C

CUM LABOR IN DAMNO EST, CRESCIT MORTALIS EGESTAS

Když práce je zmařena, roste lidská bída

CALVITIUM NON EST VITIUM, SED PRUDENTIAE (HONORIS) INDICIUM

Pleš není vadou, nýbrž známkou moudrosti (hodnosti)

Žertovné středověké úsloví.

CAMELUS CORNU DESIDERANS ETIAM AURICULAS AMISIT

Velbloud toužil po rohu a přišel i o uši

Srov. → Certa amittimus...

CAMERA OBSCURA

Temná komora

CANDIDATUS SCIENTIARUM (zkr. CSc)

Kandidát věd (vědecká hodnost)

CANES PLURIMUM LATRANTES RARO MORDENT (Walther 2287a)

Psi, kteří nejvíc štěkají, zřídka koušou

Srov.: Pes, který štěká, nekouše. → Canis timidus... → Canis allatrat...

CANIMUS SURDIS

Zpíváme hluchým

Jde o parafrázi Vergiliova verše ze Zpěvů pastýřských 10,8: Non canimus surdis, respondent omnia silvae – Nezpíváme hluchým, nám na vše odpovídají lesy. Podobně Surdo narras fabulam. Představa „hluchých uší“ (aures surdae) je v římské literatuře doložena od Plauta, Chlubný vojín, v. 799; Lucretius, O přírodě 5,1050 (Řeč) má „suadere surdis – radit hluchým“. Vztahuje se na lidi, kteří nechtějí slyšet, nedbají na varování, poučení, nemají slitování. Srov.: Házet hrách na stěnu.

CANIS A CORIO NUMQUAM ABSTERREBITUR UNCTO (Horatius, Satiry 2,5,83)

Pes se už nikdy od mastné kůže odehnat nedá

Smysl: Na co si jednou zvykneš, toho už nikdy nenecháš. Srov.: Na řemenu se učí pes kůži hryzat.

CANIS ALLATRAT LUNAM, NON LAEDIT (Walther 2291)

Pes (jen) štěká na měsíc, nekouše jej

Středověké rčení o tom, kdo vyhrožuje, ale uškodit nemůže.

CANIS CANINAM NON EST (Marcus Terentius Varro, O jazyku latinském 7,31)

Pes psa nesežere

Staré pořekadlo, známé i v řečtině (Ο ΣΚΥΛΟΣ ΣΚΥΛΟ ΔΕΝ ΤΡΩΕΙ). Srov.: Musil by veliký hlad býti, aby pes psa jedl (Komenský).

CANIS CANISTRI MALUS EST CUSTOS (Walther 2292)

Pes je spíže špatným strážcem

Srov.: Kozel zahradníkem; Vlk pastýřem apod.

CANIS TIMIDUS VEHEMENTIUS LATRAT QUAM MORDET (Curtius, Dějiny Alexandra Makedonského 7,4,13)

Bojácný pes silněji štěká než kouše

Curtius uvádí, že toto úsloví bylo běžné v Baktrii. → Canes plurimum...

CANTABIT VACUUS CORAM LATRONE VIATOR (Iuvenalis, Satiry 10,22)

Poutník bez groše lupiči tváří v tvář si bude zpívat

Srov.: Nahého ani sto zbojníků nemůže obrati (Komenský); Zadku holého neobloupíš; Kde nic není, ani čert nebere; Chudoba bezpečna, a proto vesela. → Nemo potest nudo...

CANTAT AVIS QUAEVIS, SICUT ROSTRUM SIBI CREVIT (Walther 2309)

Každý pták zpívá, jak mu zobák narostl

Varianta středověkého rčení je Cantus avis talis, rostri formatio qualis – Takový zpěv ptáků, jaký tvar (jejich) zobáků.

CANTATOR CYGNUS FUNERIS IPSE SUI (Martialis, Epigramy 13,77,2)

Zpěvem ohlásí labuť, její že blíží se smrt

Martialův verš je ozvěnou Ovidiova verše, Proměny 14,430: Carmina iam moriens canit exequialia cygnus – Umírající labuť si pohřební píseň už zpívá. → Cantus cygneus

CANTILENAM EANDEM CANIS (Terentius, Formio 495)

Zpíváš stejnou písničku

Tj. omílat stále totéž, unavovat stále stejnými řečmi, prosbami, výmysly...

CANTUS CYGNEUS (Cicero, Tuskulské hovory 1,73)

Labutí zpěv, labutí píseň

Cicero rozebírá Sókratovu řeč v Platónově dialogu Faidón (84e – 85b), kde se hovoří o tom, že labutě, ptáci zasvěcení Apollónovi, při umírání zpívají. Obrat zná už Aischylos, Agamemnón 1445. Rčení označuje poslední projev někoho (něčeho) před koncem, smrtí apod. Už u Cicerona, O řečníkovi 3,2,6, o poslední řeči řečníka L. Licinia Crassa. → Cantator cygnus...

CAPITA AUT NAVIM

Hlava nebo loď

Rčení odvozeno z římských asů, kde na líci byl dvojhlavý Ianus a na rubu lodní příď. Srov.: „Panna nebo orel“ při hrách s mincemi.

CAPITE VELATO

S hlavou zahalenou

Tj. s výrazem zbožné úcty, studu, strachu, pokory apod. Se zahalenou hlavou předstupovali Římané před své bohy s prosbami. Opak → Aperto capite.

CAPITIS DEMINUTIO

Zkrácení osobnosti, omezení občanských práv

Termín římského práva, jehož základem je caput, souhrn občanských práv jedince, který může doznat omezení tří stupňů c. d. maxima, c. d. media, c. d. minima.

CAPTA AVIS EST MELIOR QUAM MILLE IN GRAMINA RURIS (Walther 2328b)

Jeden chycený pták je lepší než tisíc ptáků v polích

Srov.: Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.

CAPTATIO BENEVOLENTIAE (Quintilianus, O výchově řečníka 4,1,5)

Získávání náklonnosti, zajišťování přízně, vemlouvání se do přízně

Obrat z rétorické teorie: úspěch řeči záleží na tom, zda si nakloníme posluchače.

CAPTIOSAE QUAESTIONES

Záludné otázky

Srov.: Chytáky.

CAPUT (mn. č. CAPITA) (zkr. C.)

1.     hlava,

2.     kapitola, část, paragraf (knižní),

3.     římský právní termín označující souhrn občanských práv snesených na jedince příslušností k občanské pospolitosti, právní osobnost. → Capitis deminutio

CAPUT MUNDI

Hlava světa

Označení Říma, centra světové říše.

CAPUT REGNI

Hlava království, hlavní město království

→ Praga caput regni.[9]

CARET PERICLO, QUI ETIAM CUM EST TUTUS, CAVET (Publilius Syrus, Myšlenky C 31)

Je nebezpečí prost, kdo bdí i v bezpečí

CARIOR HAUD EST RES, QUAM QUAE FUIT EMPTA PRECANDO (Walther 2362)

Nejdražší věc je ta, kterou musel sis prosbami koupit

CARITAS EXTIRPAT HOSTES

Láska zahladí nepřátelství

Rčení několikrát citované v Jiráskově novele Poklad (1881).

CARIUS EST CARUM, CUM PRAEGUSTATUR AMARUM (Walther 2366)

Milejším se stane milé, když se dříve okusí hořké

→ Dulcia non meruit...[10]

CARMEN HORRENDUM

Píseň vzbuzující hrůzu

Livius, Dějiny 1,26 vystihuje obsah zákona o vlastizradě jako „lex horrendi carminis erat“ – Zákon byl formulován slovy vzbuzujícími hrůzu.

CARMINA MORTE CARENT (Ovidius, Lásky 1,15,32)

Básním je vzdálena smrt

Podle Ovidiova přesvědčení je básník nesmrtelný svými básněmi. → Caelo Musa beat. → Durat opus vatum.[11]

CARPE DIEM (Horatius, Ódy 1,11,8)

Utrhni den, užívej dne

Tj. vezmi si, co jen můžeš, od dnešního dne. Srov.: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra. Dnes je dnes, zítřku nevěř. Viz: Misantropův filosofický slovník: Prokrastinace aneb O tom, kdo stále něco odkládá na zítřek.

CARTHAGO DELENDA EST

Kartágo musí být zničeno

Často užívaná část Catonova výroku Ceterum censeo. Srov.: "Svět musí být zničen." (Čapkové: Adam Stvořitel); "Vše lidské musí být zničeno." (Klíma: Filosofické fragmenty); "Kromě toho soudím, že lidstvo musí být zničeno." (Misantrop: Sentence).

CARUM NEMO PUTET, CUIUS PRAESENTIA PUTET (Walther 2420)

Nikdo rád toho nevidí, koho přítomnost smrdí

Srov.: Ryba a host třetí den smrdí.

CARUS ERIT MINIME, QUI QUID SCIT, VENTILAT OMNE (Walther 2424)

Nikomu nebude milý, kdo všechno, co ví, vypoví

Srov.: Co neví, nepoví.

CARUS LEGATUS CHRISTI, SI CHRISTUS AMATUS (Walther 2426)

Jestliže je Kristus milován, je i Kristův zástupce milý

Středověké úsloví týkající se původně vztahu věřících k duchovenstvu, později užíváno i obecněji.

CASTA AD VIRUM MATRONA PARENDO IMPERAT (Publilius Syrus, Myšlenky C 9)

Poslušností vládne muži žena počestná

CASTA EST, QUAM NEMO ROGAVIT (Ovidius, Lásky 1,8,43/44)

Poctivou je jen ta, kterou nikdo nechtěl

V básni říká kuplířka: Panna je jen ta, o niž nikdo neměl zájem, nehezká, nepřitažlivá. Obdobně → Nulla pudicata...[12]

CASTIGAT RIDENDO MORES

Smíchem napravuje mravy

Heslo pařížské komické opery, jehož autorem je novolatinsky píšící francouzský básník Jean de Santeul (1630-1697), a jež si vzal za vlastní i Molière. Inspirací je Horatius, Satiry 1,1,24: Ridentem dicere verum, quid vetat?[13]

CASTIS OMNIA CASTA

Čistému vše čisté

CASU

Náhodou, náhodně, tu právě...

