIS EST (Horatius, Umění básnické, Listy 2,3,78)

Dosud je pře u soudce, dosud není rozhodnuto, dosud nedošlo ke shodě

Horatius hovoří o tom, že gramatikové (filologové) dosud vedou spory o to, kdo první skládal elegická dvojverší.

 

ADHUC TUA MESSIS IN HERBA EST (Ovidius, Listy heroin 17,263)

Tvá žeň je zelená dosud

Tj. ještě nenadešel tvůj čas. U Ovidia Helena v dopise Paridovi mírní jeho milostné touhy. Srov.: Dočkej času jako husa klasu.

 

ADITUM NOCENDI PERFIDO PRAESTAT FIDES (Seneca Mladší, Oidipús 699)

Možnost škodit dává zrádci důvěra

Oidipús podezírá Kreónta, že chce uchvátit královskou moc. Kreón se brání: Což mě snad málo hájí moje dlouhá věrnost? A Oidipús odpovídá uvedenými slovy.

 

ADMITTITUR

Připouští se, povoluje se, „souhlas“

= Imprimatur[15] → Nihil obstat.[16] Opak → Damnatur.[17]

 

ADVERSAE RES

Nepříznivé poměry, neštěstí, pohromy

Opak → Secundae res...[18]

 

ADVERSAE RES ADMONUERUNT RELIGIONUM (Livius, Dějiny 5,51,8)

Pohromy připomněly povinnou úctu k bohům

Srov.: Se slzami na krajíčku k nejbližšímu kostelíčku; Bída učí, jak se modlit. → Diligentius dii coluntur irati.[19]

 

ADVERSA FORTUNA

Za nepřízně osudu, štěstí se odvrátilo

 

ADVERSUM STIMULUM CALCES (Terentius, Formio 78)

Proti ostnu (hrotu) nastavovat patu

Smysl: je pošetilé bojovat proti silnějšímu nerovnými zbraněmi. Oblíbené pořekadlo se rozšířilo především díky Novému zákonu, Skutky apoštolské 9,5: Durum est tibi contra stimulum calcitrare – Těžko ti je proti ostnu se zpěčovati. Srov.: Mít trn v patě.

 

ADVERSUS AEREM CERTARE

Bojovat proti větru

Tj. počínat si pošetile, dělat marnou práci. → Caelum findetur aratro[20] → Piscari in aere[21] aj.

 

ADVERSUM NECESSITATEM NE DII QUIDEM RESISTUNT (Walther 568e)

Proti nutnosti jsou i bohové bezmocní

Latinský překlad myšlenky připisované mytilenskému tyranovi Pittakovi (7. stol. př. n. l.), nebo lyrickému básníku Sémonidovi (tak Platón, Prótagorás 345 D a Zákony 741 A).

 

ADVOCATUS DEI

Zastánce boha, obhájce boha

Obecně se označení užívá pro toho, kdo obhajuje danou situaci poukazováním na její přednosti. Církevního původu. Opak → Advocatus diaboli.

 

ADVOCATUS DIABOLI

Zastánce ďábla, obhájce ďábla

Obecně označení člověka, který kritizuje danou situaci – v dobrém i zlém úmyslu – poukazováním na její nedostatky. V diskusích ten, kdo uvádí názory a argumenty, jimž sám ve skutečnosti nemusí věřit. Církevního původu. Opak → Advocatus dei.

 

AEGRE REPREHENDAS, QUOD SINIS CONSUESCERE (Hieronymus, Dopisy 107,8)

Těžko potlačíš, čemu jsi přivykl


AEGRITUDINES ANIMI

Nemoci duše

Řecky νοσοι ψυχές. Podle stoické filosofie souhrnné označení vášní a afektů (παθή), jež vznikají z falešných mínění a zvrácených zásad, z nichž se rodí utrpení. Vyléčit je může jedině filosofie. Jen zničením všech vášní lze dosáhnout pravé svobody, trvalého štěstí a vnitřního míru.

 

A. E. I. O. U. Austriae...

 

AEQUA, INIQUA
Rovné, nerovné; spravedlivé, nespravedlivé; dobré, špatné; poctivé, nepoctivé

U Livia, Dějiny 2,32,7: Per aequa, per iniqua – Za každou cenu, po dobrém nebo po zlém.

 

AEQUA LANCE

Stejnou vahou, nestranně, objektivně

Slovo lanx tu označuje misku na vahách.

 

AEQUALITAS NON PARIT BELLUM

Rovnost neplodí války

 

AEQUAM MEMENTO REBUS IN ARDUIS SERVARE MENTEM (Horatius, Ódy 2,3,1/2)

Hleď si klidnou mysl zachovat i v dobách zlých

Básník se v ódě adresované Delliovi zamýšlí nad osudovostí života, jehož nevyhnutelným zakončením je smrt.

 

AEQUAT CAUSA EFFECTUM

Příčina se rovná důsledku; jaká příčina, takový důsledek

Logická a právnická zásada.

 

AEQUAT OMNES CINIS, IMPARES NASCIMUR, PARES MORIMUR (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 91,16)

Všechny srovnává smrt: nerovni se rodíme, rovni umíráme

 

AEQUO ANIMO

S klidnou myslí, vyrovnaně, bez afektů

 

AEQUO MARTE (PUGNARE)

Bojovat se stejným úspěchem, nerozhodně

V tomto obratu se bůh války Mars objevuje jako „nestranný“ patron obou válčících stran.

 

AEQUUM ET BONUM

Spravedlivé a dobré, slušné a správné

 

AEQUUM IUS NON QUO OMNES USI SUNT, SED QUOD OMNIBUS LATUM EST (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 107,6)

Rovné právo není to, kterého všichni užívají, nýbrž to, které bylo ustanoveno pro všechny

 

AERE PERENNIUS (Horatius, Ódy 3,30,1)

Trvalejší než kov

Horatius hovoří o svém díle jako o pomníku, který přetrvává věky. Užívá se obecněji o monumentálních dílech, geniálních objevech apod. → Exegi monumentum.[22]

 

AES ALIENUM

Dluh

 

AES TRIPLEX CIRCA PECTUS ERAT (Horatius, Ódy 1,3,9)

Měl kolem hrudi trojitý kov

Vztahuje se na první plavce, kteří měli odvahu pustit se na křehkých plavidlech na bouřlivé moře. Obrat se používá o člověku důkladně odolném vůči nebezpečí.

 

AESCULAPIO OPUS EST

Aesculapa je třeba

O člověku, který potřebuje lékaře, léky, ošetření. Aesculapius (řecky Asklépios) byl bohem lékařství. Srov.: Třeba by mu apotéky (Komenský).

 

AETAS PARENTUM PEIOR AVIS TULIT / / NOS NESQUIORES (Horatius, Ódy 3,6,46/47)

Věk otců, horší dědů jsa, bídnější / / nás ještě zrodil

Myšlenka o úpadku mladších generací je stálým tématem antických básníků a moralistů. Srov.: Staré zlaté časy. → Damnosa quid non...[23]

 

AETAS PRIMA CANAT VENERES, EXTREMA TUMULTUS (Propertius, Básně 2,10,7)

Mládí ať opěvá lásky, stáří zas válečné činy

A. S. Puškin v Eugenu Oněginovi 8.4 upravil tento Propertiův verš takto: Amorem canat aetas prima – Ať mladý věk o lásce zpívá.
 

AETATIS

Ve věku

Nápis na portrétech šlechticů označující, v kterém roce života portrétované osoby byla malba (či fotografie) provedena (např. Misanthropus, aetatis 35, anno 2000 – Misantrop v 35. roce života, roku 2000 apod.).

 

AETERNA URBS (Tibullus, Básně 2,5,23)

Věčné město (tj. Řím)

 

A. F. Anni futuri
 

AFFECTUM DANTIS PENSAT CENSURA TONANTIS

Kdo bližnímu pomoci otálí, hněv hromovládcův na sebe uvalí

 

AFFIRMANTI, NON NEGANTI, INCUMBIT PROBATIO

Důkaz musí podat ten, kdo tvrdí, ne ten, kdo popírá

Své tvrzení musí dokazovat žaloba, ne obhajoba (práv.)

 

AGE EAMUS, AMICI, QUO NOS FATA VOCANT (Vergilius)

Nuže, přátelé, jděme, kam osud nás volá

 

AGE, QUOD AGIS Age, si quid agis

 

AGER PRIVATUS

Soukromý pozemek

 

AGER PUBLICUS

Veřejný pozemek, obecní (státní) půda

Ve starém Římě státní pozemkový fond, získaný římskými výboji v Itálii a v provinciích. Za nevelký poplatek byl pronajímán soukromým uživatelům.

 

AGER ROMANUS

Římské území, státní území římské

 

AGE, SI QUID AGIS (Plautus, Chlubný voják 215)

Dělej, děláš-li něco

V různých obměnách hojně užívané rčení, které je výzvou k důslednému a rychlému plnění záměru, příp. úkolu. Původ obratu je nejspíš v římské kultovní praxi. → Hoc age.[24]

 

AGER QUAMVIS FERTILIS SINE CULTURA FRUCTUOSUS ESSE NON POTEST (Cicero, Tuskulské hovory 2,5,13)

Pole, jakkoliv úrodné, přece bez obdělávání úrodu přinášet nemůže

K obdělávání pole se v textu přirovnává vzdělávání ducha.


AGGREDI URBEM CORONA

Kruhový útok na město

Římané dobývali města rázně a velkými silami, jimiž je doslova "ověnčili" kolem dokola ze všech stran.

 

AGNOSCO VETERIS VESTIGIA FLAMMAE (Vergilius, Aeneis 4,23)

Poznávám stopy dávného žáru

Kartáginská královna Dido vzpomíná na svého mrtvého muže a hovoří ke své sestře Anně o začínající lásceAeneovi.

 

AGNUS DEI

Beránek boží

Tj. Ježíš Kristus → Ecce Agnus dei...[25]

 

AGRESSI SUNT MARE TENEBRARUM, QUID IN EO ESSET EXPLORATURI

Zaútočili na moře temnot, aby zkoumali, co v něm lze prozkoumat

Použito v: E. A. Poe: Eleonora: Ti, kdo sní ve dne, poznávají mnohé z toho, co uniká snivcům pouze nočním. V šerých vidinách je jim přáno nahlédat do věčnosti, při procitnutí pak žasnout úchvatným poznáním, že stanuli u samých bran velkého tajemství. Po drobtech učí se znát moudrost, v níž vězí dobro, ve větších doušcích čerpají vědomosti, z kterých pochází zlo. Ale i bez kormidla a bez kompasu pronikají do širého oceánu „nevýslovného jasu“ a opět jako dobrodruzi núbijského zeměpisce – „agressi sunt mare tenebrarum, quid in eo esset exploraturi“.


ALBO DIES NOTANDA LAPILLO (též CALCULLO) (Catullus, Básně 68,148; Persius, Satiry 2,1–2 aj.)

Den hodný označení bílým kamínkem (v kalendáři)

Smysl: počítat tento den mezi šťastné dny. Takové dny označovali Římané bíle křídou, dny nešťastné černě uhlem. Srov.: Zapsat zlatým písmem, příp. označit červeně.

 

ALEA IACTA EST (správněji ESTO) (Suetonius, Životopis božského Iulia 32)

Kostky jsou vrženy

Proslulý výrok G. Iulia Caesara při překročení říčky Rubico 11. ledna 49 př. n. l. Caesarův přechod s vojskem z Předalpské Galie do Itálie znamenal začátek občanské války. Uvedené rčení je překladem řeckého úsloví „άνερρίφθω κύβος“ – budiž vržena kostka, kde kostka je symbolem hry s nejistým koncem. Rčení se používá pro významná rozhodnutí.
 

ALEA IUDICIORUM

Kostky rozsudkové

Příslušníci soudu jimi často označovali náhodnost rozsudku. Rabelaisův soudce Třeštidlo je bere doslova (Gargantua a Pantagruel 3,39).

 

ALERE LUPORUM CATULOS

Živit vlčí mláďata

Tj. počínat si proti vlastním zájmům. Srov.: Hřát si hada na vlastních prsou; Nasazovat si veš do kožichu apod.

 

ALIAM AETATEM ALIA DECENT (Plautus, Kupec 984)

Každému věku sluší něco jiného

 

ALIAS

Jindy, podruhé, jinak, jinými slovy (neboli)

 

ALIA TERRA ALIOS MORES POSTULAT

Jiná země vyžaduje jiné mravy

Srov.: Jiný kraj, jiný mrav.

 

ALIBI

Jinde, na jiném místě

V právnické terminologii důkaz o nevině člověka založený na tom, že dotyčný byl v době činu prokazatelně na jiném místě.

 

ALIENA CAPELLA GERIT DISTANTIUS UBER (Horatius, Satiry 1,1,110)

Cizí kozička má vemeno větší

Mnohokrát obměňovaná myšlenka, že lidem se líbí více cizí než vlastní. Srov.: Sousedova kráva lepší mlíko dává → Aliena nobis... → Fertilior seges...[26]

 

ALIENA NE CURES (Terentius, Sebetrapič 76)

O cizí se nestarej

Tak odbývá Menedémos nabízenou pomoc nebo radu svého souseda Chremeta. Ten odpovídá známým veršem Homo sum, nil humani a me alienum puto.[27] Srov.: Nehas, co tě nepálí; Nepleť se do cizích věcí.

 

ALIENA NOBIS, NOSTRA PLUS ALIIS PLACENT (Publilius Syrus, Myšlenky A 28)

Nám víc se cizí líbí, naše jinému

Aliena capella... → Fertilior seges...

 

ALIENATIO MENTIS

Odcizení mysli, ztráta rozumu, pomatení

 

ALIENA VITIA IN OCULIS HABEMUS, A TERGO NOSTRA SUNT (Seneca Mladší, O hněvu 2,28,8)

Cizí vady máme před očima, vlastní za zády

Tj. všímáme si vad druhých lidí, vlastní nechceme vidět. Stejná myšlenka se do obecného povědomí prosadila známou formulací z evangelií (Matouš 7,5; Lukáš 6,42): „Vidí třísku v oku bližního svého, ale kládu v oku svém nevidí.“ Srov.: Cudzie hriechy na nose, svoje za chrbtom. → Respicere ignoto...[28]

 

ALIENI APPETENS, SUI PROFUSUS (Sallustius, Spiknutí Catilinovo 5,4)

Usiloval o cizí, svoje promrhal

Z charakteristiky Catiliny, dobrodružného aristokrata, který v r. 63 př. n. l. zosnoval spiknutí, odhalené tehdejším konsulem Ciceronem.

 

ALIENUM AES HOMINI INGENUO ACERBA EST SERVITUS (Publilius Syrus, Myšlenky A 11)

Dluh nese svobodnému trpkou porobu


ALII GLORIAE SERVIUNT, ALII PECUNIAE

Jedni slouží slávě, druzí penězům

 

ALIORUM EXEMPLA COMMONENT (Terentius, Dívka z Andru 812)

Příklady jiných (lidí) varují

 

ALIOS SALVOS FECIT, SE IPSUM NON POTEST SALVUM FACERE (Nový zákon, Marek 15,31)

Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže

Posměšná poznámka ostatních Židů při Ježíšově ukřižování s narážkou na Ježíšova zázračná uzdravení nemocných.

 

ALIUD DICUNT, ALIUD FACIUNT

Jedno říkají, druhé činí

→ Discrepant facta cum dictis.[29]

 

ALIUD EST FACERE, ALIUD EST DICERE (Walther 790e)

Něco jiného je dělat, něco jiného mluvit

 

ALIUD EX ALIO MALUM (Terentius, Kleštěnec 988)

Z jednoho zla se rodí druhé

Srov.: Neštěstí nechodí samo; Neštěstí vždy hotovo. → Abyssus abyssum invocat. → Mala ultro adsunt.[30]

 

ALIUD STANS, ALIUD SEDENS (LOQUITUR)

Jedno říká ve stoje, jiné vsedě

O člověku nestálém, nepoctivém, neupřímném atd. → Homo duplex.[31]

 

ALMA MATER

Matka živitelka

Často používáno o vysoké škole poskytující důkladné a všestranné vzdělání. U nás Karlova univerzita.

 

ALTA CADUNT ODIIS, PARVA EXTOLLUNTUR AMORE (Catonova dvojverší 21)

Láska pozvedá nízké, nenávistí se vysoké hroutí

 

ALTA SEDENT CIVILIS VULNERA DEXTRAE (Lucanus, Farsalské pole 1,32)

Rány občanské paže hluboko utkví

Lucanus hovoří o občanských válkách a jejich těžkých společenských důsledcích.

 

ALTER EGO (např. Cicero, O přátelství 82)

Druhý „já“, mé druhé „já“

Tak se vystihuje opravdové, spolehlivé přátelství. Např. Adam v dramatu bří Čapků Adam Stvořitel má své alter ego. → Alter ego est amicus...

 

ALTER EGO EST AMICUS; CUNCTA MECUM HABET COMMUNIS (Walther 843a)

Přítel je mým druhým „já“, všechno má se mnou společné

Amicis omnia sunt communia.

 

ALTER FRENIS EGET, ALTER CALCARIBUS (Cicero, Dopisy Attikovi 6,1,12)

Jeden potřebuje uzdu, druhý ostruhy

Latinský překlad výroku, kterým měl řecký rétor Ísokratés charakterizovat své žáky, budoucí historiky Theopompa a Efora: jeden potřebuje přitáhnout, druhý popohnat.

 

ALTERI NE FECERIS → Quod tibi fieri non vis...[32]

 

ALTERI VIVAS OPORTET, SI VIS TIBI VIVERE (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 48,2)

Musíš žít pro druhé, chceš-li žít pro sebe

Výraz ideje sounáležitosti lidí, povinnosti přispět k dobru celku; stoická myšlenka.

 

ALTERIUS LUCRA DOLET INVIDUS UT SUA DAMNA (Walther 886)

Nad ziskem druhého se závistivec rmoutí jako nad svou škodou

 

ALTERIUS NON SIT, QUI SUUS ESSE POTEST (Walther 874)

Kdo může být svůj, ať nepatří jinému

 

ALTERIUS VESTE NEMO VESTITUR HONESTE (Walther 889)

Nikdo nenosí se ctí cizí šaty

Srov.: Chlubit se cizím peřím.

 

ALTERUM PEDEM IN CUMBE CHARONTIS HABET

Jednu nohu (už) má v Charónově bárce

Charón převážel duše zemřelých přes řeku Styx do podsvětí. Srov.: Charón mě pokousal (Lúkiános, Démónaktův život, cit. u Misantropa, Zápisník mrtvého muže 7.,23.2.42); Je jednou nohou v hrobě; Už sedí hrobníkovi na lopatě; Už si vyhlíží márnici apod.

 

ALTIOR E TERRA PROVENIT HERBA MALA (Walther 900a)

Plevel roste do větší výšky

 

AMANT ALTERNA CAMENAE (Vergilius, Zpěvy pastýřské 3,59)

Múzy si libují ve střídavých metrech

Camenae bylo starořímské označení pro Múzy. Smysl: múzy (tj. umění) milují rozmanitost.

 

AMANTES AMENTES (Plautus, Kupec, prolog 81)

Milenci – šílenci

Zamilovaní nemají rozum, nevidí, neslyší... → Cum ames, non sapias...[33]

 

AMANTI NIHIL DIFFICILE (Cicero, Řečník 33)

Pro milujícího není nic obtížné

→ Omnia vincit amor...[34]

 

AMANTIUM IRAE AMORIS INTEGRATIO EST (Terentius, Dívka z Andru 555)

Hněv milenců je obnovování lásky

Podobně Ovidius, Lásky 1,8,96 říká, že bez hádek nemá láska dlouhého trvání. Srov.: Láska nehněvaná není milovaná.