CASUS BELLI

Případ války, důvod války

Tak se označuje skutečnost (událost), která je v konfliktu použita jednou stranou jako formální důvod k vyhlášení války. Srov. užití u Misantropa, Zápisník mrtvého muže 2.,18.12.42: Pro opici nejsou „červi“ v jablku problém. Pro ni je to jen protein navíc. Pro člověka to problém představuje – a veliký. Zavdává mu casus belli – důvod k vyhlazovací válce proti přírodě.

CASUS DELICTI

Případ narušení práva

Právnický obrat.

CASUS DEMENTIS CORRECTIO FIT SAPIENTIS (Walther 2477)

Nehoda pošetilce je pro moudrého návodem k nápravě

→ Felix, quem faciunt aliena pericula cautum.[14]

CASUS FOEDERIS

Smluvní případ

Příležitost, při níž vstupuje v platnost závazek mezistátní dohody. Termín mezinárodního práva.

CASUS IMPROVISUS

Nepředvídaný případ, nepředvídaná náhoda

Nečekaná okolnost omezující či vylučující naplnění dohodnutých záměrů (práv.).

CATILINA ANTE PORTAS

Catilina před branami

Obměna známějšího Hannibal ad portas.[15] Catilina však v tomto případě symbolizuje nejvyšší vnitřní nebezpečí (Catilina byl vůdcem protistátního spiknutí z r. 63 př. n. l. potlačeného Ciceronem).

CATTORUM NATI SUNT MURES PRENDERE NATI (Walther 2487)

Mláďata koček se rodí k tomu, aby požírala myši

CATTUS PISCARI NON VULT, SED PISCES CIBARI (Walther 2500a)

Kočka chce ryby jíst, ale ne je lovit

O bezpracném zisku. Srov.: Mlsný jako kocour; Ráda kočka ryby jí, než do vody nechce (Komenský).

CAUSA ACTIVA (AGENS)

Příčina jednající (aktivní)

Filosofický pojem.

CAUSA AEQUAT EFFECTA

Příčina příčin, prapříčina

Filosofický pojem.

CAUSA EFFICIENS

Příčina jednající, způsobující

Filosofický termín pro reálnou, materiální příčinu.

CAUSAE PERDUNTUR, QUAE PAUPERTATE GERUNTUR (Walther 2529b)

Jsou ztraceny pře, které vede chudoba

CAUSA FINALIS

Konečná příčina, poslední důvod, cíl

V idealistické filosofii cíl, vykládaný jako příčina.

CAUSA FINALIS EST FONS CAUSARUM

Poslední důvod je zdrojem všech (ostatních) důvodů

Pozdní právnický teorém (poslední důvod = prvotní, počáteční důvod, zjišťovaný při prošetřování nakonec).

CAUSA FORMALIS

Formální příčina

Filosofický termín.

CAUSA HONESTA

Čestná záležitost, čestný spor

CAUSA LATET... (Ovidius, Proměny 4,287)

Důvod je skryt

U Ovidia je míněn důvod špatné pověsti pramenu Salmakis, do nějž zamilovaná nymfa stáhla Argonauta Hyla. Obrat se však užívá zcela obecně.

CAUSA MATERIALIS

Materiální příčina, výchozí důvod

CAUSAM PECCANDI NIMIS ASPERA DOGMATA PREBENT (Walther 2530)

Důvod k provinění dávají příliš tvrdé předpisy

CAUSA OCCASIONALIS

Náhodná příčina

V právnictví příležitostná příčina vztahující se k projednávanému případu.

CAUSA PRIMA

První příčina, prvopříčina

Filosofický termín. Srov. užito u F. Nietzsche, Genealogie morálky: ...nelze vyloučit vyhlídku na to, že by dokonalé a konečné vítězství atheismu mohlo lidstvo z tohoto celého pocitu zadluženosti vůči vlastnímu počátku, vůči své causa prima, vysvobodit.

CAUSA PROXIMA, NON REMOTA SPECTATUR

Přihlíží se k nejbližší, ne k vzdálené příčině (případně důvodu)

Právnická zásada.

CAUSARUM COGNITIO COGNITIONEM EVENTORUM FACIT (Cicero, Topika 67)

Poznání příčin je poznáním výsledků

CAUSA SUFFICIENS

Dostačující příčina (důvod)

Užíváno ve filosofii a právnictví.

CAUSA SUI

Příčina sebe samého, prvopříčina

U B. Spinozy např.: substantia – causa sui (substance je příčinou sebe samé).

CAUSA VIVENDI

Důvod k životu, smysl, cíl života

CAUSIDICI ATQUE FORUM MULTORUM CAUSA MALORUM (Walther 2541)

Soudy a náměstí – příčina mnoha neštěstí

Význam přísloví je zřejmý: "soudy" znamenají zákony a "náměstí" (dnes bychom řekli spíše "ulice" nebo "bulvár") veřejné mínění.

CAVEANT (též VIDEANT) CONSULES, NE QUID RES PUBLICA DETRIMENTI CAPIAT

Ať konsulové dbají, aby stát neutrpěl škodu

Právnická formule pro tzv. senatus consultum ultimum (krajní rozhodnutí senátu), kterým byly konsulům svěřovány plné moci k mimořádným opatřením za zvlášť vypjatých vnitropolitických situací. Touto jednou jedinou větou byl v Římě udělován diktátorský úřad v době bezprostředního ohrožení říše, kdy nebyl čas na zdlouhavá projednávání. Úsloví caveant consules se používá obecně jako nabádání k bdělosti, příp. jako výstraha.

CAVE CANEM (nápis na mozaice v Pompejích)

Střez se psa

Pozor, zlý pes! Varování umisťované ve vestibulech římských domů. Jako rčení užíváno i obecněji: měj se na pozoru před zlými a pomlouvačnými lidmi (pes měl v antice na rozdíl od moderní doby spíše špatnou pověst).

CAVE MULTOS, SI NON TIMES SINGULOS (Walther 2563a)

Jestli se nebojíš jednoho, střez se mnohých

Srov. parafrázi: Jestli se nebojíš člověka, střez se lidí. (Misantrop: Sentence) Srov.: Mnoho psů zajícova smrt.

CAVENDUM EST NE IN GRAVES INIMICITIAS CONVERTANT SE AMICITIAE (Cicero, O přátelství 78)

Je nutno dbát na to, aby se přátelství nezměnilo v hluboké nepřátelství

Srov. s parafrází: Je nutno dbát na to, aby se hluboká misantropie nezměnila ve filantropii. (Misantrop: Sentence)

CAVE NE CADAS

Dej pozor, abys nepadl

Tato slova opakoval obecní otrok v Římě vojevůdci slavícímu triumf: připomínal mu tak, aby ve chvíli největší slávy nezapomínal na vratkost osudu. Srov. → Hominem te esse memento.[16]

CAVE TIBI A CANE MUTO ET AQUA SILENTE (Walther 2566b)

Střez se němého psa a tiché vody

CAVENDI NULLA EST DIMITTENDA OCCASIO (Publilius Syrus, Myšlenky C 3)

Je každá příležitost dobrá ke střehu

CCA. → Circa

CEDANT ARMA TOGAE, CONCEDAT LAUREA LAUDI (LINGUAE)

Zbraně ať ustoupí tóze a válečný triumf občanské chvále (řečnické slávě)

Ciceronův verš z jeho nedochované básně De consulatu suo (O svém konsulátu), jímž oslavuje vlastní „civilní“ vítězství, jímž bylo potlačení Catilinova spiknutí r. 63 př. n. l. Cicero cituje vlastní verš ve spisu O povinnostech 1,77 a v Řeči proti Pisonovi 29,30.

CEDE DEAE (Ovidius, Proměny 6,32)

Bohyni ustup

Tak radí Pallas Athéna lýdské Arachné, která ji chtěla překonat svým uměním tkát a příst. Za trest byla Arachné proměněna v pavouka. Užívá se obecně: ustup před mocnějším, vyšším, lepším... Srov. → Cedo maiori.

CEDE DEO (Vergilius, Aeneis 5,467)

Bohovi ustup

Radí Aeneas příliš odvážnému a zaslepenému Darétovi. Srov. → Cede deae → Cedo maiori.

CEDENDO VICTOR ABIBIS (Ovidius, Umění milovat 2,197)

Ustup a s vítězstvím půjdeš

Srov.: Moudřejší ustoupí.

CEDIT VIRIBUS AEQUUM (Ovidius, Žalozpěvy 5,7,47)

Podlehne násilí právo

Svévole se nebojí zákonů, právo podléhá síle. Srov.: Lepší moci hrst nežli pytel práva.

CEDITE ROMANI SCRIPTORES, CEDITE GRAI NESCIOQUID MAIUS NASCITUR ILIADE (Propertius, Básně 2,34,65n.)

Zmlkněte, římští básníci, ustaňte Řekové všichni, rodí se dílo, jež může větší než Ílias být

Takto Propertius oceňuje Vergiliův epos Aeneis ještě před jeho dokončením.

CEDO MAIORI (Martialis, Epigramy 1,31)

Ustupuji silnějšímu

Srov. → Cede deo. → Vis maior.[17]

CELEBRARE DOMESTICA FACTA (Horatius, Umění básnické, Listy 2,3,287)

Oslavit domácí události

V pasáži věnované římskému dramatu doporučuje Horatius básníkům, aby využívali domácí národní tematiku a rozvíjeli římskou tragédii (tzv. praetextu) a komedii (tzv. togátu).