 

AMARE ET SAPERE VIX DEO CONCEDITUR (Publilius Syrus, Myšlenky A 22)

Je zatěžko i bohu milovatrozumem

Cum ames, non sapias...

 

A. M. D. G. → Ad maiorem Dei gloriam

 

AMES PARENTEM, SI AEQUUS EST, SI ALITER, FERAS (Publilius Syrus, Myšlenky A 8)

Měj v lásce otce dobrého a snášej špatného

 

AMICE, AD QUOD VENISTI (Nový zákon, Matouš 26,50)

Příteli, proč jsi přišel

Slova Ježíšova k Jidášovi, který přichází, aby jej na hoře Olivetské vydal kněžím.

 

AMICI, DIEM PERDIDI (císař Titus, cit. u Suetonia, Životopis Titův 8)

Přátelé, promarnil jsem den

Prohlásil prý císař Titus (79 – 81 n. l.), když si uvědomil, že za celý den neudělal žádný dobrý skutek.
Srov. parafrázi: Promarněný den: Ani minutu nebýt sám. (Misantrop, Sentence o lidském smradu)

 

AMICI MORES NOVERIS, NON ODERIS (Publilius Syrus, Myšlenky A 56)

Až poznáš zvyky přítele, měj na ně ohledy

Autorství Publiliovo není jisté. Podobná zásada je zachycena v Menandrově monostichu 535, jde tedy patrně o staré řecké přísloví. Srov. parafrázi: Až poznáš zlozvyky lidí, neměj na ně ohledy. (Misantrop, Sentence o lidském smradu)

 

AMICIS OMNIA SUNT COMMUNIA (Terentius, Dívka z Andru 803; Cicero, O povinnostech 1,51)

Přátelům je vše společné

Zásada prosazovaná zejména filosofy Pýthagorovy školy a rozvíjená také Platónem, Aristotelem a v době římské zvl. stoiky. → Communia sunt amicorum inter se omnia.[35]

 

AMICITIAE SUNT DISSUENDAE MAGIS QUAM DISCINDENDAE (Cicero, O přátelství 76)

Přátelství se má spíše párat než trhat

Přátelství je třeba rušit s rozvahou a opatrně, „nezpřetrhat ihned všechny nitě“, kterými by bylo případně možné přátelství obnovit.

 

AMICITIA NISI INTER BONOS ESSE NON POTEST (Cicero, O přátelství 18)

Přátelství může být jen mezi dobrými lidmi

Cicero čerpal pro své teorie o přátelství z učení peripatetika Theofrasta a stoika Panaitia.

 

AMICITIA, QUAE DESINERE POTUIT, NUMQUAM VERA FUIT (Hieronymus, Dopisy 3,6)

Přátelství, které mohlo skončit, nebylo nikdy pravým přátelstvím

 

AMICITIA SEMPER PRODEST (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 35,1)

Přátelství je vždy prospěšné

 

AMICITIA VERA IN CALAMITATE AGNOSCITUR (Walther 949)

Jen v neštěstí se pozná pravé přátelství

→ Amicus certus in re incerta cernitur. → Amicos secundae res parant...

 

AMICI VITIA SI FERAS, FACIAS TUA (Publilius Syrus, Myšlenky A 10)

Sneseš-li chyby přítele, přisvoj si je

 

AMICO FIRMO NIHIL EMI MELIUS POTEST (Publilius Syrus, Myšlenky A 53)

Spolehlivý druh je koupě jistě nejlepší

Srov.: Máš-li přítele věrného, važ ho sobě více než zlata ryzího.

 

AMICOS SECUNDAE RES PARANT, ADVERSAE PROBANT ([Seneca Mladší,] Kniha mravních naučení 51)

Štěstí přátele získává, neštěstí prověřuje

Srov.: V nouzi poznáš přítele. → Amicitia vera in calamitate... → Donec eris felix...[36]

 

AMICUM IN SECRETO MONE, PALAM LAUDA ([Seneca Mladší,] Kniha mravních naučení 12)

V soukromí přítele kárej, veřejně chval!

Myšlenka je pravděpodobně převzata z Publilia Syra.

 

AMICUM PERDERE EST DAMNORUM MAXIMUM (Walther 958)

Ztráta přítele je škodou největší

Srov. opačný názor: Ztráta přítele je největší dar. Ztráta sebe sama je největší škoda. (Misantrop, Sentence o lidském smradu)

 

AMICUS CERTUS IN RE INCERTA CERNITUR (Ennius, Hecuba; cit. u Cicerona, O přátelství 64)

Jen v době nejisté se pozná věrnost přítele

Srov.: V nouzi poznáš přítele. Myšlenka tu byla převzata Enniem z Eurípidovy hry téhož názvu (v. 1226). → Amicitia vera in calamitate...

 

AMICUS COGNOSCITUR AMORE, MORE, ORE, RE (Walther 999)

Přítel se pozná podle lásky, mravů, řeči, skutků

Středověká slovní hříčka.

 

AMICUS EST TAMQUAM ALTER EGO (podle Cicerona, O přátelství 80)

Přítel je jako druhé

Alter ego.

 

AMICUS PLATO (SOCRATES), SED MAGIS AMICA VERITAS (Walther 962)

Přítelem mi je Platón (Sókratés), ale ještě větším přítelem je mi pravda

Tj. pravdy je třeba vážit si více než lidí. Rčení pochází od samotného Platóna, který v dialogu Faidón (pojednává o nesmrtelnosti duše) říká, že pravda je důležitější než Sókratés (§ 90n.). Podobně Aristotelés v Etice Nikomachově 1,4,1096 kritizuje platónské učení o idejích a vyvozuje, že pravdě je nutno dát přednost před přátelstvím.

 

AMICUS POPULI ROMANI

Přítel národa římského

Oficiální označení spřáteleného vládce cizího státu, který byl v neformálním spojeneckém vztahu k Římu. Jeho postavení bylo ovšem ve skutečnosti vazalské.

 

AMOREM CANAT AETAS PRIMA → Aetas prima...

 

AMOR ET DELICIAE HUMANI GENERIS (Suetonius, Životopis Titův 1)

Miláček a potěšení lidského rodu

Toto označení dává Suetonius císaři Titovi, staršímu synu císaře Vespasiana, který byl velmi oblíben.


AMOR FATI

Milovat osud, nebránit se svému údělu

Oblíbená Nietzscheova formule, použitá v jeho spisech Radostná věda, Ecce Homo a Vůle k moci ("Nejvyšší stav, jehož může filosof dosáhnout: dionýsky se stavět k životu. Moje formule proto je amor fati."). Amor fati je dionýsovský postoj k životu, postoj, který to, co je nevyhnutné, chápe jako základ všeho tvořivého, postoj, který osudovou nevyhnutnost dokáže nejen přijmout, ale i milovat a mít z ní dokonce i prospěch. Tato fráze se poprvé objevuje jak v díle Marka Aurelia Hovory k sobě, tak i v dílech a myšlenkách dalších stoiků.

 

AMOR NON EST MEDICABILIS HERBIS (Ovidius, Listy heroin 5,149)

Lásku nelze vyléčit bylinkami

Srov.: Milost žádným lékem (kořením) nemůže býti uléčena.

 

AMOR OMNIA VINCIT → Omnia vincit amor

 

AMOR OMNIBUS IDEM (Vergilius, Báseň o rolnictví 3,244)

Láska je pro všechny táž

 

AMOR SCELERATUS HABENDI (Ovidius, Proměny 1,131)

Zločinná touha po majetku

Touha po bohatství je u Ovidia jedním z úpadkových příznaků čtvrtého věku – železného, tj. doby současné. Viz Starověké báje a pověsti, Potopa a Argonauti, pozn. č. 13. Srov.: → Auri sacra fames.

 

AMOR TUSSISQUE NON CELATUR (Walther 995)

Lásku a kašel neutajíš

 

AMOR UT LACRIMA: OCULIS ORITUR, IN PECTUS CADIT (Publilius Syrus, Myšlenky A 39)

Jak slza je láska: v oku vzniká, k srdci proniká

 

AN NESCIT LONGAS REGIBUS ESSE MANUS (Ovidius, Listy heroin 17,166)

Ruce králů jsou dlouhé: o tom snad nevíš ty nic

Řecky Μακραι χαι τον βασιλεων χειρες... Helena píše Paridovi, že její manžel, spartský král Meneláos, na ni může dosáhnout, i když je daleko od Sparty. Viz Starověké báje a pověsti, Paris a Helena.

 

AN DIVES, OMNES QUAERIMUS, NEMO, AN BONUS (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 115,14)

Všichni se ptáme, zda je člověk bohatý, nikdo se neptá, zda je dobrý

 

ANATHEMA SIT

Budiž proklet

Formule církevního prokletí a následné exkomunikace. Pův. význam řeckého slova άνάθεμα je oběť, obětina.

 

ANCILLA THEOLOGIAE

Služka teologie

Tj. filosofie – v očích středověkých teologů. → Philosophia ancilla theologiae.[37]

 

ANGUEM IN SINU FOVET

Chová v náručí hada

Srov.: Hřát si hada na prsou.

 

ANGUIS IN HERBA

Had v trávě

O skrytém nebezpečí, obtížné situaci → Latet anguis in herba.[38]

 

ANIMAE DIMIDIUM MEAE (Horatius, Ódy 1,3,8)

Polovina mé duše

Tj. přítel. Horatius se obrací k lodi, na níž se do Řecka plaví jeho přítel Vergilius, s prosbou o bezpečnou plavbu. → Alter ego.
 

ANIMAL DEVOTUS (Misantrop, Z poustevníkovy lesní moudrosti, O bohu a o bozích)

Zvíře uctívající

Tj. člověk. „Být člověkem znamená nemít nic společného se skutečností, s přirozeností, znamená to být ne Homo Sapiens - člověk rozumný, ale spíš Homo Devotus nebo Animal Devotus čili ‚zvíře uctívající‘.“

 

ANIMAL NOCTURNUM (A. Schopenhauer, Svět jako vůle a představa II,28.)

Noční tvor

Schopenhauer mluví o krtkovi: „Obklopuje ho trvalá tma: své embryonické oči má pouze proto, aby prchal před světlem. Jedině on je pravým animal nocturnum; ne kočky, sovy a netopýři, kteří vidí v noci.“

 

ANIMAL SAPIENS (Misantrop, Rakovina na kůži Země)

Zvíře rozumné

Termín použit v Misantropově řeči o zmarněné evoluci člověka: „Mohli jsme třeba nakonec přezvat náš vymírající a devolucující druh na hrdý název Animal Sapiens; mohli jsme třeba provést nějakou poslední revoluci myslí; mohli jsme třeba vytvořit úplně novou moderní kulturu, postavenou na základech nějakého znovuoživeného starořeckého filosofického principu Ανάγκη (Ananké); mohli jsme se třeba vydat Lovelockovou cestou „trvale udržitelného ústupu“; to všechno jsme mohli – leč neučinili. Pochopí dnes, zítra nebo pozítří, některý z těch ještě příliš mnoha samolibých přímluvců a zastánců lidstva, co všechno přišlo vniveč? A že by se mohlo žít a dožít úplně jinak? Aspoň pokus o něco velikého, třebas nezdařený a končící havárií, by byl lepší než tento inkontinentní stav. Kde je naše poslední romantické vzbouření a vzdor? Kde?“

 

ANIMAM DEBET (Terentius, Formio 661)

Dluží duši

Smysl: je zadlužený až po uši. Srov.: Upsal duši čertu.

 

ANIMO AEQUO → Aequo animo

 

ANIMUM REGE, QUI NISI PARET, IMPERAT (Horatius, Listy 1,2,62/63)

Náladu ovládej: pokud neposlouchá, vládne

 

ANIMUS CELANDI

Úmysl utajit

Právnický termín.

 

ANIMUS DECIPIENDI

Úmysl klamat, podvodný záměr

Právnický termín.

 

ANIMUS INIURANDI

Úmysl ukřivdit, zlá vůle, záměr ublížit

Právnický termín.

 

ANIMUS NOCENDI

Úmysl škodit

Právnický termín.

 

ANNI CURRENTIS (zkr. A. C.)

V běžném roce, tohoto roku, letos

 

ANNI FUTURI (zkr. A. F.)

Příštího roku

 

ANNIVERSARIUM

Výročí

 

ANNO ANTE CHRISTUM (NATUM) (zkr. A. A. CHR.)

Roku před Kristem, před naším letopočtem (př. n. l.)

 

ANNO DOMINI (zkr. A. D.)

Léta Páně, našeho letopočtu (n. l.)

 

ANNO POST CHRISTUM (NATUM) (zkr. A. P. CHR.)

Roku po Kristu, po Kristově narození, našeho letopočtu

 

ANNO URBIS CONDITAE (zkr. A. U. C.)

Roku po založení Města (Říma)

Ab Urbe condita.

 

ANNUENS OCULO FABRICAT INIQUA (Apokryfy, Sírachovec 27,25)

Okem ti nakloněn spřádá zlo

 

ANNUS CIVILIS – ECCLESIASTICUS – INTERCALARIS

Rok občanský – církevní – přestupný

 

ANTE AMICITIAM IUDICANDUM, POST AMICITIAM CREDENDUM (Walther 1105a)

Před navázáním přátelství rozvažuj, po navázání důvěřuj

 

ANTE BELLUM – POST BELLUM

Před válkou – po válce

 

ANTE CHRISTUM (NATUM) (zkr. A. CHR.)

Před Kristovým narozením, před Kristem

Anno ante Christum (natum).

 

ANTE DIEM (zkr. A. D.)

Před (stanoveným, uvedeným) dnem, předčasně, příp. do (určeného) dne

 

ANTE DIEM MORTIS NULLUS LAUDABILIS EXSTAT (Walther 1124)

Přede dnem smrti žádný den není pochvaly hoden

Myšlenka, že o nikom nelze hovořit jako o šťastném, dokud nezemře, je velmi častá v literatuře. Poprvé ji patrně formuloval athénský politik a jeden ze sedmi mudrců Solón (6. stol. př. n. l.), podle vyprávění zachovaného u Hérodota, Dějiny 1,32 a jinde. Bohatě ji využili tragikové (např. Sofoklés, Král Oidipús 1528n., Tráchíňanky 1nn.) a další básníci. Srov.: Nechval dne před večerem.

 

ANTE FACIEM POPULI

Před tváří lidu

→ Coram populo.[39]

 

ANTE FACTUM

Před činem, dříve, než se něco stalo, to, co se stalo dříve, před určitou událostí
 

ANTE REM

Před věcí

Z filosofických debat středověkých scholastiků, kteří se donekonečna hádali o to, zdali „obecniny“ (tj. všeobecné vlastnosti) existovaly dříve než realita (před věcí – ante rem), nebo zdali jsou obsaženy v realitě (ve věci – in rem), či zda následují po realitě (po věci – post rem).

 

ANTIBARBARUS

Brus jazyka, odstraňování cizích vlivů z jazyka

 

ANTICA EXPULSUM POSTICA RECIPERE

Vyhozeného z předních dveří vpouštět zadními

Srov.: Vyhozený dveřmi dere se dovnitř oknem.
 

APAGE, HUMANITAS! (Misantrop, Umění nenávidět 57)

Odstup (ode mne), lidstvo!

Misantropova parafráze známého APAGE SATANAS (viz níže). Srov.: Spolčovat se s nějakým člověkem, nebo dokonce s vícero lidmi? Být jim byť i jen nablízku? – Ne, na tato pokušení vždy jednoznačně odpovídám: Apage, humanitas! (tamtéž) → Vade retro me Sathana. → Vade retro, Satanas!

 

APAGE, SATANAS

Odstup (ode mne), satane

Z řečtiny. Obecně je tato nepřesná citace užívána podle Nového zákona, Matouš 4,10 (správně ’ύπαγε, σατανα = jdi za mne, satane).

 

A. P. CHR. → Anno post Christum (natum)

 

APERTE MALA CUM EST MULIER, TUM DEMUM EST BONA (Publilius Syrus, Myšlenky A 20)

Je dobrá žena ta, jež špatnost netají

 

APERTIS OCULIS

S otevřenýma očima, pozorně

 

APERTO CAPITE (Plautus, Zajatci 475)

S hlavou odkrytou

Tj. hrdě, bez pocitu studu, strachu apod. Původ tohoto obratu je v kultovní oblasti. Naopak s hlavou zakrytou se člověk chystal na smrt. Opak → Capite velato.[40]

 

APES DEBEMUS IMITARI (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 84,2)

Včely máme napodobovati

Píle včel byla vzorem už ve starověku. Srov.: Pilný jako včelička.

 

APICES IURIS

Ostří práva, právnické jemnosti, právnické vychytralosti, kličky

 

APPARATUS CRITICUS

Kritický aparát

Část vědecké edice literárního textu, přinášející v přehledné podobě materiál, na jehož základě je text sestaven (především rukopisná čtení, úpravy, vlastní pozměňovací návrhy atd.). → Editio maior.[41]

 

APUD NOVERCAM QUERERE (srov. Plautus, Pseudolus 313)

Stěžuj si maceše

Smysl: hledáš si pomoc na nepravém místě, u nepřítele, tedy marně. Vzdáleně připomíná rčení: chodit od čerta k ďáblu.

 

AQUA DENTES HABET (Petronius, Satirikon 42)

Voda má zuby

Voda kouše“ – říká odpůrce vody.

 

AQUA ET PANIS – VITA CANIS (Walther 1234)

O chlebu a vodě být znamená psí život mít

 

AQUA HAERET

Voda vázne

Významem blízké našemu „tady to vázne“, „jsem na rozpacích, v koncích, nevím kudy kam“. Srov.: Neví kam koz hnáti (Komenský). → Hic haeret aqua.[42]

 

AQUA MAGNA

Velká voda, povodeň

 

AQUA VITAE

Voda života (živá voda), akvavit

 

AQUAE ET IGNIS INTERDICTIO

Zákaz užívat vody a ohně

Římská právnická formule, jíž se na určitou osobu uvalovala klatba, mající prakticky za následek vyhnanství. Postižený ztrácel domov a občanská práva.

 

AQUAM PERDO

Ztrácím vodu

Obrat vznikl v řečnickém (soudním) prostředí: čas určený pro projev řečníka byl odměřován vodními hodinami (klepshydra – z řeckých slov pro „krást“ a „voda“). „Ztrácet vodu“ znamenalo vést zbytečné řeči, mrhat časem, okrádat se o čas. Ve 4. stol. př. n. l. se vodních hodin používalo k odměřování času určeného zákazníkům v athénských bordelech; čímž obrat získává další význam.

 

AQUAM TERRAMQUE PETERE

Žádat vodu a zemi

Touto formulí bylo v antice v mezistátních vztazích vyžadováno „dobrovolné“ podrobení se jednoho státu druhému. Odmítnutí vedlo zpravidla k válečnému střetnutí. Takto žádali zem a vodu po Řecích např. dobyvační perští králové Dáreios a zpupný Xerxés.

 

AQUILA NON CAPTAT MUSCAS

Orel neloví mouchy

Smysl: Lidé ve vysokém postavení se nestarají o drobnosti. Užívána také varianta: → De minimis non curat lex.[43]

 

ARARE LITUS (Ovidius, Žalozpěvy 5,4,48)

Orat břeh

Tj. obdělávat neúrodnou půdu, čili dělat zbytečnou práci, pošetilosti.

 

ARATOR NISI INCURVUS PRAEVARICATUR (Plinius Starší, Přírodověda 18,49,179)

Oráč jen je-li ohnutý, oře rovné brázdy

Tj. kvalitní dílo vyžaduje námahu, poctivou práci.