CENA COMESSA VENIRE (Marcus Terentius Varro, O zemědělství 1,2,11)

Přijít po hostině

Tj. přijít pozdě, nic nedostat. Srov.: Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí; Přijít s křížkem po funuse. → Sero venientibus ossa.[18]

CENSURA MORUM

Cenzura mravů, dohled nad morálkou společnosti

Ve starém Římě jedna z povinností censorů. → Custos morum.

CENSUS

Cenzus

Majetkové ohodnocení občana ve starém Římě, na jehož základě byli občané zařazeni do majetkových tříd; odtud „majetek, bohatství“, později i „daně“.

CERNITUR IN MUNDO NULLUS, QUI DICAT ‚ABUNDO‘ (Walther 2647)

Na světě nenajdeš člověka, který by řekl: „Jsem boháč“

Srov.: Na světě nenajdeš člověka, který by řekl: "Jsem hajzl." (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.)

CERTA AMITTIMUS, DUM INCERTA PETIMUS (Plautus, Pseudolus 685)

Ztrácíme jisté, zatímco usilujeme o nejisté

Myšlenka známá v antické literatuře od Hésioda, využil ji Pindaros, byla v základu známé ezopské bajky o psu nesoucím přes řeku kus masa (Phaedrus, Bajky 1,4). Srov. → Camelus cornu desiderans...

CERTUM, QUIA IMPOSSIBILE EST (Tertullianus, O těle Kristově 5)

Jisté, protože je to nemožné

→ Credo, quia absurdum.

CESSANTE CAUSA, CESSAT EFFECTUS

Ustává-li příčina, ustává i důsledek

Opak → Durante causa, durat effectus.[19]

CETERA DESUNT → Desunt cetera[20]

CETERIS PARIBUS

Při stejných dalších (ostatních) podmínkách, za jinak normálního průběhu věcí

CETERUM (AUTEM) CENSEO, CARTHAGINEM ESSE DELENDAM (Cato Starší)

Kromě toho soudím, že Kartágo musí být zničeno

Tak prý římský politik M. Porcius Cato Starší (zemř. 149 př. n. l.) zakončoval každou svou řeč v senátu. Snažil se tak přimět římské vedení k rozhodnému skoncování s největším konkurentem Říma. Jeho požadavek byl uskutečněn ve 3. punské válce (149–146 př. n. l.). Okřídleným rčením se stalo jak ceterum censeo jako uvedení úsudku, návrhu apod., tak i → Carthago delenda est, jako výzva k rozhodnému a tvrdému řešení. Prameny: Plinius St., Přírodověda 15,18,20; Florus 2,15; Plútarchos, Cato Starší 27. Srov.: Kromě toho soudím, že lidstvo musí být zničeno (Misantrop, Divoká svoboda 1.,6.4.45; Z poustevníkovy lesní moudrosti, O úlohách mužů a žen; Sentence o lidském smradu 1. a jinde).

CF. → Confer

CHARTA

Ústava, ústavní listina, ustavující dokument

CHARTA NON ERUBESCIT

Papír se nečervená (nestydí)

Srov. → Epistula non erubescit.[21]

CHORAGUS

Sbormistr

CHRISTIANOS AD LEONES

Křesťany lvům

Tertullianus, Apologetika 40, odmítá zlovolné a pověrečné svalování zodpovědnosti za všechna neštěstí na křesťany: „Si Tiber ascendit in moenia, si Nilus non ascendit in rura, si caelum stetit, si terra movit, si fames, si lues, statim: ‚Christianos ad leonem‘! – Když Tiber zaplaví město, když Nil nezaplaví pole, když dlouho trvá špatné počasí, když se země hýbe, když je hlad, když mor, hned ‚Křesťany lvu‘!“ → Ad bestias. Srov.: Lidi lvům! (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.)

CHRISTI IPSISSIMA VERBA

Nejvlastnější slova Kristova

Označení četných pasáží z evangelií, přisuzovaných evangelisty přímo Kristovi (přičemž nejsou ovšem zaznamenána stejně všemi evangelisty).

CIBI CONDIMENTUM FAMES EST (Cicero, O nejvyšším dobru a nejvyšším zlu 2,28)

Hlad je kořením pokrmů

Srov.: Hlad je nejlepší kuchař; Hladový si nevybírá.

CICATRIX CONSCIENTIAE PRO VULNERE EST (Publilius Syrus, Myšlenky C 33)

Jak rána pálí jizva zlého svědomí

CINERI GLORIA SERA VENIT (Martialis, Epigramy 1,1,31)

Po smrti sláva pozdě přichází

CINERI NUNC MEDICINA DATUR (Propertius, Básně 2,14,16)

Lék se nyní podává mrtvole

O zpozdilém jednání. Srov.: Hasit po ohni; Pozdě bycha honit; S křížkem po funuse.

CINERUM DIES

Popeleční středa

Den křesťanského kalendáře.

CIRCA (zkr. C., CA., CCA.)

Okolo, kolem, přibližně, asi

CIRCA REGNA TONAT (Seneca Mladší, Faidra 1140)

Okolo trůnů hřmí

Králové, podobně jako Iuppiter, mají v rukou „blesky“, jimiž mohou nečekaně trestat.

CIRCUIT QUAERENS QUEM DEVORET (Nový zákon, 1. Petrova 5,8)

Obchází kolem a hledá, koho by zhltl

Míněn je nepřítel věřících – ďábel, který je přirovnáván k divokému lvu, vyhlížejícímu oběť. Užíváno o zákeřném nebezpečí. Pro celý kontext → Leo rugiens...[22] Srov.: Člověk obchází kolem a hledá, koho by zhltl (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).

CIRCULUS AEQUINOCTIALIS

Kruh rovnodennosti, rovník

CIRCULUS IN PROBANDO

Dokazování v kruhu

Označení logické chyby, jejíž podstata spočívá v tom, že jako důkaz se uvádí to, co má být samo dokázáno.

CIRCULUS MERIDIONALIS

Poledník

CIRCULUS VITIOSUS

Chybný kruh

Označení logické chyby, spočívající v tom, že do definice či do důkazu se uvádí to, co je definováno nebo dokazováno. Termín také znamená „začarovaný kruh“, čili situaci, ze které není po počáteční (vstupní) chybě žádné východisko. Srov.: duše – začarovaný kruh (Marcus Aurelius, Hovory k sobě); humanistické a antropocentrické; zase prý totiž záleží jedině na lidech, což je začarovaný kruh (Misantrop, der Weltabwender 2.,31.12.43); Zůstávat v této severní ledové krajině a vázat se na ni jako na osudem určený a neměnný domov, neřkuli dokonce „vlast“, to by byl pouze začarovaný kruh (Misantrop, der Weltabwender 3.,27.1.43); vyroste z nich právě taková sebranka škodlivých darmošlapů a darmožroutů a fiškuntálů a šizuňků a spekulantů se vším možným i nemožným jako jsou jejich stejně vypečení rodiče, nebo další posila do jejich vzmáhajícího se byrokratického aparátu, který bude kontrolovat, jestli jsem včas zaplatil, co mi určili, aby mohl tento začarovaný koloběh hlouposti v přírodě pokračovat (Misantrop, Rakovina na kůži Země 3.); Druhým rokem na vojně jsem měl i já nepsané právo šikanovat, ale já se rozhodl přerušit ten začarovaný kruh a zůstal jsem jako vždy osamocený (Misantrop, Poslední Revoluce Myslí, Vztahy mezi lidmi).

CITA MORS (např. Horatius, Satiry 1,1,8)

Rychlá smrt, předčasná smrt

Básnické spojení, u Horatia jde o Achillovu smrt.

CITISSIME (3. stupeň k CITO)

Co nejrychleji, co nejpohotověji

CITIUS, ALTIUS, FORTIUS

Rychleji, výše, silněji

Heslo novodobých olympijských her, přijaté v roce 1913 Mezinárodním olympijským výborem na návrh P. de Coubertina.

CITIUS VENIT PERICULUM, CUM CONTEMNITUR (Publilius Syrus, Myšlenky C 8)

Když nedbáš nebezpečí, přijde rychleji

CITO FIT, QUOD DI VOLUNT (Petronius, Satirikon 76)

Stává se rychle, co chtějí bozi

Podobně i Ovidius, Proměny 8,619: Co bohové chtějí, stane se hned.

CITO RUMPES ARCUM, SEMPER SI TENSUM HABUERIS (Phaedrus, Bajky 3,14,10)

Stále napjatý luk se brzy zlomí

Stálé napětí škodí, je třeba se uvolnit, odpočinout si apod. Srov.: Stokrát nic zabilo osla; Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne; "Lučištníci napínají luky, když jich potřebují, jinak je povolují. Kdyby je měli stále napjaté, praskly by, a až by je zas potřebovali, nemohli by jich použít. A tak je tomu i s člověkem. Kdyby se zabýval jen samou vážnou prací a nevystřídal ji zábavou a žertem, po čase by se zbláznil nebo by otupěl. Já tohle vím, a proto střídám povinnosti i zábavu." (Starověké báje a pověsti, Zlý král Kambýsés)

CIVIS ROMANUS SUM (Cicero, Řeči proti Verrovi 5,147)

Jsem římský občan

Formule, která zprvu vyjadřovala prostě původ Římana a jeho příslušnost k římské obci (civitas), během doby se však stala poloprávní odvolací formulí římského občana, nárokujícího respektování svých občanských práv. Uplatňována byla především v provinciích, kde byl římský občan privilegován ve srovnání s provinciály.

CIVITAS IN CIVITATE

Obec v obci, stát ve státě

Výraz hlubokých politických disproporcí ve státě.

CLAMANT SILENTIA SUA (Ennodius, Dopisy 9,6)

Jejich mlčení křičí

Jde o parafrázi Ciceronova obratu Cum tacent, clamant.

CLARA PACTA – BONI AMICI

Jasné dohody – dobří přátelé

Srov.: Dobré účty dělají dobré přátele.

CLARA VOCE

Jasným hlasem, silným hlasem, jasně, srozumitelně

CLARIS VERBIS

Jasnými slovy, jednoznačně

CLASSICUS (příd. jm. od classis, majetková třída)

Třídní, týkající se třídy, vojenský, válečný, týkající se první třídy, prvotřídní

Odtud význam nejlepší, vzorový, „klasický“.

CLASSICUS SCRIPTOR (A. Gellius, Attické noci 19,15)

Klasický spisovatel

CLASSICUS TESTIS

Klasický svědek, spolehlivý, plně důvěryhodný

Podle Festova slovníku (56,15 M) se tak označovali svědkové osvědčující závěť, která tím získala formální platnost.

CLAUDICAT ALTERIUS NEMO DOLORE PEDIS (Walther 2802)

Nikdo nekulhá z bolesti cizí nohy

Srov.: Misantrop nekulhá z bolesti nohy kdejakého člověka (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).

CLAUDI VICINUS CLAUDICAT IPSE BREVI (Walther 2801)

Chromého soused brzy kulhat začíná sám

Týká se špatných vlivů a příkladů. Srov.: Při kulhavém kulhati se naučil.

CLAUSIS OCULIS (AURIBUS)

Se zavřenýma očima (ušima)

O tom, kdo nechce vidět, slyšet, kdo dělá, že nevidí, neslyší.

CLAVES SANCTI PETRI

Klíče svatého Petra

Symbolika papežského úřadu, součást znaku papežského státu Vatikánu.

CLAVUS CLAVO EICIENDUS EST (srov. Cicero, Tuskulské hovory 4,75)

Hřeb (kůl) je třeba vyrážet hřebem (kůlem)

Srov.: Na hrubý pytel hrubá záplata. Je hloupost velkoryse jednat s člověkem (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.). → Contra impudentem stulta est nimia ingenuitas.

CLIPEUM POST VULNERA SUMO (Ovidius, Žalozpěvy 1,3,35)

Již zasažen chápu se štítu

Smysl: bráním se pozdě, pozdě dělám protiopatření. Básník se z vyhnanství obrací na své přátele v Římě s prosbou o přímluvu u Augusta.

CLIPEUS VIRTUTUM

Štít za zásluhy

Pozlacený štít byl dán Augustovi za jeho zásluhy o stát jako ocenění jeho občanských kvalit (virtutes). Obecně označení vysokého vyznamenání.

CLOACA MAXIMA

Velká stoka

Název největšího kanálu starého Říma, svádějícího městské splašky do Tibery. Vybudován Etrusky v 6. stol. př. n. l., dosud v provozu.

CLOACAS AUGIAE... → Augiae cloacas purgare[23]

COACTUS VOLUI

Chtěl jsem, donucen

Právnický obrat. Jednající zamýšlel výsledek vynuceného jednání, ale o své vůli by tak nejednal, dal přednost jednání před zlem, které mu hrozilo z odmítnutí. Srov. Paulus, Digesta 4,2,21,5.

CODEX RESCRIPTUS

Kniha po druhé popsaná

Latinské označení rukopisu napsaného na starším, vyškrábaném textu. Řecky παλίμψηστος (palimpsest).

CODEX ACCEPTI ET EXPENSI

Kniha příjmů a výdajů

COELI ENARRANT GLORIAM DEI (Bible, Žalmy 19,2)

Nebesa hlásají slávu boží

"...obloha hovoří o díle jeho rukou." Mylná theologická domněnka, že veškeré vesmírné dění je projevem a důkazem existence boha, jakožto hybatele veškerenstva. Helvétius (O člověku II,2) k tomu sarkasticky dodává, že "takový theolog však není než fysikem nebo astronomem."

COGENTE NECESSITATE

Pod tlakem nezbytnosti

Opak → Sua sponte.[24]

COGERE VOLENTEM

Nutit toho, kdo sám chce

Smysl: dělat snadnou a zbytečnou práci. Srov. → Currentem hortare. → Currenti subduntur equo calcaria frustra.

COGITATIONIS POENAM NEMO PATITUR (Ulpianus, Digesta 48,19,18)

Myšlení (úmysl) není trestné (trestný)

Zásada římského práva.

COGITO, ERGO SUM (R. Descartes, Počátek filosofie 1,7,9)

Myslím, tedy jsem

Výchozí Descartova premisa pro nový filosofický systém založený na racionalismu, na aktivní činnosti rozumu, zbaveného prvků prosté víry. Srov.: Cicero, Tuskulské hovory 5,38: Vivere est cogitare – Žít znamená myslet.

COITO, ERGO SUM (K. Kryl, cit. v: I. Diviš, Teorie spolehlivosti 1985)

Souložím, tedy jsem

Vtipná Krylova obměna známého Descartesova výroku Cogito, ergo sum – Myslím, tedy jsem.

COITUS INTERRUPTUS

Přerušovaná soulož

Tj. taková soulož, při níž nedochází k výronu semene do pochvy, ale mimo ni, jakožto antikoncepční metoda. To byl ten pravý "hřích Onanův", nikoli onanie čili masturbace, ipsace! Srov.: LaVey: Satanská bible: Již od doby, kdy judajsko-křesťanská bible popsala hřích Onanův (Gen.38:8-10), uvědomoval si člověk vážnost a důsledky „samotářské neřesti“. I když moderní sexuologové popsali Onanův hřích jako běžný coitus interruptus, zavádějícím teologickým výkladem byla během staletí napáchána značná škoda.

COLUBRA RESTEM NON PARIT (Petronius, Satirikon 45)

Hadu se nenarodí provaz

Srov.: Jablko nespadne daleko od stromu.

COLUMNA ROSTRATA

Sloup zdobený lodními zobci

Vítězný sloup vztyčený v Římě na počest C. Duillia, který porazil v námořní bitvě u Myl r. 260 př. n. l. kartáginské loďstvo. Na sloup byly připevněny příďové zobce zajatých lodí.

COMES FACUNDUS IN VIA PRO VEHICULO EST (Publilius Syrus, Myšlenky C 17)

Druh výmluvný ti cestou povoz nahradí

COMMODITAS OMNIS SUA FERT INCOMMODA SECUM (Walther 2985)

Každá výhoda si nese svou nevýhodu s sebou

Srov.: Není dobra bez nějakého zla.

COMMODITAS SEQUITUR METUENTEM INCOMMODA NUMQUAM (Walther 2986)

Prospěch se vyhýbá tomu, kdo se bojí tratit

Srov.: Risk je zisk; Kdo nevsadí, nevyhraje.

COMMUNE NAUFRAGIUM OMNIBUS SOLACIUM (Walther 2992)

Společné neštěstí je pro všechny útěchou

COMMUNIA SUNT AMICORUM INTER SE OMNIA (Terentius, Dívka z Andru 803; Cicero, O povinnostech 1,51)

Mezi přáteli je vše společné

Jedna z parafrází myšlenky z uvedených autorů. Srov. → Amicis omnia sunt communia.

COMOEDIA MUNDI (Misantrop, der Wandervogel 2.,8.6-12.6.43)

Komedie světa; svět jako komedie

Myšlenka, že světové dění má všechny znaky komedie. Srov.: No, není to sranda s těmi lidičkami? Opravdu comoedia mundi, jen co je pravda! (tamtéž) → MUNDUS UNIVERSUS EXERCET HISTRIONIAM → TOTUS MUNDUS AGIT HISTRIONEM → Theatrum mundi.

COMPONITUR ORBIS REGIS AD EXEMPLUM (Claudianus, Chvalozpěv na IV. konsulát Honoriův 1,298)

Svět se zakládá na příkladu vládce

Myšlenku lze najít už u Platóna; také Cicero, Dopisy přátelům 1,9,12; O zákonech 3,14. Komenský (Labyrint světa a ráj srdce 32,15) má Regis ad exemplum totus componitur orbis (Podle králova vzoru se řídí celý svět). Srov.: Jaký pán, takový kmán.

COMPRESSIS MANIBUS

Se složenýma rukama, s rukama v klíně

CONCEDO

Připouštím, ustupuji, poddávám se

Výraz souhlasu s argumentací druhé strany v diskusi.

CONCLAMATUM EST

Vše je skončeno, je po všem

Odvozeno z římského obyčeje ihned po úmrtí člena rodiny vyvolávat jeho jméno. Jako rčení pak obrat získal význam našeho „Je to za námi“, a to ve smyslu „vše je ztraceno“ i „máme vyhráno“.

CONCORDIA DISCORS (Horatius, Listy 1,12,19)

Nesvorná svornost, neladný lad, svorný svár

Užívá se pro vztahy věcí v přírodě, i pro vztahy politické (např. Lucanus, Farsalské pole 1,98 o vztazích mezi triumviry Caesarem, Pompeiem a Crassem). Srov. → Discordia concors.[25]

CONCORDIA PARVAE RES CRESCUNT, DISCORDIA MAXIMAE DILABUNTUR (Sallustius, Válka s Iugurthou 10,6)

Svorností malé věci vzrůstají, nesvorností se i ty největší hroutí

U Sallustia nabádá numidský král Micipsa své syny k svornosti. Srov. pověst o třech prutech Svatoplukových.

CONDICIO A QUA

Odkládací podmínka, podmínka, od níž...

Účinek právního úkonu nastává po splnění určité stanovené podmínky.

CONDICIO AD QUAM

Podmínka, k níž...