 

ARBITER ELEGANTIARUM

Rozhodčí ve věcech vkusu

Znalec a autorita v otázkách vkusu, elegance, životního stylu, módy, umění atd. Nejznámějším a. e. byl patrně básník a politik Petronius, který v tomto postavení působil na dvoře císaře Nerona. Srov. Tacitus, Letopisy 16,18: Nero prý byl spokojen jen s tím, co ocenil Petronius.

 

ARCANUM (mn. č. –NA)

Utajené záležitosti, tajnosti, tajné prostředky

 

ARCEM FACERE EX CLOACA (Cicero, Řeč pro Plancia 95)

Dělat ze stoky tvrz

Srov.: Dělat z komára velblouda.

 

ARCUM INTENTIO FRANGIT, ANIMUM REMISSIO (Walther 1283)

Napětí láme luk, ochablost ducha

 

ARCUS TRIUMPHALIS

Vítězný oblouk, triumfální oblouk

 

ARDUA MOLLIMUR, SED NULLA NISI ARDUA VIRTUS (Ovidius, Umění milovat 2,537)

Obtížný sledujem úkol, však zdatnost jen v obtížích žije

 

ARDUA RES EST REGI SIMUL CARUM ESSE ET GREGI (Walther 1313)

Je těžké líbit se současně králi i lidu

 

ARGENTEIS PUGNA TELIS (nebo ARMIS) ATQUE OMNIA VINCES (Walther 1324)

Bojuj stříbrnými zbraněmi a zmůžeš všechno

Stříbrné zbraně jsou ovšem peníze.

 

ARGUMENTA PONDERANTUR, NON NUMERANTUR

Důkazy se váží, nikoli počítají

Tj. síla důvodů a důkazů je v jejich závažnosti, ne v jejich počtu. Zásada formální logiky.

 

ARGUMENTUM AB IMPOSSIBILI

Důkaz z nemožného, vyvozený z nemožnosti

Způsob logického dokazování.

 

ARGUMENTUM AD CRUMENAM

Důkaz s ohledem na peněženku (iron.)

 

ARGUMENTUM AD HOMINEM (PERSONAM)

Důkazčlověku, s ohledem na konkrétní osobu

Taková argumentace, která s ohledem na konkrétní osobu, resp. určitý typ posluchačstva, se volí tak, aby vzbudila souhlas, příp. nesouhlas, aniž by přitom byla dokazována opodstatněnost či neoprávněnost určité situace. Šlo o významný prostředek rétoriky. Opak → Argumentum ad rem.

 

ARGUMENTUM AD IGNORANTIAM

Důkaz k nevědomosti

Dokazování počítající s nedostatečnou informovaností posluchače či jeho naprostou neznalostí problematiky.

 

ARGUMENTUM AD MISERICORDIAM

Důkaz k milosrdnosti

Způsob dokazování, vypočítaného na vyvolání soucitu a sympatií s cílem zabránit odsuzujícím rozsudkům. Prostředek advokátní rétoriky.

 

ARGUMENTUM AD OCULOS

Důkaz k očím, názorný, přesvědčivý důkaz

Srov.: Demonstratio ad oculos[44]

 

ARGUMENTUM AD REM

Důkaz k věci

Dokazování vztahující se k objektivní podstatě věci, případu, situace apod. Je užíváno v logice a v právnictví. Opak → Argumentum ad hominem.

 

ARGUMENTUM AD VERITATEM

Důkaz postavený na obecně uznávaných pravdách

 

ARGUMENTUM AMBIGUUM

Obojaký důkaz

 

ARGUMENTUM BACULINUM

Důkaz holí

Přesvědčování s užitím násilí, bití místo přesvědčování.

 

ARGUMENTUM E CONTRARIO

Důkaz z opačného

Způsob argumentace, založený na pozitivním nebo negativním využití opaku posuzované věci.

 

ARGUMENTUM E(X) SILENTIO

Důkazmlčení

logice ne vždy bezpečné závěry spočívající v tom, že nevyslovení odmítavého soudu se chápe jako (tichý) soud souhlasný. Srov.: Kdo mlčí, svědčí, souhlasí. Tato argumentace se dostala do kanonického práva díky autoritě papeže Bonifáce VIII. (zemř. 1303), který měl v oblibě rčení → Qui tacet, consentire videtur.[45]

 

ARMA NON SERVANT MODUM (Seneca Mladší, Šílící Herkules 403)

Zbraně neznají míru

Tj. válka se nedá udržet v určitých mezích.

 

ARMA VIRUMQUE CANO (Vergilius, Aeneis 1,1)

Opěvám válku a muže

Začátek Vergiliovy Aeneidy – paralela k začátku Homérovy Íliady.

 

ARMAQUE IN ARMATOS SUMERE IURA SINUNT (Ovidius, Umění milovat 3,492)

Zbrani bránit se zbraní svoluje přece i právo

Básník doporučuje klam v milostných záležitostech odrážet klamem. Jde o poetické vyjádření zásady římského práva, chránící právo jedince na sebeobranu před násilím.

 

ARMIGER IN CASTRIS NON CURAT, QUID SIT IN ASTRIS (Walther 1362)

Zbrojnoš v táboře nedbá o hvězdy nahoře

Čili válka je velmi nepoetická věc.

 

ARRIGE AURES (Terentius, Dívka z Andru 133)

Nastav uši! Poslouchej dobře

 

ARS AMANDI

Umění milovat

Název Ovidiova díla.

 

ARS ADEO LATET ARTE SUA (Ovidius, Proměny 10,252)

Natolik umění skrývá samo sebe

Tj. umění je tak veliké, že není patrné. Tento výrok byl použit o Pygmalionově soše, která byla tak dokonalá, že vypadala jako živá. Srov. Starověké báje a pověsti, Afrodíté.

 

ARS EST CELARE ARTEM

Umění je skrývat umění

Umění spočívá v nenápadnosti, přirozenosti, lehkosti apod. Odvozeno z → Ars adeo latet...

 

ARS GUBERNANDI

Umění řídit, vládnout

Latinské slovo guberno znamená kormidlovat, řídit loď, odtud přeneseně řídit, ovládat, vládnout, spravovat.

 

ARS HOMINEM FORMAT NEC SINIT ESSE MALUM (Walther 1373)

Umění zkrášluje člověka a brání mu být špatný

 

ARS INTERPRETANDI

Umění výkladu

 

ARS LIBERALIS

Svobodné umění

Artes liberales

 

ARS PRIMA REGNI EST POSSE INVIDIAM PATI (Seneca Mladší, Šílící Herkules 357)

Prvním uměním králů je umět nenávist snášet

 

ARTEM NON ODIT NISI IGNARUS (Walther 1476)

Jen nevědomec nenávidí umění

Tj. umění nesnáší jen ten, kdo mu nerozumí.

 

ARTES DISCUNTUR PECCANDO (Hempel 4088)

Dovednosti se získávají chybováním

Srov.: Chybami se člověk učí.

 

ARTES LIBERALES

Svobodná umění

Jedn. č. ars liberalis. V průběhu římského císařství se takto začalo označovat sedm „umění“ (vědních disciplín): gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba (teorie). Označení mělo původ v tom, že se těmto oborům vědění věnovali svobodní občané ne profesionálně, ale ve svém volném čase, s cílem rozvíjet svůj duchovní život. → Quadrivium[46] → Trivium[47].

 

ARTIFICEM COMMENDAT OPUS (Walther 1512)

Dílo doporučuje (svého) tvůrce

Srov.: Účinek chválí mistra.

 

ARTIFICIA NOVA DOCUIT FAMES (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 15,9)

Hlad naučil (lidi připravovat) nové pokrmy

Srov.: Hlad je nejlepší kuchař. Podobné je i naše: Nouze naučila Dalibora housti.

 

ASCENDIT PONTEM STULTUS: FIT IN AMNE TUMULTUS (Walther 1530)

Hlupák vstoupil na most – hned je v řece poplach

 

ASINI EXIGUO PABULO VIVUNT

Osli žijí z nepatrné píce

Hlupáci se spokojují s málem, nemají ambice.

 

ASINUS AD LYRAM

Osel u lyry

Toto latinské rčení zdomácnělo v Evropě zvl. zásluhou Erasma Rotterdamského. Původ je v řeckém pořekadlu όνος λύρας (ακούων) – osel poslouchající hru na lyru, které bylo ilustrováno řadou bajek (srov. Phaedrus, Bajky append. 12). Vztahuje se na lidi v nepřiměřeném postavení, při činnosti, která neodpovídá jejich schopnostem. Osel lyru poslouchá, ale požitekhudby nemá. Odvozena byla starší pořekadla: huď oslu na loutnu, osla k houslím posaditi, rozumí tomu jako osel harfě (a slípka pivu). Srov. též: Marcus Terentius Varro Reatinus: Kdo ve zpěvu a hudbě oslem lýry jest, ve chlévech trhových a soudních zůstaň si, kde neumělost svoji můžeš vyrážet a nadějemi kojit svoji lakotu. Ano, když v horách kance aneb oštěpem honíš jeleny, již tobě nic zlého neučinili: ó toť přeslavné je umění.

 

ASINUS ASINO ET SUS SUI PULCHER (Walther 1541)

Osel se líbí oslu, svině svini

Srov.: Osel oslu nejpěknější (Komenský); Člověk člověku nesmrdí. Člověk člověku nejpěknější (Misantrop). → Pares cum paribus...[48]

 

ASINUS ASINUM FRICAT

Osel se otírá o osla

Srov.: Oslové vespolek se drbí; Ruka ruku myje. → Asinus asino... → Manus manum lavat.[49]

 

ASINUS IN PALEAS INCIDIT

Osel padl na plevy

Smysl: má víc štěstí než rozumu.

 

ASINUS MANEBIS IN SAECULA SAECULORUM

Zůstaneš oslem na věky věkův

Užito K. Marxem v Odpovědi na druhý Brentanův článek, Spisy 18, 1966, s. 145.