Účinky právního úkonu nastávají ihned, ale odpadnou splněním dané podmínky.

CONDICIO PENDET

Podmínka je nejistá

Stav nejistoty, dokud není rozhodnuto, zda se daná podmínka splní nebo ne (práv.).

CONDICIO SINE QUA NON

Základní podmínka

Nutná podmínka, bez jejíhož splnění nemůže k něčemu dojít.

CONDICIO TACITA

Tichá podmínka

Mlčky předpokládaná náležitost (práv.).

CONFER (zkr. CF.)

Srovnej (srov.)

CONFITEOR

Vyznávám se

Začátek a odtud i název katolické modlitby kajícníků. Vyznání.

CONIUGIUM ABSQUE PROLE EST QUASI DIES SINE SOLE (Walther 3107)

Manželství bez dětí je jako den bez slunce

CONIUNCTIO ANIMI MAXIMA EST COGNATIO (Walther 3107a)

Soulad ducha je příbuzenstvím největším

Srov.: Je přinejmenším pošetilé přičítat zvláštní význam stykům s příbuznými, s nimiž nás ve většině případů nespojuje nic, kromě společného rodu, jejž jsme si ovšem nevybrali dobrovolně a svobodně, s lidmi, kteří s námi nemají společné názory ani cíle, když si prostě nerozumíme. Dávám přednost příbuzenství ducha před příbuzenstvím krve (Misantrop, Sentence o lidském smradu 2.); Jsme utvářeni k životu ne-li přímo o samotě, jako je tomu u mne a u všech dalších bytostí vyššího typu, tedy k soužití mezi svými nejbližšími a nejpříbuznějšími, ať se jedná o pokrevní nebo – což je hodnotnější – o duchovní příbuzenství (Misantrop, Škarohlíd 1.).

CONNUBIO IUNXIT STABILI, PROPRIAMQUE DICAVIT (Le Sage: Gil Blas 2,9)

S manželem nerozlučitelným spojil ji a za vlastní prohlásil 

CONQUERI FORTUNAM ADVERSAM, NON LAMENTARI DECET (Pacuvius, cit. u Cicerona, Tuskulské hovory 2,21,50)

Sluší se stýskat si na osud, ne nad ním plakat

CONSCIA MENS RECTI FAMAE MENDACIA RIDET (Ovidius, Kalendář 4,311)

Mysl znalá pravdy se směje pověstem lživým

Ovidius vypráví příběh Claudie Quinty, která uvedla do Říma Velkou Matku bohů, maloasijskou Kybélu (204 př. n. l.).

CONSCIENTIA – MILLE TESTES (Quintilianus, O výchově řečníka 5,41; Plautus, Komedie o strašidle 544)

Svědomí – tisíc svědků

Srov.: Dobré svědomí je lepší než tisíc svědků.

CONSENSUS BONORUM

Souhlas řádných občanů

Ciceronovo politické heslo, jehož pomocí se snažil soustředit kolem senátu občany věrné republice (tzv. optimáty), kteří by zmařili snahy populárů.

CONSENSUS GENTIUM

Souhlas národů, shodné mínění všech lidí

Podle římského právního myšlení základ „přírodního práva“, z něhož vycházelo mezinárodní právo (ius gentium[26]).

CONSENSUS MULTITUDINIS CONSENSU IURIS SOCIETAE (Cicero)

Společenství lidí, kteří souhlasně považují totéž za právo

Ciceronova definice státu, již vyostřil ještě v „remota iustitia quid sunt regna nisi magna latrocinia“ (není-li v nich spravedlnosti, co jsou státy než velká lotrovství?)

CONSEQUENTIA NON VALET

Závěr (úsudek) nemá platnost

Logická chyba spočívající v tom, že se ze správných premis vyvozuje závěr, který z nich ve skutečnosti nevyplývá.

CONSILIO FACTUM NON PAENITET ESSE PERACTUM (Walther 3150)

Co se stalo po úvaze, není třeba litovat

CONSILIUM MALUM CONSULTORI PESSIMUM (Marcus Terentius Varro, O zemědělství 3,2,1; A. Gellius, Attické noci 4,5,5)

Špatná rada se nejvíce vymstí rádci

CONSILIUM NOBIS RESQUE LOCUSQUE DABUNT (Ovidius, Lásky 1,4,54; srov. i Žalozpěvy 1,1,92)

Místo a prostředí samo návod a radu dá nám

CONSILIUM RENOVA RE VENIENTE NOVA (Walther 3180)

Změň své záměry, mění-li se poměry

CONSONANS (CONSONUS) ESTO LUPIS, CUM QUIBUS ESSE CUPIS (Walther 3197; 3201)

Chceš-li býti s vlky, vydávej stejné zvuky

Srov.: Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti; Jestli chceš být s lidmi, vydávej stejný smrad. Kdo chce s lidmi žít, musí s nimi smrdět (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).

CONSORTIUM OMNIS VITAE

Společné sdílení celého života

Spojení na celý život, definice sňatku a manželství v římském právu. Srov. Digesta 23,2,1: Coniunctio maris et feminae, consortium omnis vitae, divini et humani iuris communicatio – Spojení muže a ženy, sdílení celého života, spoluúčast na božském i lidském právu.

CONSTAT AMICITIAS REGUM NON ESSE PERENNES (Walther 3217a)

Je známo, že přátelství králů nejsou věčná

CONSTAT INTER OMNES

Je všeobecně známo, všichni vědí

Všichni vědí, zvl. lidé z téhož okruhu, oboru apod.

CONSTUETUDO QUASI ALTERA NATURA (Cicero, O nejvyšším dobru a nejvyšším zlu 5,74)

Zvyk je jakoby druhá přirozenost

Srov.: Zvyk je železná košile; Co se zvykne neodvykne. Stejná myšlenka už u Aristotela, Rétorika 1,11,1370 a 6.

CONSULUISSE VOLUNT FRUSTRA, QUI CREDERE NOLUNT (Walther 3263)

Marně o radu žádá, kdo radě uvěřit nechce

Srov.: Komu není rady, tomu není ani pomoci.

CONSUMMATUM EST (Nový zákon, Jan 19,30)

Dokonáno jest

Poslední slova Ježíše Krista na kříži.

CONTEMNET RIVULOS, CUM COEPERIT HAURIRE DE FONTIBUS (Hieronymus, O svatém duchu, předml.)

Pohrdne potoky, když začne pít přímo z pramenů

Tak se vyjadřuje církevní autor Hieronymus o síle přímých zdrojů víry. Srov.: Pohrdne politickými svobodami, kdo ve volnosti samoty poznal anarchii. (Tak se vyjadřuje Misantrop o síle přímých zdrojů svobody) – Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.

CONTINUA MESSE SENESCIT AGER (Ovidius, Umění milovat 3,82)

Stálou sklizní se vyčerpává pole

CONTRA (zkr. C.)

Proti, přes, vzdor (čemu), naopak

CONTRA BONOS MORES

Proti dobrým mravům, proti morálce

CONTRA FACTUM NON DATUR ARGUMENTUM (Walther 3320a)

Proti tomu, co už se stalo, se neargumentuje

Srov.: Co se stalo, nejde odestát.

CONTRA FELICEM VIX DEUS VIRES HABET (Publilius Syrus, Myšlenky C 36)

Bůh sám je slabý proti miláčkovi Štěstěny

CONTRA HOSTEM AUT FORTEM OPORTET ESSE AUT SUPPLICEM (Publilius Syrus, Myšlenky C 39)

Buď s nepřítelem bojuj, nebo pros

Srov..: Jak se jednou dostaneš do lidské společnosti, musíš s lidmi buď bojovat, nebo je prosit (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).

CONTRA IMPUDENTEM STULTA EST NIMIA INGENUITAS (Publilius Syrus, Myšlenky C 23)

Je hloupost velkoryse jednat s nestoudným

Srov.: Na hrubý pytel hrubá záplata. Je hloupost velkoryse jednat s člověkem (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.). → Clavus clavo eiciendus est.

CONTRA IUS ET FAS

Proti právu lidskému i božskému, proti všemu právu, proti právu i slušnosti

CONTRA MALUM MORTIS NON EST MEDICAMEN IN HORTIS (Walther 3332)

Proti zlu smrti nerostou léky v lukách

CONTRA PRINCIPIA NEGANTEM DISPUTARI NON POTEST

S člověkem, který popírá základní tvrzení, nelze diskutovat

Logickým předpokladem sporu je uznání výchozí skutečnosti. Srov.: S člověkem nelze diskutovat (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.)  → Cum principia negante...

CONTRADICTIO IN ADIECTO

Protiklad, rozpor v definici

Logický rozpor mezi definicí a definovaným pojmem (tzv. vnitřní protiklad). Srov. použito např. u Misantropa, Rakovina na kůži Země 9.: Moderní doba zná dokonce takové absurdní termíny, jako „odpírat si maso“, „trpět nedostatkem živočišných bílkovin“ a stvořila nový druh askety, jehož tzv. „postní pokrm“ (contradictio in adiecto?) se skládá „pouze“ z ryb. Opak → Contradictio in subiecto.

CONTRADICTIO IN SUBIECTO

Protiklad v samotném předmětu

Opak → Contradictio in adiecto.

CONTRARIA CONTRARIIS CURANTUR

Protivy se léčí protivami

Princip allopatického lékařství, odvozovaného od léčebných metod Hippokratových.

CONTUMELIAM SI DICES, AUDIES (Plautus, Pseudolus 1173)

Budeš-li pomlouvat, sám také pomluvu uslyšíš

Převzato do literatury z řeckého prostředí (Homér, Ílias 20,1250; Hésiodos, Práce a dni 721). Srov.: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; Jak mě pozdravíš, tak poděkuji.

CONVENIET NULLI, QUI SECUM DISSIDET IPSE (Dionýsius Cato, Catonis Disticha 1,4)

Sám sobě protivný, všem bude na obtíž

CONVERSIO

Obrácení, změna vyznání

COPIA CIBORUM SUBTILITAS ANIMI IMPEDITUR (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 15,4)

Nadměrné jídlo překáží bystrosti ducha

Srov.: Plný břich, rozum tich.

COPIA NUMMORUM TRAHIT AD SE CORDA VIRORUM (Walther 3384)

Přitahují množstvím peněz mužská srdce věna nevěst

CORAM POPULO (PUBLICO)

Před lidem, na očích lidu, před veřejností, veřejně

COR SAPIENS IN PECTORE HABET, SED STULTUS IN ORE (Walther 3427)

Moudrý člověk má srdce v hrudi, hlupák na jazyku

CORNIX CORNICI OCULUM NON CONFODIT (Walther 3483)

Vrána vráně oči nevyklove

Pořekadlo známé už v antice. Srov. Macrobius, Saturnalia 7,5,2. Srov. české přísloví: Kopřivu mráz nespálí; a německé: Unkraut verdirbt nicht (Plevel nehyne).

CORNICI OCULUM (CONFIGERE) (Cicero, Řeč pro L. Murenu 25; pro L. Flacca 46)

Vráně vyrazit oko

Protože vrány mají dobrý zrak a jsou opatrné, je velmi těžké je oklamat. Rčení se proto užívalo o člověku, který přelstí i nejchytřejšího. Cicero je užil o chytrém právníkovi.

CORNU BOS CAPITUR, VOCE LIGATUR HOMO (Walther 3489)

Býk se chytá za rohy, člověk za slovo

CORNU COPIAE

Roh hojnosti

Tj. roh, „ve kterém je všechno, co chci“ (Plautus, Pseudolus 671). U Římanů je v rukou Štěstěny nebo Hojnosti (Fortuna, Copia), u Řeků jej drží nymfa Amaltheia, která krmila kozím mlékem malého Dia. Zeus později za odměnu proměnil kozu v souhvězdí a její roh v kouzelný „roh hojnosti“, který v sobě spojuje pohádkové představy našich „hrnečku vař, ubrousku prostři se, oslíčku otřes se“.

CORNUA QUI FECIT, NE CORNUA FERRE RECUSET (Walther 3491)

Kdo nasadil parohy, ať je sám neodmítá nést

CORONA CIVICA

Občanský věnec

Věnec z dubového listí s nápisem „Za záchranu občana“. Toto vojenské vyznamenání bylo udělováno římským občanům za záchranu života spoluobčana.

CORONA MURALIS

Hradební věnec

Nejčastěji ze zlata, s ozdobami podobnými cimbuří. Toto římské vojenské vyznamenání bylo udělováno vojákovi, který při dobývání nepřátelského města jako první zlezl hradby.

CORONA NAVALIS

Námořní věnec

Římské vojenské vyznamenání udělované tomu vojákovi, který v námořní bitvě jako první pronikl na nepřátelskou loď. Věnec byl ze zlata, s ozdobami připomínajícími příď lodi.

CORONA OBSIDIONALIS

Obléhací věnec

Římské vojenské vyznamenání udělované vojákům, kteří se zasloužili o dobytí města.

CORONA TRIUMPHALIS

Triumfální věnec

Zlatý věnec, který měl na hlavě vítězný vojevůdce během oslavy svého triumfu.

CORPUS DELICTI

„Tělo přečinu“

Podstata zločinu, věcný důkaz, předmětný důkaz (práv.).

CORPUS IURIS CIVILIS

Soubor občanského práva

Středověký název systematické sbírky římských zákonů a ustanovení, uspořádané vynikajícími právníky na pokyn císaře Iustiniana I. (kol. r. 530 n. l.). Soubor měl podstatný význam pro recepci římského práva ve středověké Evropě. Jeho části jsou: Codex Iustinianus, Digesta Iustiniani, Institutiones a Novellae.

CORPUS VILE

Méněcenné tělo, málo cenná bytost

Užívá se zvláště v obratu Experimentum in corpore vili – experiment na méně hodnotném objektu.

CORR. → correxit, corrigenda

CORRECTIS CORRIGENDIS

Po opravě toho, co mělo být opraveno

CORREXIT (zkr. CORR.)

Opravil, zkorigoval

Knižní zkratka pro korektora.

CORRIGE, DUM TENER EST, PUERUM NEC PARCITO VIRGAE, DUM TENER EST RAMUS, FLECTITUR OBSEQUIO (Walther 3545)

Napravuj syna, dokud je mladý, a nešetři metlu, dokud je výhonek tenký, ohne se poslušně snáz

Srov.: Ohýbej stromek, dokud je mladý. → Diligit hic natum...[27] Opak: Neohýbej stromek, když je mladý. Pak už ho nikdo nenarovná (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.). Srov.: Pohrdání lískovkou, první jitřní paprsek slunce svobody! (J. N. Nestroy, Svoboda v Kocourkově)

CORRIGENDA (zkr. CORR.)

Co má být opraveno, chyby

Knižní výraz pro opravu tištěných chyb.

CORRUMPUNT ETIAM SANCTOS COMMERCIA PRAVA (Walther 3577)

I svaté zkazí špatné styky

CORRUMPUNT MORES BONOS COLLOQUIA PRAVA (Bible, Nový zákon, Pavel, 1. list Korintským 15,33)

Špatná společnost kazí dobré mravy

Srov. → Bonos corrumpunt mores...

CORRUMPUNT OTIA MENTEM (Walther 3581)

Zahálka kazí mysl

Srov.: Zahálka plodí zlo.

CORRUPTISSIMA RE PUBLICA PLURIMAE LEGES (Tacitus, Letopisy 3,27,16)

V nejzkaženějším státě je nejvíce zákonů

CORRUPTUS IUDEX NESCIT DISCERNERE VERUM (Walther 3585)

Podplacený soudce neumí rozeznat pravdu

COR VESTRUM ERIT, UBI THESAURUS VESTER EST (Nový zákon, Lukáš 12,34)

Vaše srdce bude tam, kde je váš poklad

Slova řeči k apoštolům, v níž Ježíš varuje před lakotou a péčí o pozemské statky.

CORVO QUOQUE RARIOR ALBO (Iuvenalis, Satiry 7,202)

Vzácnější než bílá vrána (havran)

Iuvenalis hovoří o tom, že skutečně šťastní lidé jsou velice vzácní. Náš obrat „bílá vrána“ získal navíc kvalitativní obsah. Francouzi ovšem říkají „bílý kos“ (le merle blanc) namísto „bílá vrána“.

CORVORUM PULLI SUNT TOTO CORPORE PULLI (Walther 3588)

I mláďata krkavců jsou po celém těle černá

COTTIDIE DAMNATUR, QUI SEMPER TIMET (Publilius Syrus, Myšlenky C 23)

Strach stálý nad člověkem denně ortel vynáší

COTTIDIE EST DETERIOR POSTERIOR DIES (Publilius Syrus, Myšlenky C 20)

Den ode dne je horší den, co přichází

CRABRONES NON IRRITANDI

Není dobré dráždit sršně

Dotknout se choulostivé, nebezpečné věci. Srov.: Píchat do vosího hnízda. Obdobné rčení doloženo již v řečtině, např. Aristofanés, Lýsistrata 475.

CRAMBE REPETITA (též CRAMBE BIS COCTA)

Ohřívané zelí, zelí dvakrát vařené

Iuvenalis, Satiry 7,154: Occidit miseros crambe repetita magistros – Chudák učitel zajde, jsa přecpáván stále touž kaší. Latinská parafráze staré řecké průpovědi δις κράμβη θάνατος – dvakrát (ohřívané) zelí je smrt. Zelím je míněno všechno, co se stále opakuje, je otravné, těžko stravitelné.

CRAS AMET, QUI NUMQUAM AMAVIT, QUIQUE AMAVIT, CRAS AMET (Pervigilium Veneris 1 aj.)

Ať zítra miluje, kdo nemiloval nikdy, i ten, kdo miloval, ať zítra miluje

Verš je refrénem uvedené básně. Srov. parafrázi: Ať zítra nenávidí, kdo dnes ještě lidi miloval, a ten, kdo je už nenáviděl, ať je také zítra nenávidí! (Misantrop: Umění nenávidět)

CRAS, CRAS

Zítra, zítra

O tom, kdo stále něco odkládá, má dost času, který mu zatím uniká (tzv. prokrastinace). Protože zvukově tato slova připomínají hlas havrana, říkalo se, že tito lidé mají havraní hlas (vox corvina), tj. že krákají.

CRAS CREDO, HODIE NIHIL (M. Terentius Varro)

Tomu uvěřím zítra, ne dnes

CRAS POTERUNT FIERI PESSIMA SICUT HERI (Walther 3619)

Zítra se může stát to nejhorší stejně jako včera

Přesvědčení pesimistů.

CRASSA MINERVA (Horatius, Satiry 2,2,3)

Tlustá (hrubá) Minerva

Smysl: obhroublý, neotesaný rozum, zdravý selský rozum. Minerva (Athéna) je patronkou řemesel a umění. Obrat se původně vztahoval na tkaní hrubých, neumělých vláken.

CRASTINA SIT NESCIS QUID PARITURA DIES (Walther 3622)

Nevíš, co přinese zítřejší den

Převzato se Starého zákona, Jákob 4,14.

CREBRIS TRISTITIIS ANNIHILATUR HOMO (Walther 3627)

Častý smutek člověka ničí

Pramenem je patrně Bible, Starý zákon, Přísloví 25,20.