 

ASSIDUA EI SUNT TORMENTA, QUI SE IPSUM TIMET (Publilius Syrus, Myšlenky A 49)

Kdo sebe sám se bojí, stálá muka prožívá

 

ASSIDUE ADDISCENS AD SENIUM VENIO

Přicházím v stařecká léta, stále jsa života žák

Jde o latinský překlad verše athénského státníka Solóna (6. stol. př. n. l.), který dochoval Plútarchos v životopisu tohoto politika a básníka.

 

ASYLUM IGNORANTIAE

Útočiště nevědomosti

Tohoto termínu užil B. Spinoza (Etika I. 36); a. i. je vůle boží jako poslední příčina věcí, kterou jinak nelze určit racionálně.

 

ATHENAS ULULAS → Ululas Athenas ferre → Noctuas Athenas[50]

 

ATRIA REGUM HOMINIBUS PLENA SUNT, AMICIS VACUA (Walther 1651)

Královské paláce jsou plné lidí, ale bez přátel

 

ATTINGO CAELUM (DIGITO, VERTICE apod.)

Dotýkám se nebe (prstem, temenem hlavy apod.)

V pozitivním významu: jsem nanejvýš šťasten. Srov.: Je v sedmém nebi. V negativním významu jsem pyšný, zpupný apod. Srov.: Div čelem nebe neprovrtá.
 

ATTONITUS NOVITATE MALI, DIVESQUE, MISERQUE EFFUGERE OPTAT OPES, ET QUAE MODO VOVERAT ODIT (Ovidius, Proměny XI.)

Ohromen neslýchaným neštěstím přeje si ubohý boháč uniknout majetku a nenávidí to, po čem před chvílí toužil.

Citát použit J. J. Rousseauem, Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, díl druhý: „Rodící se společnost ustoupila nejhroznějšímu válečnému stavu. Zneuctěné a zoufalé lidské pokolení, které se již nemohlo ani vrátit zpět, ani vzdát nešťastných nabytých zisků, které jen ke své hanbě zneužívalo své čestné schopnosti, došlo samo na práh své zkázy. Attonitus novitate mali, divesque, miserque effugere optat opes, et quae modo voverat odit. Všichni běželi vstříc svým okovům a věřili, že si zajistí svobodu.“

 

AT PULCHRUM EST DIGITO MONSTRARI ET DICIER: HIC EST → Digito monstrari[51]

 

A. U. C. → Ab Urbe conditaAnno Urbis conditae

 

AUCTORITAS REI IUDICATAE

Autorita věci soudně rozhodnuté

Tj. dříve vynesený rozsudek se stává vzorem (precedens) pro obdobné další případy.

 

AUDACES COGIMUR ESSE METU (Ovidius, Žalozpěvy 1,4,4)

K odvaze mě nutí strach

Ovidius popisuje své pocity při plavbě po rozbouřeném moři do Tomidy, místa svého vyhnanství.

 

AUDACES (AUDENTES) FORTUNA IUVAT (Srov. Vergilius, Aeneis 10,284)

Odvážným štěstí přeje

→ Fortes fortuna adiuvat.[52]

 

AUDENDO MAGNUS TEGITUR TIMOR (Lucanus, Farsalské pole 4,702)

Veliký strach lze odvahou zakrýt

Tato slova pronáší caesarovský vůdce Curio na povzbuzení svého vojska před nešťastnou bitvou s numidským králem Jubou (49 př. n. l.).

 

AUDENDO VIRTUS CRESCIT, TARDANDO TIMOR (Publilius Syrus, Myšlenky A 43)

Jen činem roste mužnost, otálením strach

 

AUDENTES FORTUNA IUVAT → Audaces fortuna iuvat

 

AUDET ET LEPUS EXANIMO INSULTARE LEONI (Walther 1708)

I zajíc se odváží urážet mrtvého lva

 

AUDIATUR ET ALTERA PARS

Budiž slyšena i druhá strana

Zásada římského práva o nestranném posuzování sporů. Nejbližší formulaci má Augustinus, O dvou duších 14 a 22: Audi alteram partem – Vyslechni druhou stranu. Srov. Seneca Mladší, Medea 199.
 

AUDI, QUAESO (Cicero)

Slyš, prosím

 

AUDIT, QUOD NON VULT, QUI PERGIT DICERE, QUOD VULT (Walther 1736)

Uslyší, co nechce, kdo spěchá, aby řekl, co chce

 

AUDI, VIDE, TACE, SI VIS VIVERE CUM PACE (Walther 1720)

Poslouchej, dívej se a mlč, jestli chceš žít v klidu

 

AUGIAE CLOACAS PURGARE (např. Seneca Mladší, Ztykvení božského Claudia 7,5)

Čistit Augiášovy stoky (Augiášův chlév)

Původně míněn jeden z dvanácti činů Héraklových. Přeneseně se užívá o uklízení dlouholetého nepořádku, o důkladných očistách, napravování nedbalosti atd.

 

AUGURIUM BONUM

Dobrá předpověď, příznivá věštba, nadějné tušení

→ Auspicia sunt fausta

 

AURA POPULARIS (Cicero, Řeč o dobrozdání haruspiků 43)

Přízeň lidu, popularita

 

AUREA MEDIOCRITAS (Horatius, Ódy 2,10,5)

Zlatá prostřednost

Srov.: Zlatá střední cesta (→ Aurea via media), nespokojovat se s málem, ale nechtít příliš. Myšlenka prosazovaná v literatuře od Hésioda, filosoficky rozpracovaná Aristotelem a jeho školou. Též → Ne quid nimis.[53]

 

AUREA PRIMA SATA EST AETAS (Ovidius, Proměny 1,89)

Nejprve vzešel zlatý věk

Začátek Ovidiova výkladu o čtyřech lidských pokoleních – zlatém, stříbrném, měděném a železném (podle Hésiodova členění).

 

AUREA VIA MEDIA

Zlatá střední cesta

Aurea mediocritas.

 

AURE LUPI VISA SEQUITUR CERTISSIMA CAUDA (Walther 1769)

Jak uvidíš uši vlka, následuje určitě i ocas

 

AURES HABENT ET NON AUDIENT (Starý zákon, Žalm 113,6)

Mají uši a (přece) nevyslyší

O nedostatcích pohanských (tj. nežidovských) bohů: mají uši a neslyší, mají oči a nevidí – nemohou lidem pomoci, jsou hluší k jejich prosbám.

 

AURES HOMINUM NOVITATE LAETANTUR (Plinius Mladší, Dopisy 8,18)

Lidské uši se radují z novinek

Srov. → Hominum natura novitatis...[54]

 

AURES MIDAE

Midásovy uši

Tj. oslí uši, na znamení hlouposti, nehoráznosti apod. Fryžský král Midás byl podle báje potrestán bohem Apollónem za to, že za vítěze v hudebním souboji mezi Apollónem (lyra) a Marsyem (píšťala) označil Marsya.

 

AURI CAECUS AMOR (Rutilius Namatianus, Cesta 356)

Zaslepená touha po zlatě

 

AURI SACRA FAMES (Vergilius, Aeneis 3,57)

Prokletý hlad po zlatě

Stalo se okřídleným slovem krátce po publikaci Aeneidy: lačnost po zlatě vede k zločinům. → Quid non mortalia...[55]

 

AURIBUS TENEO LUPUM (Terentius, Formio 506)

Držím vlka za uši

Staré řecké pořekadlo vystihující prekérní situaci, nad kterou ztrácíme kontrolu a ocitáme se ve slepé uličce: vlka udržet nemohu, bojím se ho pustit...

 

AURO SOLENT ADAMANTINAE ETIAM PERFRINGI FORES (Apuleius, Proměny čili Zlatý osel 9,18)

Zlatem se dají vylomit i ocelové brány

Srov. → Argenteis pugna telis... Srov.: Zlato brány otevírá. Zlato projde všemi dveřmi. S ohledem na praktické využití této zkušenosti se stal památným výrok Filippa Makedonského, který prý řekl, že lze dobýt každou pevnost, do které může vystoupit osel naložený zlatem (Cicero, Dopisy Attikovi 1,16,12).

 

AURORA MUSIS AMICA (Walther 1815a)

Jitřenka je nakloněna Múzám

Smysl: ranní čas je vhodnější pro duchovní činnost. Srov.: Ráno je moudřejší večera.

 

AURUM SUMMI MATERIES MALI (Horatius, Ódy 3,24,49)

V zlatě je základ největšího zla

 

AUSPICIA SUNT FAUSTA

Znamení jsou příznivá, předpověď je dobrá

Formule římských augurů, kteří interpretovali vůli bohů pozorováním ptáků.

 

AUSTRIAE EST IMPERARE ORBI UNIVERSO (zkr. A. E. I. O. U.)

Rakousku náleží vládnout celému světu

Staré heslo rakouského mocnářství, vyskytující se v řadě variant.

 

AUT – AUT

Buď – anebo

Vyjádření nutnosti volby, zaujetí jasného stanoviska apod.

 

AUT AMAT AUT ODIT MULIER, NIHIL EST TERTIUM (Publilius Syrus, Myšlenky A 6)

Jen city dva zná ženalásku a nenávist, nic třetího

 

AUT BENE AUT NIHIL

Buď dobře, nebo nic

 

AUT BIBAT AUT ABEAT (Cicero, Tuskulské hovory 5,118)

Ať pije, nebo ať odejde

Latinský překlad zásady řeckých hostin: ή πιθι ή απιθι – buď pij, nebo odejdi. Cicero dal tomuto principu obecnější obsah: člověk se musí podřídit společnosti, chce-li v ní žít, světu je třeba se přizpůsobit.

 

AUT CAESAR AUT NIHIL (Srov. Ovidius, Lásky 3,11,41)

Buď Caesar, nebo nic

Buď být Caesarem, nebo ničím. Tato slova prý připsal italský dobrodružný politik Cesare Borgia pod jednu Caesarovu bustu.
 