CREBRO IGNOSCENDO FACIES DE STULTO IMPROBUM (Publilius Syrus, Myšlenky C 45)

Lump z hlupáka se stane, když mu často odpouštíš

CREDE EXPERTO → Experto credite[28]

CREDAS DORMIENTI TIBI HAEC CONFECTUROS DEOS (Terentius, Bratři 693)

Snad sis myslel, že ti to bohové ve spánku nadělí?

Odpovídá našemu rčení o pečených holubech. K myšlence Terentiově, převzaté nejspíš z řeckého originálu, srov. Starý zákon, Žalm 124,2: Bůh nadílí ve spánku.

CREDERE NIL VITIUM EST, VITIUM EST QUOQUE CREDERE OMNIA (Walther 3670)

Je chybou nevěřit ničemu i věřit všemu

CREDIBILE, QUIA INEPTUM EST (Tertullianus, O těle Kristově 5)

Je to hodné víry, protože je to pošetilé

Srov. → Credo, quia absurdum.

CREDIT INESSE CAPRAE VITIUM, QUOD HABET CAPER IN SE (Walther 3687)

Myslí si kozel, že jeho chyby má v sobě koza

CREDO

Věřím

Začátek (a současně název) katolické modlitby Vyznání víry, obsahující svod základních křesťanských dogmat. Odtud krédo, osobní přesvědčení, zastávaný názor, základ světového názoru.

CREDO, QUIA ABSURDUM. AMO, QUIA TURPE, QUIA INDIGNUM

Věřím, protože je to nesmyslné. Miluji, protože je to mrzké, hanebné

Tak byla zformulována zásada scholastického myšlení vycházející z vývodů církevního otce Tertulliana, O těle Kristově 5, který vystihuje protikladnost náboženské víry v nadpřirozenost boha a racionalismu: „Et mortuus est dei filius; prorsus credibile est, quia ineptum est. Et sepultus ressurrexit; certum est, quia impossibile est“. (I zemřel syn boží; je to hodno víry, protože je to pošetilé. A pohřben vstal z mrtvých; je to jisté, protože to je nemožné.) Srov. užito u: J. Gray, Slamění psi 1.: Tertullianus, teolog, který žil v Kartágu někdy kolem roku 200 n. l., napsal o křesťanství: Certum est, quia impossible (Je to jisté, protože je to nemožné.). Humanisté mají v hlavě poněkud méně jasno, ale jejich víra je stejně iracionální. Nepopírají, že dějiny jsou katalogem nerozumu, ale jejich lék je jednoduchý: lidstvo musí být – a bude – rozumné. Bez této absurdní a jakoby tertulliánské víry je Osvícení evangeliem zoufalství. → Credo, quia absurdus sum.

CREDO, QUIA ABSURDUS SUM (F. Nietzsche, Ranní červánky 417)

Věřím, protože jsem nesmyslný

Nietzscheova parafráze Tertullianova výroku Credo, quia absurdum: Mez vší pokory. – K pokoře, která praví: credo quia absurdum est a nabízí za oběť svůj rozum, již určitě dospěl leckdo: ale nikdo, pokud vím, až k oné pokoře, která je od toho vzdálena jen krůček a která praví: credo quia absurdus sum.

CREDO, QUIA VERUM (Stefan Zweig)

Věřím, protože to je pravda

Parafráze obratu Credo, quia absurdum.

CREDO, UT INTELLIGAM

Věřím, abych pochopil

Rčení přisuzováno Anselmu z Canterbury, jednomu z představitelů rané scholastiky.

CRESCENTEM SEQUITUR CURA PECUNIAM // MAIORUMQUE FAMES... (Horatius, Ódy 3,16,17)

Za bohatstvím vždy jde starost a roste touha stále více ho mít...

Velké peníze – velké starosti. Srov. → Auri sacra fames.

CRESCIT AMOR NUMMI, QUANTUM IPSA PECUNIA CRESCIT (Iuvenalis, Satiry 14,139 a 175)

Láska k penězům roste, jak přibývá samotných peněz

Iuvenalis soudí, že kdo má měšec prázdný, touží po penězích méně. Neobyčejně často citovaný verš. Srov.: Kdo má dost, chce ještě víc; Honba za penězi nikdy nezná mezí.

CRESCIT CAPUT (Augustinus, Dopisy 108,2,6)

Roste hlava, hlava se zvedá

Smysl: stává se zpupným. Srov.: Nosí hlavu vysoko, nos vzhůru; Narostl mu hřebínek; Div čelem nebe neprovrtá (Komenský). → Attingo caelum.[29]

CRESCIT CUM AMPLITUDINE RERUM VIS INGENII (Tacitus, Dialog o řečnících 37)

S důležitostí věci roste i síla nadání

CRESCIT EDENDO FAMES (Walther 3735)

S jídlem roste hlad

Srov.: S jídlem roste chuť.

CRESCIT IN ADVERSIS VIRTUS (Lucanus, Farsalské pole 3,604)

V potížích statečnost roste

Srov.: → Calamitas virtutis occasio est.

CRESCIT INTEREA ROMA ALBAE RUINIS (Livius)

Řím vyrostl na troskách Alby

Tj. na výbojích.

CRESCITE TERRAMQUE REPLETE (Bible, Starý zákon, Genesis 1,22)

Množte se a naplňte zemi

Bohem určený úkol prvního lidského páru Adama a Evy. Srov.: Množte se a naplňte Zemi, ať se mé oko potěší vašimi stálými rozbroji (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).

CRESCUNT SERMONES, UBI CONVENIUNT MULIERES (Walther 3744)

Kde se scházejí ženy, narůstají řeči

Srov.: Báby se schází, drby rozchází; Kde husy, tam štěbety, kde ženy, tam klebety (Komenský).

CRIMEN LAESAE MAIESTATIS

Zločin urážky majestátu

Pojem římského trestního práva. Za republiky šlo o zločin proti lidu (maiestas populi), za císařství o urážku veličenstva. Trestem bylo vyhnanství, případně smrt. Srov. parafrázi: Zločin urážky filosofie. (Lichtenberg, Myšlenky)

CRIMEN LAESAE RELIGIONIS

Zločin porušení náboženství

Pojem římského práva.

CRIMEN SACRILEGII

Svatokrádež

CRIMEN VINI NULLUM EST, SED CULPA BIBENTIS (Catonova dvojverší 2,21)

Ve víně zločin není, leč plně vinen je pijan

CRIMINE AB UNO DISCE OMNES (Vergilius, Aeneis 2,65)

Z jednoho jejich zločinu poznáš všechny (tj. Řeky)

Aeneas vypráví v Kartágu královně Didoně o danajské lsti s trójským koněm. Srov.: Z jednoho jejich zločinu poznáš všechny lidi (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).

CRUCIFIGE EUM (Nový zákon, Marek 15,14–15; Lukáš 23,21; Jan 19,6)

Ukřižuj ho

Volání Židů na Pontia Pilata, odmítajícího odsoudit Krista. Užívá se k poukázání na pokrytecký požadavek odsoudit či potrestat nositele odchylných názorů apod.

CRUCI FIXUS

Přibitý na kříž, ukřižovaný

Míněn je ukřižovaný Ježíš. Odtud krucifix, kříž s ukřižovaným Kristem.

CRUDELIS LACRIMIS PASCITUR, NON FRANGITUR (Publilius Syrus, Myšlenky C 29)

Jsou slzy pastvou pro zlého, však neoblomí jej

Srov.: Jsou slzy pastvou pro Misantropa, však neoblomí jej. Jsou slzy pastvou pro lidi, proto s úspěchem vytvářejí podmínky pro jejich věčné jaro. Slzy dojímají člověka a s jídlem roste chuť. (Misantrop: Sentence o lidském smradu)

CRUX IN MANTELLIS NON EST PURGATIO PELLIS (Walther 3824)

Kříž na plášti neznamená, že člověk je čistý

Narážka na lidi, jejichž život se neshoduje s proklamovanými idejemi.

CRUX INTERPRETUM

Kříž vykladačů, interpretů

→ Crux philologorum.

CRUX PHILOLOGORUM

Kříž filologů

V textových vydáních se křížkem označuje v textu místo, které je sporné a zůstává neopraveno. Přeneseně se obrat užívá pro těžké problémy spojené s ediční prací, případně s interpretací textu.

CSC. → Candidatus scientiarum

CUCULLUS NON FACIT MONACHUM (W. Shakespeare, Půjčka na oplátku, IV. jedn., 1. scéna)

Klobouk (kápě) mnicha nedělá

Srov.: Kutna mnicha nedělá. → Barbam video, sed philosophum non video.

CUDENDUM FERRUM, QUANDO MICAT IGNE CALENTE (Walther 3830)

Železo je třeba kout, dokud ještě žhne bělavým ohněm

Srov.: Kuj železo, dokud je žhavé.

CUI BENE FECISTI, NE CREDAS LAUDIBUS EIUS (Walther 3833)

Nevěř pochvalám lidí, kterým jsi učinil dobře

Protože ti budou chválit každého, kdo jim poslouží.

CUI BONO (Cicero, Řeč pro Roscia z Amerie 84)

Komu na prospěch; Kdo z toho bude mít výhodu

V Ciceronově řeči se dočteme: „Slavný L. Cassius, kterého římský lid pokládal za nejspravedlivějšího a nejmoudřejšího soudce, se vždy při soudních sporech ptal: ‚Cui bono‘ – V čí prospěch se to stalo. Život lidský je už takový, že nikdo se nepouští do zlého činu bez naděje na prospěch pro sebe.“ L. Cassius Ravilla byl konsulem r. 127 př. n. l. Srov.: "Cui bono? Cui prodest? Však to víme, komu to prospívá. Až nás všechny pošlou do koncentráku, kde už vlastně stejně jsme, také v tom budou ty choré mozky spatřovat dobro." (Misantrop: der Feuerteufel 10.6.42) → Cui prodest.

CUI EX HONESTO NULLA EST SPES (J. J. Rousseau, Rozpravy, Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, díl druhý)

Kdo je poctivý, nemá naději

Upravený citát z Tacita. Rousseau jej použil ve větě: „Kde vládne despotismus, cui ex honesto nulla est spes. Jedinou ctností, která otrokům zbývá, je slepá poslušnost.“

CUI LUCET LUNA, QUAE STELLIS PRAEMICAT UNA, NON IAM CURABIT, SI LUMEN STELLA NEGABIT (Walther 3866a)

Ten, komu svítí luna, jež hvězdám ubírá světlo, nebude starosti mít, když hvězda odmítne svítit

Srov.: Nedbám na měsíc, když mi slunce svítí. Podobné je: Když mi bůh dobrořečí, nedbám na zlořečení lidská. Tato rčení mají původ v panegyrických oslavách nových mecenášů.

CUI MALUS EST NEMO, QUIS BONUS POTEST ESSE? (Martialis, Epigramy 12,82)

Kdo může být dobrý tomu, komu nikdo není špatný?

CUI MENS EST HUMILIS, SEMPER CALCATUR IN IMIS (Walther 3872)

Člověk, jenž mysl má nízkou, stále se brodí jen v bahně

Srov.: Člověk mysl má nízkou, stále se brodí jen v bahně (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).

CUI NASCI CONTIGIT, MORI RESTAT (Seneca Mladší, Listy Luciliovi 99,8)

Kdo už se narodil, tomu zbývá zemřít

Vyjádření myšlenky, že život není nic jiného než cesta ke smrti.

CUI NOLIS SAEPE IRASCI, IRASCARIS SEMEL (Publilius Syrus, Myšlenky C 28)

S kým nechceš často, pohněvej se jedenkrát

Srov.: Jestli se nechceš pořád rozčilovat s lidmi, rozčil se jedenkrát (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.)

CUI NON DUPLEX EST CAVA, MUS MINIME LOCUPLES EST (Walther 3880a)

Nejchudší je ta myš, která nemá dvě díry

Srov.: Myš je malé zvíře a nevěří jedné díře (Komenský).

CUI PECCARE LICET, PECCAT MINUS (Ovidius, Lásky 3,4,9)

Kdo smí hřešit, hřeší méně

Ovidius srovnává hlídané a nehlídané ženy. Srov.: Zakázané ovoce nejvíc chutná. → Quidquid licet, minus desideratur.[30]

CUI PER MEDIAM NOLIS OCCURRERE NOCTEM (Iuvenalis, Satiry 5,54)

Koho bys nechtěl potkat uprostřed noci

O člověku ošklivého vzhledu nebo špatného charakteru.

CUI PLUS LICET, QUAM PAR EST, PLUS VULT, QUAM LICET (Publilius Syrus, Myšlenky C 46)

Kdo smí víc, než by měl, chce ještě víc, než smí

CUI PRODEST?

Komu na prospěch? Kdo z toho má zisk?

Římská právnická zásada při zjišťování motivu a viny trestného činu: Kdo má z činu prospěch, má i motiv. Srov.: "Cui bono? Cui prodest? Však to víme, komu to prospívá. Až nás všechny pošlou do koncentráku, kde už vlastně stejně jsme, také v tom budou ty choré mozky spatřovat dobro." (Misantrop: der Feuerteufel 10.6.42) → Cui bono?

CUI PRODEST SCELUS, IS FECIT (Seneca Mladší, Medea 609/10)

Komu prospívá zločin, ten jej i spáchal

Srov.: "Cui bono? Cui prodest? Však to víme, komu to prospívá. Až nás všechny pošlou do koncentráku, kde už vlastně stejně jsme, také v tom budou ty choré mozky spatřovat dobro." (Misantrop: der Feuerteufel 10.6.42) → Cui prodest?

CUI SEMPER DEDERIS, UBI NEGAS, RAPERE IMPERES (Publilius Syrus, Myšlenky C 4)

Kdo dostávat si zvykl, krade odmítnut

CUI VIS EST, IUS NON METUIT (Walther 3942)

Kdo má moc, práva se nebojí

Srov.: Čí moc, toho právo; Lepší moci hrst než práva pytel.

CUIUS EDIS PANES, ILLIUS ET ASPICE NUTUM (Walther 3965)

Koho chleba jíš, toho kývnutí hlídej

Srov. → Cuius panem edo, illius carmina edo; Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

CUIUS PANEM EDO, ILLIUS CARMINA EDO (Walther 3976)

Koho chleba jídám, toho píseň zpívám

CUIUS REGIO, EIUS RELIGIO

Čí země, toho náboženství (víra)

Princip, na jehož základě byl uzavřen tzv. Augsburský mír (1555) po válkách mezi protestantskými německými knížaty a císařem Karlem V. Tímto mírem bylo uznáno faktické rozdělení Německa na protestantský sever a převážně katolický jih.

CUIVIS DOLORI REMEDIUM EST PATIENTIA (Publilius Syrus, Myšlenky C 12)

Každou bolest jenom trpělivost vyléčí

Srov.: Čas je nejlepší lékař. Srov. též opačný názor: Moc dlouho trvá se přesvědčit, že čas trable neléčí. (Misantrop: Poslední Revoluce Myslí)

CUIVIS POTEST ACCIDERE, QUOD CUIQUAM POTEST (Walther 3989)

Komukoli se může stát, co se může stát každému

Tj. každému se může stát cokoliv. V latině jde současně o slovní hříčku s neurčitými zájmeny.

CUIUSVIS HOMINIS EST ERRARE, NULLIUS NISI INSIPIENTIS IN ERRORE PERSEVERARE (Cicero, Filipika proti M. Antoniovi 12,2)

Každý člověk chybuje, jen hlupák však v chybách setrvává

Srov.: Taky dělám občas chyby, jen člověk však v chybách setrvává, omlouvá je a pyšní se jimi, neboť ve společnosti mu zaručují přízeň ostatních lidí (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.).→ Errare humanum est.[31]

CULPA LATA

Těžká vina

V římském právu odvozována z nadměrné nedbalosti a ze zlého úmyslu.

CULPA LEVIS

Lehká vina

V římském právu lehčí zavinění, nedopatření.

CULPAM PREMIT POENA COMES (Horatius, Ódy 4,5,24)

Vinu vzápětí stíhá trest

Básník v ódě procítěně děkuje nepřítomnému Augustovi (byl v letech 16–13 př. n. l. mimo Itálii) za dobrodiní jeho vlády a za obnovu klidných poměrů.

CULPARI POTERIT, BONA QUI VIDET ET MALA QUAERIT (Walther 4007)

Kárán může být ten, kdo vidí dobro a přesto hledá zlo

CUM AMES, NON SAPIAS, AUT CUM SAPIAS, NON AMES (Publilius Syrus, Myšlenky C 32)

Je nemožné být rozumný a milovat

Srov.: Je nemožné mít to v hlavě v pořádku a zároveň milovat lidi (Misantrop, Sentence o lidském smradu 1.). → Amantes, amentes → Amare et sapere...

CUM AMICIS BREVES RATIONES LONGASQUE AMICITIAS ESSE OPORTET (Walther 4024a)

S přáteli je dobré mít krátké účty a dlouhá přátelství

Srov.: Dobré účty dělají dobré přátele; Chceš-li ztratit přítele, půjč mu peníze (Komenský).

CUM CANIS OS RODIT, AMICUM QUEM AMAT, ODIT (Walther 4049)

Když pes hryže kost, i na psa-přítele má zlost

CUM CAPUT AEGROTAT, CORPUS SIMUL OMNE LABORAT (Walther 4050)

Když hlava stůně, celé tělo trpí

Srov.: Když si jde hlava lehnout, leží celé tělo.

CUM DEO

S bohem

Křesťanský pozdrav.

CUM EXIMIA LAUDE

S obzvláštní chválou, výtečně

Formulace na diplomech s vyznamenáním.

CUM GRANO SALIS

Se zrnkem soli

Význam: trochu vtipně, s trochou ironie, kriticky, v mírné úpravě apod. Počátek rčení se odvozuje z vyprávění římského polyhistora Plinia Staršího (zahynul r. 79 n. l. blízko Pompejí při výbuchu Vesuvu) v jeho Přírodovědě 23,8,77: Vojevůdce Gnaeus Pompeius se zmocnil paláce pontského krále Mithradata a v tajném archívu nalezl Mithradatem napsaný recept léku, který se měl užívat ráno nalačno „s přidáním zrnka soli“. Lék měl pak po celý den chránit před účinkem jedů. Srov.: "Spisovatelé mého ražení mají jednu zásadu společnou s malíři: Když při přesném kopírování dopadá obraz nevýrazně, volíme menší zlo; soudíme, že spíše se promine prohřešek proti pravdě než proti kráse. To je nutno brát cum grano salis." (Laurence Sterne: Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho 2,3)

CUM INFAMIA

S hanbou, bezectně

CALUMNIARE AUDACTER, SEMPER ALIQUID HAERET (Francis Bacon, O důstojnosti ve vědách)

Jakkoli je pomluva nestoudná, vždy z ní  přece něco ulpí

Srov.: NIHIL EST TAM VOLUCRE QUAM MALEDICTUM: NIHIL FACILIUS EMITTITUR, NIHIL CITIUS EXCIPITUR, LATIUS DISSIPATUR (Cicero, Řeč na obhajobu Cn. Plancia 23) – Nic není tak nepolapitelné jako pomluva: nic se neujme snáze a rychleji se neuchytí, nic se tak do široka nerozroste. O pomluvě prozaicky řečeno téměř totéž, co básnicky o personifikované Famě – Pomluvě – napsal Vergilius: Mobilitate viget viresque acquirit eundo, též parafráze Fama crescit eundo.