AUT DEUS AUT VERMIS (L. Klíma, Egosolismus, Egodeismus)

Buď Bůh, nebo červ

Zřejmá Klímova parafráze výroku Aut Caesar aut nihil (v.t.): „Au fond vše jen plazení se před pámbíčkem; ale je zcela totéž, kloní-li se člověk před svým šéfem nebo před Hospodinem; buď je úplně Rovný a Volný neboli Bůh, nebo rabské střevo; aut Deus aut vermis.“

 

AUT NUMQUAM TEMPTES, AUT PERFICE (Ovidius, Umění milovat 1,389)

Buď nezačínej vůbec, nebo dokonči

Za původního autora tohoto požadavku byl pokládán spartský politik Cheilón, jeden ze sedmi mudrců (6. stol. př. n. l.).

 

AUT PRODESSE VOLUNT AUT DELECTARE POETAE (Horatius, Umění básnické, Listy 2,3,333)

Básníci chtějí buď čtenářům prospět, nebo je bavit

A v dalším verši Horatius dává jako třetí možnost: nebo s příjemným zároveň poučit.


AUT TACE AUT LOQUERE MELIORA SILENTIO (Pýthagorás)

Buď mlč, anebo řekni něco, co je lepší než mlčení

Zásada řeckého filosofa Pýthagory, jež se stala příslovím; osobní krédo italského básníka a malíře Salvatora Rosy (1615--1673), jež také zvěčnil na svém vlastním autoportrétu s názvem "Filosofie".

 

AUT VINCERE AUT MORI

Zvítězit, nebo zemřít; vítězství, nebo smrt

 

AVARO NON EST VITA SED MORS LONGIOR (Publilius Syrus, Myšlenky A 47)

Jen smrt má delší, a ne život lakomec


AVARUS ANIMUS NULLO SATIATUR LUCRO

Lakomá duše se nenasytí žádným ziskem

 

AVARUS MAGNAS INTER OPES INOPS (Horatius, Ódy 3,16,28)

Lakomec je chuďas při svých velkých statcích

 

AVARUS IPSE MISERIAE CAUSA SUAE (Publilius Syrus, Myšlenky A 14)

Lakomec sám je svojí bídy příčinou

 

AVARUS NISI CUM MORITUR, NIHIL RECTE FACIT (Publilius Syrus, Myšlenky A 23)

Smrt lakomce je jeho první dobrý čin

 

AVE, CAESAR (IMPERATOR), MORITURI TE SALUTANT

Buď zdráv, Caesare (císaři), jdoucí na smrt tě zdraví

Pozdrav císaři, s kterým nastupovali římští gladiátoři do arény ke svým zápasům. Doloženo u Suetonia, Životopis Claudiův 21.

 

AVE, MARIA

Zdrávas, Maria (buď pozdravena, Marie)

Začátek andělského pozdravu při zvěstování Ježíšova narození (srov. Nový zákon, Lukáš 1,28), pak blahořečení Ježíšovy matky v katolických modlitbách. Současně název řady hudebních skladeb (např. Ch. Gounod, Fr. Schubert).


AVIDISSIMUS QUISQUE EST EGENO PROXIMUS

Nejchtivější má k bídě nejblíže

 


POZNÁMKY POD ČAROU:

[1] FACTUM NON FABULA (Petronius, Satirikon 76)

To je skutečnost, ne pohádka (výmysl)

[2] EX ABRUPTO

Rovnou, bez přípravy, spatra, bez souvislosti, najednou, znenadání.

Ab abrupto.

[3] SIT VENIA VERBO (VERBIS)

Promiňte to slovo (ta slova), dovolte mi s prominutím říci

Zdvořilostní nebo omluvná formule za příliš hrubý výraz. Užívá se i ironicky. Použito např. v: Misantrop, Zápisník mrtvého muže, 8.1.42: Pořád si tady vážené panstvo nájemnictvo vymýšlí různé píčoviny (sit venia verbo), jako jsou pergoly, „oprava“ lodžií a velký úklid, ale aby někdo z těch osob, co mají tak otřesně nenechavé ruce, že je to někdy k nesnesení, spravil vchodové dveře, aby tak netřískaly při zavírání a aby šly lehčeji otevřít, to nikoho ani nenapadne.

[4] BONA VENIA VESTRA

S vaším dovolením

[5] CLIPEUM POST VULNERA SUMO (Ovidius, Žalozpěvy 1,3,35)

Již zasažen chápu se štítu

Smysl: bráním se pozdě, pozdě dělám protiopatření. Básník se z vyhnanství obrací na své přátele v Římě s prosbou o přímluvu u Augusta.

[6] HOMO HOMINI DEUS EST (SI SUUM OFFICIUM SCIAT) (Aurelius Symmachus, Dopisy 9,114)

Člověk je člověku bohem (pokud zná svou povinnost)

Aurelius Symmachus uvádí na tomto místě verš římského básníka Caecilia (2. stol. př. n. l.), který je překladem z řecké předlohy (anthrópos anthrópú daimonion). Smysl: pomůže-li jeden člověk druhému, je prospěšný jako bůh.

[7] UT SEMENTEM FECERIS, ITA METES (Cicero, O řečníkovi 2,65,261)

Jak zaseješ, tak sklidíš

Uváděno pod jménem M. Pinaria Rufa. Rčení je dobře známé i z bible: Qui parce seminat, parce et metet (Nový zákon, 2. Korintským 9,6 nebo i Galatským 6,7) – Kdo skoupě rozsévá, bude skoupě sklízet. Srov.: Co kdo seje, bude žíti (Komenský); Jak si kdo ustele, tak si lehne.

[8] PER ANGUSTA AD AUGUSTA

Přes úskalí k výšinám

Obměna rčení Per aspera ad astra (Přes obtíže ke hvězdám) založená na zvukové podobnosti slov.

[9] CHRISTIANOS AD LEONES

Křesťany lvům

Tertullianus, Apologetika 40, odmítá zlovolné a pověrečné svalování zodpovědnosti za všechna neštěstí na křesťany: „Si Tiber ascendit in moenia, si Nilus non ascendit in rura, si caelum stetit, si terra movit, si fames, si lues, statim: ‚Christianos ad leonem‘! – Když Tiber zaplaví město, když Nil nezaplaví pole, když dlouho trvá špatné počasí, když se země hýbe, když je hlad, když mor, hned ‚Křesťany lvu‘!

[10] CAPTATIO BENEVOLENTIAE (Quintilianus, O výchově řečníka 4,1,5)

Získávání náklonnosti, zajišťování přízně, vemlouvání se do přízně

Obrat z rétorické teorie: úspěch řeči záleží na tom, zda si nakloníme posluchače.

[11] NOTA BENE (zkr. N. B.)

Dobře si všimni, dávej pozor

Vybídnutí čtenáře, aby určitému místu věnoval pozornost.

[12] NON UNO ICTU QUERCUS CADIT (Walther 18 658a)

Pod jednou ranou dub nepadne

[13] IN USUM DELPHINI

Pro potřebu „delfína“

Tj. dauphina, mladého prince, následníka trůnu. V době Ludvíka XIV. tak byl nazýván výbor z antických autorů, pořízený pro mladého prince. Byla vypuštěna všechna místa, která se jevila z výchovných důvodů jako závadná. Užívá se o vydání literárních děl, z nichž bylo většinou z mravních důvodů něco vypuštěno.

[14] FILII CANUNT PATERNAS CANTIONES (Walther 9496a)

Synkové zpívají písničky svých otců

Smysl: jaký otec, takový syn; jablko nepadá daleko od stromu.

[15] IMPRIMATUR (zkr. IMPR.)

Nechť se tiskne

Formule cenzorského svolení k publikaci knihy. Užívá se dosud v nakladatelské praxi jako forma svolení autora, resp. redakce. Podobně: Nihil obstat; Admittitur. Opak → Damnatur.

[16] NIHIL OBSTAT

Nic nebrání, není překážky

Obvyklá forma souhlasu k vydání určitého spisu.

[17] DAMNATUR

Odsuzuje se, zavrhuje se

Opak → Imprimatur. → Nihil obstat.

[18] SECUNDAE RES FELICEM, MAGNUM FACIUNT ADVERSAE (Walther 27 790d)

Příznivé poměry dávají člověku štěstí, nepříznivé velikost

[19] DILIGENTIUS DII COLUNTUR IRATI (Seneca Starší, exc. z Kontroverzí 8,1,3)

Horlivěji se uctívají rozhněvaní bohové

[20] CAELUM FINDETUR ARATRO (Ovidius, Žalozpěvy 1,8,3)

Pluhem se rozbrázdí nebe

Básník v rozpoložení nad nečekanou zradou přítele říká, že nyní je možné všechno, i to, co je proti přírodním zákonům. Rčení se uvolnilo z kontextu a užívá se k označení marné, pošetilé práce. Srov. → Ex harena funiculum nectere.

[21] PISCARI IN AERE (Plautus, Komedie oslovská 85)

Ve vzduchu ryby lovit

Tj. počínat si pošetile, nesmyslně. Srov.: Ve strništi ryby lovit; Ryby na lep chytat a ptáky na udici.

[22] EXEGI MONUMENTUM AERE PERENNIUS (Horatius, Ódy 3,30,1)

Trvalejší než kov pomník jsem postavil

První verš skvělé Horatiovy básně, v níž s plným sebevědomím velkého umělce básník předpovídá věčné trvání svého díla. → Non omnis moriar. Slov exegi monumentum se užívá běžně k označení významu velkých geniálních prací (v jakémkoliv oboru).

[23] DAMNOSA QUID NON IMMINUIT DIES (Horatius, Ódy 3,6,46)

Co nerozruší zhoubný času běh

K pokračování myšlenky → Aetas parentum...

[24] HOC AGE (např. Horatius, Satiry 2,3,152; Listy 1,18,88)

Dělej toto

Age, si quid agis.

[25] ECCE AGNUS DEI, QUI TOLLIT PECCATA MUNDI (Nový zákon, Jan 1,29)

Ejhle, beránek boží, který snímá hříchy světa

Slova, která v evangeliu pronáší Jan Křtitel o Ježíšovi, jenž k němu přichází nechat se pokřtít v řece Jordánu.

[26] FERTILIOR SEGES EST ALIENIS SEMPER IN AGRIS (Ovidius, Umění milovat 1,349)

Na cizích polích je úroda vždy o mnoho větší

Lidem se cizí líbí víc než vlastní, chtějí mít to, co nemají. Srov.: Sousedovic kráva lepší mlíko dává. → Aliena nobis, nostra plus aliis placent.

[27] HOMO SUM; HUMANI NIL (NIHIL) A ME ALIENUM PUTO (Terentius, Sebetrapič 77)

Jsem člověk, nic lidského mi není cizí

Tak odpovídá v Terentiově hře Chremes sousedovi Menedemovi na jeho námitku, proč se stará o cizí věci, do kterých mu nic není. Verš se už v antice stal oblíbeným vyjádřením lidské vzájemnosti a humanity. Myšlenka je převzata z řeckého autora komedií Menandra (4. – 3. stol. př. n. l.). Opak → Misanthropus sum, omni humani a me alienum puto.

[28] RESPICERE IGNOTO DISCET PENDENTIA TERGO (Horatius, Satiry 2,3,299)

Přivykne pohlédnout zpět, co mu na zádech visí, aniž ví o tom

Tj. naučí se vidět vlastní chyby. Obrazné vyjádření vychází z ezopské bajky, v níž se vypravuje, že každý člověk nese dva pytle: jeden na zádech, do něhož hází své chyby, druhý na prsou, kam dává chyby cizí. Srov.: Cudzie hriechy na nose a svoje za chrbtom.

[29] DISCREPANT FACTA CUM DICTIS (Cicero, O nejvyšším dobru a nejvyšším zlu 2,96)

Rozcházejí se slova a činy

[30] MALA ULTRO ADSUNT

Neštěstí přichází samo

Aliud ex alio malum. Srov.: Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.

[31] HOMO DUPLEX

Dvojaký člověk

Srov.: Člověk dvou tváří – zvenku jeden, uvnitř druhý; Podšitý šibalem (Komenský). → Intus Nero (Herodes, Helena), foris Cato (Johannes, Hecuba).

[32] QUOD TIBI FIERI NON VIS, ALTERI NE FECERIS (Walther 26 076)

Co nechceš, aby se stalo tobě, nečiň jinému

Myšlenka pochází od athénského řečníka Ísokrata. Objevuje se častěji i v bibli (Nový zákon, Matouš 7,12, Lukáš 6,31). Podle svědectví Lampridiova (Dějiny císařů, Alexander Severus 51) byla tato slova oblíbeným výrokem císaře Alexandra Severa († r. 235 n. l.). Srov.: Co sám nechceš, nečiň jinému.

[33] CUM AMES, NON SAPIAS, AUT CUM SAPIAS, NON AMES (Publilius Syrus, Myšlenky C 32)

Je nemožné být rozumný a milovat

Amantes, amentesAmare et sapere...

[34] OMNIA VINCIT AMOR ET NOS CEDAMUS AMORI (Vergilius, Zpěvy pastýřské 10,69)

Láska vítězí nad vším, i my tedy ustupme lásce

Velmi rozšířená sentence, která byla často i heslem šlechtických rodů. Rovněž v řadě básní a písní hlavně ze 17. a 18. stol. nacházíme akrostich nebo refrén z první poloviny verše.

[35] COMMUNIA SUNT AMICORUM INTER SE OMNIA (Terentius, Dívka z Andru 803; Cicero, O povinnostech 1,51)

Mezi přáteli je vše společné

Jedna z parafrází myšlenky z uvedených autorů. Srov.: → Amicis omnia sunt communia.

[36] DONEC ERIS FELIX MULTOS NUMERABIS AMICOS, TEMPORA SI FUERINT NUBILA, SOLUS ERIS (Ovidius, Žalozpěvy 1,9,5 – 6)

Dokud ti štěstí bude přát, budeš přátel mít mnoho, / / smutný až přijde ti čas, zůstaneš úplně sám

[37] PHILOSOPHIA ANCILLA THEOLOGIAE

Filosofie – služka teologie

Výrok italského teologa Petra Damiana (11. stol.), proslulého naprostou oddaností církevním ideálům. Později jej cituje i církevní historik Caesar Baronius (16. stol.), jemuž bývá výrok mylně připisován.

[38] LATET ANGUIS IN HERBA (Vergilius, Zpěvy pastýřské 3,93)

V trávě se skrývá had

Celý verš zní: frigidus, o pueri, fugite hinc, latet anguis in herba – prchněte odtud, chlapci, v trávě se skrývá studený had. Rčení se tedy užívá o velkém, ale skrytém nebezpečí.

[39] CORAM POPULO (PUBLICO)

Před lidem, na očích lidu, před veřejností, veřejně

[40] CAPITE VELATO

S hlavou zahalenou

Tj. s výrazem zbožné úcty, studu, strachu, pokory apod. Se zahalenou hlavou předstupovali Římané před své bohy s prosbami. Opak → Aperto capite.

[41] EDITIO MAIOR (zkr. ED. MAI.)

Vydání větší, úplné

Takové vydání obsahuje ediční pojednání (zpravidla v podobě předmluvy), text a obsáhlý textově kritický aparát, podávající dokonalý přehled o stavu rukopisné tradice a principech vydavatelovy rekonstrukce textu.

[42] HIC HAERET AQUA (Cicero, O povinnostech 3,117)

Tady to vázne, tady to nehraje, zde je potíž

Aqua haeret.

[43] DE MINIMIS NON CURAT LEX

Zákon nedbá podrobností

Známo také v podobě: de minimis non curat praetor – praetor se nestará o maličkosti. Srov. → Aquila non captat muscas.

[44] DEMONSTRATIO AD OCULOS

Názorný důkaz

Srov. → Argumentum ad oculos.

[45] QUI TACET, CONSENTIRE VIDETUR

Kdo mlčí, zdá se, že souhlasí

Zásada papeže Bonifáce VIII. († r. 1303) zaznamenaná v jeho Šesté knize dekretálů (5,12,43) a pojatá do kanonického práva. V poněkud širší podobě bylo i zásadou římského práva: Qui tacuit, cum loqui debuit et potuit, consentire videtur – Kdo mlčel, když směl a mohl mluvit, zřejmě souhlasí.

[46] QUADRIVIUM

Čtyřcestí, čtyři cesty; kvadrivium

Ve středověkých školách označení pro vyšší stupeň sedmera svobodných umění – septem artes liberales. Do kvadrivia patřila aritmetika, geometrie, astronomie, múzika. Nižší stupeň se nazýval trivium.

[47] TRIVIUM

Trojcestí, trivium

Tak se nazýval základní stupeň středověkého vzdělání, který obsahoval tři obory: gramatiku, dialektiku (tj. logiku, kam patřila i filosofie) a rétoriku. Vyšší stupeň se nazýval quadrivium a dohromady tvořily vzdělávací systém septem artes liberales.

[48] PARES CUM PARIBUS MAXIME CONGREGANTUR (Cicero, O stáří 3,7)

Rovní s rovnými se velmi lehce shodnou

→ Similibus similia...

[49] MANUS MANUM LAVAT (Seneca Mladší, Ztykvení božského Claudia, 9)

Ruka ruku myje

Původně snad výrok řeckého dramatika Epicharma (550 – 460 př. n. l.), jako proverbiální rčení dochováno také u Petronia (Satirikon 46).

[50] NOCTUAS ATHENAS

Sovy do Athén

Uvedeno několikrát v Ciceronových dopisech (Dopisy přátelům 6,3; 9,3 aj.) – podle Aristofana, Ptáci 303 – γλαυκ‘ Αθεναζε. Sova, atribut bohyně Athény, byla symbolem učenosti. Athény byly místem, jež proslulo také jako vědecké a kulturní středisko. Nosit sovy do Athén byla tedy činnost zbytečná a nesmyslná. Srov.: Nosit dříví do lesa; Lít vodu do Dunaje.

[51] DIGITO MONSTRARI (Persius, Satiry 1,28)

Ukázat (na někoho) prstem

Běžný latinský obrat. Celý Persiův verš zní: At pulchrum est digito monstrari et dicier: hic est – Jaká to krása, když ukáží na tebe prstem a řeknou: „Tady je.“ Podobně i u Horatia, Ódy 4,3,21 – 24. Užívalo se v kladném i záporném smyslu. V češtině převážně smysl záporný.

[52] FORTES FORTUNA ADIUVAT (Terentius, Formio 203)

Statečným štěstí pomáhá

Velmi rozšířená a oblíbená formulace myšlenky, jejíž původ bývá přisuzován řeckému básníku Simonidovi z Keu (6. – 5. stol. př. n. l.). Srov. → Audaces fortuna iuvat.

[53] NE QUID NIMIS (Terentius, Dívka z Andru 34)

Ničeho příliš

Terentius uvádí latinskou verzi řeckého výroku – μηδεν άγαν, což byl podle Platóna (Prótagorás 28,343B) nápis na Apollónově chrámu v Delfech. Výrok se přisuzuje Solónovi, Cheilónovi i dalším mudrcům. My posuzujeme z opačné strany a říkáme spíše, že všeho moc škodí.

[54] HOMINUM NATURA NOVITATIS AC PEREGRINATIONIS AVIDA EST (Plinius Starší, Přírodověda 17,66)

Lidé zcela přirozeně dychtí po novinkách a po cestování

[55] QUID NON MORTALIA PECTORA COGIS, / / AURI SACRA FAMES (Vergilius, Aeneis 3,57)

K čemu nenutíš lidská srdce, prokletá chtivosti peněz

Často užíváno jen auri sacra fames jako výraz chamtivosti a lakoty.